natoaktual.cz

USA půjčí Polsku 2 miliardy dolarů na vojenskou modernizaci

Spojené státy nabídly Polsku přímou půjčku ve výši 2 miliard dolarů (1,89 miliardy eur) na podporu modernizace vojenských sil svého spojence v Severoatlantické alianci.

Polsko chce totiž nahradit starý hardware ze sovětské éry, který předalo Ukrajině, moderní vojenskou technikou.

„Polsko je oddaným spojencem USA a bezpečnost Polska je životně důležitá pro kolektivní obranu východního křídla NATO,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Polsko kromě hranice s Ruskem (Kaliningrad) také sdílí dlouhou hranici s Běloruskem – klíčovým ruským spojencem – což bylo zdrojem prudkého napětí na okraji NATO. Polská obranyschopnost je tudíž klíčová i pro celý zbytek Aliance.

Bidenova administrativa již nyní poskytuje polské vládě ve Varšavě až 60 milionů dolarů na náklady na půjčku v rámci Foreign Military Financing (FMF), která by podpořila „naléhavé nákupy obranných předmětů a služeb ze Spojených států,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Finský vstup do NATO s sebou přináší nové výzvy

Sotva rok po ruské invazi na Ukrajinu opustilo Finsko několik dekád trvající politiku neutrality a vstoupilo do Severoatlantické aliance.

Ačkoliv byla vyjednávání o vstupu do Aliance složitá, nejtěžší část teprve přichází - nyní totiž začíná složitý proces integrace do NATO a přizpůsobení se požadavkům na kolektivní obranu, se všemi finančními, právními a strategickými překážkami.

Z členství v NATO vyplývají specifické požadavky na členské země – nejde pouze o cíle výdajů na armádu, ale také požadavky na každého člena, které se vážou na určité schopnosti, výzbroj, sílu vojsk a infrastrukturu, jak je definoval vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat od vlády a vojenských úředníků některá obtížná a nákladná rozhodnutí.

Finsko již zvýšilo svůj obranný rozpočet, zčásti proto, aby zaplatilo nákup stíhaček F-35 a nových lodí. Vláda také slibuje, že bude vynakládat alespoň 2 % hrubého domácího produktu na armádu tak, jak se spojenci NATO zavázalo.

Zdroj: E-Kathimerini (Řecko), New York Times (USA)

Erdoğan: Dají-li nám USA stíhačky F-16, schválíme vstup Švédska do NATO

Turecký parlament schválí vstup Švédska do Severoatlantické aliance, pokud Spojené státy americké předají Turecku dlouho požadované stíhačky F-16, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

Turecký prezident dále řekl, že se Ankara s Washingtonem již dohodla na podmínkách, což znamená předání stíhaček F-16 ze Spojených států a souhlas s přistoupením Švédska z turecké strany.

„Pokud Spojené státy dodrží tento slib, dodrží ten svůj také turecký parlament,“ dodal Erdoğan.

Švédsko tak stále čeká na schválení svého členství v Alianci, které kromě Turecka musí potvrdit i Maďarsko, které tak dosud rovněž neučinilo.

Zdroj: Telex (Maďarsko)

Jižní Korea pořádá po deseti letech první vojenskou přehlídku

Jižní Korea uspořádala svou první vojenskou přehlídku za deset let.

Středem Soulu, hlavního města Jižní Koreje, pochodovalo přibližně 4 000 vojáků, které doprovázelo 170 kusů vojenské techniky včetně leteckých a námořních dronů, tanků a raket. Nechyběla ani letová ukázka jihokorejských vojenských letadel, včetně stíhaček F-35.

KLDR pravidelně pořádá obrovské vojenské přehlídky, avšak v Jižní Koreji se tyto akce tradičně pořádají každých pět let u příležitosti Dne ozbrojených sil Jižní Koreje. Poslední přehlídka byla v roce 2013. O pět let později v roce 2018 se tehdejší jihokorejský prezident Mun Če-in rozhodl v souladu se svým smířlivým přístupem k Severní Koreji uspořádat místo vojenské akce slavnostní ceremoniál.

Severní Korea letos navzdory mezinárodním sankcím provedla řadu testů zbraní, včetně odpálení mezikontinentálních balistických střel (ICBM). Pchjongjang jen letos uspořádal tři vojenské přehlídky, na kterých předvedl širokou škálu vybavení včetně svých největších střel ICBM Hwasong-17.

Zdroj: Jordan Times (Jordánsko)

Srbský prezident vyzývá NATO k řešení bezpečnostní situace v Kosovu

Srbský prezident požaduje, aby jednotky pod vedením Severoatlantické aliance umístěné v Kosovu převzaly na severu země bezpečnost od policie.

Děje se tak několik dní poté, co si násilné střety mezi ozbrojenými Srby a kosovskou policií vyžádaly další oběti.

Vučić se v Bělehradě setkal s velvyslanci pěti západních zemí a EU, kteří požadovali, aby jednotky pod vedením NATO umístěné v Kosovu, známé jako KFOR, převzaly „všechny bezpečnostní záležitosti na severu Kosova místo Kurtiho policie“.

V Kosovu je rozmístěno kolem 4 500 mírových jednotek KFOR. NATO na žádost Vučiće zatím nereagovalo, ale je vysoce nepravděpodobné, že by tato výzva byla přijata, protože primárním úkolem jednotek v oblasti je udržování míru, a nikoli policejní práce.

Zdroj: Fox News (USA)

Italské F-35 nad Baltským mořem zachytily ruské neidentifikované letouny

Stíhačky F-35 italského letectva provedly první pohotovostní zásah podle směrnic Severoatlantické aliance pro zesílenou ochranu vzdušného prostoru.

 Stíhačky vyrazily ze základny v polském Malborku, aby zachytily neidentifikované ruské letouny letící v blízkosti hranic NATO nad Baltským mořem.

Podle leteckého a bezpečnostního analytika ze společnosti GlobalData Tristana Sauera má italské křídlo v rámci posílené ochrany vzdušného prostoru Aliance významnou úlohu. „32. letka je v současné době vybavena nejnovějšími stíhačkami 5. generace F-35 Lighting II a byla první evropskou leteckou jednotkou, která tyto letouny v roce 2016 nasadila, což z ní díky jejímu výcviku a zkušenostem ze společných operací činí optimální volbu pro provádění společných misí air policing a zajišťování odstrašení podél nejnapjatější osy hranice NATO s Ruskem.“

Zdroj: Airforce Technology(Velká Británie)

Ozbrojení Srbové napadli kosovskou vesnici a klášter, zemřeli čtyři lidé

Skupina ozbrojených Srbů podnikla násilný útok na vesnici a klášter na severu Kosova.

 Útočníci se střetli s policií a zabarikádovali se v klášteře u vesnice Banjska patřící do kosovského regionu se srbskou většinou. Podle kosovských a srbských úřadů zemřel jeden policista a tři útočníci.

Srbský prezident Alexandr Vučič uvedl, že akce byla vzpourou proti kosovskému premiérovi Albinu Kurtimu, který odmítl vytvořit sdružení srbských obcí na severu Kosova.

„Srbsko nikdy neuzná nezávislé Kosovo, můžete nás všechny zabít,“ prohlásil. Vučič však odsoudil zabití policisty a vyzval kosovské Srby ke zdrženlivosti.

Incident vyvolal mezinárodní znepokojení a odsouzení, stejně jako výzvy k dialogu. Šéfka mise Organizace spojených národů v Kosovu Caroline Ziadeh a šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell násilí odsoudili. Borrell rovněž hovořil s Kurtim i Vučičem.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Evropský nebeský štít: pomůže německý projekt ochránit evropské nebe?

Iniciativa European Sky Shield (ESSI) byla spuštěna loni v říjnu za účelem vytvořit koordinovaný systém protivzdušné obrany pro Evropu.

Projekt má odstranit mezery v současném protivzdušném systému Severoatlantické aliance, zejména tváří v tvář možným ruským raketovým útokům během války na Ukrajině. Cílem iniciativy je tak dosáhnout co nejlépe koordinovaného obranného systému proti hrozbám krátkého, středního a dlouhého doletu.

„Ve všech třech oblastech existují mezery ve schopnostech, které by ESSI odstranil, nebo již existují dostupné prostředky, které by mohly být dále rozvíjeny nebo posíleny,“ napsalo německé ministerstvo obrany.

Členové ESSI chtějí spolupracovat při pořizování a údržbě zbraňových systémů a zároveň posilovat vzájemnou podporu v oblasti obranných systémů a munice. Projektu se v současnosti účastní již 19 zemí, včetně České republiky. Některé země, například Francie, Itálie a Polsko, se však k iniciativě dosud nepřipojily, což vyvolává otázky ohledně její účinnosti a proveditelnosti.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Londýn: armáda nabízí pomoc poté, co policisté odmítají sloužit se zbraní

Britské ministerstvo obrany nabízí vojáky na pomoc londýnské metropolitní policii poté, co se více než 100 jejích příslušníků vzdalo služby se střelnými zbraněmi.

Policie uvedla, že k této akci došlo poté, co byl jeden z policistů obviněn z vraždy neozbrojeného 24letého Chrise Kaby. Podle jednoho z bývalých policistů je riziko používání zbraně pro policisty a jejich rodiny „prostě příliš velké“. „Není to koordinovaný protest. Jsou to jednotlivci s partnery a rodinami, kteří jsou neuvěřitelně oddáni své profesi,“ uvedl bývalý policista v anonymním rozhovoru. „Mají neuvěřitelné obavy, že už to nemá cenu.“

Ministerstvo obrany v návaznosti na tyto události uvedlo, že od ministerstva vnitra obdrželo žádost o poskytnutí „vojenské pomoci civilním orgánům“. Podle metropolitní policie se však jedná o „nouzové řešení“, které bude použito pouze „za specifických okolností a v případě, že nebude k dispozici vhodná policejní reakce“.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Sílí tlak na USA, aby odmítly vojenskou pomoc Egyptu

Americký senátor Bob Menendez byl obžalován z korupčního napomáhání vládě v Káhiře.

 Tato obvinění připravila půdu pro tlak na americké zákonodárce, aby odepřeli vojenskou pomoc Egyptu. Menendez kvůli incidentu dočasně opustil místo pozice šéfa senátního výboru pro zahraniční vztahy

Obvinění vůči jeho osobě zahrnují přijímání statisícových úplatků, platby za jeho hypotéku či různé dary včetně luxusního auta, výměnou za využití jeho vlivu. Senátor opakovaně popřel jakékoli pochybení a uvedl, že „ti, kdo věří ve spravedlnost, věří v nevinu, dokud není prokázána vina“.

Obžaloba také podrobně popisuje blízké vztahy senátora s členy egyptských zpravodajských služeb, včetně schůzek v jeho kanceláři ve Washingtonu a v Káhiře, na kterých se diskutovalo o zahraniční vojenské pomoci ve výši 1,3 miliardy dolarů, kterou USA každoročně poskytují Egyptu, což je oblast, kde Menendez díky své pozici disponoval velkým vlivem.

Zdroj: The Guardian(Velká Británie)

Macron: Francie ukončí vojenskou přítomnost v Nigeru do konce roku 2023

Francie ukončí svou vojenskou přítomnost v Nigeru do konce roku 2023, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.

 „Ukončujeme naši vojenskou spolupráci s úřady Nigeru, protože už nechtějí dále bojovat proti terorismu,“ řekl Macron o vojenských vůdcích, kteří převzali vládu nad zemí na severozápadě Afriky.

Francie neuznala nigerské vojenské orgány a trvá na tom, že svržený prezident Mohamed Bazoum, který byl svržen při puči, zůstává jedinou legitimní autoritou země. Rozhodnutí ukončit spolupráci přišlo z důvodu, že tu „nejsme od toho, abychom se zabývali vnitřní politikou a byli rukojmími pučistů,“ řekl Macron s odkazem na vojenskou skupinu. Stažení vojáků bude organizováno v nadcházejících týdnech, řekl.

Zdroj: CNN (USA)

Americké letouny F-16 přilétají do Rumunska na air policing

Čtyři stíhačky F-16 amerického letectva dorazily na leteckou základnu Fetesti v Rumunsku, aby dále posílily leteckou misi Severoatlantické aliance v oblasti Černého moře.

„Vysílá to jasnou zprávu, že ochráníme každého spojence. Jak Rusko pokračuje ve své brutální útočné válce proti Ukrajině, viděli jsme řadu úderů na ukrajinskou infrastrukturu velmi blízko území NATO. Zůstáváme ostražití a v úzkém kontaktu se spojenci v regionu,‘‘ řekl mluvčí NATO Dylan White.

Zdroj: NATO 

Rumunsko blokuje účast Rakouska na aliančních zasedáních

Rumunsko blokuje účast Rakouska na schůzkách Severoatlantické aliance, uvádí rakouský list Kurier, který tvrdí, že jde o „jasnou pomstu“ za rakouské veto vstupu Rumunska do schengenského prostoru.

Rakouské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rumunsko požádalo o více času, než schválí akreditaci styčných důstojníků své země v NATO. Styční důstojníci nečlenských zemí NATO, jako je Rakousko, potřebují před akreditací souhlas všech členských zemí NATO.

Zdroj: Romania Insider (Rumunsko)

NATO se pustí do větší ochrany podmořských kabelů. Odstartovala to analýza české tajné služby

Ochranou podmořské kritické infrastruktury se nyní bude nově zabývat Severoatlantická aliance, a to na základě analýzy, kterou vypracovali čeští vojenští zpravodajci.

Těm se povedlo zmapovat, co hrozí podmořským „dálnicím“, po kterých proudí obrovské objemy dat, ale také ropa, zemní plyn nebo elektřina. Podmořská infrastruktura, jako jsou kabely a potrubí, je totiž čím dál tím lákavějším cílem pro špionáž či sabotáž.

„Poptávka ze strany Severoatlantické rady po tom byla už nějakou dobu, ale nedařilo se takovou kompletní analýzu předložit. Tak jsme si řekli, že by to mohlo být zajímavé, že to zkusíme,“ prohlásil zástupce ředitele Vojenského zpravodajství generál Václav Žid, proč se jeho lidé ujali úkolu zpracovat analýzu rizik pro podmořskou infrastrukturu, přestože Česko moře nemá.

Zdroj: iROZHLAS (ČR)

USA: Senátu se podařilo schválit jmenování tří vysokých vojenských představitelů

Americký Senát schválil jmenování tří vysokých vojenských představitelů.

 Po měsících odkladů způsobených obstrukcemi republikánského senátora Tommyho Tubervilla byl do funkce předsedy sboru náčelníků štábů schválen generál Charles Q. Brown.

Senát rovněž potvrdil generála Randyho George do funkce náčelníka štábu armády a generála Erica Smithe do funkce velitele námořní pěchoty. O dalších dvou nominovaných velitelích služeb pro námořnictvo a letectvo se zatím nehlasovalo.

„I když je to pro armádu velký den, jsem si velmi dobře vědoma toho, že stovky apolitických vojenských důstojníků mají v Senátu stále zablokované nominace plošným zadržením,“ uvedla vysoká představitelka americké armády Christine Wormuth. Rovněž dodala, že tato zdržování jsou „odstrašujícím signálem pro talentované nižší a polní důstojníky, kteří uvažují o své budoucnosti ve funkcích vyšších armádních velitelů“.

Zdroj: Associated Press(USA)

Neštěstí na moři: zemřela první Afričanka, která navigovala ponorku

Náraz velké vlny do ponorky si vyžádal životy tří námořníků na ponorce jihoafrického námořnictva.

Podle jihoafrické armády je mezi mrtvými i Gillian Elizabeth, první důstojnice na africkém kontinentu, která navigovala ponorku.

Ponorka jihoafrické námořní flotily směřovala ke Kapskému městu a prováděla takzvané „vertikální doplňování“ za účasti vrtulníku. Plavidlo neočekávaně zasáhla velká vlna, jež smetla několik členů posádky z paluby. Poté, co byl personál námořnictva smeten do moře, byla zahájena záchranná akce.

„Všech sedm členů bylo vyproštěno, ale bohužel došlo ke třem úmrtím, přičemž jeden vyšší úředník je v kritickém stavu,“ uvedly Jihoafrické národní obranné síly.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Radek Visinger jmenován novým předsedou IBAN

Severoatlantická rada jmenovala českého právníka a auditora Radka Visingera novým předsedou Mezinárodní rady auditorů NATO (IBAN).

 Visinger byl jmenován na dvouleté funkční období a povede IBAN od 1. srpna 2023 do 31. července 2025.

Visinger je absolvent práv a teorie vzdělávání dospělých. V minulosti pracoval na ministerstvu spravedlnosti na odboru soudní inspekce. Poté přešel na ministerstvo obrany, kde stál v čele odboru interního auditu a kontroly. Současně působil jako vojenský ombudsman a člen Rady vlády pro lidská práva. Z pověření ministra obrany zastupoval MO při externích kontrolách prováděných Nejvyšším kontrolním úřadem ČR.

V roce 2019 vydal monografii o soudním dohledu a v minulosti odstartoval výzkumný projekt týkající se oceňování vojenského materiálu a hodnocení jeho životního cyklu.

Zdroj: NATO

Dánsko podpoří zvýšení výroby munice v NATO

Dánská vláda usiluje o zvýšení výroby munice v Severoatlantické alianci a odkoupí pozemky se starou zbrojní továrnou.

 Ministr obrany Troels Lund Poulsen vyhlédl pozemek bývalé muniční továrny v Ellingu na severovýchodě Dánska. Doufá, že se do továrny nastěhují soukromí provozovatelé a pomohou zemím NATO překonat současný nedostatek munice.

„Pokud se nám podaří vytvořit model, kdy ministerstvo obrany může usnadnit získání budov a soukromé společnosti mohou vyrábět, věřím, že budeme schopni rozjet výrobu v Dánsku během několika příštích let,“ uvedl Poulsen.

Muniční továrna v Ellingu byla v roce 2008 prodána španělskému výrobci munice Expal a v roce 2020 ukončila výrobu s trojciferným milionovým deficitem. „Důležité dnes je, že mnoho zemí chce také udělat inventuru toho, co je potřeba. Myslím, že můžeme říci, že munice je v krátkodobém horizontu naprosto zásadní,“ uvedl dánský ministr obrany a dodal, že se jedná o největší výzvu, které je nyní třeba čelit.

Zdroj: Euractiv(Belgie)

Bulharští nacionalisté protestují proti základnám NATO, požadují demisi vlády

Bulharská policie se ve čtvrtek střetla se stoupenci ultranacionalistické strany Obnova protestujících proti politice prozápadní vlády.

 Stovky demonstrantů se shromáždily před budovou bulharského parlamentu proti podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem. Na místě mávaly bulharskými a ruskými vlajkami, pískaly na píšťalky a požadovaly předčasné volby. Bulharsko, které Kyjevu posílá zbraně, minulý týden zrušilo zákaz dovozu ukrajinského obilí.

Někteří protestující nesli transparenty s nápisy „Americké základny pryč! Bulharsko je zónou míru“ s odkazem na otevření nové vojenské základny v Bulharsku. „Poslední pokyn, který přišel od pánů Bulharska, od Spojených států amerických, je, aby Bulharsko zřídilo novou vojenskou základnu,“ prohlásil k davu lídr Obnovy Kostadin Kostadinov. „NATO ven!“ Demonstranti svůj pochod zakončili před pomníkem sovětské armády, kde se střetli s policií.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Polsko kvůli sporu o obilí zastavuje dodávky zbraní na Ukrajinu

Polsko, jeden z nejvěrnějších spojenců Ukrajiny, kvůli vyostřujícímu se sporu o obilí přestane dodávat Ukrajině zbraně.

Premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Polsko se nyní soustředí na modernizaci vlastní armády. „Již nedodáváme zbraně Ukrajině, protože nyní vyzbrojujeme Polsko modernějšími zbraněmi,“ prohlásil Morawiecki.

Slova polského premiéra přichází uprostřed sílícího sporu ohledně dodávek ukrajinského obilí. Začátkem tohoto týdne podala Ukrajina na Polsko, Slovensko a Maďarsko žalobu ke Světové obchodní organizaci (WTO) kvůli zákazům dovozu ukrajinského obilí, jež podle ní porušují mezinárodní závazky.

Polsko si v úterý předvolalo ukrajinského velvyslance v reakci na výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v OSN poté, co před Valným shromáždění OSN kritizoval státy zakazující vývoz obilí.

Kyjev vyzval Polsko, aby po předvolání svého velvyslance „nechalo emoce stranou“, a navrhl řešení sporu konstruktivní cestou.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Zelenskyj: Moskva by měla být zbavena práva veta v OSN

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Organizaci spojených národů, aby Moskvu v Radě bezpečnosti zbavila práva veta.

„Právo veta v rukou agresora je to, co dostalo OSN do slepé uličky,“ prohlásil Zelenskyj na zasedání Rady bezpečnosti OSN a dodal. „Válku není možné zastavit, protože veškeré snahy vetuje agresor nebo ti, kteří agresora schvalují.“

Podle ukrajinského prezidenta právo veta Moskvy náleží bývalému Sovětskému svazu, a nikoli Rusku prezidenta Vladimira Putina. „Bohužel toto místo v Radě bezpečnosti, které Rusko obsadilo nelegálně prostřednictvím zákulisních manipulací po rozpadu Sovětského svazu, obsadili lháři, jejichž úkolem je maskovat agresi a genocidu,“ uvedl Zelenskyj.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se na zasedání objevil po Zelenského odchodu, se myšlence ukončení ruského veta vysmál a označil ji za způsob, jak omezit moc Západu. „Použití práva veta je naprosto legitimním nástrojem stanoveným v Chartě (OSN),“ prohlásil Lavrov.

Zdroj: Le Monde(Francie)

Příměří v Náhorním Karabachu: Arméni souhlasí se složením zbraní

Ani ne den po oznámení „protiteroristické operace“ Ázerbájdžánu proti arménským separatistům z Náhorního Karabachu oznámila vláda v Baku dohodu o příměří.

Obě strany zahájily jednání v ázerbájdžánském městě Jevlach a arménské jednotky souhlasily se složením zbraní, jak požadovalo Baku a doporučovaly ruské mírové síly přítomné v regionu.

Podle Ázerbájdžánu byly během operace zasaženy „pouze vojenské cíle“. Jerevan však hovoří nejméně o 30 civilních obětech, přičemž bývalý šéf arménské regionální vlády Ruben Vardanjan označil operaci za „etnickou čistku“ s nejméně 400 mrtvými a několika sty zraněnými.

Příměří nařízené Baku a Moskvou, spojencem Arménie, předpokládá úplnou kapitulaci arménských separatistů a odzbrojení sil takzvaného Arcachu. Napětí však nejeví známky poklesu, neboť separatisté nyní obviňují Moskvu, že je před Ázerbájdžánci nechrání.

Zdroj: Corriere della Sera(Itálie)

Generál Brown potvrzen jako šéf americké armády po zdržení kvůli potratové politice

Americký senát schválil generála Charlese Browna do funkce nového předsedy sboru náčelníků štábů.

Ukončil tak několikaměsíční odklad způsobený protestem republikánského senátora Tommyho Tubervilla proti politice Pentagonu v oblasti přístupu vojáků k potratům.

Brown, který je v současné době náčelníkem generálního štábu letectva, se stane druhým černošským důstojníkem v čele americké armády po Colinu Powellovi. Prezident Biden ho jmenoval v květnu a ve funkci nahradí generála Marka Milleyho.

Kvůli blokacím senátora Tubervilla hrozilo, že by Brownova nominace nebyla schválena včas. Senát totiž musí všechny vojenské nominace schvalovat jednotlivě a během měsíců obstrukcí se nahromadilo už více než 300 vojenských nominací čekajících na schválení.

Přestože představitelé americké obrany opakovaně varovali před negativními dopady odkladu nominací, Tuberville stále odmítá ustoupit a tvrdí, že jeho „zdržení zůstane v platnosti, dokud bude platit nezákonná potratová politika Pentagonu“.

Zdroj: Radio France Internationale(Francie)

Maďarský parlament se stále nezabýval žádostí Švédska o vstup do NATO

Maďarsko stále oddaluje žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance.

V červenci představitelé maďarské vládnoucí strany Fidesz hovořili o tom, že se k přihlášce vrátí v polovině září. V posledních dnech však maďarští politici, včetně ministra zahraničí Petera Szijjarta, začali Stockholm kritizovat za obsah jednoho z edukačních filmů pro školáky, které hovoří o zhoršení maďarské demokracie od nástupu premiéra Viktora Orbána k moci.

„Není jisté, že musíme hlasovat pro vstup Švédska do NATO,“ prohlásil předseda maďarského parlamentu Laszlo Kover před několika dny. „Myslím, že nepotřebujeme spojence, který má na nás a naše vlastenectví takový názor, jaký odráží tento film,“ dodal.

Finská a švédská žádost o vstup do NATO byla maďarskému parlamentu předložena před více než rokem. Zatímco Finsko již do Aliance vstoupilo, Maďarsko je spolu s Tureckem poslední zemí, která přihlášku dosud neratifikovala.

Zdroj: Defence 24(Polsko)

Rostoucí ceny munice brzdí snahy NATO o zvýšení bezpečnosti

Předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance Rob Bauer varoval před drastickým nárůstem cen munice, který může znamenat, že vyšší výdaje spojenců na obranu negarantují zvýšení bezpečnosti.

„Ceny výzbroje a munice prudce rostou. Právě teď platíme stále více za úplně totéž, což znamená, že nemůžeme zajistit, aby zvýšené výdaje na obranu skutečně vedly k větší bezpečnosti,“ řekl Bauer po zasedání šéfů armád NATO.

Aliance naléhá na zvýšení obranné výroby, aby uspokojila poptávku po zbraních a vybavení, nejen po ruské invazi na Ukrajinu, ale i při vytváření vlastních zásob všech spojenců.

Bauer prosazoval větší soukromé investice do obranného sektoru ke zvýšení výrobních kapacit a naléhal na banky, aby vklady přestaly označovat za neetické.

„Dlouhodobá stabilita musí mít přednost před krátkodobými zisky. Válka je celospolečenskou událostí a takové investice jsou i ve strategickém zájmu soukromého sektoru,“ dodal.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Ukrajinské speciální služby údajně operují v Súdánu

Ukrajina pravděpodobně stojí za útoky bezpilotních letounů proti milici podporované Vagnerovci v Súdánu.

Operace zahrnovala výpady proti polovojenské skupině Rychlé podpůrné síly (RSF), kterou zřejmě podporuje ruská žoldnéřská skupina Vagner v boji proti súdánské armádě o kontrolu nad zemí.

Osmi úderů se zúčastnily dva drony, které využívají Ukrajinci, přičemž na ovladači byl vidět ukrajinský text. Neobvyklá byla i taktika jejich náletu přímo na cíl.

Zařízení odpovídají těm, která používá Ukrajina k ovládání dronů DJI MAVIC. Ukrajina se však k útokům oficiálně nepřihlásila.

Uniklá videa ukazují údery bezpilotních letounů ve městě Omdurmán, které je ohniskem bojů mezi dvěma znepřátelenými frakcemi. Osoby na záběrech měly místní oblečení a světlé uniformy, které se shodovaly s vojáky RSF.

Údery se uskutečnily poté, co Vagnerovci zprostředkovali konvoj zbraní do Súdánu přes RSF na jihozápadě země.

Zdroj: CNN(USA)

Bulharsko našlo na svém území havarovaný dron s municí

Na bulharském území havaroval dron nesoucí výbušné zařízení. Byl nalezen v severním městě Tyulenovo na bulharském černomořském pobřeží.

 Bulharské ministerstvo obrany uvedlo, že vyslalo speciální jednotku, aby dron zničila.

Tyulenovo leží asi třicet kilometrů od jižní hranice Rumunska a stovky kilometrů od ukrajinských přístavů na Dunaji, které Rusko v létě ostřelovalo raketami a drony.

Vyšetřovatelé zjistili, že na zbytcích dronu byla připevněna vysoce explozivní munice.

Náměstek bulharského ministra obrany Jordan Božilov údajně uvedl, že je obtížné určit, zda dron patřil Rusku nebo Ukrajině.

Začátkem září oznámilo Rumunsko nález trosek ruského dronu na svém území, nedaleko ukrajinských hranic. Rumunský prezident Klaus Iohannis uvedl, že přistání trosek ruského dronu v Rumunsku by bylo vážným porušením svrchovanosti a územní celistvosti Rumunska, a země zahájila vyšetřování původu trosek.

Zdroj: Politico(USA)

Stoltenberg: Ukrajina naléhavě potřebuje protivzdušnou obranu

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg uvedl, že Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, včetně munice, náhradních dílů a údržby systémů, které již ukrajinská armáda má.

Dodal, že již druhý rok trvající konflikt je sice opotřebovací válkou, ale vzhledem k dosaženým úspěchům Ukrajiny v protiofenzivě, není patovou situací.

„Pokud chceme ukončit válku a dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, pak je vojenská podpora Ukrajině správnou cestou,“ řekl Stoltenberg na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Promluvil poté, co vysoký představitel ministerstva zahraničí uvedl, že posílení protivzdušné obrany Ukrajiny je klíčové, mimo jiné i kvůli ochraně kritické infrastruktury v době, kdy se blíží zima.

Stoltenberg by také rád viděl rychlejší pokrok v ukrajinské protiofenzívě, ale dodal, že její zisky na jihu a východě jsou stále obrovské.

Zdroj: Euractiv(Brusel)

Ázerbájdžán zahájil protiteroristickou operaci v Náhorním Karabachu

Ázerbájdžánská vláda započala protiteroristickou operaci v regionu Náhorního Karabachu.

 Cílem je potlačit rozsáhlé provokace a vyhnat arménské jednotky. Ázerbájdžán obvinil arménské ozbrojené skupiny ze zabití šesti osob při explozích nášlapných min v oblasti.

Vláda je v kontaktu s arménskými obyvateli karabašské oblasti prostřednictvím textových zpráv nebo informačních letáků. Na několika místech jsou humanitární koridory a stanice k evakuaci obyvatelstva z nebezpečných zón.

Ázerbájdžán již několik měsíců blokuje Lačinský koridor, který spojuje separatistický region s Arménií, kvůli pašování zbraní.

Oblast Náhorního Karabachu, která je od roku 1994 dlouhodobě předmětem sporů, podněcuje boje mezi oběma zeměmi.

Po šestitýdenní válce v roce 2020, která skončila mírovou dohodou zprostředkovanou Ruskem, je region pod kontrolou Ázerbájdžánu. Rusko nyní udržuje v Náhorním Karabachu mírové síly, je zároveň v kontaktu s různými stranami, včetně Ázerbájdžánu.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Maďarský politik varuje před možným zpožděním vstupu Švédska do NATO

Maďarsko si není jisté, zda potřebuje schválit nabídku Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance, řekl předseda tamního parlamentu místní televizi.

Švédsko požádalo o členství v NATO loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a většina členů Aliance jeho nabídku rychle ratifikovala – kromě Turecka a Maďarska.

„Není jisté, zda musíme tuto nabídku schválit,“ řekl ohledně Švédska předseda parlamentu Laszlo Kover, vysoký zákonodárce vládní strany Fidesz. Jeho komentáře následují po dopise, který maďarský ministr zahraničí napsal minulý týden svému švédskému protějšku, ve kterém znovu vyjádřil znepokojení nad tím, co nazval „zaujatými a nespravedlivými“ obviněními některých švédských politiků proti maďarské vládě.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

V Jižní Karolíně se nalezly trosky zříceného letounu F-35

Vojenští představitelé našli trosky vojenského letadla F-35, které zmizelo poté, co se pilot katapultoval nad Jižní Karolínou. Trosky letadla v hodnotě 100 milionů dolarů, které zmizelo v neděli odpoledne, byly objeveny na venkově v okrese Williamsburg, uvedly úřady.

Pilot se katapultoval z kokpitu a seskočil na padáku nedaleko města North Charleston. Veřejnost byla požádána, aby pomohla letadlo najít. Vojenští představitelé v pondělním prohlášení uvedli, že trosky byly nalezeny „dvě hodiny severovýchodně od vojenské základny Charleston“.

Úředníci zaměřili své pátrání na jezera Moultrie a Marion, severně od Charlestonu - poslední známé místo stroje. Nalezené trosky byly potvrzeny jako trosky pohřešovaného letadla, řekl vojenský mluvčí.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Austrálie modernizuje svou námořní sledovací flotilu

Austrálie koupí nový bezpilotní letoun a modernizuje stávající hlídkové a zásahové letouny v rámci dohody v hodnotě 965 milionů dolarů na posílení svých schopností námořního sledování, oznámila tamní vláda.

Armáda tak koupí čtvrtý bezpilotní letoun MQ-4C Triton a modernizuje stávající flotilu 14 námořních hlídkových letadel P-8A Poseidon, uvedl v úterý v prohlášení ministr obranného průmyslu Pat Conroy. Triton bude dodán v roce 2024 a bude sídlit v severní Austrálii.

Modernizace letadel poskytnou vylepšení protiponorkového boje, námořního úderu a schopností shromažďování zpravodajských informací, uvádí prohlášení. První Poseidon vstoupí do programu modernizace v roce 2026, přičemž finální letoun bude dokončen v roce 2030.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Čínské manévry přiměly Japonsko k personálním změnám v obraně

Rostoucí intenzita čínských vojenských manévrů poblíž Tchaj-wanu a Japonska vyvolávají změny v postojích japonské vlády. Japonsko minulý týden provedlo dvě důležitá jmenování vojenských představitelů

Několik médií minulý týden informovalo, že Japonsko jmenovalo sloužícího úředníka ministerstva obrany jako svého de facto přidělence obrany na Tchaj-wanu, čímž zvrátilo předchozí politiku jmenování bývalých důstojníků japonských obranných sil do role v organizaci Japan-Taiwan Exchange Association, která zastupuje japonské zájmy na Tchaj-wanu. Analytici se domnívají, že tyto kroky odrážejí rostoucí důležitost, kterou Tokyo přikládá těmto pozicím za Tchajwanským průlivem.

Zdroj: VOA News (USA)

Vojenský výbor NATO bude mít nového předsedu

Vojenští šéfové zemí Severoatlantické aliance se dohodli na prodloužení mandátu současného předsedy Vojenského výboru NATO admirála Roba Bauera o dalších 6 měsíců a na zvolení italského náčelníka obrany admirála Giuseppe Cavo Dragoneho jeho nástupcem.

Toto rozhodnutí bylo přijato během zasedání Vojenského výboru v Oslo. Náčelníci obrany NATO uvedli potřebu kontinuity vedení v nestabilním bezpečnostním klimatu a uprostřed největšího posílení kolektivní obrany Aliance od studené války. Rozhodnutí také umožní admirálu Dragoneovi sloužit jako italský náčelník generálního štábu až do listopadu 2024.

Zdroj: NATO

Evropský program elektronického útoku pro letectva se rozjíždí na plné obrátky

Konsorcium evropských společností pod vedením společnosti Indra se chystá zahájit práce na posílení schopnosti elektronického boje pro Evropskou unii zaměřené na ochranu spřátelených letadel před raketovými útoky.

Konsorcium, které zahrnuje evropské výrobce senzorů Hensoldt, Elettronica a Saab, bylo vybráno v červnu. Na tuto práci obdrželo desítky milionů eur z prostředků Evropského obranného fondu (EDF).

Program REACT má podle přehledu Evropského obranného fondu vyvinout systém schopný rušit jakékoli signály používané k zaměřování evropských letadel a zároveň být schopen deaktivovat nepřátelské vysílače elektronického boje.

Zdroj: Defense News (USA)

Výroba klíčové munice roky před plánovaným termínem, říká Pentagon

Výroba 155mm dělostřeleckých nábojů, které jsou klíčové pro válku na Ukrajině, je podle šéfa akvizic Pentagonu Billa LaPlante ve stavu, kdy má náskok roky před plánovaným termínem.

 Původním cílem Pentagonu bylo vyrobit 85 000 nábojů měsíčně do fiskálního roku 2028. V současné době je tempo 100 000 měsíčně do fiskálního roku 2025, a nejméně 57 000 měsíčně do jara 2024 řekl LaPlante.

Poznamenal, že současná sazba je 28 000 nábojů měsíčně, což je asi dvojnásobek sazby před půl rokem. Toto tempo je vítanou zprávou pro ministerstvo obrany, které má v úmyslu rozšířit svou průmyslovou základnu.

Zdroj: Defense News (USA)