Německo opět zvažuje otázku jaderného odstrašení v Evropě, zejména kvůli obavám, že Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa mohou oslabit svou angažovanost v obraně Evropy.
Lídr Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, pravděpodobný budoucí kancléř, proto navrhuje hlubší spolupráci s Francií a Velkou Británií, které jako jediné evropské země disponují jaderným arzenálem.
Paříž již dříve nabízela dialog o této otázce, ale Berlín dosud váhal. Situace se nyní mění, protože Německo dlouhodobě spoléhá na americký jaderný deštník – až 20 jaderných hlavic USA je umístěno na základně Bundeswehru v Büchelu, ale jejich použití podléhá výhradně rozhodnutí amerického prezidenta. Přesto Merz odmítá možnost, že by Německo získalo vlastní jaderné zbraně: „Německo nemůže a nesmí mít vlastní jaderné zbraně.“
Francouzský jaderný arzenál zahrnuje 290 hlavic umístěných na ponorkách a stíhačkách Rafale, přičemž Paříž si udržuje plnou autonomii v rozhodování o jejich použití a odmítá je podřídit velení Severoatlantické aliance.
Podle bezpečnostního experta Camilla Granda by se spolupráce mohla omezit na „společná cvičení mezi německým a francouzským letectvem“, ale jakékoli rozhodování o použití zbraní by zůstalo výhradně v rukou Paříže.
Britská jaderná strategie je odlišná – její arzenál je plně námořní a sestává ze čtyř ponorek nesoucích balistické rakety Trident. Ty jsou umístěny na základně ve Skotsku a jsou úzce propojeny se strategickým plánováním NATO.
Podle analytika Saschy Hacha by mohla být realistická „politická deklarace“, která by potvrdila, že britské a francouzské jaderné síly by v případě ohrožení chránily evropské spojence, nicméně přizpůsobení jejich strategie výlučně pro obranu Evropy je nepravděpodobné.
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
