„Dnes jsme se znovu zavázali podporovat Ukrajinu během klíčové protiofenzívy,“ oznámil po úterním jednání takzvané Kontaktní skupiny pro Ukrajinu americký ministr obrany Lloyd Austin.

„Není čas zpomalit,“ dodal po schůzce zástupců padesátky zemí světa, která proběhla tentokrát nikoliv v německém Ramsteinu ale virtuálně prostřednictvím videopřenosu.

Šéf Pentagonu připomněl, že Spojené státy poskytly počátkem července Kyjevu další balíček vojenské pomoci v hodnotě asi 800 milionů dolarů. Celková pomoc Washingtonu už tak od počátku válku dosáhla 40 miliard a další miliardový balík americká administrativa připravuje.

Již oznámená pomoc se týká především dodávek dalších systémů protivzdušné obrany a munice, ale také obrněnců Bradley, Stryker, protitankových střel Javelin a zařízení na odminování.

Případné dodávky bojových letounů F-16, které by mohly podpořit ukrajinskou pozemní protiofenzívu, podle šéfa sboru amerických náčelníků Marka Milleyho na pořadu jednání v nejbližší době nebudou.

Za nejúčinnější, nejefektivnější a nákladově nejvýhodnější způsob, jak nyní Kyjev může zajistit svůj vzdušný prostor a podpořit pozemní síly, označil protivzdušné systémy. Ty podle Milleyho zároveň ochrání ukrajinské jednotky před ruskými letouny a útočnými vrtulníky.

„Deset F-16 stojí 2 miliardy dolarů a Rusové mají stovky letounu. Pokud se budou (Ukrajina) snažit vyrovnat Rusům jedna ku jedné, nebo dokonce přečíslit dva ku jedné, mluvíme o velkém počtu letadel. Bude trvat roky vycvičit piloty, půjde o roky zajišťování údržby a bude trvat roky vygenerovat takový stupeň finanční podpory. Hovoříme o mnohem více miliardách dolarů, než již bylo vygenerováno,“ podotkl Milley.

Ztráty, které ukrajinská armáda zaznamenává během ofenzívy, jsou podle něj důsledkem převážně rozsáhlých zaminovaných oblastí a přímé dělostřelecké palby, kterou Rusové při postupu těmito oblasti na ukrajinské jednotky zaměřují.

„Skutečným problémem jsou tedy minová pole. Nyní to není vzdušná síla,“ dodal s tím, že se proto Pentagon zaměřuje na poskytnutí odminovávacích zařízení, protivzdušnou obranu a dělostřelectvo. „To je to, co žádá Zalužnyj (náčelník štábu ukrajinské armády), když s ním mluvím,“ konstatoval.

Setkání kontaktní skupiny podle něj potvrdilo přísliby, které oznámili Kyjevu dodat spojenci během nedávného summitu NATO ve Vilniusu. Tam Ukrajina získala od několik zemí balík vojenské pomoci v hodnotě přes 1,5 miliardy eur.

Největší přislib oznámilo Německo. Berlín dodá Kyjevu vybavení a zbraně za 700 milionů eur včetně 25 tanků Leopard 1A5, 40 obrněných vozidel Marder 1A3 IFV, dvou odpalovací zařízení protivzdušného systému Patriot, samonaváděcí střely Bergepanzer 2, 20 tisíc dělostřeleckých granátů ráže 155 mm nebo 5 tisíc dýmovnic.

„Jednání ve Vilniusu byla velmi produktivní,“ uvedl v reakci ukrajinský ministr obrany Olexij Reznikov.

Austrálie potvrdila dodávku třiceti obrněných vozů Bushmaster. Norsko oznámilo dávky protivzdušných systémů NASAMS.

Británie dodá Kyjevu přes 70 bojových vozidel a tisíce kusů munice pro tanky, Nizozemsko potvrdilo zájem cvičit ukrajinské piloty na stroje F-16 a příspěvek na posílení protivzdušné obrany a dělostřelectva. Kanada poskytne 410 milionů dolarů na financování projektů podpory Ukrajiny a nákup obrněných vozidel.

Paříž dodává dalekonosné střely SCALP

A jako klíčový prvek se pak jeví dodávky střel SCALP z Francie. „Rozhodli jsme se Ukrajině dodat nové rakety schopné hloubkových úderů. Dnes je myslím důležité Ukrajině vyslat zprávu o podpoře a jednotě NATO,“ oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že první dodávky střel už proběhly.

Podzvukové dalekonosné střely s plochou dráhou letu SCALP mají dosah až 250 kilometrů. SCALP je francouzské označení pro rakety Storm Shadow, které Kyjev už před časem obdržel od Británie.

Kyjev ujistil Paříž, že střely použije jen v mezích mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny a budou odpalovány pouze z letounů „nezápadní“ výroby. Díky technologii stealth jsou střely těžko zachytitelné radarem a svým dosahem se velmi blíží americkým taktickým balistickým střelám ATACMS s dosahem 297 kilometrů, o něž Ukrajina zatím neúspěšně žádá.

Západní představitelé v minulosti uváděli, že k dodání zbraní schopných úderů daleko za frontovou linií se váže slib, že Ukrajina je nepoužije k útokům na ruské území.

Střela je určena k ničení pevných, silně chráněných cílů. Využívá navádění pomocí GPS a terénní referenční navigace. Ve fázi konečného přiblížení k cíli pak pomocí infračerveného navádění. Dlouhá doba letu a sofistikované plánování mise umožňují, aby se střela vyhnula nepřátelským systémů protivzdušné obrany.

Je vybavena tandemovou kumulativní hlavicí o hmotnosti 250 kg. Kumulativní nálož udělá do cíle otvor, kterým se do jeho nitra dostane sekundární průbojná výbušná hlavice. Střela tak může překonat až čtyři metry železobetonu. Poskytuje možnost volby režimů výbuchu, nárazu a průniku podle typu cíle.

Střela z dílen společnosti MBDA je výzbroji několika evropských zemí. Mohou ji nést letouny Tornado, Gripen, Mirage 2000 nebo Rafale.

Ukrajinské letectvo už dříve potvrdilo, že střely dokázalo integrovat do výzbroje svých letounů Suchoj Su-24. „Jsem vděčný Francii za rakety SCALP a další zbraně, které jsou tak nezbytné pro obranu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.