natoaktual.cz

Indie a Rusko prohlubují vojenskou spolupráci

Indie a Rusko spolu uzavřely novou dohodu o vojenské spolupráci na dalších deset let.

Obě strany chtějí nejen prohloubit vztahy na poli výzkumu a vývoje zbraňových systémů, ale také pořádat společná vojenská cvičení. Indie rovněž potvrdila, že jí Moskva začala tento měsíc dodávat protiletadlový raketový systém S-400. Na tom se obě země dohodly již v roce 2018.

Kvůli akvizici S-400 by se Indie mohla dostat do sporu se Spojenými státy. Ty mají zákon, podle něhož USA musí uvalit sankce na ty spojence, jež systém do své výzbroje zařadí. Tento sankční mechanismus byl uplatněn například minulý rok na Turecko.

Ruský obranný průmysl je významným dodavatelem pro indickou armádu. Okolo 23 procent celkové ruské produkce zbraní mezi lety 2016 a 2020 šlo právě do této jihoasijské země.

Zdroj: CNBC (USA)

Čína jedná o vojenské základně v Rovníkové Guineji

Čína vede jednání s představiteli Rovníkové Guineje ohledně vybudování vojenské námořní základny v této africké zemi.

Základna by měla vzniknout dalším rozšířením přístavu u guinejského největšího města Bata, jehož stavbu a modernizaci Čína před několika lety financovala. Vojenská základna by měla dovolit čínským vojenským lodím snadněji operovat ve vodách Atlantského oceánu.

Tento vývoj sledují se znepokojením Spojené státy, které vnímají rostoucí čínský vliv v Atlantiku jako hrozbu. USA se proto snaží v Rovníkové Guineji lobbovat za odmítnutí této dohody a nabízejí zemi finanční pomoc a přístup k americkým technologiím.

Čína v současnosti disponuje pouze jedinou zámořskou vojenskou základnou. Ta vznikla v roce 2017 a leží na druhé straně Afriky v Adenském zálivu ve státě Džibutsko.

Zdroj: The Daily Mail (Velká Británie)

Finsko odmítlo ruské požadavky na záruky o nerozšiřování NATO

„Finsko má právo na manévrovací prostor v otázce své obrany, včetně vstupu do vojenských paktů, jako je Severoatlantická aliance,“ uvedl finský prezident Sauli Niinistö.

Reagoval tak na požadavky ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se Aliance zavázala, že se nebude rozšiřovat dále na východ.

Niinistö ve svém projevu zdůraznil, že NATO významně přispívá ke stabilitě v Evropě a Finsko může kdykoliv využít alianční politiky „otevřených dveří“.

Samotný finský vstup do NATO však podle něj není na pořadu dne. I přesto, že se podpora veřejnosti v posledních letech zvyšuje, finské začlenění do Aliance by v současnosti podpořila pouze čtvrtina obyvatel.

Zdroj: EurActiv.com (Belgie)

NATO vybralo centra pro výcvik svých pilotů. Jedno je i v Pardubicích

Deset států Severoatlantické aliance včetně České republiky vybralo dvě výcviková centra pro alianční výcvikový program NATO Flight Training Europe (NFTE).

Jedno z nich bude hostit italská základna Decimomannu, druhé bude v Centru leteckého výcviku v Pardubicích. První piloti by měli začít s výcvikem již na začátku roku 2023.

Program NFTE má za cíl vycvičit piloty členských států NATO tak, aby byl jejich výcvik jednotný a zvýšila se vzájemná interoperabilita. Jednotlivá centra proto budou poskytovat celé spektrum letových simulátorů, od stíhaček, přes vrtulníky až po drony. Sdílení výcvikových center rovněž zajistí menší náklady napříč Aliancí.

Zdroj: NATO

USA naznačily odpověď na případný ruský útok na Ukrajinu

Pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, Spojené státy uvalí na Rusko zásadní ekonomické sankce a zvýší svoji vojenskou přítomnost ve východní Evropě, uvedl nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu.

Americký prezident Joe Biden dá v nadcházejících rozhovorech se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem jasně najevo, že v případě vojenské eskalace odpoví Západ razantně a dlouhodobě.

Američané podle anonymního zdroje neví, zda Putin rozkaz k útoku na Ukrajinu vydal, či nikoliv. Nyní je otázkou, zda je rozmístění více než 100 tisíc ruských vojáků poblíž ukrajinských hranic skutečnou přípravou na ofenzívu, nebo si Rusové pouze připravují lepší pozici pro vyjednávání. V těch by Rusko pravděpodobně chtělo usilovat o záruky, že Ukrajina se nikdy nestane členským státem Severoatlantické aliance.

Zdroj: France24(Francie)

Šéf NATO ochránil Alianci před Trumpem

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se významně zasadil o přežití Aliance během bouřlivého období Trumpovy administrativy, uvádí nová studie university v Maastrichtu.

Stoltenberg podle ní svým osobním a diplomatickým přístupem k Donaldu Trumpovi systematicky odvracel pozornost od sbližování NATO s Ruskem a zaměřoval se na problém nedostatečných výdajů na obranu.

Za zavřenými dveřmi šéf NATO lobboval u méně platících členů za zvýšení jejich financování obrany, na veřejnosti pak souhlasil s Trumpovou kritikou a přiznával americkému prezidentovi zásluhu na postupném růstu obranných výdajů napříč Aliancí.

Během Trumpovy vlády se NATO dostalo několikrát pod palbu kritiky. Trump potřebu a fungování Aliance několikrát zpochybnil, kritizoval financování některých členských států, a dokonce hrozil odchodem USA z aliančních struktur.

Zdroj: Business Insider (USA)

USA letos zdvojnásobily počet svých vojáků na Tchaj-wanu

Spojené státy zvýšily za poslední rok počet svých vojáků na Tchaj-wanu z 20 na 39.

Patří mezi ně 29 vojáků námořní pěchoty, tři z námořnictva, pět z letectva a dva z armády. Pentagon nesdělil, co přesně vojáci na ostrově dělají, zda cvičí tchajwanskou armádu či mají vlastní úkoly.

Podle expertů však jejich přítomnost dává „silný odstrašující signál“ komunistické Číně, která dlouhodobě usiluje o sjednocení ostrova s pevninskou Čínou.

Konkrétní údaje o neoficiální americké posádce přicházejí po nečekaném říjnovém vyjádření tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen. Ta veřejně přiznala již minimálně rok trvající přítomnost amerických vojáků na ostrově.

Zdroj: Voice Of America (USA)

Průzkum: důvěra v americkou armádu opět klesla

Důvěra americké veřejnosti v armádu USA za poslední tři roky klesla o čtvrtinu, uvádí výzkum Prezidentské nadace Ronalda Reagana.

Zatímco v roce 2018 „rozhodně věřilo“ armádě zhruba 70 procent občanů USA, v současnosti je to pouze 45 procent. Jako důvody nedůvěry uvedli respondenti politické vedení armády, skandály či nákladnost a špatné priority.

Armáda USA se v posledních letech potýkala s různými skandály, jako např. účastí generála Marka Milleyho na kontroverzním focení Donalda Trumpa před kostelem, jež si vyžádalo násilí na protestujících.

Krize důvěryhodnosti zasahuje většinu amerických veřejných institucí včetně Nejvyššího soudu či úřadu prezidenta. I přes pokles popularity je však v očích veřejnosti armáda USA stále tou nejdůvěryhodnější z nich.

Zdroj: Military.com (USA)

EU a USA jsou znepokojeny čínskými námořními aktivitami

Spojené státy americké a Evropská unie jsou znepokojeny problematickými aktivitami Číny v Jihočínském a Východočínském moři a ve vodách tchajwanského průlivu.

Ve společném prohlášení oba aktéři odsoudili čínské snahy „podkopat mír a bezpečnost“ v regionu a zdůraznili potřebu „usměrnit“ vzájemnou rivalitu mezi Západem a Čínou.

Vyjádření předcházely diplomatické rozhovory mezi EU a USA na nižší úrovni, které se kromě čínských námořních aktivit zabývaly také utlačováním Ujgurů a Tibeťanů a situací v Hong-Kongu.

Nejen USA se chtějí v budoucnosti zaměřit na Indo-Pacifik, a čelit tak vzrůstajícím geopolitickým ambicím Číny. Francie či Německo rovněž zvažují větší angažmá v regionu. Nedávným příkladem může být rozhodnutí o vyslání německého letectva na australské cvičení naplánované na příští rok.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Členství Bosny v EU a NATO je nezbytné, tvrdí chorvatský ministr

Přijmutí Bosny a Hercegoviny do Evropské unie a Severoatlantické aliance je nezbytným předpokladem pro stabilitu v celém regionu Západního Balkánu, řekl chorvatský ministr zahraničí Gordan Grlić Radman.

Podle něj je Západní Balkán „nedokončenou prací Aliance“. Jedině integrací Bosny a Hercegoviny do západních struktur se země zbaví sílícího separatismu a diskriminace.

Podle Radmana je rovněž důležitá reforma volebního systému, která zaručí spravedlivé zastoupení všech etnik v politickém procesu. Volby naplánované na příští rok jsou v tomto kontextu pro budoucnost země klíčové.

Zhoršující se situace v zemi citelně ovlivňuje sousední chorvatskou ekonomiku a turistický ruch. V případě nestability v Bosně má navíc Chorvatsko podle Daytonské dohody z roku 1995 ústavní povinnost chránit Chorvaty v zemi.

Zdroj: EurActiv.com (Belgie)

Na vojenské základně na Havaji je kontaminovaná voda

Obyvatelé vojenské základny na Havaji si stěžují na špatnou kvalitu pitné vody.

Možnou kontaminaci vody přičítají úniku ropy z blízkého armádního úložiště paliva.

Několik rodin na americké vojenské základně Aliamanu na Havaji upozorňuje, že v důsledku užívání pitné vody zažívají zdravotní problémy v podobě bolesti hlavy, střevních potíží či podráždění očí a krku. Zároveň informují, že voda v jejich domácnostech páchne po ropě. Příčinu špatné kvality vody místní přičítají úniku paliva z blízkého armádního úložiště paliva, ze kterého unikla ropa na konci listopadu 2021.

Prvotní testy amerického námořnictva a armády zatím neprokázaly přítomnost ropných produktů ve vodě. Mezitím námořnictvo a armáda poskytuje rezidentům pitnou vodu z cisteren.

Zdroj: Military Times (USA)

USA: Z vojenských základen zmizely stovky až tisíce výbušnin

Z amerických vojenských základen a dodávek zmizely výbušniny pro vedení válečného konfliktu v podobě TNT či průbojných granátů, zjistilo vyšetřování novinové agentury Associated Press.

Vyšetřování zjistilo, že mezi zmizelými či odcizenými výbušninami jsou stovky až tisíce průbojných granátů, stovky kilo plastických výbušnin a menší množství pěchotních min, raket či munice do minometů. Většinu zprvu zmizelých výbušnin vojáci dokázali opět naleznout. V mnoha případech výbušniny zmizely skrze zfalšované záznamy samotnými vojáky. V dalších případech armádní příslušníci neinformovali o zmizení či je proti zmizení nedokázali zabezpečit.

Americká armáda však tvrdí, že v době, kdy probíhalo vyšetřování agentury AP (2010-2020), měla téměř stoprocentní kontrolu nad všemi výbušninami ze svých muničních skladů.

Zdroj: The News Tribune (USA)

USA a Jižní Korea vypracují nový válečný plán pro případ agrese KLDR

Spojené státy americké společně s Jižní Koreou vypracují nový válečný plán v reakci na rozvoj severokorejské armády.

Spojené státy a Jižní Korea představí začnou s přípravou operačního plánu pro konflikt se Severní Koreou, který vezme v potaz pokrok, který severokorejská armáda učinila v posledních letech, uvedl nejmenovaný vysoký představitel Pentagonu před schůzkou ministrů obrany USA a Jižní Koreje.

„Je to krok správným směrem. Bezpečnostní prostředí se v uplynulých letech proměnilo a je nezbytné, abychom mu přizpůsobili svůj válečný operační plán,“ uvedl nejmenovaný představitel Pentagonu.

Severní Korea v posledních letech zaznamenala pokrok ve svém raketovém programu. KLDR otestovala mimo jiné střely s plochou dráhou letu, balistické střely krátkého doletu či balistickou střelu odpalovanou z ponorky.

Zdroj: CNN (USA)

Londýn chce do roku 2030 zdvojnásobit počet rekrutek

Britské ministerstvo obrany chce v reakci na zprávu o ženách v ozbrojených složkách, která zmiňuje i sexuální zneužívání žen v armádě, zdvojnásobit počet rekrutů ženského pohlaví v ozbrojených silách Velké Británie.

Ministerstvo obrany však nevyslyšelo doporučení předat vyšetřování sexuálního zneužívání v armádě do rukou civilních soudů. V případě usvědčení násilníka je v armádě průměrně šestkrát nižší trestní sazba než v případě usvědčení v civilním trestním řízení. V rámci reformy ministerstvo obrany cílí na podporu vstupu do armády pro ženy a změnu v rozložení pohlaví v armádě, ve které dominují muži.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Bundeswehr se rozloučil s odcházející Angelou Merkel

Odcházející německá kancléřka Angela Merkel se po šestnácti letech v úřadu rozloučila během ceremoniálu s německými vojáky.

Během tradičního ceremoniálu „čepobití“ (Großer Zapfenstreich) při ukončení vlády kancléřů vojáci drželi pochodně za znění vojenských pochodů a výběru z playlistu kancléřky Merkel. Dlouholetou kancléřku nahradí na pozici kancléře sociální demokrat Olaf Scholz.

Zdroj: France 24 (Francie)

Ministři NATO debatovali o poučeních z konfliktu v Afghánistánu

Ministři zahraničí Severoatlantické aliance debatovali o poučeních z konfliktu v Afghánistánu, do kterého bylo NATO zapojené 18 let.

Před schůzkou ministrů v lotyšské Rize generální tajemník NATO Jens Stoltenberg sdělil, že největší problém vidí v tom, že se Aliance nechala vtáhnout do snahy o zlepšení společenské situace ve zchudlé zemi.

„NATO vstoupilo do Afghánistánu, aby zabránilo teroristům v dalších útocích vůči Západu. V tomto jsme uspěli. Pak si však mezinárodní komunita vytyčila úroveň ambicí, která výrazně přesahovala původní cíl boje proti terorismu. Tyto cíle jsme nebyli schopni splnit,“ řekl Stoltenberg k 18leté přítomnosti Aliance v Afghánistánu.

Zdroj: Military.com (USA)

Nový Zéland v reakci na nepokoje vyšle vojáky na Šalamounovy ostrovy

Nový Zéland vyšle 65 příslušníků armády a policie na Šalamounovy ostrovy.

Reaguje na nepokoje kvůli nedořešeným sporům mezi dvěma hlavními ostrovy a zesilujícím vazbám ostrovů na Čínu.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardern uvedla, že je „hluboce znepokojena“ násilnými nepokoji v hlavním městě Šalamounových ostrovů Honiaře a vysláním armády chce pomoci obnovit mír a stabilitu na ostrovech. Reaguje tak na žádost tamní vlády o mezinárodní pomoc v řešení bezpečnostní situace. Společně s Novým Zélandem svoje bezpečnostní složky vysílají i Austrálie, Papua Nová Guinea a Fidži.

Protesty vzplály částečně po sílících vazbách ostrovů na Čínu. Premiér Šalamounských ostrovů čelící vyslovení nedůvěry Manasseh Sogavare v roce 2019 rozhodl o ukončení diplomatických vztahů s Tchaj-wanem výměnou za lepší vztahy s Čínou, což hluboce kritizovali lídři druhého největšího ostrova, Malaita. Protesty obyvatel z Malaity v hlavním městě zasáhly zejména čínskou čtvrť a vládní budovy.

Zdroj: Yahoo News (USA)

Šéf NATO odmítl zavedení systému pro vyloučení členů z Aliance

Existuje velmi malá pravděpodobnost, že Severoatlantická aliance zavede mechanismus pro vyloučení svých členů, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v době rostoucího napětí mezi některými členy Aliance.

„NATO nemá žádný mechanismus pro vyloučení svých členů. A nebudu doporučovat, aby tento mechanismus byl implementován do zakládající smlouvy Aliance,“ řekl Stoltenberg v lotyšské Rize před dvoudenní schůzkou spojeneckých ministrů zahraničí.

„I kdybych něco podobného navrhl, nikdy by to nevešlo v platnost, protože na takové rozhodnutí je nutný konsenzus všech členů Aliance,“ poukázal šéf NATO na rozhodovací proces Aliance, ve kterém má každý člen de facto právo veta.

Zdroj: Ekathimerini (Řecko)

Británie vyzývá NATO k zablokování Nord Streamu 2

Britská ministryně zahraničí Liz Truss vyzvala spojence Severoatlantické aliance, aby zablokovali spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 z obavy o energetickou závislost Evropy na Rusku.

Velká Británie dlouhodobě společně s Polskem, pobaltskými státy a Ukrajinou kritizuje výstavbu a případné spuštění plynovodu Nord Stream 2, který povede z Ruska přímo přes Baltské moře do Německa. Ukrajina by tak přišla o podstatnou část tranzitních poplatků, které činí důležitou část státního rozpočtu. Spojenci se tak musí rozhodnout mezi větší závislostí na ruském plynu a hájením bezpečnostních zájmů Ukrajiny.

Současně britská ministryně na schůzce ministrů zahraničí NATO v lotyšské Rize varovala Rusko před invazí do Ukrajiny, která by podle Truss byla strategickou chybou.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

NATO obvinilo Rusko z maskování invazí za vojenská cvičení

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg odmítl obvinění Ruska, že NATO provokuje Moskvu svými vojenskými cvičeními.

Obvinil naopak Rusko, že maskuje invaze do sousedních zemí za vojenská cvičení.

Na rozdíl od Ruska NATO vždy pořádá vojenská cvičení podle mezinárodních regulí a zve zahraniční pozorovatele na svá cvičení, řekl šéf NATO. „Problém s Ruskem je ten, že nejsou transparentní, mají agresivní rétoriku a záznam o používání vojenských cvičení k útoku na sousední země,“ prohlásil Stoltenberg.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Polský premiér upozorňuje NATO na akce Ruska

Premiér Polska Mateusz Morawiecki vyzval před úterním setkáním ministrů zahraničí Severoatlantické aliance k uvědomění si závažnosti situace na polsko-běloruské hranici.

„Musíme se probudit,“ řekl Morawiecki a dodal, že by si spojenci měli uvědomit, že se Kreml snaží změnit geopolitický systém a rozdělit Evropskou unii. Dle jeho slov ještě není pozdě jednat, pokud tak ale NATO neučiní, může se migrační krize rozšířit do celé EU.

Za pachatele zde polský premiér považuje běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který však vykonává vůli svého sponzora a ředitele v Kremlu – Vladimira Putina.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Tallinn hostí alianční kybercvičení

Jedno z největších každoročních cvičení v oblasti kybernetické obrany světa, Cyber Coalition 21, se letos odehrává v estonském Tallinnu.

Spolu s účastníky z oblasti průmyslu a akademické sféry se cvičení účastní také zástupci partnerských zemí Severoatlantické aliance – Finska, Irska, Švédska a Švýcarska, celková účast je pak odhadovaná na asi tisícovku odborníků.

Cvičení testuje a školí kybernetické experty v jejich schopnosti bránit NATO a národní sítě členů Aliance.

Zdroj: NATO

Britská armáda umožní narukovat lidem s HIV

Britské ozbrojené síly plánují umožnit lidem s diagnostikovaným HIV vstoupit do armády.

Personál, který se virem nakazí až po nástupu do funkce, bude moci svou funkci vykonávat i nadále.

„Nový typ léčby způsobil revoluci v životě lidí s diagnózou HIV. Jako moderní a inkluzivní zaměstnavatel jsme si vědomi nejnovějších vědeckých důkazů a také podle nich jednáme,“ uvedl Leo Docherty z ministerstva obrany.

Jinak je tomu ve Spojených státech amerických, které vstup do ozbrojených složek lidem s HIV zakazují.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Stoltenberg: Nemáme povinnost bránit Ukrajinu před Ruskem

Nejvyšší představitel Severoatlantické aliance, generální tajemník Jens Stoltenberg, uvedl že NATO nemá povinnost bránit Ukrajinu před ruským útokem.

Zároveň však varoval Kreml, že pokud se tak stane, budou na Rusko uvaleny vysoké sankce.

„Je důležité rozlišovat mezi spojenci (členy) NATO a partnerskou Ukrajinou. Spojencům NATO poskytujeme, podle článku 5, záruky kolektivní obrany. Ukrajina je náš blízký a vysoce ceněný partner, kterému poskytneme podporu,“ uvedl Stoltenberg a dodal, že pokud Rusko Ukrajinu napadne, zaplatí za to vysokou cenu.

Zdroj: EU Observer(Belgie)

USA mluví se spojenci kvůli ruským manévrům

Americký ministr obrany Lloyd Austin tento týden telefonicky hovořil s polským ministrem národní obrany Mariuszem Blaszczakem.

Jednali o tom, co Pentagon opakovaně označil za „neobvyklou vojenskou aktivitu Moskvy“. Tedy o hromadění ruských sil u hranic s Ukrajinou.

Oba ministři sdílejí obavy ze situace podél polské hranice s Běloruskem, diskutovali také o způsobech, jak posílit odstrašení podél východního křídla NATO.

K aktuálnímu dění se vyslovil také šéf britské služby MI6 Richard Moore, který uvedl, že by Moskva neměla pochybovat o alianční podpoře suverenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic, včetně Krymu.

Zdroj: VOA News(USA)

Japonsko investuje 6,75 mld. dolarů do vzdušné a námořní obrany

Japonsko plánuje ke svým, již tak rekordním, vojenským výdajům přidat ještě 6,75 miliardy dolarů na posílení vzdušné a námořní obrany.

Děje se tak kvůli obavám z hrozeb, které představují Čína a Severní Korea.

„Vzhledem k tomu, že se bezpečnostní prostředí kolem Japonska nebývale rychle zhoršuje, je naším úkolem urychlit realizaci potřebných projektů,“ uvedlo ministerstvo obrany.

Vláda premiéra Fumia Kišidy dané výdaje schválila minulý týden, jako součást dodatečného rozpočtu – podle japonského ministerstva obrany se jedná o vůbec největší částku na obranu v historii země.

Zdroj: CNN(USA)

Video havárie britské stíhačky F-35B uniklo online

Na internetu se objevilo video, které ukazuje havárii britské stíhačky F-35B startující z britské letadlové lodi HMS Queen Elizabeth.

Ministerstvo obrany Spojeného království autenticitu nahrávky nepopřelo, ani nepotvrdilo.

Již dříve oznámená havárie se odehrála 17. listopadu 2021. Její nahrávka, za předpokladu, že je pravá, ukazuje další zajímavé detaily, které nebyly dříve zveřejněny.

Na palubě HMS Queen Elizabeth, která v současnosti operuje ve Středozemním moři, se nachází osm britských F-35B a deset F-35 americké námořní pěchoty. K havárii britského stroje došlo pravděpodobně kvůli nesundání červeného plastového krytu proti dešti umístěného nejspíš svrchu letounu.

Zdroj: The Aviationist(Itálie)

Německo: krizový tým proti covidu-19 povede generál Breuer

Budoucí německá vláda minulý týden oznámila vytvoření krizového týmu pro řešení pandemie koronaviru.

Povede jej vojenský generálmajor Carsten Breuer, který byl již dříve oceněn za svou předchozí činnost v rámci krizového řízení přírodních katastrof a epidemií.

„Poskytujeme podporu ve chvíli, kdy civilní strana dosáhne svých limitů, naší výhodou je, že jsme rychlí a že máme velkou personální kapacitu,“ uvedl Breuer v roce 2020, kdy vedl velitelství teritoriálních sil bundeswehru. To je zodpovědné za spolupráci civilních a vojenských složek.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Minsk a Moskva oznámily společné vojenské cvičení

Zatímco spojenci Severoatlantické aliance diskutují o obavách z nahromadění ruských jednotek poblíž Ukrajiny, Minsk oznamuje společná bělorusko-ruská vojenská cvičení ve svém pohraničí.

„Vidíme formace vojsk kolem našich státních hranic, znepokojuje nás militarizace sousedních zemí, a proto jsme nuceni reagovat jistými opatřeními,“ uvedl běloruský ministr obrany Viktor Chrenin – konkrétní termín společných cvičení však nespecifikoval.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oficiálně vyzval Rusko, aby bylo transparentní a aby deeskalovalo napětí.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda(Praha)

Tisíc vojáků americké národní gardy bude nasazeno v Africe

Národní garda Virginie a Kentucky rozmístí jeden tisíc vojáků na území Afriky.

Děje se tak v období probíhajícího stahování amerických sil z Blízkého východu.

Není zcela jasné, zda těchto tisíc gardistů navýší počet amerických vojáků v Africe, nebo zda nahrazují jiné, kteří nyní v Africe působí. Je ale zřejmé, že USA čím dál více operují v afrických zemích, jakými jsou například Somálsko nebo Niger, poté, co došlo k ukončení válek v Afghánistánu a Iráku.

V Africe nyní působí asi 6 000 amerických vojáků, kontraktorů a civilních zaměstnanců. 3 400 z nich operuje ze základny Camp Lemonnier v Džibutsku.

Zdroj: Military.com(USA)

Nová německá vláda zvýší výdaje na obranu, Berlín zůstane součástí jaderného odstrašení NATO

Ač se ještě nová německá koaliční vláda plně neujala moci, odborníci se zabývají jejími novými závazky, aby předpověděli, co pro budoucnost Německa znamenají.

Předpovědi jsou jasné – očekává se zvýšení výdajů na obranu a dodržení dohody o sdílení jaderných zbraní.

„Podívejte se na situaci v Bělorusku a na situaci na vnějších hranicích Evropy. Všichni jsme se shodli na návratu k aktivnější evropské zahraniční politice, která spočívá v silné diplomacii a ve spolupráci založené na hodnotách lidských práv,“ uvedla nastupující ministryně zahraničí Annalena Baerbock.

Nová německá koalice složená z SPD, Zelených a FDP minulý týden zveřejnila koaliční dohodu, ve které naznačila, že Německo zůstane oddané NATO.

Zdroj: CNBC(USA)

Von Sandrart je novým velitelem severovýchodního křídla NATO

Německý generál Jürgen-Joachim von Sandrart se stal novým šéfem Velitelství NATO-severovýchod – pod nějž spadají Polsko, tři pobaltské státy, Slovensko a Maďarsko. Funkce se ujal minulý týden v polském Štětíně.

„Nemůžeme zavírat oči před zhoršující se situací,“ uvedl Sandrart k aktuálnímu dění na polsko-běloruské hranici a dodal, že je důležité, aby Aliance pomohla lidem, kterých se konflikt dotýká, a dala jim tak najevo, že NATO a Evropa jsou připraveny čelit této hrozbě společně.

Zdroj: Die Zeit(Německo)

Blinken navštíví Lotyšsko a Švédsko kvůli jednání NATO a OBSE

Americký ministr zahraničí Antony Blinken tento týden navštíví Lotyšsko a Švédsko, a to kvůli účasti na transatlantických a evropských bezpečnostních jednáních NATO a OBSE.

Blinkenova cesta přichází v době rostoucího napětí mezi Ruskem a západní vojenskou aliancí po nahromadění ruských sil poblíž hranic s Ukrajinou.

Zdroj: Reuters(USA)

USA: Nenaočkovaným členům armády hrozí vyhazov

Tisícům členů amerických ozbrojených sil hrozí disciplinární řízení – až propuštění – nestihnou-li se do pondělí plně naočkovat proti onemocnění covid-19.

„Potřebujeme, aby byl každý mariňák očkován,“ uvedl generál David Berger, velitel americké námořní pěchoty – nejméně proočkované složky americké armády. Plně očkovaných je nyní 91 % mariňáků. Nejvíce naočkovaných má námořnictvo – 97 % námořníků.

Někteří členové ozbrojených složek USA se povinné vakcinaci stále brání. Například člen zálohy letectva, právník Davis Younts, aktuálně zastupuje asi čtyřicet odpůrců očkování.

Zdroj: CBS News(USA)

Kanadský NGŠ: Náprava křehké morálky je mou prioritou

Nový náčelník kanadského generálního štábu, generál Wayne Eyre, se vyslovil pro napravení křehké morálky, která, dle jeho slov, v kanadských ozbrojených složkách panuje.

„Kultura chování v armádě musí být naší nejvyšší prioritou. Pokud to neuděláme správně, bude ohrožena naše akceschopnost,“ uvedl Eyre, podle kterého je současný stav morálky nejhorší, jaký od svého povýšení na velitele zažil.

Zdroj: CBC(Kanada)

Prezident Duda žádá NATO o pomoc na hranicích s Běloruskem

Polský prezident Andrzej Duda na schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem požádal o zvýšení pohotovosti a velikosti sil Severoatlantické aliance na hranicích s Běloruskem.

Stoltenberg na Dudovu výzvu reagoval prohlášením, že NATO je v úzkém a neustálém kontaktu nejen s Polskem, ale také s dalšími spojenci a že je připraveno mu poskytnout podporu, bude-li to situace vyžadovat.

Polsko se potýká s migrační krizí, kterou pravděpodobně organizuje Bělorusko s cílem destabilizovat střední a východní Evropu. Zároveň se objevují zprávy o tom, že Rusko shromažďuje vojáky na své hranici s Ukrajinou.

Zdroj: The First News(Polsko)