natoaktual.cz

Francie otestuje vlastní systém bojové AI

Francouzská armáda začne testovat systém Arcadia během aliančního cvičení v Polsku.

Systém využívá umělou inteligenci pro podporu rozhodování a identifikaci cílů. Arcadia byla vyvinuta ve spolupráci francouzských společností Mistral AI, Safran, Thales a Airbus a představuje evropskou alternativu k systému Maven, který Severoatlantická aliance používá od roku 2025 a který vyvinula americká firma Palantir.

Podle zástupce náčelníka štábu francouzské armády Patricka Justela je Arcadia součástí snahy Paříže posílit evropskou technologickou suverenitu v oblasti obrany. Francouzští představitelé upozorňují na rizika spojená se závislostí na mimoevropských technologiích a zdůrazňují potřebu vlastních řešení.

Podobné debaty probíhají i v dalších evropských zemích. Nizozemsko usiluje o vytvoření plnohodnotné alternativy k systémům Palantiru během dvou let a Německo oznámilo, že neplánuje uzavírat nové smlouvy s americkými firmami včetně této společnosti. Evropské země ustupují od dohod s Palantirem v důsledku kritiky spojené s využíváním jeho technologií při vojenských operacích, hromadném sledování a vymáhání imigračních předpisů.

Zdroj: Euronews (Francie)

NATO testovalo obranu proti dezinformačním útokům

Severoatlantická aliance v polské Bydhošti uspořádala třídenní simulaci kybernetických a dezinformačních útoků inspirovaných zkušenostmi Ukrajiny z války s Ruskem.

Během cvičení fiktivní země Perantsa čelila výpadku energetické sítě po kybernetickém útoku sousedního autoritářského státu Karti. Účastníci zároveň řešili scénáře rozsáhlých záplav a napadení bankovního systému.

Ukrajinští představitelé v simulaci hráli roli útočníků a prostřednictvím sociálních sítí šířili zprávy vytvořené pomocí umělé inteligence. Ty obviňovaly vládu z neschopnosti a korupce, zatímco nabízely pomoc postiženým obyvatelům. Tým obránců reagoval výzvami k jednotě a varováním před šířením chaosu.

Cvičení proběhlo v centru JATEC, které NATO otevřelo v roce 2024 za účelem sdílení zkušeností z Ukrajiny. Přibližně třetinu jeho personálu tvoří ukrajinští zástupci z armády, ministerstva obrany a zpravodajských služeb.

Podle odborníků podobné simulace zlepšují spolupráci mezi státními institucemi a armádou, zároveň však nedokážou plně napodobit podmínky skutečné války. Němečtí představitelé ocenili zejména zkušenosti Ukrajinců s dezinformačními operacemi a využíváním umělé inteligence.

Zdroj: The Financial Times (Velká Británie)

Vojenská přehlídka ve Francii bude věnována podpoře Ukrajiny

Tradiční francouzská vojenská přehlídka ke Dni Bastily, která se uskuteční 14. července v Paříži, bude věnována podpoře Ukrajiny a demonstraci připravenosti Západu čelit ruské agresi.

Podle francouzského generálního štábu má zároveň ukázat výsledky modernizace francouzských ozbrojených sil.

Letošního ročníku se zúčastní přibližně 10 tisíc vojáků a počet nasazené techniky i letadel bude zhruba o 30 % vyšší než v roce 2025. Součástí programu bude také vystoupení francouzských a ukrajinských pilotů na stíhačkách Mirage 2000, přičemž jeden letoun bude nést ukrajinské barvy.

Přehlídky se zúčastní i francouzské jednotky rozmístěné na východním křídle Severoatlantické aliance, zejména v Estonsku, Polsku a Rumunsku.

Zdroj: Ukrainian News Agency (Ukrajina)

Turecko rozšiřuje vliv v Africe prostřednictvím vojenského výcviku

Turecko rozšiřuje vojenské výcvikové programy napříč Afrikou, například pro vojáky z Mali a Nigeru, kteří absolvovali výcvik ve speciálním výcvikovém táboře v Isparta.

Ankara uzavřela více než dvacet dohod o vojenské spolupráci s africkými zeměmi. Klíčové jsou základny v Somálsku a Libyi a rostoucí angažmá v oblasti Sahelu. Výcvik slouží jako nástroj levné vojenské diplomacie a rozšiřování vlivu v regionech, kde ustupuje francouzská přítomnost a kde Turecko soupeří s Ruskem a Čínou.

Programy zahrnují také prodej tureckých zbraní, včetně dronů, spolu s výcvikem a sdílením zpravodajských informací. Výcvik nižších důstojníků a jazyková příprava mají podle analytiků vytvářet dlouhodobé vazby a posilovat vztahy mezi Tureckem a africkými armádami.

Zdroj: Radio France Internationale (Francie)

Předsunuté pozemní síly NATO ve Finsku zahájily operace

Předsunuté pozemní síly Severoatlantické aliance ve Finsku (FLF Finland) oficiálně zahájily činnost pod vedením Švédska.

Operační velení bylo předáno přímo NATO, což představuje první převedení švédských vojáků pod alianční velení od vstupu země do NATO.

Finský ministr obrany Antti Häkkänen zdůraznil, že spojenci získají možnost cvičit pozemní operace v arktických podmínkách na cvičišti Rovajärvi, největším dělostřeleckém výcvikovém prostoru v západní Evropě. Na rozvoji FLF Finland se podílejí také Velká Británie, Francie, Itálie, Dánsko a Island. Mnohonárodní štáb bude působit v Rovaniemi, zatímco švédský prapor zůstane dislokován v Bodenu. Jednotka má být schopna rychle posílit obranu severního Finska.

Rozšiřování vojenské infrastruktury v severním Finsku a Švédsku souvisí s reorganizací ruských ozbrojených sil. Moskva plánuje navýšit počet vojáků o 350 tisíc a posílit Leningradský vojenský okruh u finských hranic. Součástí změn je také vytvoření nových motostřeleckých divizí v Pečenze a Karélii.

Zdroj: The Barents Observer (Norsko)

Británie čelí nejnebezpečnějšímu období od studené války, varuje šéf armády

Velká Británie podle náčelníka britského generálního štábu Richarda Knightona čelí největším rizikům a hrozbám od konce studené války.

„Toto je nejnebezpečnější období, jaké jsem zažil,“ řekl. V rozhovoru pro BBC uvedl, že Rusko testuje britskou obranu, zvyšuje sázky a riskuje překročení hranice. Podle něj se britské ozbrojené síly musí připravit nejen na krátké konflikty, ale také na delší války podobné té na Ukrajině.

Knighton upozornil na zvýšenou aktivitu ruského dálkového letectva v severních oblastech, stejně jako na kybernetické útoky, sabotáže a pokusy o atentáty. Zdůraznil také rostoucí význam dronů a autonomních systémů pro budoucí válčení. Podle něj musí společnost i politici přijmout, že současné bezpečnostní prostředí vyžaduje jiné priority. „Přesně jak říká premiér, musíme na obranu vydávat více a dělat to rychleji. Výzvou pro ministry je učinit tato obtížná rozhodnutí o prioritách,“ uvedl.

Jeho slova zazněla před očekávaným zveřejněním obranného investičního plánu, který má určit financování nové techniky a infrastruktury na příští desetiletí. Knighton uvedl, že ministři si hrozby uvědomují a že obranné výdaje rostou, zároveň ale budou muset činit obtížná rozhodnutí o prioritách.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Zelenskyj navrhl Putinovi jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jednání o ukončení války.

Putin mezitím na ekonomické konferenci v Petrohradu uvedl, že ruské jednotky postupují po celé frontě a že Moskva má ve válce navrch. Připustil ale, že Rusko musí lépe chránit své území před ukrajinskými drony.

Boje na východě Ukrajiny podle článku zůstávají intenzivní, přestože ruský postup se zpomalil a Moskva se více soustředí na raketové a dronové útoky na ukrajinská města. Západní analýzy a Severoatlantická aliance odhadují, že Rusko v bojích přichází o desítky tisíc vojáků měsíčně.

Putin tvrdí, že je připraven na dohodu mírovou cestou, zároveň však neustupuje od požadavků, včetně toho, aby se Ukrajina vzdala Donbasu a svých ambicí vstoupit do NATO. „Ukrajinská strana musí s těmito kompromisy také souhlasit. Pak konflikt rychle dospěje k přirozenému závěru,“ řekl Putin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Putin dopis zatím neviděl, ale Zelenskyj podle něj může kdykoliv přijet do Moskvy.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

NATO zahájilo cvičení BALTOPS v Baltském moři

Patnáct členských států Severoatlantické aliance se účastní námořního cvičení BALTOPS v Baltském moři.

Manévry vedené americkým námořnictvem mají posílit spolupráci spojenců a ochranu důležitých námořních tras. Cvičení se koná v době rostoucích obav z ruských hybridních aktivit v regionu. Podle NATO je zároveň signálem, že Aliance hodlá zachovat bezpečnost Baltského moře i přes tlak Moskvy.

Zdroj: TVP World (Polsko)

Ukrajina vyzývá k dialogu s Polskem kvůli názvu vojenské jednotky

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval k dialogu s Polskem poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj přejmenoval jednotku speciálních sil na počest Ukrajinské povstalecké armády (UPA).

Tento krok vyvolal v Polsku silnou kritiku, protože UPA je zde spojována s volyňskými masakry, při nichž během druhé světové války zahynuly desítky tisíc polských civilistů. Sybiha uvedl, že název zvolila samotná armáda a že rozhodnutí nemělo žádný protipolský záměr. „Napětí mezi Ukrajinou a Polskem neprospívá ani Ukrajincům, ani Polákům,“ napsal.

Šéf ukrajinské diplomacie zdůraznil, že UPA je na Ukrajině vnímána především jako symbol boje za nezávislost a odporu proti sovětské nadvládě. Zároveň připomněl pokrok dosažený v posledních letech při řešení historických sporů mezi oběma zeměmi, včetně obnovení exhumací obětí volyňských masakrů na ukrajinském území. „Musíme snížit emocionální napětí, ponechat naši společnou historii odbornému posouzení historiků a společně se soustředit na to, co je nejdůležitější: čelit společnému nepříteli, posilovat naši evropskou bezpečnost a bránit svobodnou budoucnost našich národů,“ prohlásil Sybiha.

Polský prezident Karol Nawrocki označil oslavu UPA za důkaz, že Ukrajina není připravena stát se součástí evropské rodiny, a zahájil proces odebrání nejvyššího polského státního vyznamenání prezidentu Zelenskému, které obdržel v roce 2023. Zatímco část polské vládní koalice tento krok podporuje, jiní politici preferují diplomatické řešení sporu, přestože samotné rozhodnutí o pojmenování jednotky kritizují.

Zdroj: Notes from Poland (Polsko)

MI5 varuje před čínskými špiony využívajícími LinkedIn k náboru

Britská kontrarozvědná zpravodajská služba MI5 spolu s partnerskými službami zemí sdružených ve zpravodajské alianci Five Eyes varovala před rostoucí aktivitou čínských zpravodajských služeb na profesních sítích a pracovních portálech.

Podle zveřejněného upozornění čínští agenti vystupují jako zaměstnanci konzultačních firem, think-tanků nebo personálních agentur a zveřejňují falešné pracovní nabídky zaměřené například na analytiky zahraniční politiky či obrany.

Terčem jsou zejména lidé s přímým či nepřímým přístupem k citlivým vládním, vojenským nebo bezpečnostním informacím. Náboráři nejprve zkoumají životopisy uchazečů, následně vedou online pohovory a zadávají zkušební analýzy týkající se mezinárodních vztahů, obrany nebo obchodu. Později se podle varování snaží získat neveřejné informace a komunikaci přesouvají na šifrované platformy. Za zpracované materiály vyplácejí odměny v řádu stovek až tisíců dolarů.

Podle Five Eyes je cílem těchto aktivit získávání vojenských, politických a ekonomických informací, které by mohly Číně poskytnout strategickou výhodu. Mezi potenciální cíle patří držitelé bezpečnostních prověrek, vojáci, akademici, novináři, analytici či pracovníci think-tanků. „Obvinění z takzvané čínské špionážní hrozby jsou zcela smyšlená a představují zlomyslné pomluvy. Důrazně je odsuzujeme,“ ohradilo se čínské velvyslanectví.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Rutte varoval mladé Rusy před zapojením do války na Ukrajině

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte během návštěvy Ukrajiny varoval mladé Rusy před vstupem do války na Ukrajině.

„Muži jako vy, kteří se připojí k bojům, nebudou řádně vycvičeni. Vybavení, které dostanete, je podřadné. Je velmi vysoká pravděpodobnost, že budete zabiti nebo zraněni. A pokud budete zraněni, je velmi pravděpodobné, že vás nechají trpět v blátě a zemřít,“ prohlásil na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Rutte zároveň upozornil na vysoké ruské ztráty, které podle něj přesahují 30 tisíc vojáků měsíčně. Uvedl, že Rusko nyní každý měsíc ztrácí více vojáků, než Sovětský svaz ztratil během celé desetileté války v Afghánistánu v 80. letech. „Když mluvíme o desetitisících ruských obětí, není to abstraktní pojem. Pravděpodobně to budete vy,“ vzkázal mladým Rusům.

Zdroj: TPV World (Polsko)

USA vyzývají Evropu a Kanadu k posílení vzdušných a námořních sil NATO

Spojené státy očekávají, že evropské země Severoatlantické aliance a Kanada zvýší počet pilotovaných i bezpilotních letounů a námořních plavidel, které poskytují aliančním obranným plánům.

Uvedl to vrchní velitel NATO Alexus Grynkewich po rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit část amerických kapacit určených pro Alianci.

Washington již spojencům oznámil, že sníží svůj příspěvek do systému NATO Force Model, tedy souboru sil připravených k nasazení v době krize. Omezení se údajně dotknou tankovacích letounů, stíhaček, dronů i námořních plavidel. Grynkewich řekl, že Evropa a Kanada mohou v těchto oblastech převzít větší odpovědnost. „V rámci NATO Force Model existovala nezdravá spoluzávislost na amerických silách,“ uvedl Grynkewich

Počet amerických stíhaček F-15 a F-15E dostupných pro NATO klesne o třetinu na 99 a počet dronů MQ-4 a MQ-9 Reaper o polovinu na dvanáct. NATO však tvrdí, že spojenci disponují dostatečnými kapacitami, aby nevznikly mezery v obraně.

„Spojené státy by měly hlasitě podporovat spojence, kteří čelí nátlaku ze strany Ruska, nikoli snižovat svou vojenskou přítomnost v Evropě a omezovat vojenské kapacity přislíbené NATO,“ varoval bývalý představitel Pentagonu Jim Townsend.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

NATO posiluje obranu Gotlandu proti možné ruské hrozbě

Severoatlantická aliance a Švédsko posilují obranu ostrova Gotland, který leží uprostřed Baltského moře zhruba 300 kilometrů od ruské Kaliningradské oblasti.

Vojenské plánování ostrov stále více vnímá jako strategicky zásadní bod pro obranu regionu. Švédsko zde po vstupu do NATO v roce 2024 ukončilo první aliančně koordinované cvičení, do něhož se zapojilo asi 18 tisíc vojáků ze 13 zemí. Podle švédského vrchního velitele Michaela Claessona by ruský útok mohl přijít kdykoliv.

„S dosahem a rozmístěním dnešních zbraňových systémů platí, že kdo ovládá Gotland, ovládá velkou část dění v Baltském moři,“ uvedl Niklas Granholm, zástupce ředitele švédské Obranné výzkumné agentury. Pokud by jej ovládlo Rusko, mohlo by podle expertů ohrozit zásobování pobaltských států a Finska. Švédsko proto ostrov znovu militarizuje, investuje přes 200 milionů eur do infrastruktury, obnovilo protivzdušnou obranu a posiluje jednotky vybavené vozidly CV90 a tanky Leopard 2. Do roka má na ostrov dorazit nejméně tisíc dalších rotačních vojáků.

Cvičení zároveň ukázalo nové výzvy, včetně hybridních útoků a masového využívání dronů. Gotland v posledních měsících čelil sabotáži vodního čerpadla, poškození podmořského kabelu i rušení komunikace.

Ukrajinští vojáci během cvičení několikrát zničili švédské jednotky pomocí dronů, což podle velitele gotlandského pluku Andrease Gustafssona ukázalo nutnost intenzivnějšího výcviku v této oblasti. Švédští představitelé tvrdí, že cílem je nezůstat pasivní a být připraven dříve, než Rusko převezme iniciativu.

Zdroj: Politico (Belgie)

Evropská pomoc podporuje rozvoj ukrajinských dronů

Evropské státy letos výrazně navýšily financování ukrajinské výroby dronů.

Podle německého Kielského institutu směřovalo v prvních čtyřech měsících roku 2026 na produkci bezpilotních prostředků 1,5 miliardy eur, což je více než za celý rok 2025. Drony tak představovaly 12 procent z celkové evropské vojenské pomoci Ukrajině ve výši 12,33 miliardy eur. „Evropští dárci nyní ve velkém vstupují do financování a výroby dronů,“ uvedl Christophe Trebesch, ředitel výzkumu Kielského institutu.

Mezi největší přispěvatele patří Německo a Norsko, které na dronové programy vyčlenily po 500 milionech eur, zatímco Nizozemsko poskytlo 250 milionů eur. Británie navíc oznámila dodávku 120 tisíc dronů. Tyto systémy se staly klíčovou součástí obrany proti ruským útokům.

Podle Kielského institutu evropské země stále více investují nejen do financování, ale i do společné výroby dronů s ukrajinskými firmami. Ukrajina se sama označuje za světového lídra v oblasti dronové války a její zkušenosti vedly k obranné spolupráci s řadou států, včetně zemí Perského zálivu.

Zdroj: Euractive (Belgie)

Při havárii vrtulníku během výcviku zahynuli tři britští vojáci

Tři příslušníci britského námořnictva zahynuli při havárii vrtulníku Merlin Mk4 během výcvikového letu v hrabství Devon.

Záchranné složky byly přivolány k oblasti Sourton Down poblíž města Okehampton krátce před čtvrtou hodinou ranní. Královské námořnictvo uvedlo, že rodiny obětí byly informovány a požádaly o soukromí. Příčiny nehody nyní vyšetřuje britský Úřad pro vyšetřování vojenských leteckých nehod (DAIB).

Náčelník námořnictva admirál Gwyn Jenkins označil tragédii za velký šok pro celou námořní komunitu a vyjádřil soustrast rodinám a blízkým obětí. „Vím, že to bude pro celou naši námořní komunitu obrovský šok, a vyjadřuji svou nejhlubší soustrast rodinám, přátelům a blízkým, které tato tragédie zasáhla,“ uvedl. Soustrast vyjádřili také britský premiér Keir Starmer, ministr obrany John Healey i princezna z Walesu Catherine, která uvedla, že ona i princ William myslí na rodiny a přátele zesnulých. Podle BBC je král Karel III. o nehodě informován a rodinám obětí napíše soukromý dopis.

Vrtulník Merlin Mk4 patřil k flotile Commando Helicopter Force dislokované na základně RNAS Yeovilton v Somersetu a slouží k podpoře jednotek Royal Marines. Oblast severního Dartmooru, kde k havárii došlo, je běžně využívána k výcviku vojenských vrtulníků. Svědci uvedli, že krátce před pádem slyšeli neobvyklé zvuky motoru a stroj letěl velmi nízko.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Ukrajina zaútočila na Petrohrad během ruského ekonomického fóra

Ukrajina v rozsáhlém nočním útoku zasáhla oblasti od pohraničí až po Moskvu, Petrohrad a Novgorod. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila více než 350 ukrajinských dronů.

Jen nad Leningradskou oblastí bylo zaznamenáno nejméně 60 dronů a podle místních úřadů několik lidí utrpělo zranění a vznikly škody na infrastruktuře.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že útoky na vzdálené cíle přinesly pozitivní výsledky. Mezi zasaženými objekty byl petrohradský ropný terminál, který podle ukrajinské armády hraje významnou roli v ruském exportu paliv, dále vojenské cíle na základně Kronštadt a zařízení v Tambovské oblasti spojené s výrobou zbraní.

Útok přišel v době zahájení Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, označovaného za ruskou obdobu Davosu. Podle ruských médií se ho účastní kolem 20 tisíc lidí ze více než stovky zemí a ruský prezident Vladimir Putin zde má vystoupit s hlavním projevem.

V nedávných týdnech došlo k výraznému zintenzivnění leteckého bombardování mezi Ruskem a Ukrajinou. Při úterních útocích na Kyjev a Dnipro zahynulo podle ukrajinských úřadů nejméně 23 lidí. Generální tajemník OSN António Guterres tyto údery, při nichž Rusko nasadilo stovky dronů a desítky raket, důrazně odsoudil.

Zdroj: CNN (USA)

Americké univerzity poskytly darovaná těla pro výcvik izraelské armády

Studentské vyšetřování odhalilo, že Univerzita Jižní Kalifornie (USC) a Kalifornská univerzita v San Diegu (UCSD) poskytovaly darovaná lidská těla americkému námořnictvu pro chirurgický výcvik, kterého se účastnily i izraelské vojenské zdravotnické týmy.

Podle dostupných záznamů USC od roku 2018 dodala nejméně 89 těl a UCSD mezi lety 2024 a 2026 převedla dalších 124 těl pro potřeby programu.

Při výcviku byla těla pomocí metody perfuze napojena na oběh umělé krve, aby co nejvěrněji napodobovala zranění z bojiště. Účastníci nacvičovali ošetřování střelných poranění i zranění způsobených výbuchy. USC označila kurz za vzdělávací program a uvedla, že izraelští účastníci byli zdravotnickým personálem, nikoli bojovníky.

Kontroverzi umocnilo zjištění, že dokumenty pro dárce neuváděly možnost využití těl k výcviku amerického či izraelského vojenského personálu. Rodinní příslušníci některých dárců uvedli, že by s takovým využitím ostatků jejich blízcí pravděpodobně nesouhlasili, a kritizovali nedostatečnou transparentnost univerzit.

Po zveřejnění zjištění někteří budoucí dárci své rozhodnutí darovat tělo odvolali. Síť University of California Health následně na svých webových stránkách upřesnila, že darovaná těla mohou být sdílena s jinými institucemi a využita i k výcviku vojenského zdravotnického personálu. Americké námořnictvo zároveň oznámilo záměr prodloužit smlouvy na tento program minimálně do roku 2029.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Rusko uzavřelo vojenskou dohodu s Tálibánem

Rusko a Afghánistán podepsaly dohodu o vojenské spolupráci, čímž podle afghánského ministra obrany Mohammada Jákúba dále rozšířily vzájemné vztahy.

Přesné podrobnosti dohody zveřejněny nebyly.

Dohoda navazuje na sbližování obou zemí v posledních letech. Rusko v dubnu 2025 vyřadilo Tálibán ze seznamu teroristických organizací a v červenci se jako první země na světě rozhodlo uznat Tálibán jako legitimní vládu Afghánistánu.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu při jednání s Jákúbem vyzval západní státy ke zrušení sankcí vůči Tálibánu a k převzetí odpovědnosti za své dvacetileté působení v Afghánistánu. Evropská komise mezitím potvrdila, že pozvala zástupce Tálibánu do Bruselu, zdůraznila však, že nejde o uznání tohoto hnutí.

Zdroj: Politico (Belgie)

Čínské laboratoře napojené na armádu usilují o čipy Nvidia

Nejméně sedm čínských univerzit podporujících armádu a obranný průmysl usiluje o přístup k čipům Nvidia H200, nejvýkonnějším procesorům pro umělou inteligenci, jejichž prodej byl za určitých podmínek povolen i v Číně.

Analýza zároveň identifikovala více než 25 univerzit a laboratoří napojených na čínský obranný sektor, které již používají nebo se snaží získat starší generace čipů Nvidia.

Čína doposud omezovala prodej H200 na svém území ve snaze posílit domácí produkci, čínské instituce ale přesto mají zájem o tento produkt. Protože čipy Nvidia pohání rozvoj umělé inteligence v USA, panují mezi americkými zákonodárci obavy, že stejná technologie by mohla prospět i čínským ozbrojeným silám.

Společnost Nvidia tyto obavy odmítá, její mluvčí uvedl, že Čína má dostatek vlastních čipů pro vojenské využití a že závislost armády na omezeném počtu amerických procesorů by postrádala logiku. Podobně se vyjádřilo i čínské velvyslanectví ve Washingtonu, které kritizovalo politizaci technologických a ekonomických otázek.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa umožnit prodej čipů H200 ověřeným čínským zákazníkům zvyšuje tlak na kontrolu jejich využití. Podle odborníků sice čínští výrobci, jako Huawei nebo SMIC, zaostávají za americkou konkurencí, avšak i relativně malé množství čipů H200 může výzkumným institucím urychlit vývoj vojenských aplikací, včetně autonomních systémů či kybernetických operací.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

Kongres USA chce prohloubit vojenské vztahy s Izraelem

Součástí návrhu amerického zákona o národní obraně (NDAA) pro rok 2027 je oddíl označený jako Iniciativa pro spolupráci v oblasti obranných technologií mezi USA a Izraelem.

Ta by podle analytiků mohla bezprecedentně prohloubit vojenské vazby, a to přesunem těžiště od vojenské pomoci k institucionální integraci obranných průmyslů a armád obou zemí.

Návrh počítá se jmenováním zvláštního úředníka amerického ministerstva obrany, který by koordinoval spolupráci v oblastech jako protidronové systémy, raketová obrana, umělá inteligence, kybernetická obrana nebo biotechnologie. Analytici varují, že by tím vznikl systém vzájemné závislosti, jenž by bylo obtížné v budoucnu zrušit.

Návrh přichází v době, kdy americká veřejná podpora Izraele slábne. Průzkum Institute for Global Affairs ukázal, že pouhých 16 % Američanů podporuje dodávky zbraní Izraeli bez dalších podmínek.

Odpor zaznívá i z řad Republikánské strany. Bývalá kongresmanka Marjorie Taylor Greene návrh kritizovala na sociálních sítích, kongresman Thomas Massie avizoval pozměňovací návrh na vypuštění daného oddílu. Analytici zároveň upozorňují, že hlubší integrace by kromě posílení schopností izraelské armády mohla snížit vliv Washingtonu na izraelskou politiku.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Polsko: Patrioty budou nadále strážit logistický uzel NATO

Nasazení nizozemských raketových systémů protivzdušné obrany Patriot na letišti Řešov-Jasionka v jihovýchodním Polsku bylo prodlouženo na žádost Severoatlantické aliance a polské vlády.

Patrioty zde slouží k ochraně klíčového logistického uzlu NATO, přes který proudí většina vojenské pomoci směřující na Ukrajinu.

„Toto rozhodnutí podtrhuje naši podporu Ukrajině a ukazuje, že Nizozemsko je připraveno, když ho NATO a spojenci požádají,“ uvedla nizozemská ministryně obrany Dilan Yeşilgöz-Zegerius.

Z původních dvou systémů Patriot, systému protivzdušné obrany NASAMS, protidronového vybavení a 300 nizozemských vojáků zůstanou v Polsku systémy Patriot a 150 vojáků, a to nejpozději do prosince 2026.

Zdroj: TVP World (Polsko)

Parlamentní shromáždění NATO: Evropané musí odstranit překážky ve zbrojní výrobě

Představitelé Severoatlantické aliance a Evropské unie se na Parlamentním shromáždění NATO ve Vilniusu shodli, že by národní parlamenty měly odstranit překážky ve zbrojní výrobě.

Přestože evropské země navýšily své investice do zbrojního průmyslu a zavázaly se vynakládat na obranu 5 % HDP do roku 2035, tempo zbrojní produkce je stále pomalé.

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius vyzval národní zákonodárce, aby od svých vlád vyžadovali převzetí odpovědnosti za pomalé tempo zbrojní výroby.

V EU nyní probíhá vyjednávání o balíčku, který má zjednodušit spolupráci mezi zbrojními firmami a urychlit navyšování výrobních kapacit v celé Unii.

Vytvoření jednotného trhu v oblasti obrany patří mezi klíčové cíle Kubiliusova mandátu. Komisař dále navrhuje vznik obranné unie, která by prohloubila evropskou obrannou integraci a posílila mechanismy společného zadávání zakázek.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Francie zadržela další ropný tanker plující z Ruska

Francouzské námořnictvo zadrželo ruský ropný tanker Tagor, který se nachází na sankčním seznamu Evropské unie, Velké Británie a Spojených států amerických.

Tanker byl zachycen v mezinárodních vodách Atlantického oceánu. V posledních měsících jde už o třetí podobný

případ.

Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil na síti X, že se jednalo o akci několika partnerů, která byla v naprostém souladu s námořním právem. Dále dodal: „Je nepřijatelné, aby lodě obcházely mezinárodní sankce, porušovaly námořní právo a financovaly válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině již déle než čtyři roky.“

Moskva označila francouzskou akci za nezákonnou, hraničící s mezinárodním pirátstvím.

Zdroj: CNN (USA)

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích NATO

Spojené státy americké zvažují rozšíření programu sdílených jaderných zbraní v dalších evropských státech Severoatlantické aliance.

Jednalo by se o americké letouny dvojího určení (DCA), které jsou schopny nést jaderné zbraně. Tyto letouny se nyní v Evropě nacházejí v šesti státech NATO. O rozšíření programu projevily zájem Polsko a pobaltské státy.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

USA: transgender osoby mohou setrvat v americké armádě

Americký odvolací soud pro obvod Washington, D.C. rozhodl, že transgender osoby již sloužící v armádě mohou ve službě zůstat.

Nábor nových transgender rekrutů však může být i nadále blokován.

Podle většinového stanoviska soudu je exekutivní příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa z ledna 2025 o propuštění stovek transgender osob z vojenské služby nezákonný, svévolný a nevraživý vůči skupině obyvatel.

Rozhodnutí bude pravděpodobně napadeno Bílým domem, a případ se tak může dostat až k Nejvyššímu soudu USA.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Ukrajina: kombinace Gripen-Meteor může změnit rovnováhu na frontě

Švédsko oznámilo plánované darování 16 starších nadzvukových stíhacích letounů Gripen ve variantě C/D v roce 2027 Kyjevu jako součást ukrajinského nákupu nových letounů Gripen ve variantě E.

Podle dostupných informací by měly být tyto letouny vybaveny střelami Meteor, díky nimž by byla Ukrajina schopna ohrožovat ruské letouny, které nyní z relativně bezpečné vzdálenosti za frontovou linií shazují klouzavé bomby na ukrajinské území.

Rusko zatím v letošním roce odpálilo rekordní počet klouzavých bomb – v březnu přes 7 900 a v dubnu téměř sedm tisíc kusů. Gripeny C/D se střelami Meteor by mohly být pro Ukrajinu nejlepší dostupnou možností, jak klouzavé bomby ničit ještě před jejich vypuštěním, neboť Meteor dokáže zasáhnout cíle až 200 km daleko.

Otázkou zůstává, zda darované Gripeny střely Meteor skutečně dostanou. Přestože ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zmínil ve svém projevu rakety Meteor jako klíčový prvek dohody, švédský ministr obrany Pål Jonson jejich dodání nepotvrdil.

Zdroj: Defense News (USA)

Konference Šangri-La: bezpečnostní situace v Indo-Pacifiku se zhoršuje

Na každoroční bezpečnostní konferenci Shangri-La Dialogue v Singapuru se sešli ministři obrany, vojenští představitelé a bezpečnostní experti z celého světa, aby diskutovali o bezpečnosti v indo-pacifickém regionu.

Region zaznamenává zhoršující se bezpečnostní situaci. Přestože oblast zasáhla řada regionálních konfliktů, rostoucí americko-čínská rivalita dominovala v diskuzích letošní konference. Obavy vyvolává především rychle se rozrůstající čínská armáda, která mění rovnováhu sil v oblasti.

Reakcí na zhoršující se bezpečnostní situaci je především zbrojení. Podle Stockholmského mezinárodního mírového výzkumného ústavu (SIPRI) zbrojení v Indo-Pacifiku vzrostlo v roce 2025 o 8,1 % na 681 miliard dolarů.

Výraznou změnou oproti loňskému ročníku bylo vynechání Tchaj-wanu v proslovu amerického ministra obrany Petea Hegsetha. Zatímco v roce 2025 varoval před čínským útokem s katastrofickými následky pro celý svět, letos o Tchaj-wanu nepadlo ani slovo.

Odráží to posun v americko-čínských vztazích po květnové schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. ,

Na konferenci zároveň vyniklo, že přestože Spojené státy americké zůstávají v regionu nezastupitelné, jejich působení v oblasti není všemocné. Japonsko, Austrálie, Filipíny a další státy budují nová vícevrstvá bezpečnostní partnerství, jejichž cílem je zvýšit strategické náklady čínských ambicí.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Česká muniční iniciativa přišla o polovinu přispěvatelů

Počet zemí, které finančně přispívají do české muniční iniciativy, klesl z osmnácti na devět od prosince 2025, kdy se Andrej Babiš stal ministerským předsedou Česka.

Přestože Německo a některé severské státy v iniciativě pokračují, „jiné státy považují za zvláštní platit za něco, co vládní představitelé vedoucí země sami nepodporují.“ Český premiér Andrej Babiš je totiž hlasitým kritikem muniční iniciativy, v předvolební kampani dokonce vyhrožoval, že ji zruší.

Z české muniční iniciativy pochází až 50 procent veškeré velkorážní munice, která na Ukrajinu putuje – od roku 2024 Praha Kyjevu dodala přes 4 miliony kusů dělostřelecké munice.

Zdroj: TVP World (Polsko)

EU zvažuje vyloučení Ukrajinců v odvodovém věku z režimu dočasné ochrany

V rámci diskuze o budoucnosti směrnice Evropské unie o dočasné ochraně padl na zasedáníRady EU návrh na zúžení jejího rozsahu.

Od března 2027 by směrnice mohla vylučovat z dočasné ochrany muže v odvodovém věku nebo osoby, které Ukrajinu opustily nelegálně. Navrhovaná omezení by se vztahovala pouze na nové žadatele o status dočasné ochrany.

Některé národní vlády vyjádřily znepokojení nad tím, že muži v odvodovém věku tvoří stále větší podíl nově příchozích do EU. Zúžení režimu dočasné ochrany by tak bylo „v zájmu Ukrajiny“ s ohledem na odpor země proti ruské invazi a budoucí rekonstrukci země.

Režim dočasné ochrany poskytl od března 2022 útočiště více než čtyřem milionům Ukrajinců prchajícím před ruskou invazí. Díky směrnici mohou Ukrajinci se statusem dočasné ochrany žít a pracovat po celé Unii, aniž by museli procházet národními azylovými systémy.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Česko pravděpodobně nesplní závazky NATO v roce 2026

Český premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Financial Times přiznal, že Česká republika v roce 2026 nesplní závazek Severoatlantické aliance vydávat na obranu 2 % HDP.

Premiér kritiku, která přichází i od amerického velvyslance či českého prezidenta, odmítá. Dle jeho slov České republice pomůže jeho pevná podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Izraelské útoky na Hizballáh zasáhly nejvíce civilisty v Libanonu

Civilisté v Libanonu nesou největší důsledky pokračujícího konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem.

Od začátku nové eskalace bojů v březnu 2026 bylo podle libanonského ministerstva zdravotnictví zabito více než 3 200 lidí a více než milion obyvatel zůstává vysídlených. Izrael zintenzivnění útoků odůvodňuje rostoucím využíváním útočných dronů ze strany Hizballáhu.

Izraelská armáda pokračuje v útocích na infrastrukturu Hizballáhu a zároveň rozšiřuje svou vojenskou přítomnost na jihu Libanonu. Hizballáh naopak útočí na sever Izraele i na izraelské jednotky působící na libanonském území.

Konflikt zároveň komplikuje i diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Teherán požaduje, aby byla situace v Libanonu součástí případné dohody. Napětí mezitím roste i uvnitř samotného Libanonu. Vláda prezidenta Josepha Aouna usiluje o odzbrojení Hizballáhu a zakázala jeho vojenské aktivity, vedení hnutí to ale odmítá.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Německo a Nizozemsko zřídí v Pobaltí nové velitelství NATO

Německo a Nizozemsko letos zřídí v Pobaltí společné taktické velitelství, které bude pomáhat řídit síly na východním křídle Severoatlantické aliance a posilovat odstrašení vůči Rusku.

Společné německo-nizozemské velitelství známé jako 1GNC má v následujících měsících převzít velitelskou roli v oblasti Estonska a Lotyšska. V případě potřeby může řídit až 50 000 vojáků. Jeho úkolem bude plánování a vedení vojenských cvičení, příprava na možné krizové scénáře i velení silám v případě vypuknutí konfliktu.

Německo-nizozemský sbor má stálé velitelství v německém Münsteru a do misí NATO je vysílán podle potřeby. Dosud síly NATO v Pobaltí spadaly pod velení velitelství v polském Štětíně. Nové velitelství má Alianci poskytnout větší kapacity a umožnit rychlejší reakci.

Podle německého ministerstva obrany tím Německo společně s Nizozemskem ukazuje ochotu převzít větší odpovědnost za obranu východního křídla NATO.

Zdroj: Euronews (Francie)

Japonsko poprvé vyšle důstojníky SDF do velení NATO pro Ukrajinu

Japonsko poprvé vyšle důstojníky Sil sebeobrany (SDF) do velitelství Severoatlantické aliance v Německu, které koordinuje pomoc a výcvik pro Ukrajinu.

Oznámilo to japonské ministerstvo obrany. Jde o další příklad posilování vazeb mezi Tokiem a Severoatlantickou aliancí.

Podle ministerstva půjde o čtyři důstojníky, kteří zamíří do mise NATO s názvem Bezpečnostní asistence a výcvik pro Ukrajinu (NSATU). Velitelství sídlí v německém Wiesbadenu a bylo zřízeno v červenci 2024 s cílem koordinovat plánování a poskytování bezpečnostní pomoci Ukrajině.

Důstojníci budou pomáhat s koordinací dodávek vybavení a výcviku ukrajinské armády po ruské invazi z února 2022. Zároveň budou působit jako styční důstojníci s partnerskými zeměmi. Do bojových operací se zapojovat nebudou.

Tokio projevilo zájem o zapojení do mise už v dubnu 2025, kdy tehdejší japonský ministr obrany Gen Nakatani jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Krok navazuje na širší posilování bezpečnostní spolupráce Japonska se spojenci v posledních letech, včetně nedávného uvolnění pravidel pro vývoz zbraní.

Zdroj: Japan Times (Japonsko)

Netanjahu nařídil armádě rozšířit kontrolu nad Gazou na 70 % území

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že nařídil izraelské armádě zvýšit kontrolu nad Pásmem Gazy ze současných přibližně 60 % na 70 % území.

Podle něj Izrael postupuje „krok za krokem“ a tlačí na Hamás ze všech stran. Takový krok by ale byl v rozporu s podmínkami příměří, na kterém se Izrael a Hamás dohodly v říjnu 2025 a podle kterého se měla izraelská armáda stáhnout k demarkační linii, známé jako „žlutá linie“.

Netanjahuovo prohlášení přichází v době, kdy Izrael navzdory příměří pokračuje ve vojenských operacích v Gaze a nepřímá jednání o prosazení Trumpova mírového plánu uvízla na mrtvém bodě. Dalšími kroky plánu mělo být odzbrojení Hamásu a stažení izraelských jednotek.

Izraelský ministr obrany Israel Katz uvedl, že Izrael je odhodlán odstranit všechny odpovědné za útok ze 7. října 2023 a že Hamás nesmí Gaze vládnout civilně ani vojensky. Zmínil také plán „dobrovolné emigrace z Gazy“, který kritici označují za možný pokus o nucené vysídlování civilistů.

V Gaze tento týden pokračovaly izraelské údery. Podle místních nemocnic bylo při jednom z nich zabito nejméně deset lidí, včetně pěti dětí. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla členy Hamásu, a oznámila také zabití několika jeho velitelů.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Ruský dron zasáhl obytnou budovu v Rumunsku

Ruský dron zapojený do nočního útoku na Ukrajinu zasáhl obytnou budovu v rumunském městě Galați.

Při incidentu byli zraněni dva lidé. Rumunsko, které je členskou zemí Severoatlantické aliance, útok ostře odsoudilo a označilo ho za závažnou eskalaci ze strany Moskvy.

Rumunské ministerstvo zahraničí si kvůli incidentu předvolalo ruského velvyslance. Rumunská ministryně zahraničí Oana Țoiu uvedla, že Bukurešť oznámí další diplomatické kroky vůči Rusku a bude jednat i o postupu na evropské úrovni, včetně možných sankcí. Ministerstvo zároveň požádalo NATO o urychlení dodávek prostředků na ochranu proti dronům a incident označilo za „závažné porušení mezinárodního práva“.

Podle rumunského ministerstva obrany byl dron sledován radarem ještě předtím, než narazil do střechy obytné budovy. Náraz způsobil požár, zranil dva lidi a vedl k evakuaci několika obyvatel. Rumunská armáda uvedla do pohotovosti dvě stíhačky F-16 a vrtulník, zatímco lidé v ohrožených oblastech dostali nouzová varování.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Zelenskyj tlačí na vstup do EU, Francie a Německo váhají

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle francouzského deníku Le Figaro ztrácí trpělivost s pomalým postupem přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do EU.

Po očekávaném konci maďarského veta se podle listu ukazuje, že zdrženlivé jsou i další státy, zejména Francie a Německo.

Členské země EU zatím odmítají výrazné urychlení celého procesu. Německý kancléř Friedrich Merz navrhl možnost „přidruženého členství“, tu ale Kyjev odmítá. Ukrajina naopak zdůrazňuje, že je dnes pro Evropu strategickým přínosem, mimo jiné díky zkušenostem z války, výrobě vojenského vybavení a rozvoji dronových technologií.

Zdroj: Polskie Radio (Polsko)