natoaktual.cz

Nový program EU na podporu obranného průmyslu: nakupuj evropsky?

Nespokojenost s omezeními v novém programu Evropské unie na podporu obranného průmyslu (EDIP) vyjádřilo deset členských států Evropské unie (EU) včetně Nizozemska nebo pobaltských zemí.

Kritizují zejména přísná pravidla, která omezují zapojení neevropských – především amerických – firem. Navzdory výhradám však plán nehodlají blokovat.

Podle kompromisu, na němž se dohodli velvyslanci, budou prostředky z EDIP směřovat převážně k firmám sídlícím v EU. Výjimku mají dostat jen výrobci munice a raket mimo EU. Desítka kritizujících států ovšem varuje, že pravidla jsou až příliš restriktivní, zejména pokud jde o subdodávky a licencovanou výrobu. Podmínky podle nich musí zůstat proveditelné.

Země zároveň zdůrazňují, že „obranný průmysl EU je stále závislý na klíčových součástkách, technologiích a know-how ze spřátelených třetích zemí, zejména od transatlantických spojenců.“

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Přesuny vojenské techniky USA signalizují obavy z íránské hrozby

Spojené státy americké přesunuly část svých letadel a lodí z blízkovýchodních základen, které by mohly být ohroženy íránským útokem.

 Podle amerických představitelů jde o preventivní krok na ochranu amerických sil v regionu.

„Ochrana sil je prioritou,“ uvedl jeden z amerických představitelů. Některá letadla byla přesunuta ze základny Al Udeid v Kataru a lodě opustily přístav v Bahrajnu, kde sídlí pátá flotila amerického námořnictva.

Americké velvyslanectví v Kataru zároveň dočasně omezilo přístup zaměstnanců na leteckou základnu Al Udeid, největší americké vojenské zařízení na Blízkém východě. Občany USA i personál vyzvalo ke zvýšené ostražitosti a opatrnosti s ohledem na pokračující regionální nepokoje.

Napětí v oblasti roste od chvíle, kdy Izrael zahájil letecké útoky na íránská jaderná a raketová zařízení. Prezident USA Donald Trump zatím neoznámil, zda se USA do konfliktu přímo zapojí. Írán však již varoval, že v takovém případě by odpověděl tvrdě. Podle íránského velvyslance v OSN by se americké zapojení do izraelské operace setkalo s přímou odpovědí.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Poprvé v historii splní všechny země NATO cíl 2 % HDP na obranu, tvrdí Rutte

Všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) letos dosáhnou cíle vynakládat na obranu alespoň 2 % hrubého domácího produktu (HDP).

 Oznámil to generální tajemník Aliance Mark Rutte během summitu G7 v Kanadě.

„To je skutečně skvělá zpráva,“ uvedl. Podle něj se jedná o historický milník, kterého se daří dosáhnout poprvé od zavedení tohoto závazku v roce 2014.

Jako poslední potvrdily splnění cíle pro tento rok Portugalsko a Kanada. Ještě loni na hranici 2 % nedosáhlo 10 z 32 členských států. Výjimkou z pravidla zůstává Island, který nemá stálou armádu, a Lucembursko, jež cíl přepočítává na hrubý národní důchod nikoliv HDP.

Cíl 2 % byl stanoven jako reakce na ruskou anexi Krymu, skutečný pokrok ale nastal až po roce 2022, tedy po plnohodnotném útoku Ruské federace na Ukrajinu, a pod tlakem Spojených států amerických, zejména prezidenta Donalda Trumpa.

Na nadcházejícím summitu NATO v Haagu se ovšem očekává další krok – zvýšení hranice až na 5 % HDP, přičemž 3,5 % by mělo jít přímo na armádu a 1,5 % na související investice, jako jsou kybernetická bezpečnost, výzkum či infrastruktura.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Zeštíhlení NATO pod Ruttem: ruší se desítky míst i dvě celé divize

V centrále Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu byla zahájena rozsáhlá reorganizace pod vedením generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho.

 Od svého nástupu do čela NATO prosazuje štíhlejší a efektivnější strukturu. V rámci změn plánuje zrušit dvě celé divize a desítky pracovních míst. Zaniknout má divize pro veřejnou diplomacii, která fungovala jako tiskové a komunikační centrum NATO, a rovněž personální divize. Jejich agenda bude rozdělena mezi ostatní divize.

Podle představitelů NATO jde o největší vnitřní změnu za poslední roky. Změny se týkají i pracovních úvazků – ubývá krátkodobých míst, přičemž roste důraz na dlouhodobé a stabilní pracovní poměry. „Je těžké udržet kontinuitu, když se personál neustále mění,“ uvedl bývalý vysoký představitel NATO.

Uvnitř Aliance označil jeden z představitelů tyto kroky jako „DOGEing NATO“, narážel tak na letošní radikální zeštíhlení americké federální správy, kde šlo často o chaotické propouštění. V NATO ovšem podle expertů probíhá proces mnohem uváženěji: „Dělají to lidé, kteří rozumí vnitřní struktuře Aliance a jejím prioritám. Je to promyšlený a dlouhodobý proces,“ okomentoval situaci jeden z činitelů Aliance.

Reforma přichází v době zvýšeného mezinárodního napětí a před summitem v Haagu, kterého se má zúčastnit i prezident Spojených států amerických (USA) Donald Trump. Jeho zdrženlivý postoj ke členství USA v Alianci je jedním z důvodů, proč chce Rutte ukázat, že NATO dokáže fungovat efektivně a pružně i v nových bezpečnostních podmínkách.

Zdroj: Politico (Belgie)

OpenAI získala kontrakt s Pentagonem, umělá inteligence má najít využití i ve válce

Kontrakt v hodnotě 200 milionů dolarů uzavřelo ministerstvo obrany Spojených států amerických (USA) s firmou OpenAI.

 Startup má pro armádu vyvíjet pokročilé prototypy generativní umělé inteligence (AI), které budou využity jak ve vojenské oblasti, tak v administrativním provozu. Jde o první projekt v rámci snahy OpenAI nabídnout své technologie vládnímu sektoru.

Podle společnosti má umělá inteligence zefektivnit nejen kybernetickou obranu, ale i běžné agendy, jako je zdravotní péče o vojáky. OpenAI přitom zdůrazňuje, že všechny aplikace budou v souladu s jejími vlastními pravidly pro použití.

Spolupráci s armádou USA oznámila OpenAI už koncem loňského roku, kdy navázala partnerství s firmou Anduril Industries. Společně chtějí vyvíjet AI řešení proti dronům a dalším bezpilotním systémům.

Šéf firmy OpenAI Sam Altman tehdy prohlásil: „OpenAI vyvíjí umělou inteligenci ve prospěch co nejširší veřejnosti a podporuje snahy USA zajistit, aby technologie podporovaly demokratické hodnoty.“

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Fico zpochybnil členství Slovenska v NATO

Premiér Slovenské republiky Robert Fico uvedl, že by neutralita mohla jeho zemi prospět více než členství v Severoatlantické alianci.

Prohlásil to na tiskové konferenci před summitem NATO, který se uskuteční příští týden v Haagu. Podle něj Slovensko v době nesmyslného zbrojení nemá z členství v Alianci jednoznačný prospěch a přechod k neutralitě by mu mohl přinést výhody. Zároveň ale přiznal, že takový krok není v jeho pravomoci a vyžadoval by souhlas parlamentu.

Fico zároveň kritizoval návrh zvýšit výdaje na obranu až na pět procent HDP a uvedl, že výdaje by měly být investovány do projektů s civilním i vojenským využitím. Slovensko pod jeho vedením zastavilo vojenskou pomoc Ukrajině a odklání se od jednotné politiky Západu. Premiér dodal, že rozšiřování zbrojních rozpočtů především nahrává zbrojnímu průmyslu.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Švédsko pořizuje továrnu na antibiotika jako strategický zdroj pro EU a NATO

Švédská státní společnost Apotek, Produktion & Laboratorier (APL) koupí výrobní závod na penicilin, který dosud provozovala firma Meribel Pharma Solutions.

 Podle vlády má akvizice v hodnotě téměř 65 milionů euro zajistit farmaceutickou soběstačnost země v době míru i krize.

Ministr civilní obrany Švédska Carl-Oskar Bohlin uvedl, že kapacita továrny bude strategickým aktivem nejen pro Švédsko, ale i pro Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Dodal, že v případě ozbrojeného konfliktu bude klíčové mít výrobu antibiotik pod kontrolou.

Továrna má rozšířit možnosti APL, která již zajišťuje produkci jiných životně důležitých léků. Převzetí zařízení se očekává ve třetím čtvrtletí roku 2025.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Rusko zesiluje letní ofenzívu na více frontách, tvrdí ukrajinská armáda

Síly Ruské federace zesílily útoky v několika směrech včetně Charkovské a Doněcké oblasti, uvedl mluvčí ukrajinské skupiny sil Chortyčja Viktor Tregubov.

 V sektoru Novopavlivka se odehrálo 17 útoků, které se ukrajinské armádě podařilo odrazit. Celkově došlo k 99 bojovým střetům.

Podle Trebugova se jedná o očekávanou letní eskalaci bojů. Rusko se podle něj snaží prorazit směrem do Dnětropetrovské oblasti, ale zatím neúspěšně. Ruské jednotky se zároveň pokoušejí obklíčit logistický uzel v Kosťantynivce útoky ze tří směrů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na severovýchodní hranici Ukrajiny operuje přes 50 000 ruských vojáků a že menší průzkumné skupiny pronikly i na území Dnětropetrské oblasti.

Zdroj: The Kyiv Independent (Ukrajina)

Severní Korea pošle tisíce lidí do Ruska pomáhat s obnovou oblastí zasažených válkou

Severní Korea (KLDR) vyšle do Kurské oblasti na západě Ruské federace přibližně 5 000 stavebních dělníků a 1 000 ženistů, kteří mají pomoci s odminováním a obnovou tamní infrastruktury poškozené válkou.

 Podle předsedy Bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergeje Šojgua jde o bratrskou pomoc od KLDR, která se postupně stává jedním z nejbližších spojenců Moskvy ve válce proti Ukrajině.

Severokorejci mají pomoci obnovit regiony, které byly v posledních měsících opakovaně terčem ukrajinských útoků, přičemž Severní Korea již dříve poskytla Rusku zbraně i vojáky. Spojené státy americké a Jižní Korea varují, že Pchjongjang za tuto pomoc může požadovat pokročilé ruské vojenské technologie.

Rusko a Severní Korea v loňském roce podepsaly dohodu o vojenské spolupráci, která zahrnuje i závazek vzájemné obrany. Severní Korea také již dříve potvrdila přítomnost svých vojáků v bojích na Ukrajině na ruské straně.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Spojenci NATO nejsou připraveni na válku, varuje britská expertka

Západní země, včetně Velké Británie, postupují příliš pomalu při zavádění moderních zbraňových technologií, uvedla poradkyně britské vlády Grace Cassy.

 Kritizovala zejména zdlouhavé akviziční procesy, nízkou ochotu podstupovat riziko a závislost na několika velkých dodavatelích.

Podle Cassy je nutné zkrátit inovační cykly a nové technologie nasazovat do výzbroje během týdnů, jinak budou rychle zastaralé. Jako příklad uvedla drony na Ukrajině, které se kvůli zastarávání technologií stávají neúčinnými během několika dní. Upozornila, že bez zásadních změn v obranném systému zůstanou spojenci v Severoatlantické alianci nepřipraveni na budoucí konflikty.

Cassy se podílela na přípravě nedávné revize britské obranné strategie.

Zdroj: Politico (Belgie)

Švédsko sleduje modernizaci ruských základen v blízkosti svých hranic

Podle satelitních snímků zveřejněných švédskou televizní stanicí SVT Rusko výrazně modernizuje svá jaderná zařízení v blízkosti Švédska – včetně základny vzdálené necelých 300 kilometrů od švédských hranic.

 Tento vývoj vyvolává obavy ohledně ruské připravenosti na případný budoucí konflikt.

Za poslední roky prošlo modernizací nejméně pět ruských jaderných základen v regionu. Patří mezi ně například základna Asipovičy v Bělorusku, která byla rozšířena o nové skladovací prostory a přepravní platformy. V ruské enklávě Kaliningrad byla podle zprávy jedna ze základen vybavena pokročilými bezpečnostními systémy včetně nového oplocení a komunikačních zařízení. Odhaduje se, že zde je nyní uskladněno až 100 taktických jaderných hlavic.

Intenzivní aktivity byly zaznamenány také na Nové zemi, klíčové ruské lokalitě pro arktické jaderné testy, a na poloostrově Kola, kde byly vybudovány nové bunkry určené pro rakety odpalované z ponorek.

Ruská vláda navíc v listopadu 2024 revidovala svou jadernou doktrínu – snížila práh pro použití jaderných zbraní a umožnila jejich nasazení v reakci na jakoukoli „kritickou hrozbu“ vůči Rusku nebo Bělorusku. Tato definice nyní zahrnuje i konvenční útoky, pokud jsou podporované jaderně vyzbrojenými státy, jako jsou Spojené státy. Takové útoky jsou nově klasifikovány jako „společný útok“, čímž se rozšiřuje spektrum možných důvodů k jadernému úderu.

Zdroj: Euractiv(Belgie)

Izrael zničil dvě íránské stíhačky F-14

Mluvčí izraelských obranných sil, brigádní generálka Effie Defrin, oznámila na tiskové konferenci, že izraelský bezpilotní letoun zasáhl a zničil dvě íránská stíhací letadla F-14 na letišti v Teheránu.

Tyto americké stíhačky typu F-14 Tomcat, dodané do Íránu ještě před islámskou revolucí v roce 1979, jsou podle dostupných informací posledními aktivními kusy tohoto typu na světě. Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily záběry útoku.

IDF rovněž odvysílala videozáznamy z dalších operací, včetně útoku na skupinu íránských vojáků, kteří se podle tvrzení armády připravovali k odpálení dronů směrem na Izrael. Další video zachycuje zásah proti kontejnerům s uskladněnými drony. Armáda rovněž dříve zveřejnila záběry z útoku na budovu íránské státní televize v Teheránu.

Zdroj: The Times of Israel(Izrael)

Izrael tvrdí, že jeho zbrojní expozice byly na pařížské letecké přehlídce zablokovány

Izraelské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie stánků izraelského obranného průmyslu, které byly na prestižní pařížské letecké přehlídce zakryty černými dělicími stěnami.

 Ministerstvo tento krok označilo za „skandální a bezprecedentní“. K zakrytí došlo údajně poté, co izraelské firmy nedodržely francouzské nařízení o odstranění útočných zbraní z výstavy.

Podle tiskové agentury Reuters francouzské úřady rozhodly o zakrytí stánků poté, co izraelské společnosti ignorovaly pokyn bezpečnostní agentury k odstranění útočných nebo kinetických zbraní z expozic. Francouzská vláda se k incidentu zatím oficiálně nevyjádřila. Organizátor letecké přehlídky ve svém prohlášení uvedl, že pracuje na tom, aby pomohl najít konstruktivní řešení vzniklé situace.

Napětí mezi Paříží a Tel Avivem roste i kvůli izraelské vojenské kampani v Gaze. Francouzský prezident Emmanuel Macron v posledních týdnech varoval, že vzhledem ke zhoršující se humanitární situaci může Francie zaujmout tvrdší postoj vůči Izraeli.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Historický milník: britskou MI6 poprvé povede žena

Britská zahraniční zpravodajská služba MI6 bude mít poprvé za 116 let v čele ženu.

 Blaise Metreweli, která do zpravodajské služby nastoupila v roce 1999, se stane 18. šéfem MI6 a koncem letošního roku převezme vedení od sira Richarda Moora.

V současnosti má Metreweli na starosti technologie a inovace. Uvedla, že je „hrdá a poctěna“, že byla vybrána k vedení organizace. Britský premiér Keir Starmer označil její jmenování za historické.

MI6 je zodpovědná za shromažďování zpravodajských informací v zahraničí s cílem chránit národní bezpečnost Velké Británie. Mezi její hlavní priority patří boj proti terorismu, narušování činnosti nepřátelských států a posilování kybernetické bezpečnosti. Šéf služby, označovaný tradičně písmenem „C“, je jediným veřejně známým členem organizace.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Vykořisťovány v Rusku: africké ženy jsou nuceny vyrábět drony

Doufaly v lepší kariéru, skončily však v ruských válečných továrnách.

 Nová studie odhaluje vykořisťování mladých žen z Afriky. Program Alabuga Start slibuje uchazečkám z chudších zemí možnost dobře placené kariéry. Pro většinu z nich se však naděje na lepší budoucnost rozplyne krátce po příjezdu do zvláštní ekonomické zóny (SEZ) Alabuga – rozsáhlé průmyslové oblasti v ruském Tatarstánu.

Podle květnové zprávy Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu se mnoho nově příchozích žen ocitlo v situaci, kdy musely v nevyhovujících podmínkách montovat levné drony. Některé byly přiděleny přímo k montážní lince, jiné dohlížely na výrobu nebo pracovaly jako uklízečky. Mladé ženy byly podle výpovědí vystaveny vysoce toxickým a životu nebezpečným chemikáliím.

Zvláštní ekonomická zóna Alabuga je dnes klíčovým centrem výroby dronů Geran-2. SEZ byla založena v roce 2006 s cílem přilákat investice a průmysl do Tatarstánu. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 však došlo k jejímu rychlému rozšíření a části zóny byly přeměněny na vojenské provozy.

Podle dat z oficiální ruské vládní databáze SIISS (Jednotný meziresortní informační a statistický systém) dorazilo do Ruska v roce 2024 přes 111 000 pracovníků z Afriky – což představuje nárůst o 50 % oproti roku 2022, kdy válka začala. Nejvíce jich přišlo z Kamerunu, dále pak z Nigérie, Burkiny Faso, Toga, Středoafrické republiky a Gambie.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Petr Pavel: NATO se vyhýbá debatě o Ukrajině, aby předešlo neshodám

Český prezident Petr Pavel uvedl během bezpečnostní konference Globsec Fórum, že na červnovém summitu Severoatlantické aliance Ukrajina nezíská nové závazky ohledně členství.

Aliance se podle něj snaží vyhnout rozporům a udržet jednotu.

„Rozumím tomu, že generální tajemník NATO chce záměrně omezit rozsah summitu na nezbytné minimum, aby se předešlo neshodám a narušení jednoty Aliance,“ vysvětlil Pavel, který dříve působil jako předseda Vojenského výboru NATO, a upozornil, že předchozí závazky vůči plné euroatlantické integraci Ukrajiny zůstávají platné.

Hlavním cílem summitu bude debata o zvýšení obranných výdajů členských států na 5 % HDP. Česká vláda tento směr podporuje.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Nizozemí: výdaje na obranu by mohly v budoucnu přesáhnout i 25 miliard eur

Podle nizozemského ministra financí Eelca Heinena by nizozemské výdaje na obranu mohly během příštího desetiletí vzrůst až na 25 miliard eur ročně.

Stalo by se tak pouze v případě, že se Severoatlantická aliance dohodne na novém cíli pro výdaje na obranu ve výši 5 % HDP.

Již nyní se náklady na obranu pohybují mezi 16 a 19 miliardami eur. Financování obrany Nizozemska bude podle Heinena výzvou až pro příští vládu. Heinen zastává názor, že by si členské státy Aliance měly případně navýšené výdaje na obranu hradit samy, a ne prostřednictvím společného evropského zadlužení.

Předsedkyně strany VVD Dilan Yeşilgöz navrhuje snížení vládních výdajů a možná i škrty v rozvojové pomoci, aby bylo možné financovat vojenské výdaje. Yeşilgöz nevyloučila ani zvýšení daní.

Zdroj: NL Times (Nizozemsko)

Finsko povede alianční cvičení Atlantic Trident 25

Finsko bude poprvé hostit mezinárodní letecké cvičení Severoatlantické aliance Atlantic Trident 25.

Jde původně o trilaterální cvičení mezi letectvy Spojených států amerických, Velké Británie a Francie.

Účastníci ze čtyř států budou rozvíjet taktiku tzv. Agile Combat Employment, vzájemné technické zajištění letounů a operační spolupráci mezi stíhacími letouny 4. a 5. generace.

Cvičení Atlantic Trident proběhne v období od 16. do 27. června a bude řízeno z velitelství finského letectva v Tikkakoski. Kromě 40 letounů a jednoho tisíce vojáků se budou cvičení účastnit i alianční bezpilotní letouny RQ-4D Phoenix. Letouny budou operovat z několika leteckých základen na finském území.

Zdroj: Defence Industry Europe (Polsko)

Německo poprvé oslavilo Den veteránů

Předsedkyně německého spolkového sněmu Julia Klöckner oficiálně zahájila první národní Den veteránů, který má zvýšit viditelnost, uznání a respekt německých vojáků.

 Podle Klöckner byl nejvyšší čas takový den v Německu zavést.

Během projevu u budovy Říšského sněmu v Berlíně Klöckner zdůraznila odpovědnost armády vůči parlamentu. Bundeswehr je totiž odpovědný parlamentu, nikoli hlavě státu jako vrchnímu veliteli, jak to bývá zvykem v jiných zemích. „To je důvod, proč jako poslanci neseme zvláštní odpovědnost. A dnes vzdáváme poctu těm, kteří byli ochotni sloužit naší zemi a hodnotám,“ prohlásila předsedkyně Klöckner.

Německý kancléř Merz napsal na sociálních sítích, že bundeswehr je klíčovou součástí německé společnosti a její členové si zaslouží dík, uznání a respekt. Německý ministr obrany Boris Pistorius vyzdvihl profesionalitu vojáků a varoval před rostoucími bezpečnostními hrozbami, které vyžadují schopnost obrany země a Severoatlantické aliance.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Masové demonstrace a vojenská přehlídka v USA

Masové demonstrace pod heslem „Nemáme krále“ a vojenská přehlídka pořádaná k 250. výročí vzniku amerických ozbrojených sil a narozeninám prezidenta Donalda Trumpa ukázaly hluboké politické a kulturní rozpory napříč Spojenými státy americkými.

 Zatímco příznivci Trumpa slavili ozbrojené síly a jejich sílu, tisíce lidí v desítkách měst protestovaly proti politizaci ozbrojených sil a autoritářským tendencím prezidenta.

„Je to nehorázné. Nejsme v Rusku, Severní Koreji, ani v Číně. Tohle dělají tam. A navíc to stojí spoustu peněz a prostředků,“ prohlásil bývalý federální statistik a ekonom John Wells, který podporuje americké ozbrojené síly, ale nesouhlasí s vojenskou přehlídkou kvůli autoritářskému podtónu a nehorázným nákladům, které by mohly být využity jinde. Odhadovaná částka pro uspořádání vojenské přehlídky ve Washingtonu D. C. se pohybuje mezi 25 a 45 miliony dolarů.

Smyslem demonstrací po celé zemi bylo připomenout, že se první prezident USA George Washington dobrovolně vzdal centrální moci ve prospěch systému „checks and balances“. Trump se mezitím snaží moc znovu centralizovat. Někteří účastníci vojenské přehlídky odmítali, že by měla autoritářský nádech.

„Myslí si, že Trump je nějaký diktátor, ale on jedná zcela podle zákona,“ sdělil 19letý mladík Dennis Connelly z Knoxville ve státě Tennessee. Přestože je Connelly Trumpovým fanouškem, má výhrady k některým jeho krokům.

Zdroj: NPR (USA)

Izrael zaútočil na íránská jaderná zařízení a vojenské velení

Izrael zahájil rozsáhlé letecké útoky na cíle v Íránu, které se podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zaměřily na jaderný program a nejvyšší vojenské představitele země.

Premiér uvedl, že operace s názvem „Vzpínající se lev“ bude trvat několik dní. Izraelská armáda oznámila, že k útoku nasadila 200 stíhacích letounů.

Při izraelském náletu byl zabit generál Hossein Salami, vrchní velitel Íránských revolučních gard, který patřil k nejmocnějším osobnostem islámské republiky. Útok si vyžádal i život generálmajora Mohammada Bagheriho, náčelníka generálního štábu íránské armády.

Podle Netanjahua zasáhla operace hlavní íránské zařízení na obohacování uranu v Natanzu, několik jaderných vědců a také „srdce íránského programu balistických raket“. Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že Írán „musí souhlasit s novou jadernou dohodou, jinak mu nic nezůstane“, a naznačil, že případné další izraelské útoky mohou být ještě brutálnější.

Zdroj: CNN(USA)

Tchaj-wan poslal čínského kapitána do vězení za sabotáž podmořského kabelu

Čínský občan byl odsouzen ke třem letům vězení za poškození podmořského komunikačního kabelu, který spojuje hlavní ostrov Tchaj-wanu s ostrovy Penghu v Tchajwanském průlivu.

 Odsouzený, identifikovaný jako kapitán Wang, velel lodi Hong Tai 58. Verdikt okresního soudu v Tainanu je prvním soudním rozhodnutím v souvislosti s případy přerušení podmořských kabelů v oblasti.

Tchajwanská vláda obvinila Čínu ze sabotáže a označila tyto útoky za součást tzv. „šedé zóny“ – nátlakových taktik, které mají oslabit bezpečnost a stabilitu demokratického ostrova, jenž Peking dlouhodobě považuje za součást svého území. Čína jakoukoliv účast popřela a incidenty označila za běžné námořní nehody, které jsou podle ní zveličovány tchajwanskými úřady.

Podmořské kabely – izolované optické dráty položené na mořském dně – přenášejí většinu světového internetového provozu. Tchaj-wan má v provozu 10 vnitrostátních a 14 mezinárodních kabelů. „Poškození spojení s ostrovy Penghu vážně narušilo fungování státních institucí a běžného života,“ uvedl soud ve svém prohlášení.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Německá rozvědka varuje před ruskými provokacemi na území NATO

Rusko je podle všeho odhodláno testovat soudržnost a odhodlání Severoatlantické aliance, mimo jiné i rozšiřováním své konfrontace se Západem za hranice Ukrajiny.

 Šéf německé Federální zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl uvedl, že jeho agentura disponuje jasnými zpravodajskými informacemi naznačujícími, že ruští představitelé zpochybňují závazky kolektivní obrany, které jsou zakotveny v zakládající smlouvě NATO.

„Jsme si poměrně jisti – a máme k tomu konkrétní zpravodajské poznatky – že Ukrajina je pro Rusko pouze jedním krokem na cestě směrem na Západ,“ uvedl Kahl v rozhovoru. „To ale neznamená, že očekáváme, že se tankové armády začnou valit na Západ,“ dodal. „Nicméně je zjevné, že závazek NATO ke kolektivní obraně bude v blízké budoucnosti vystaven zkoušce.“

Kahl bez upřesnění konkrétní povahy svých zdrojů uvedl, že Rusko pravděpodobně plánuje akce, které nebudou představovat přímé vojenské napadení, ale spíše taktiku záměrného testování reakce NATO – zejména Spojených států – na provokace, které spadají pod článek 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné obraně.

„Na to není potřeba vysílat tankové divize,“ poznamenal. „Stačí například poslat do Estonska takzvané ‚zelené mužíčky‘, údajně za účelem ochrany tamní ruské menšiny.“

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Čínská stíhačka se těsně minula s japonským letounem, napětí v Tichomoří narůstá

Japonsko vyjádřilo „vážné znepokojení“ nad incidentem mezi jedním ze svých vojenských letadel a čínskou stíhačkou v Tichém oceánu.

 Ke střetu došlo v době, kdy nedávné manévry čínských letadlových lodí vyvolaly zvýšené napětí v celém regionu.

Podle japonského ministerstva obrany čínská stíhačka vzlétla z pohybující se letadlové lodi Shandong a krátce nato se přiblížila na vzdálenost pouhých 45 metrů k hlídkovému letadlu japonských sil sebeobrany (SDF). Hlavní tajemník japonské vlády Jošimasa Hajaši vyzval Peking, aby podobným incidentům v budoucnu zabránil. Zdůraznil, že k události došlo v mezinárodním vzdušném prostoru a mohla snadno vést k náhodné kolizi.

Japonské ministerstvo obrany rovněž uvedlo, že stíhačka J-15 provedla další nebezpečné manévry, včetně přeletu přímo před japonským letounem letícím ve stejné výšce. Přestože nedošlo k žádnému poškození letadla ani ke zranění posádky, Tokio opět vyjádřilo vážné obavy nad tímto mimořádně riskantním přiblížením.

Tyto incidenty jen posílily obavy v celém asijsko-pacifickém regionu ohledně narůstající agresivity čínských námořních a leteckých aktivit. Už v únoru byla čínská stíhací letadla obviněna z nebezpečných manévrů několika zeměmi, včetně Austrálie, Filipín, Spojených států a Kanady.

Zdroj: The Guardian(Velká Británie)

Napětí s Íránem: USA stahují z Blízkého východu diplomaty a rodiny vojáků

Americké ministerstvo zahraničí a ministerstvo obrany se snaží zajistit odchod personálu z vybraných míst na Blízkém východě.

 Není zcela jasné, co vedlo k této náhlé změně postoje, ale podle představitele ministerstva obrany americké centrální velení sleduje narůstající napětí v regionu.

„Jsou stěhováni, protože by to mohlo být nebezpečné místo. Uvidíme, co se stane. Vydali jsme doporučení k přesunu a situaci nadále sledujeme,“ uvedl prezident Donald Trump před novináři.

Americké velvyslanectví v Izraeli vydalo bezpečnostní varování, které zakazuje vládním zaměstnancům a jejich rodinám cestovat mimo Tel Aviv, Jeruzalém a Beer Ševu až do odvolání. Zároveň vyzvalo všechny americké občany v Izraeli, aby byli opatrní a věnovali zvýšenou pozornost své osobní bezpečnosti.

Přestože konkrétní důvody rostoucích bezpečnostních obav nejsou známy, opatření přicházejí v době eskalujícího napětí mezi Íránem a Izraelem. To se dále vyostřilo v souvislosti s pokračujícím úsilím administrativy prezidenta Trumpa o dosažení nové jaderné dohody s Íránem.

Americké ministerstvo zahraničí se rovněž připravuje na stažení části personálu z amerických ambasád v Iráku, Bahrajnu a Kuvajtu kvůli zvýšeným bezpečnostním hrozbám.

Zdroj: CNN(USA)

Ruské útoky dronů v Charkově zabily tři osoby a zranily 60 lidí

Ruské dronové útoky na severovýchodní ukrajinské město Charkov si vyžádaly tři oběti a dalších 60 zraněných, včetně dětí.

Město, které se nachází pouhých 30 kilometrů od ruských hranic, se včera brzy ráno stalo hlavním cílem nejnovějšího ruského leteckého útoku. Podle starosty Ihora Terechova zasáhlo 17 dronů dvě obytné čtvrti.

Útok zaměstnal záchranáře, městské pracovníky i dobrovolníky po celou noc, kdy zachraňovali lidi z hořících budov a snažili se obnovit základní služby ve městě. Charkov se v posledních měsících opakovaně stává terčem ruských útoků. Podle ukrajinského letectva byly útoky na Charkov součástí širší vlny, při níž Rusko nasadilo celkem 85 dronů. Protivzdušná obrana zachytila 40 z nich.

V noci na pondělí Rusko podniklo rekordní útok s nasazením přibližně 500 dronů, na který navázala další vlna s 315 drony a sedmi raketami o den později. V reakci na to Ukrajina vyslala vlastní drony. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo zachyceno 32 ukrajinských bezpilotních prostředků.

Zdroj: Al Jazeera(Katar)

Vučić poprvé na Ukrajině – signál možné změny kurzu Srbska vůči EU

Srbský prezident Aleksandar Vučić uskutečnil svou vůbec první návštěvu Ukrajiny.

Jeho účast na summitu Ukrajina–jihovýchodní Evropa v Oděse signalizuje možné přibližování Srbska k Evropské unii v otázce války proti Ukrajině.

Srbsko se dosud snaží zachovávat neutrální postoj k válce, avšak Vučićova nedávná návštěva Moskvy, kde se zúčastnil vojenské přehlídky po boku ruského prezidenta Vladimira Putina k ruskému Dni vítězství, vyvolala ostrou kritiku ze strany Bruselu. Evropská unie varovala, že takový krok může být v rozporu s unijními kritérii pro přistoupení a potenciálně ohrozit srbské ambice na vstup do EU.

Mezitím Rusko obvinilo Srbsko z vývozu zbraní na Ukrajinu. Ruská zahraniční rozvědka (SVR) tvrdí, že srbské obranné podniky navzdory oficiálně deklarované neutralitě dodávají Kyjevu munici, a to prostřednictvím zprostředkovatelů ze zemí NATO – konkrétně České republiky, Polska a Bulharska. Vučić obvinění odmítl. Zároveň oznámil, že Srbsko a Rusko vytvoří pracovní skupinu, která má objasnit, jak se srbské zbraně mohly dostat na Ukrajinu.

Zdroj: Euronews(Francie)

Korejské zbrojní firmy těží z rostoucích výdajů NATO na obranu

Vyhlídky jihokorejských obranných firem se zlepšily po nedávných výrocích generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který vyzval k „kvantovému skoku“ v kolektivním posilování obrany.

 Zvláštní pozornost přitom věnoval rostoucímu významu korejského zbrojního exportu, který už nyní běží na plné obrátky.

Jižní Korea v posledních letech zaznamenává rekordní export zbraní, především díky rozsáhlým dohodám s Polskem – jedním z nejdynamičtěji rostoucích armádních investorů v rámci NATO. V roce 2022 Polsko uzavřelo kontrakty v hodnotě 44,2 miliardy dolarů na nákup celé řady jihokorejských zbraňových systémů, včetně samohybných houfnic K9, bojových tanků K2 a lehkých stíhacích letounů FA-50.

Polský prezident Andrzej Duda během tiskové konference NATO v březnu ocenil jihokorejský vývoz zbraní a uvedl, že Polsko se obrátilo na jihokorejské výrobce proto, že byli schopni „dodat moderní a účinné zbraně během několika měsíců“ od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu.

Na tuto spolupráci navazuje i nově připravovaná dohoda mezi společností Hyundai Rotem a polskou vládou, která by mohla dosáhnout hodnoty 6 miliard dolarů. Jejím předmětem je dodávka dalších 180 tanků K2 pro polskou armádu.

Zdroj: Asia News Network (Singapur)

Dánský parlament schválil americké vojenské základny

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožňuje zřízení amerických vojenských základen na dánském území.

Tento krok přichází v době zvýšeného zájmu Spojených států o arktický region, zejména o Grónsko – poloautonomní území spadající pod Dánsko.

Kritici upozorňují, že schválení dohody může znamenat oslabení dánské suverenity ve prospěch USA. Nová legislativa rozšiřuje předchozí obrannou dohodu z roku 2023 uzavřenou s administrativou prezidenta Joea Bidena, která americkým jednotkám umožnila rozsáhlý přístup k dánským leteckým základnám. Současná úprava přichází navzdory dřívějším kontroverzím spojeným s prezidentem Donaldem Trumpem, který vyjádřil zájem o koupi Grónska, což Dánsko i grónské vedení jednoznačně odmítly.

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen ve své odpovědi zákonodárcům uvedl, že Dánsko si ve smlouvě ponechává právo dohodu vypovědět, pokud by se Spojené státy pokusily o anexi Grónska nebo jeho části. Grónský premiér dříve reagoval na americké návrhy prohlášením, že ostrov „nikdy nebude majetkem, který si může kdokoli koupit”.

Zdroj: Associated Press(USA)

Trump varuje: „Jakýkoli protest bude na přehlídce potlačen“

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že během víkendové vojenské přehlídky ve Washingtonu použije „těžkou sílu“ proti jakýmkoli protestujícím.

 „V sobotu budeme ve velkém oslavovat,“ uvedl Trump při setkání s novináři v Oválné pracovně poté, co oznámil nasazení národní gardy a námořní pěchoty do Los Angeles s cílem potlačit probíhající demonstrace. „Pokud se protestující pokusí narušit akce, setkají se s velmi silnou odpovědí,“ dodal.

Přehlídka se koná na počest 250. výročí americké armády a zároveň připadá na 79. narozeniny prezidenta. Událost se uskuteční jen několik dní poté, co Trump nařídil vojenský zásah v Los Angeles v reakci na protesty proti operacím americké imigrační a celní správy (ICE).

Na přehlídce se představí 28 tanků Abrams, 28 bojových vozidel Bradley, 28 obrněných vozidel Stryker a čtyři samohybné houfnice Paladin. Nad hlavami diváků bude přelétávat padesát vojenských letadel.

Zdroj: ABC News(Austrálie)

Proč je nasazení ozbrojených sil v USA problematické?

Americký prezident Donald Trump byl čím dál tím blíž k uskutečnění kontroverzního plánu – nasadit ozbrojené síly na americkém území.

Zhruba 700 mariňáků má pomoci národní gardě v Los Angeles během protestů proti deportacím nelegálních migrantů. Zatím není zcela jasné, co bude jejich úkolem, jelikož stejně jako příslušníci národní gardy nesmějí provádět činnosti vymáhání práva, které přísluší policii.

Tuto činnost by mohli provádět pouze, pokud by Trump vyhlásil tzv. zákon o vzpouře, který umožňuje americkému prezidentovi použít vojenskou sílu k potlačení vzpoury nebo jiných nepokojů na území Spojených států amerických.

Bílý dům tvrdí, že jde o ukázku síly, která si získá veřejnou podporu. Průzkumy ale ukazují, že i když většina Američanů deportace podporuje, nelíbí se jim způsob jejich provedení a ani nasazení armády proti demonstrantům. Dnešní situace má jistou paralelu v nedávné minulosti, kdy se v roce 2020 národní garda a vojenská policie snažily potlačit protesty proti rasismu. Tehdy Američané z velké většiny sympatizovali s cílem protestů.

Dnes podle průzkumů několika agentur mnoho Američanů souhlasí s myšlenkou hromadných deportací, ale nelíbí se jim, jakým způsobem jsou realizovány. Jedním z možných důvodů je to, že lidé vnímají kroky Trumpovy administrativy jako chaotické.

Zdroj: CNN (USA)

V německé AfD je čím dál víc extremistů

Německá zpravodajská služba (BND) ve výroční zprávě upozorňuje, že krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) má ve svých řadách čím dál tím více extrémistů.

 Jejich počet se za loňský rok zvýšil o 77 % na dvacet tisíc.

Německé úřady proto nedávno klasifikovaly celou stranu jako extremistickou na základě odborného posudku, což umožňuje důkladnější sledování této strany. AfD se proti tomu brání právní cestou. Strana AfD podle zprávy zpravodajských služeb prosazuje xenofobní a protimuslimské postoje.

Představitelé strany také opakovaně pronášeli výroky, které jsou vnímány jako útoky proti ústavě. Ve zprávě se uvádí, že v poslední době byl zaznamenán výrazný nárůst pravicově motivované extremistické trestné činnosti.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

USA mění strategii vůči Africe, chtějí větší zapojení místních států

Americké ozbrojené síly upravují svou strategii v Africe a vyzývají tamní státy, aby převzaly větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.

 Podle velitele amerického velitelství pro Afriku (USAFRICOM) Michaela Langleyho se Spojené státy americké pod vedením administrativy prezidenta Donalda Trumpa chtějí více zaměřit na domácí obranu a snížit přímou vojenskou přítomnost na kontinentu.

Podle Langleyho jsou ale USA připraveny pomoci s budováním místní vojenské kapacity tak, aby mohly africké země provádět nezávislé operace a snížily závislost na amerických silách. Tento posun byl vidět již během cvičení African Lion, kde byla americká vedoucí role výrazně méně viditelná.

Analytik zahraniční politiky Adib Saani varoval, že snížená přítomnost USA by mohla vytvořit mocenské vakuum, které posílí militantní sítě a podkope roky boje proti terorismu. USAFRICOM má v současnosti rozmístěno přibližně 6 500 vojáků po celé Africe a investoval stovky milionů dolarů do bezpečnostní pomoci. Podle Saaniho nejsou africké země zatím na plné převzetí bezpečnostních operací připraveny, zejména kvůli nedostatku technologií, logistiky a koordinace.

Zmenšující se role USA otevírá prostor pro větší zapojení Ruska a Číny. Někteří experti však věří, že tento vývoj by mohl motivovat africké země k větší spolupráci mezi sebou a budování vlastních kapacit.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Pákistán po střetu s Indií výrazně zvyšuje obranný rozpočet

Pákistán zvýší výdaje na obranu o 20 % v reakci na nedávný ozbrojený konflikt s Indií.

 Vláda premiéra Šahbáze Šarífa oznámila toto navýšení v rámci rozpočtu na fiskální rok 2025–26, přičemž celkové státní výdaje se mají snížit o 7 % na 62 miliard dolarů.

Pákistánská armáda tak podle ministra financí Muhammada Aurangzeba obdrží zhruba 9 miliard dolarů. Členové opozice vůči tomuto rozhodnutí během proslovu Aurangzeba hlasitě protestovali. Rozpočet na obranu na příští rok výrazně převyšuje vládní výdaje na školství, rozvoj zemědělství a opatření proti dopadům klimatických změn, které Pákistán silně postihují.

Zdroj: The Associated Press (USA)

Hegseth: USA omezí vojenskou pomoc Ukrajině

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil snížení vojenské pomoci Ukrajině v novém rozpočtu Pentagonu na rok 2026.

 Trumpova administrativa chce dát jasně najevo, že preferuje diplomatické řešení konfliktu s Ruskem.

Oznámení Pentagonu přichází po několika týdnech intenzivních ruských útoků na ukrajinská města, včetně rekordních náletů dronů na Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy americké k poskytnutí klíčových systémů protivzdušné obrany, a dokonce nabídl i jejich přímý odkup. Od začátku druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa došlo k výrazné změně americké politiky vůči Ukrajině.

Hegseth se také nedávno nezúčastnil jednání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Jedná se o vůbec první absenci amerického ministra obrany na jednání od založení této skupiny po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Zdroj: The Kyiv Independent (Ukrajina)

Rutte: NATO potřebuje kvantový skok v obraně

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že NATO potřebuje „kvantový skok“ ve svých obranných schopnostech, aby dokázalo účinně odrazovat hrozby směřující proti Alianci.

 Rutte zároveň vyzval západní spojence k výrazně vyšším investicím do jejich ozbrojených sil.

Rutte uvedl, že očekává dohodu členských států na nadcházejícím summitu v Haagu, kde by se měli spojenci zavázat k tomu, že budou na obranu vydávat až 5 % HDP. Tento návrh by měl představovat nový ambiciózní cíl pro obranné rozpočty členských zemí. Navržená struktura výdajů počítá s tím, že 3,5 % by bylo určeno na tzv. silovou obranu (např. zbraně, technika, vojáci) a 1,5 % na širší bezpečnostní oblasti, včetně kybernetické obrany. Rutte však nestanovil konkrétní termín, kdy by měli spojenci tohoto cíle dosáhnout.

Tento návrh je vnímán jako kompromisní snaha vyjít vstříc požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO za nízké obranné výdaje.

Zdroj: BBC(Velká Británie)