natoaktual.cz

Snahy USA zaměřit NATO na Čínu komplikuje strach z Ruska

Strach některých východoevropských členů Severoatlantické aliance z Ruska komplikuje snahy Spojených států zaměřit pozornost NATO na Čínu.

Podle nich by americko-čínská rivalita neměla zastínit primární znepokojení Aliance ohledně Ruska.

Vztahy mezi Aliancí a Ruskem se v posledním roce významně zhoršily. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga jsou nejhorší od konce studené války. Východoevropští členové Aliance proto volají po navýšení počtů amerických vojáků na svých územích.

„Samozřejmě, že je v ruském zájmu odvést pozornost Aliance pryč z regionu, někam do Pacifiku,“ uvedl v tomto kontextu estonský ministr obrany Kalle Laanet. USA však zatím intenzivnější přítomnost ve východní Evropě odmítají.

Zdroj: Defense News (USA)

Francouzsko-řecká aliance poškozuje NATO, tvrdí turecký ministr

„Hledání nových spojenectví mimo Severoatlantickou alianci je hrozbou pro NATO a jeho důvěryhodnost,“ uvedl turecký ministr obrany Hulusi Akar na adresu nového obranného paktu mezi Řeckem a Francií.

Mezi Řeckem a Tureckem panuje zvýšené napětí ohledně teritoriálních sporů ve východním Středomoří. Pakt mezi Athénami a Paříží, který zaručuje vzájemnou pomoc při útoku zevnitř Aliance, je proto vnímán jako explicitně zaměřený proti Turecku.

Kromě kritiky paktu zmínil ministr Akar rovněž spolupráci se Spojenými státy. Mezi oběma státy podle něj začaly „technické práce“ týkající se prodeje stíhaček F-16 Viper a modernizace letadel, které Turecko již vlastní. Podle Ankary nabídly USA prodej F-16 výměnou za turecké investice do programu vývoje stíhaček F-35.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Nebojte se obranných ambicí EU, zní z Francie

„Snahy EU o silnější obrannou spolupráci nemají za cíl oslabit NATO, právě naopak.

Samostatnější evropská obrana Alianci pouze posílí,“ uvedla francouzská ministryně obrany Florence Parly. Její americký protějšek Lloyd Austin tyto výroky přivítal a dodal, že tyto unijní iniciativy by měly být „doplňkem NATO“.

Austin rovněž uvedl, že mezi evropskou a americkou strategií v Indo-pacifickém regionu nejsou žádné významnější rozpory. Podle něj NATO v otázce zadržování rostoucích čínských vojenských ambicí spolupracuje.

Mezi USA a Francií vznikla v září tohoto roku diplomatická roztržka týkající se paktu Aukus, který Francii vyšachoval z kontraktu tykajícího se prodeje ponorek Austrálii.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

EU plánuje znovuotevřít diplomatickou misi v Afghánistánu

Evropská unie plánuje po dvanácti týdnech návrat svých diplomatů do Kábulu.

Ti byli nuceni hlavní město Afghánistánu opustit při převzetí moci Tálibánem. Krok reflektuje zájmy EU na prevenci terorismu pocházejícího z Afghánistánu, ochraně lidských práv v zemi a humanitární pomoci.

Znovuustavení diplomatické mise je součástí unijní snahy prohloubit tzv. „limitovaný přístup“ k hnutí Tálibán. Podle Bruselu by tento přístup měl znamenat navázání vztahů s Tálibánem, avšak bez oficiálního uznání.

Dosud kontakt mezi západními zeměmi a Tálibánem zastřešoval Katar. Podle unijních představitelů je však diplomatická činnost skrze katarské Dauhá nedostatečná a unijní fyzická přítomnost v Afghánistánu nezbytná.

Zdroj: Financial Times (USA)

Puč v Súdánu. Armáda zatkla civilní vládu

Súdánská armáda zadržela většinu členů tzv. přechodné vlády včetně premiéra Abdalláha Hamduka, který je v domácím vězení.

Vojáci rovněž obsadili klíčové body v hlavním městě Chartúmu a dalších velkých městech, uzavřeli letiště a omezili pohyb civilistů. Prodemokratické hnutí v Súdánu v reakci vyzvaly k masovým pouličním protestům. Patrný pokus o převrat odsoudily Spojené státy i Evropská unie.

Mezi súdánskou vládou a armádou panovalo dlouhodobé napětí způsobené svržením prezidenta Umara Bašíra. Ten byl sesazen po protivládních protestech v roce 2019. Od té doby vedla zemi přechodná vláda, která však nedokázala čelit hlubokým ekonomickým a bezpečnostním problémům v zemi.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Test americké hypersonické střely nevyšel

Americká armáda na Aljašce neúspěšně testovala nový typ hypersonické střely.

Problém nastal při vzletové, tzv. boost fázi. Selhala raketa, která urychluje projektil do nadzvukových rychlostí, a proto nedošlo k samotnému testování kluzného těla ani projektilu. V návaznosti na neúspěch nařídil Pentagon průběh testu přezkoumat.

Pentagon vnímá vyvinutí hypersonických zbraní jako svoji prioritu. Po dubnovém neúspěšném odpálení z bombardéru B-52 se však jedná již o druhý neúspěšný hypersonický test USA tento rok. Zvýšená snaha USA testovat přichází rovněž v době, kdy Čína a Rusko značně pokročily ve vývoji hypersonické technologie. Obě země měly své hypersonické střely úspěšně otestovat během tohoto léta.

Zdroj: CNN (USA)

Ministři obrany NATO jednali o nových výzvách

Ministři obrany Severoatlantické aliance se setkali v Bruselu, kde jednali o dalším posílení obranných a odstrašovacích schopností NATO ve světle nových bezpečnostních výzev.

Kromě otázek dalšího vývoje ministři diskutovali rovněž o lekcích, jež dala Alianci mise v Afghánistánu.

Jednání se uskutečnilo v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a NATO, kdy si obě strany vzájemně vypověděly diplomatické mise ze svých území. Alianční ministři obrany proto přezkoumali rostoucí hrozbu ruských raketových systémů a možnosti odpovídajících kroků NATO. Shodli se však, že NATO nebude na ruské „destabilizující kroky“ odpovídat stejnou měrou a nenasadí nové pozemní rakety v Evropě.

Zdroj: NATO

Biden: USA budou v případě útoku bránit Tchaj-wan

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny v případě čínského útoku Tchaj-wan bránit.

Výrok signalizuje odklon od dlouhodobé americké politiky tzv. strategické nejednoznačnosti, kdy USA zachovávaly mlčenlivost ohledně své role v možném konfliktu mezi Tchaj-wanem a Čínou. Tchaj-wan v reakci ocenil americkou podporu, která je podle něj „tvrdá jak kámen“. Čína dosud výroky nekomentovala.

Výroky přichází v době zvýšeného napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, kdy desítky čínských stíhaček v posledních měsících několikrát narušily prostor tchajwanské vzdušné obrany.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

NATO diskutuje o poučení z Afghánistánu pro příští operace

Ministři obrany Severoatlantické aliance debatovali o tom, jaké poučení by si NATO mělo vzít ze svého téměř dvacetiletého angažmá v Afghánistánu.

Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga Afghánistán Alianci ukázal, že „výzvy plynoucí z takového nasazení by neměly být podceňovány“. Dodal však, že neúspěch by zároveň neměl znamenat „úplné zastavení boje NATO s extremismem a terorismem“.

Stoltenberg rovněž naznačil, že za neúspěchem stojí odchýlení se od původního cíle, kterým bylo zničení organizace al-Káida. Postupem času se však NATO stalo jedním z mnoha zainteresovaných aktérů se „státotvornou agendou“ v Afghánistánu.

Zdroj: AP News (USA)

Pět států EU plánuje vytvoření sil rychlé reakce

Německo spolu s Finskem, Nizozemskem, Portugalskem a Slovinskem iniciuje vznik unijní jednotky rychlé reakce schopné zasáhnout v případě krize, jako byla např. evakuace z Afghánistánu.

Jejich plán počítá s jednotkou o síle brigády, tedy zhruba 5 000 vojáků. V současnosti disponuje EU pouze bojovými skupinami o síle 1 500 vojáků tzv. battlegroup, kteří však mohou zasahovat pouze na území EU.

V rámci EU však na vytvoření podobné jednotky nepanuje shoda a např. Švédsko podobné snahy dosud odmítalo. Německý návrh proto počítá s aktivací dosud nevyužitého článku č. 44 Lisabonské smlouvy, kterým by se ustavila jednotka pouze z dobrovolně participujících členských států se souhlasem zbytku EU.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Německá ministryně obrany varuje Evropu: „Neodpojujte se od NATO“

Annegret Kramp-Karrenbauer, německá ministryně obrany, vzkázala svým evropským protějškům: „Zapomeňte na vznešené představy o tom, že se kontinent ubrání sám, a čelme realitě.“

Zatímco někteří evropští lídři kritizují stažení USA z Afghánistánu se slovy, že Evropa musí být vojensky soběstačnější, Kramp-Karrenbauer tvrdí opak: „Debakl v Afghánistánu ukazuje, že Evropa a USA potřebují více spolupracovat, aby byly jejich vojenské mise efektivnější,“ a dodává, že odtržení se od Ameriky považuje za špatnou cestu.

Zdroj: Politico(USA)

Ministři obrany NATO budou jednat o Afghánistánu a Rusku

Americký ministr obrany Lloyd Austin přijel do Bruselu, aby se zúčastnil jednání ministrů obrany NATO.

Jednání probíhá tento týden, jeho programem je debata o bezpečnostních problémech v Afghánistánu, o napětí v Rusku a také o otázkách týkajících se nových technologií.

„Jsem zde, abych pomohl vojenské adaptaci NATO a abychom zajistili, že Aliance je připravena na výzvy budoucnosti,“ uvedl Austin. Před svou cestou do Bruselu navštívil Rumunsko a také Ukrajinu a Gruzii, které aspirují na vstup do NATO a které jsou částečně okupovány Ruskem. Rusko je, podle něj, překážkou mírového řešení války na Ukrajině a vyzval Moskvu, aby ukončilo okupaci Krymu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dodal, že cílem schůzky aliančních ministrů obrany je také přesídlení evakuovaných Afghánců z tranzitních zemí do členských států a zabránění tomu, aby se Afghánistán stal útočištěm teroristů.

Zdroj: VOA(USA)

NATO schvaluje plán k odstrašení rostoucí ruské hrozby

Ministři obrany NATO jednají o novém plánu obrany proti jakémukoliv potenciálnímu ruskému útoku na více frontách, čímž také potvrzují hlavní cíl Aliance – odstrašit Moskvu.

Nová obranná strategie má za cíl připravit se na útoky v oblasti Baltského a Černého moře současně, které by zahrnovaly jaderné zbraně, hrozby v kyberprostoru a hrozby útoku z vesmíru.

Zástupci zemí zdůrazňují, že nevěří, že by Rusko nějaký útok chystalo, což tvrdí také Moskva, která tyto úmysly popírá a dodává, že je to právě NATO, kdo těmito přípravami riskuje destabilizaci Evropy.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

9 000 afghánských uprchlíků se přesunulo do nových domovů v USA

Více než 9 tisíc afghánských uprchlíků, kteří od srpnového pádu Kábulu žili na vojenských základnách v USA, bylo přesídleno do místních komunit.

S jejich začleňováním do společnosti pomáhají veteránské a rodinné organizace a imigrační agentury.

„Všichni, kteří základny opustili, nejprve prošli bezpečnostními prověrkami a byli naočkováni, mj. proti nemoci covid-19,“ uvedl anonymní americký úředník.

Ve vojenských základnách v USA však stále zůstává asi 55 000 afghánských uprchlíků.

Zdroj: Military Times(USA)

Moskva hostila jednání s Tálibánem

Rusko tento týden v Moskvě hostilo rozhovory s Tálibánem ve snaze posílit svůj vliv ve střední Asii, zároveň jej vyzvalo k akci proti bojovníkům tzv. Islámského státu, kteří se, dle Ruska, do Afghánistánu po režimním převratu začali stahovat.

Vicepremiér Tálibánu Abdul Salam Hanafi prohlásil, že IS nepředstavuje bezpečnostní hrozbu pro žádné další země, a požádal o uznání své vlády. Rusko však jeho vládu oficiálně neuznalo – Moskva Tálibán stále považuje za teroristickou organizaci, a to se v blízké budoucnosti pravděpodobně nezmění.

Jednání je nejvýznamnějším mezinárodním setkáním Tálibánu od převzetí moci nad Afghánistánem.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Čína popírá testování nové hypersonické střely

Čína popírá tvrzení amerických úřadů, že otestovala novou hypersonickou střelu schopnou nést jadernou nálož.

Podle Pekingu se jednalo o vesmírnou raketu a nikoli o zbraň.

Podle informace listu Financial Times Čína v srpnu 2021 otestovala střelu, která obletěla Zemi na nízké oběžné dráze a pak se zaměřila na cíl, který minula asi o 30 km. Test podle zdrojů velmi zaskočil americké zpravodajské služby. Hypersonické střely jsou totiž velmi těžko zasažitelné protiraketovou technologií kvůli jiné dráze letu, vysoké rychlosti a schopnosti manévrovat za letu.

„Jednalo se o běžný test vesmírné raketové technologie pro ověření znovupoužitelnosti raketového nosiče, což výrazně sníží náklady na vynášení materiálu do vesmíru. Díky této technologii budou moci lidé snadno a levně cestovat do vesmíru. Podobné testy již podniklo několik společností na světě,“ vysvětlil test rakety mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijan.

Oproti tomu republikánský člen branného výboru Sněmovny reprezentantů Michael Gallagher míní, že test by měl být pochopen jako „výzva k akci“. Následně dodal, že Spojené státy „mohou do deseti let prohrát novou studenou válku s Čínou, pokud se prezident Joe Biden bude držet nekonfrontační politiky“.

Zdroj: CNN (USA)

Rusko se svými spojenci cvičilo u afghánsko-tádžické hranice

Členové Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) pořádali společné vojenské cvičení u hranic Tádžikistánu s Afghánistánem.

Cvičení se účastnilo přes 4 000 vojáků z Ruska, Arménie, Kazachstánu, Běloruska, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.

Součástí cvičení byly tři cvičné operace s názvem Echelon, Search a Interaction, které se soustředily na logistiku, sběr a práci s informacemi a v neposlední řadě ozbrojený přeshraniční střet. Vojenské cvičení reagovalo na nejistou situaci v Afghánistánu.

Zdroj: Xinhua (Čína)

Americký Senát rozhodne o schválení nominací diplomatů

Komise pro zahraniční vztahy amerického Senátu schválila 30 nominací diplomatů včetně Julliane Smith, která byla prezidentem Joem Bidenem nominovaná na post velvyslankyně při Severoatlantické alianci.

Dalším krokem je schválení nominací celým Senátem amerického Kongresu.

Prozatím Senát prezidentu Bidenovi schválil pouze dvě nominace na velvyslance, což je nebývale málo v porovnání s předešlými administrativami. Zákonodárci uvnitř Senátu pomalým schvalováním výrazně brzdí naplnění Bidenových slibů o zahájení éry diplomacie namísto síly v rámci americké zahraniční politiky.

Zdroj: Defense One (USA)

Německo: Prokurátor zatkl dva bývalé vojáky pro podezření z terorismu

Němečtí prokurátoři zatkli dva bývalé vojáky bundeswehru pro podezření z plánování teroristické skupiny v Jemenu.

Skupina měla být složená z bývalých policistů a vojáků.

Zatčení muži měli být primárně motivováni měsíčním peněžitým příjmem ve výši 40 tisíc eur. Financování chtěli získat od Saúdské Arábie. Muži identifikovaní pouze jako Arend-Adolf G. a Achim A. měli plánovat sestavení paramilitární skupiny čítající 100 až 150 žoldáků, která měla být nasazená v Jemenu, kde by podle žalobců „pacifikovala“ zemi. V Jemenu v současné době probíhá občanská válka mezi mezinárodně uznávanou vládou a povstaleckými Hútíi.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Austin: Rusko je překážkou pro mír na Ukrajině

Jedinou překážkou pro mír na východní Ukrajině je Rusko, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin při návštěvě Kyjeva.

Zároveň dodal, že Moskva nemá právo vetovat případný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance.

„Aby bylo jasno, Rusko začalo válku na východní Ukrajině a je jedinou překážkou pro mírové řešení konfliktu,“ řekl Austin při tiskové konferenci s ukrajinským ministrem obrany Andrijem Taranem.

„Žádná třetí země nemá právo veta na vstup Ukrajiny do NATO,“ narážel šéf Pentagonu na varování ze strany Ruska o překročení tzv. „červené linie“, pokud by byla Ukrajina začleněna do Aliance.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Rusko pozastaví činnost své diplomatické mise při NATO

Rusko pozastavuje svou diplomatickou misi při NATO, oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Děje se tak v reakci na vyloučení osmi diplomatů ruské mise, které NATO začátkem tohoto měsíce označilo za ruské zpravodajské důstojníky.

Vztahy mezi NATO a Ruskem jsou napjaté již od doby, kdy Moskva v roce 2014 anektovala ukrajinský Krymský poloostrov.

„Politika NATO vůči Rusku zůstává konzistentní. V reakci na agresivní kroky Moskvy jsme museli zakročit, zároveň však zůstáváme otevřeni dialogu,“ uvedla mluvčí NATO.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Maas: rozhodnutí Moskvy prodlouží „dobu ledovou“ mezi Ruskem a NATO

Německý ministr zahraničí Heiko Maas v pondělí kritizoval oznámení Ruské federace o zastavení činnosti ruské mise v NATO.

Podle něj toto rozhodnutí přispěje ke ztížení již tak složité situace, protože Rusko a NATO už delší dobu zažívají tzv. ochlazení vztahů.

„Německo v minulosti usilovalo o dialog ohledně Ruska v rámci NATO, v současnosti však okolnosti nasvědčují tomu, že Rusko již není otevřeno spolupráci,“ uvedl Maas.

Zdroj: Euractiv(Belgie)

Turecko zatklo 158 podezřelých z napojení na protirežimního duchovního Gulena

Turecká prokuratura nařídila zatčení celkem 158 podezřelých, mezi nimi 33 vojáků v aktivní službě, z údajného napojení na muslimského kazatele, Fethullaha Gulena, který podle Turecka stojí za neúspěšným převratem v roce 2016, uvedla státní tisková agentura.

Duchovní Gulen svou účast na puči, při kterém zemřelo více než 250 lidí, odmítá.

Dosud bylo zadrženo 97 z celkem 158 podezřelých. Patří mezi ně nejen vojáci, ale také vojenští kadeti.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Ministerstvo zahraničí USA vyšetří konec operací v Afghánistánu

Generální inspektorka ministerstva zahraničí USA Diana Shaw v pondělí americkému Kongresu oznámila, že ministerstvo zahraničí přezkoumá ukončení americké účasti v Afghánistánu.

Úřad inspektora, podle memoranda ministra zahraničí, prověří evakuační postupy USA pro občany jak americké, tak afghánské národnosti.

Cílem přezkumu je zjistit, zda byly během náhlé, chaotické evakuace z Afghánistánu dodrženy všechny náležité předpisy. Celkem bylo evakuováno 123 tisíc lidí, v rámci chaosu vzniklého zoufalými pokusy dostat se na palubu několik Afghánců zahynulo.

Zdroj: USA Today(USA)

USA prodlužují vojenskou podporu Gruzii o 6 let

Americký ministr obrany Lloyd Austin podepsal dohodu o pokračování americké podpory gruzínské armádě po dobu nadcházejících šesti let.

Stalo se tak v návaznosti na předchozí dohodu, jejíž platnost vyprší ke konci letošního roku.

„Americká podpora Gruzii pomůže vybudovat její mezinárodní postavení,“ uvedl Austin. Dále dodal, že USA odsuzují okupaci Gruzie Ruskem a jeho pokusy rozšířit svůj vliv do oblasti Černého moře vojenským nátlakem.

Zdroj: Military Times(USA)

Německé a izraelské stíhačky spolu přeletěly nad Jeruzalémem

Německé a izraelské vzdušné síly spolu uskutečnily slavnostní přelet nad izraelským parlamentem a dalšími vládními budovami v Jeruzalémě.

„Je to ukázka dlouhodobého partnerství obou zemí a jejich odhodlání vzájemné vztahy i nadále prohlubovat,“ uvedla izraelská armáda. Jednalo se o první přelet německých vojenských letounů nad Jeruzalémem od konce první světové války.

Přelet navázal na vzpomínkové akce z minulého roku, kdy izraelské stíhačky proletěly nad bývalým koncentračním táborem Dachau a velitelé letectev obou zemí navštívili olympijskou vesnici v Mnichově, kde bylo v roce 1972 zavražděno jedenáct izraelských sportovců.

„Cítím zvláštní odpovědnost udržovat dobré vztahy s izraelským letectvem,“ uvedl velitel německé luftwaffe generál Ingo Gerhartz.

Společná ukázka rovněž zahájila mezinárodní letecké cvičení Blue Flag, které v Izraeli bude probíhat celý měsíc. Kromě německých vzdušných sil se ho účastní rovněž Spojené státy, Británie, Francie, Itálie, Řecko a Indie.

Zdroj: The Times of Israel (Izrael)

Trumpova éra NATO posílila, zní z Pobaltí

Éra amerického prezidenta Donalda Trumpa zanechala Severoatlantickou alianci silnější než kdy předtím, shodli se na tom ministři zahraničí z Estonska, Litvy a Lotyšska.

Podle nich se i přes někdy riskantní Trumpovu rétoriku ohledně plnění aliančních závazků za jeho administrativy USA znatelně zasloužily o silnější přítomnost NATO v Pobaltí.

„Co se týče Trumpových kroků v rámci NATO, tak minimálně v této části světa měly pozitivní efekt,“ vyjádřil se lotyšský ministr zahraničí Edgar Rinkevics.

Během Trumpovy vlády se vyrojilo množství obav ohledně budoucnosti NATO. Bývalý americký prezident mnohokrát kritizoval alianční partnery za nedostatečné výdaje na obranu či dokonce zpochybnil základní princip Aliance, tzv. kolektivní obranu.

Zdroj: Newsweek (USA)

Více než 90 procent kanadské armády je naočkováno, říká kanadský generál

Kanadská armáda požaduje, aby do konce měsíce byli všichni její zaměstnanci naočkováni proti onemocnění covid-19.

Podle generála Billa Fletchera je již více než 90 procent vojáků naočkováno a od zbytku vojáků žádný výraznější nesouhlas neočekává.

„Ti, co očkováni ještě nejsou, toto rozhodnutí stejně budou muset učinit,“ podotkl. Komentovat, co se stane s vojáky, kteří se očkovat odmítnou, však odmítl.

Kanadská armáda byla během pandemie několikrát povolána k pomoci v nejhůře zasažených oblastech Kanady a k distribuci vakcín. Podle Fletchera toto působení mělo pozitivní vliv na morálku a duševní zdraví kanadských vojáků, kteří „nemuseli sedět doma a mohli pomáhat svým spoluobčanům“.

Zdroj: Global News (Kanada)

Singapur připravuje své vojenské základny na budoucí pandemie

Singapurská armáda reaguje na pandemii koronaviru a modernizuje své vojenské základny tak, aby byly v budoucnu lépe připraveny na podobné události, uvedl šéf technologické agentury singapurského ministerstva obrany Mervyn Tan.

Kromě vylepšení ventilace budov či bezdotykových bezpečnostních opatření se podle něj může jednat i o využití tréninkových simulátorů singapurskou armádou.

Singapurská Agentura pro technologii a vědu (DSTA) se podle Tana nestará pouze o vývoj zbraňových systémů, ale věnuje se také infrastruktuře vojenských základen. V tomto kontextu donutila pandemie singapurskou armádu více uvažovat o dodavatelských řetězcích. „Hledáme cesty pro diverzifikaci zdrojů, abychom byli lépe připraveni reagovat,“ dodal Tan.

Zdroj: The Straits Times (Singapur)

Indie a USA pořádají společné vojenské cvičení na Aljašce

Indická a americká armáda společně zahájily vojenské cvičení na Aljašce pod názvem Yudh Abhyas.

Cvičení bude trvat 15 dní a zúčastní se ho více než 300 vojáků z každé země. Součástí seznamovacích aktivit byla mj. i sněhová bitva.

Americko-indická obranná spolupráce je v posledních letech na vzestupu. V roce 2016 udělily Spojené státy Indii status „hlavního obranného partnera“ a obě země od té doby podepsaly řadu důležitých obranných dohod, např. ohledně vzájemné možnosti použití vojenských základen pro potřeby opravy či doplnění zásob.

Zdroj: The Indian Express (Indie)

Shromáždění s pochodněmi na počest německé mise v Afghánistánu vyvolalo debatu

Obrázky vojáků s pochodněmi před budovou německého parlamentu, z průvodu na počest mise bundeswehru v Afghánistánu („Zapfenstreich“), vyvolaly na internetu debatu – některým uživatelům Twitteru záběry připomněly temné kapitoly německé historie, jiní se slavnostního průvodu zastali.

„Když Němci berou pochodně (…), #Zapfenstreich slouží k militarizaci společnosti,“ napsala na Twitter politička Zelených Jutta Ditfruh.

„Slavnostní ceremoniál byl naprosto vhodný (…),“ zastala se průvodu politička FDP Marie-Agnes Strack-Zimmemann.

Ceremoniál, jehož kořeny sahají až do 16. století a slouží k uctění vrcholných politiků, se odehrává výhradně večer a skládá se z několika částí – z pochodu, průvodu a z několika hudebních skladeb, včetně státní hymny. Zároveň vždy zahrnuje vojáky nesoucí pochodně.

Zdroj: ZDF(Německo)

Rusko ujistilo USA, že nezneužije plynovod Nord Stream 2. Pobaltí tomu nevěří

Pobaltské země NATO nevěří ujištění USA a Německa, že Rusko nezneužije plynovod Nord Stream 2 jako strategickou zbraň. Vzhledem k tomu, že Evropu zasáhla energetická krize, staví se Rusko do pozice zachránce EU.

„Je zcela jasné, že se jedná o projekt, který jde proti zájmům řady zemí EU, aby uspokojil obchodní zájmy jedné z nich,“ poukazuje litevský náměstek ministerstva zahraničí Mantas Adomėnas na Německo.

Proti je také Ukrajina, která je tranzitní zemí pro ruský plyn. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl: „Přehlížení toho, že se jedná o nebezpečnou zbraň nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, je špatně.“

Zdroj: Newsweek(USA)

Jednání USA-Rusko nepřinesla výsledky, ministr obrany USA navštíví Ukrajinu

V době, kdy jednání USA a Ruska ohledně zlepšení vztahů nedopadla podle očekávání, navštíví americký ministr zahraničí Lloyd Austin během své cesty po Evropě také Ukrajinu.

„Ministr se se svým týmem připravuje na cestu po Evropě, která se uskuteční příští týden. Návštěvu Evropy tým zakončí jednáním se svými spojenci v Bruselu, před tím však navštíví Gruzii, Ukrajinu a Rumunsko,“ uvedl Pentagon.

Tato zpráva přišla v době neúspěšných diplomatických jednání mezi USA a Ruskem, mimo jiné o počtu diplomatů na velvyslanectvích v daných zemích. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rybjakov uvedl, že existuje riziko další eskalace napětí mezi oběma stranami.

Zdroj: Kyiv Post(Ukrajina)

Americké velitelství zpochybnilo informace letectva o únosu letadla v Kábulu

Americké ústřední velení (CENTCOM), které dohlíželo na evakuace USA z Afghánistánu, zpochybnilo informace amerického letectva, že by došlo k pokusu o únos komerčního letadla z mezinárodního letiště v Kábulu.

„Nevím o žádném pokusu o únos letadla z letiště Hamída Karzaje,“ uvedla mluvčí CENTCOM Josie Lynne Lenny.

O zmařeném pokusu unést komerční letadlo informovala na webu amerického letectva tisková mluvčí jednotky, která byla v Afghánistánu nasazena. Příspěvek přinesl nový pohled na hektický proces stahování spojenců z Afghánistánu.

Zdroj: CNN(USA)

Jaká je budoucnost indických investic v Afghánistánu?

Indie v minulosti masivně investovala do rozvojových projektů v Afghánistánu, nyní však vyvstává otázka, jaký vliv na ně bude mít návrat Tálibánu k moci.

Nové Dillí v posledních 20 letech americké invaze do Afghánistánu investovalo miliardy dolarů do rozvoje infrastruktury a humanitární pomoci. Již mezi lety 1996 – 2001 Indie podporovala afghánský odboj proti Tálibánu a po pádu jeho vlády zde spatřila prostor pro zvýšení svého vlivu v zemi.

Tálibán prohlásil, že chce s okolními zeměmi udržovat dobré vztahy, bývalý indický velvyslanec v Afghánistánu Gautam Mukhopadhaya však uvedl, že spolupráce s ním bude obtížná.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Většina evakuačních letů z Afghánistánu byla tento týden zrušena

Ministerstvo zahraničí USA rozeslalo svým občanům v Afghánistánu e-mail se zprávou o tom, že se většina evakuačních letů zpět do jejich domoviny tento týden ruší.

Občané mají být, dle stručného sdělení, připraveni k odcestování v nejbližší době, avšak konkrétní důvod, který by daný krok vysvětloval, ve zprávě uveden nebyl.

„Budeme pokračovat v našem úsilí usnadnit bezpečné cestování občanům USA, osobám, které mají na území USA trvalý pobyt, a také těm, vůči kterým máme zvláštní závazky. Vzhledem k tomu, že na daném území přetrvává teroristická hrozba, nebudeme nadále o našich krocích informovat, dokud naši lidé nebudou v bezpečí,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí.

Zdroj: CNN(USA)