Na spuštění výcviku ukrajinských pilotů a personálu se kolice jedenácti zemí pod vedením Dánska a Nizozemska dohodla tento týden na okraj summitu NATO ve Vilniusu.
„Doufejme, že začátkem příštího roku budeme moci vidět výsledky,“ řekl po podpisu společného memoranda úřadující dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen.
Prvním krokem podle něj bude vycvičit Ukrajince, aby byli schopni se stroji létat, obsluhovat je a udržovat na základní taktické a technické úrovni. „Je naprosto klíčové, aby Ukrajinci dostali příležitost bránit svůj vzdušný prostor,“ prohlásil. Ukrajina podle něj potřebuje bojová letadla více než kdy jindy, pokud má svůj boj s Putinovým Ruskem vyhrát.
Výcvik začne už v srpnu v Dánsku a později bude zřízeno výcvikové centrum také v Rumunsku.
Kromě ukrajinských pilotů projde výcvikem zatím nespecifikovaný počet příslušníků pozemního personálu pro údržbu letounů a má v budoucnu umožnit dodávky stíhaček F-16 Ukrajině pro nasazení ve válce s Ruskem. Výcvik by měl trvat šest až osm měsíců.
Žádná z koaličních zemí sice zatím neslíbila, kolik stíhaček F-16 poskytne ani kdy, Dánsko ovšem nevyloučilo, že by část svých letounů mohlo Kyjevu přenechat. Od roku 2025 totiž začne zařazovat do výzbroje nejmodernější bojové letouny F-35. Kodaň ale bude o možných dodávkách stíhaček na Ukrajinu teprve rozhodovat.
Pomůžeme Kyjevu vybudovat silnou obranu, slíbily na summitu země G7 |
Kyjev zatím získal darem z Polska a Slovenska zhruba dvě desítky starších nadzvukových strojů MiG-29 ještě sovětské výroby, které ukrajinské vzdušné síly rovněž mají ve výzbroji.
„Budeme i nadále zajišťovat, aby lidé na Ukrajině měli podporu, odborné znalosti a zdroje, které potřebují,“ řekl kanadský premiér Justin Trudeau, jehož země sice stroje F-16 nemá, ale k iniciativě se připojila. Podle spojenců totiž existuje možnost zapojit do programu i další typy stíhacích letounů.
Potřebujeme nejméně 48 stíhaček, tvrdí Kyjev
Kyjev, který zahájil protiofenzívu proti ruským okupačním silám, opakovaně vyzval západní země, aby dodaly letouny a vycvičily jeho piloty. Jde o kritickou schopnost, jak úspěšně čelit vzdušné převaze Moskvy.
„Musíme bránit naše civilní obyvatelstvo, naši infrastrukturu, kritické objekty, naše školy, univerzity. Proto je pro nás velmi důležité, aby se tato koalice rozhýbala,“ prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. „Doufám - jsem optimista - že po šesti měsících uvidíme výsledky,“ dodal.
Americké ministerstvo obrany ale zatím možné nasazení letounů F-16 na Ukrajině nevidí jako reálné. „Právě teď podmínky pro nasazení F-16 pravděpodobně nejsou ideální. Chci říct, že Rusové stále mají nějaké schopnosti protivzdušné obrany. Mají vzdušné schopnosti. A počet F-16, který by byl poskytnut, nemusí být ideální pro to, co se právě děje,“ uvedl na čtvrtečním brífinku Pentagonu šéf společného operačního štábu generálporučík Douglas Sims.
Uvedl, že případné poskytnutí a nasazení strojů F-16 bude ukáže až vývoj na bojišti v dalších měsících. Spojené státy také doposud neupřesnily, jakou roli v iniciativě na poskytnutí moderních letounů pro Ukrajinu budou hrát.
Podle mluvčího Pentagonu Patricka Rydera zatím Dánsko a Nizozemsko dávají dohromady, jak bude výcvikový program vypadat. „Nemáme zatím co oznámit, pokud jde o zda by americké síly byly nebo nebyly součástí jakéhokoli specifického výcvikového úsilí, pokud jde o instruktory nebo jakékoli jiné schopnosti v této oblasti,“ konstatoval.
Ukrajina má čas vybojovat pozici pro vyjednávaní do konce roku, varoval Pavel |
Ukrajinské ministerstvo obrany již dříve uvedlo, že ke vzdušné podpoře pro osvobození svého území od Ruska potřebuje nejméně 48 stíhaček F-16.
Do koalice pro výcvik ukrajinských letců se zapojily země: Dánsko, Nizozemsko, Belgie, Kanada, Lucembursko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko a Velká Británie.