natoaktual.cz

Blinken v Berlíně důrazně varoval Rusko před agresí

Ministr zahraničí Spojených států amerických Antony Blinken při své návštěvě Berlína pohrozil Rusku „rychlou, tvrdou a jednotnou“ odpovědí Západu v případě jakékoliv ruské agrese vůči Ukrajině.

Reagoval tak na množící se kritické hlasy, které odsoudily nedávný projev amerického prezidenta Joea Bidena. Při něm americký prezident zmínil, že „menší vpád“ Ruska na Ukrajinu by mezi spojenci vzbudil diskusi, jak zareagovat.

Podle kritiků tak podkopal dosud pevnou pozici Západu. „Neexistuje invaze jen napůl. Buď někdo agresivní je, nebo ne. A Rusko bezesporu v tomto konfliktu agresorem je již od roku 2014,“ připomněl v reakci na Bidenova slova ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Zdroj: EU Observer (Belgie)

USA: 5G sítě mohou ohrozit i vojenská letadla

Armáda Spojených států amerických zjišťuje, jestli a nakolik rozvoj 5G sítí ohrožuje její letectvo.

Vyhodnocení rizik jí však potrvá ještě několik měsíců. Američtí operátoři přitom provoz vysokorychlostních sítí zahájili již tento týden.

Zpráva přichází v době, kdy uvedení 5G sítí v USA provází kontroverze a pochybnosti o bezpečnosti této technologie. Federální úřad pro letectví (FAA) v minulosti varoval, že 5G fungující v tzv. pásmu C by mohlo narušit fungování některých přístrojů v letadlech, jako například výškoměrů. Pro armádní i civilní letadla jsou přitom výškoměry nezbytné v případě přistávání za snížené viditelnosti.

Společnosti AT&T a Verizon v reakci na toto zjištění dočasně pozastavily provoz telekomunikačních věží v okolí některých amerických civilních letišť.

Zdroj: Defense News (USA)

Česko zvažuje vojenskou pomoc Ukrajině

Nová česká vláda chce Ukrajině vojensky pomoci a zvažuje do země poslat dodávku zbraní, uvedla česká ministryně obrany Jana Černochová.

Podle ní je nicméně důležité, aby Praha své kroky koordinovala se zbylými státy V4 a Německem, Rakouskem a pobaltskými státy.

„Česká republika byla vždy historicky i politicky na straně Ukrajiny. Pokud bude Ukrajina potřebovat pomoc, uděláme vše, co je v našich silách,“ uvedla šéfka obrany.

Kromě zbraní chce Česko do země vyslat na přelomu února a března také šest příslušníků svých speciálních sil, kteří se zúčastní ukrajinského cvičení Silver Sabre 2022. To by mělo proběhnout pod dohledem Severoatlantické aliance v rámci jejího plánu na posílení ukrajinské armády.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Francie zvažuje zastavení vojenské podpory malijské armády

Francie přemýšlí o ukončení vojenské podpory režimu v Mali.

Zároveň také snižuje počty svých vojáků v zemi. Do léta roku 2023 by měla tuto západoafrickou zemi opustit polovina francouzských sil. „Jsme v Mali a zůstáváme zde. Ne však za jakýchkoliv podmínek,“ uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.

Vztahy mezi Paříží a Bamakem se v posledních měsících dostaly na bod mrazu. Malijská vojenská junta, která se dostala k moci po loňském převratu, dlouhodobě odmítá přechod k civilní vládě. Do země navíc nedávno pozvala také ruské žoldnéře z tzv. Wagnerovy skupiny. To Francie důrazně odsoudila jako „nepřijatelné“ a „nekompatibilní“ s francouzskou vojenskou přítomností.

Malijská vojenská junta tento týden také nevpustila do malijského vzdušného prostoru německý vojenský transportní letoun A400M. Ten letěl z domovské základny v německém Wunstorfu do hlavního města Nigeru, kde má bundeswehr logistické středisko. Berlín, který má v Mali také své vojáky, nyní požaduje po Bamaku vysvětlení.

Zdroj: France24 (Francie), Deutsche Welle (Německo)

Čína představila největšího čtyřnohého robota na světě

Čína odhalila podle svých slov největšího čtyřnohého robota na světě.

Má elektrický pohon, unese až 160 kilogramů a zvládne „běžet“ rychlostí až deset kilometrů v hodině. I přes svoji velikost dokáže robot skákat, otáčet se a pohybovat se diagonálně. Technologii by měla využít zejména čínská armáda při logistice a průzkumných misích v rizikových oblastech.

Kromě toho představila Čína také robotického psa zvaného Geda, který rozumí hlasovým příkazům a obsahuje technologii rozpoznávání obličejů. Pes unese až 40 kilogramů nákladu.

Zdroj: The Defense Post (USA)

USA: armáda v roce 2020 rekrutovala méně vojáků, zato kvalitních

Pentagon v roce 2020 získal pro vojenskou službu podstatně méně rekrutů než v předchozích letech.

Na vině je zde pandemie koronaviru, která zamíchala s náborovým procesem, ale také s ochotou a odhodláním veřejnosti se do služby přihlásit. Ti, kteří v době pandemie narukovali, jsou ale podle výkonnostních testů a úrovně vzdělání nadprůměrně kvalifikovaní, zjistil think-tank Rand Corp.

Zjištění, která studie přinesla, do jisté míry korespondují s tvrzeními nejvyšších představitelů americké armády, kteří již několik let volali po zvýšení kvality vojáků, kteří jsou do armády přijímáni.

„Kvůli snaze o zbrzdění pandemie došlo ke zpomalení náborového procesu – uzavírala se vojenská náborová střediska atd. Neočekáváme však, že by zájem mladých Američanů o vojenskou službu klesl. Naopak se armáda adaptovala a přesunula své úsilí na internet, kde nyní nové rekruty shání,“ uvádí studie a dodává, že armáda oznámila historicky nejvyšší nástupní bonus – až 50 000 dolarů pro vysoce kvalifikované rekruty, kteří se zaváží ke službě nejméně na šest let.

Zdroj: Stars and Stripes(USA)

Pentagon se zabývá službou nebinárních osob

Ministerstvo obrany USA začalo v tichosti zkoumat způsoby umožnění služby v armádě vojákům, jejichž genderová identita je nebinární.

„Musíme zjistit, jaké změny předpisů jsou zde na místě a jak vůbec změnu zahájit. Doufáme, že tento proces umožní nebinárním jedincům v armádě realizovat svůj plný potenciál,“ uvedl Bree Fram, prezident skupiny SPARTA – neziskové organizace transgender lidí sloužících v americké armádě.

V současnosti sice neexistuje žádný zákaz, který by službu nebinárních osob v armádě vylučoval, neexistuje však ani žádné oficiální uznání jejich existence a ani pokyny k dodržování genderových zásad, jako například jak nosit uniformu nebo kde se sprchovat.

Zdroj: Military.com(USA)

Neznámé drony nad Švédskem mapovaly klíčové lokality bezpečnostní infrastruktury

Švédská bezpečnostní služba zahájila vyšetřování neidentifikovaných dronů, které byly zpozorovány poblíž jaderných elektráren, nad letišti a nad švédským královským palácem.

Úřady zatím o tom, kdo za záhadnými drony stojí, nespekulují. Policie a pobřežní stráž prohledávají moře a ostrovy kolem Stockholmu, u kterého byly drony spatřeny.

Tyto akce přicházejí v době zvýšené vojenské pohotovosti švédské armády kvůli napětí mezi Ruskem a Západem.

Zdroj: BBC News(Velká Británie)

Turecko zvažuje dokončení druhého Antonova An-225 Mrija

Ze všech spoluprací v oblasti letectví a kosmonautiky, o kterých se v současnosti mezi Ukrajinou a Tureckem diskutuje, je největší senzací možnost dokončení druhého letounu An-225 Mrija, největšího nákladního letadla světa.

Turecko poprvé projevilo zájem o letoun v říjnu roku 2020. I když od té doby nebylo o plánech na jeho dokončení moc slyšet, mohlo by turecké zapojení znamenat průlom statu quo v podobě dokončení letounu a jeho následného uvedení do provozu.

Je možné, že by Turecko namísto běžného, komerčního provozování letadla za účelem zisku, letoun využilo jako symbol síly – zvláště, pokud by byl An-225 oděn do stejného hávu, jako turecké prezidentské letadlo. Takovýto nebeský obr v národních barvách by mohl Turecku sloužit jako velvyslanec a symbol moci ve všech koutech světa.

Zdroj: Oryx(Turecko)

Německo by mohlo zastavit Nord Stream 2, pokud Rusko napadne Ukrajinu

Německo zvažuje možnost zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2 v případě, že by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, uvedl německý kancléř Olaf Scholz.

Scholz již dříve prohlásil, že je Berlín, v případě ruského útoku, připraven k sankcím se vším, co je na stole – což by také zahrnovalo plynovod Nord Stream 2, jehož účelem měl být transport ruského plynu do západní Evropy.

Projekt plynovodu podléhá schválení Evropské unie, je tedy možné, že jeho osud by Německo nemělo zcela ve svých rukou. Šéf EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell ale prohlásil, že pokud by k ruské invazi na Ukrajinu došlo, Unie Německo podpoří.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Rusko nevylučuje nasazení sil v Latinské Americe

Moskva znovu odmítla vyloučit možnost rozmístění ruských vojáků na území Kuby a Venezuely v době, kdy roste napětí mezi Západem a Ruskem kvůli situaci na Ukrajině.

Rusko tvrdí, že „zkoumá možnosti“, jak si zajistit svou bezpečnost.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov po jednání mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem o dění na ukrajinsko-ruských hranicích a širší bezpečnostní agendě uvedl, že „nemůže potvrdit ani vyvrátit“ možnost budoucího nasazení ruských balistických střel a dalších vojenských zařízení na území latinskoamerických států Kuby a Venezuely.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Rusko „přezkoumává různé scénáře“, jak si zajistit bezpečnost. „Latinská Amerika je složena ze suverénních zemí, nezapomínejme na to. Co se týká současné situace, Rusko zkoumá možnosti, jak si zajistit vlastní bezpečnost,“ vysvětlil Rjabkovova slova mluvčí Peskov.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Blinken: Rusko může napadnout Ukrajinu v krátké době

Americký ministr zahraniční Antony Blinken vyzval při návštěvě ukrajinského Kyjeva Rusko, aby napětí kolem Ukrajiny řešilo „diplomatickou a mírovou cestou“.

Zároveň dodal, že Rusko plánuje krátkodobě zvýšit počet nahromaděných vojáků u ukrajinských hranic se slovy, že Rusko může zaútočit v krátké době.

„Opravdu pevně doufám, že se nám podaří udržet cestu diplomatického a mírového řešení sporu, avšak to koneckonců závisí na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina,“ uvedl Blinken v Kyjevě.

Blinken zopakoval, že pokud by Rusko napadlo Ukrajinu, čelilo by následně tvrdým sankcím ze strany Západu.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Baerbock: Ruské vojáky u Ukrajiny nelze brát jinak než jako hrozbu

Ruské hromadění sil u hranic s Ukrajinou „je těžké nebrat jako hrozbu“, prohlásila nová německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock při rozhovoru s ruským protějškem Sergejem Lavrovem na návštěvě Moskvy.

Rozmístění téměř sta tisíc ruských vojáků u Ukrajiny označila za „nepochopitelné a bezdůvodné“.

„V Evropě nebude bezpečno, pokud nebudou existovat pravidla, na která mohou všichni spoléhat. Nemáme na výběr, než se jimi řídit i za cenu velkých ekonomických ztrát,“ prohlásila Baerbock v referenci na možné sankce Západu vůči Rusku v případě napadení Ukrajiny.

Západní sankce by se mohly dotknout také dodávek ruského plynu do Evropy. Spuštění plynovodu Nord Stream 2, který by přiváděl ruský plyn přímo z ruského území do Německa a následně dále do Evropy, je nejisté. Baerbock uvedla, že pro schválení provozu plynovodu a zásobování Evropy ruským plynem Berlín potřebuje „důvěryhodné“ Rusko.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Mali: OSN přerušilo lety mírových sil

Organizace spojených národů uzemnila všechny zbytné („non emergency“) letouny peacekeepingových sil v Mali poté, co tamní vojenská junta zablokovala lety mírových sil OSN.

Mise OSN v Mali, MINUSMA, jedná s malijskou armádou o udělení povolení pro další mírové lety OSN, uvedl mluvčí OSN Stephane Dujarric. „Mezitím, co se snažíme získat nutná povolení k letům mírových sil, jsou všechny letouny uzemněné. Malijská vojenská junta extrémně ztěžuje OSN plnění jejího mandátu v zemi,“ uvedl Dujarric.

Zdroj: ABC News (USA)

Dánské F-16 se zapojí do air policingu v Litvě

Dánsko nasadí čtyři stíhací letouny F-16 na litevskou leteckou základnu Šiauliai.

Zapojí se zde do mise enhanced air policing Severoatlantické aliance v Pobaltí.

Dánské F-16 se připojí k polským a belgickým letounům F-16 a společně budou podnikat přelety nad pobaltskými členy NATO, stojí v prohlášení Aliance k vyslání dánských strojů do Litvy. Letouny posílí obranné a odstrašující schopnosti na severovýchodním křídle Aliance.

„Oceňujeme rozhodnutí Dánska o posílení air policing mise NATO v Pobaltí,“ uvedl zástupce mluvčího Aliance Piers Cazalet. „Jak již Dánsko uvedlo, toto nasazení je v reakci na současnou krizi na Ukrajině zaviněnou hromaděním ruských ozbrojených sil u ukrajinských hranic. Jsme neustále ostražití,“ doplnil Cazalet.

Zdroj: Air Force Technology (USA)

NATO a Ukrajina prohloubí spolupráci v oblasti kyberbezpečnosti

Severoatlantická aliance posílí podporu Ukrajiny v zajišťování kyberbezpečnosti.

Stalo se tak v reakci na rozsáhlý kyberútok proti ukrajinským vládním institucím v době zvýšeného napětí s Ruskem.

NATO a Ukrajina podepsaly dohodu o „posílené spolupráci v rámci zajišťování kyberbezpečnosti, díky které Ukrajina získá přístup k aliančnímu systému pro sdílení informací o škodlivých malware“, uvedl generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Zároveň dodal, že expertní tým NATO byl vyslán na Ukrajinu, aby pomohl tamním institucím vypořádat se s rozsáhlým kyberútokem, který vyřadil z provozu desítky vládních webů. Ukrajina z útoku viní Kreml, ten však vinu popírá.

Zdroj: The Defense Post (USA)

NATO vyslalo do Baltského moře nizozemskou loď

Severoatlantická aliance vyslala do Baltského moře nizozemskou výsadkovou loď HNLMS Rotterdam.

NATO tak posiluje svou vojenskou přítomnost v oblasti v době zvýšeného napětí s Ruskem, které na ukrajinských hranicích rozmístilo téměř 100 tisíc vojáků.

Vyslání nizozemské výsadkové lodě, která zaujala pozici jižně od dánského ostrova Bornholm, je „projevem solidarity se členy NATO“, uvedl mluvčí Aliance. Spojenci reagují jednak na napětí na Ukrajině a také na proplutí třech ruských výsadkových vojenských lodí dánskými úžinami do Baltského moře. Dánsko do Pobaltí vyšle svou fregatu a další čtyři stíhací letouny do Litvy.

Švédsko, které není členem Aliance, reagovalo posílením své vojenské přítomnosti na ostrově Gotland v Baltském moři ležícím naproti ruskému Kaliningradu.

Zdroj: ERR (Estonsko)

Finsko nevyjednává o vstupu do NATO, uvedl ministr zahraničí

Finsko v současné době neplánuje vstoupit do Severoatlantické aliance, uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

„Finsko nejedná s NATO o svém členství, ani o vstupu v blízké budoucnosti neuvažuje. Finská bezpečnostní politika se nikterak nemění,“ řekl Haavisto během telefonického hovoru s ministry zahraničí Evropské unie. Helsinky dlouhodobě zastávají názor, že mají právo kdykoli požádat o členství v Severoatlantické alianci.

Otázku možného členství Finska a Švédska projednávali zástupci Spojených států amerických a Ruska na konferenci ve švýcarské Ženevě. Podle Ruska je vstup Finska do NATO neakceptovatelný, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Velká Británie posílá Ukrajině zbraně, Kanada speciální jednotky

Velká Británie zahájila dodávky protitankových zbraní na Ukrajinu v reakci na hrozící invazi ruských vojsk.

Mezitím Kanada vyslala do Kyjeva malý kontingent kanadských speciálních sil.

Velká Británie „se rozhodla poskytnout Ukrajině lehké protipancéřové obranné zbraňové systémy“, uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Společně se zbraňovými systémy Británie vyslala na Ukrajinu malý tým vojáků, aby vycvičil ukrajinské protějšky v obsluhování zbraní.

„Nejedná se o strategické zbraně ani o zbraně, které by představovaly hrozbu pro Rusko. Jedná se o zbraně, které se užívají v sebeobraně,“ řekl v britském parlamentu Wallace. Zároveň dodal, že v případě ruské invaze na Ukrajinu by tyto zbraně krátkého dosahu byly použity v rámci obrany.

Mezitím Kanada vyslala do Kyjeva kontingent speciálních sil, které podle nespecifikovaných zdrojů mají najít způsoby pro podporu ukrajinské vlády a připravit plán evakuace kanadských diplomatů v případě ruské invaze na Ukrajinu.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

USA: NGŠ Milley byl pozitivně testován na covid-19

Předseda sboru náčelníků amerických ozbrojených sil generál Mark Milley byl pozitivně testován na covid-19 a má „velmi mírné symptomy onemocnění“, uvedl mluvčí sboru Dave Butler.

Milley od zjištění pozitivních výsledků testu na covid-19 pracuje z domova.

Generál Mark Milley, který je očkován třetí posilovací dávkou, byl v poslední době v kontaktu s prezidentem Spojených států amerických Joem Bidenem. „Před i po setkání s prezidentem byl Milley negativně testován, nicméně několik dní po kontaktu s Joem Biedenem vyšel test pozitivní,“ uvedl Butler.

Covidem-19 je nyní nemocný také velitel americké námořní pěchoty generál David Berger.

Zdroj: CNN (USA)

Švédové posilují vojenskou pohotovost kvůli Rusku

Švédsko, které není součástí Severoatlantické aliance, minulý týden uvedlo, že vzhledem ke zvýšené ruské aktivitě v Baltském moři posílí svou vojenskou připravenost.

„Rozhodli jsme se přemístit naše jednotky – což nutně nemusí znamenat zvýšenou hrozbu, vždy se ale přizpůsobujeme stávající situaci,“ uvedl generál Leif Michael Claesson a dodal, že jednání o rozmístění švédských armádních sil teprve proběhne. Již nyní je ale, dle jeho slov, jasné, že některá opatření budou viditelná a jiná nikoliv.

Aktuální dění okomentovala také šéfka švédské vojenské zpravodajské agentury MUST, generálka Lena Hallin, která řekla, že bezpečnostní krize, která se v Evropě již jistou dobu rozvíjela, v posledních měsících nabrala na intenzitě, a to vinou Ruska.

Zdroj: Military.com(USA)

Vojenské letouny posuzují škody, které napáchala sopečná erupce na Tonze

Představitelé Nového Zélandu a Austrálie vyslali na Tongu vojenská letadla, aby monitorovala škody, které v tichomořském ostrovním státě Tonga zanechala podmořská sopečná erupce.

Jedná se o první průzkumné lety po sobotní erupci, jejíž mrak popela bránil dřívějšímu leteckému prozkoumání území. Nový Zéland doufá, že bude moci co nejdříve vyslat transportní letadlo s humanitární pomocí, včetně pitné vody. Komunikace s Tongou zůstává extrémně omezená, protože podvodní optický kabel, který spojuje Tongu se zbytkem světa, byl pravděpodobně přerušen – jeho opravy mohou trvat týdny.

Podmořská erupce, krom oblaku popela způsobila vlny tsunami o výšce asi osmdesáti centimetrů, které nedoputovaly pouze k břehům Tongy. Další škody tsunami způsobily od Nového Zélandu až po Santa Cruz v Kalifornii.

Zdroj: Time(USA)

Izrael a USA pořádají společné letecké cvičení nad Negevem

Izraelské obranné síly (IDF) a Velitelství střed americké armády (CENTCOM) minulý týden uspořádaly společné letecké cvičení nad jižním Izraelem, které simulovalo nálety a vzdušné souboje.

Cvičení nazvané „Desert Falcon“ je nejnovější společnou akcí pořádanou izraelskou armádou a velitelstvím CENTCOM. Dříve IDF spolupracovaly výhradně s americkým velením v Evropě, jelikož se Washington obával narušení křehkých diplomatických vztahů na Blízkém východě.

Zdroj: The Times of Israel(Izrael)

Americká armáda měla loni potíže se splněním náborových cílů

Podle údajů amerického ministerstva obrany se armádě v roce 2021 nepodařilo naplnit její náborové cíle, a to téměř u žádné z jejích složek.

Personální nedostatek panuje v aktivní službě i v zálohách jak americké pozemní armády, tak amerického letectva. Totéž platí pro národní gardu.

Jedinou složkou amerických ozbrojených sil, které se podařilo naplnit náborový cíl jak u vojáků aktivní služby, tak v rámci záloh, je námořní pěchota.

„Velitelství náboru armády Spojených států aktuálně pokračuje v provádění nezbytných úprav a zkoumá inovativní způsoby, jak mládež a tzv. influencery informovat o výhodách vojenské služby,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva obrany Lisa Lawrence.

Zdroj: CNN(USA)

Polsko: únik informací armádu neznepokojuje

Polské ministerstvo obrany bagatelizuje důležitost seznamu vybavení používaného vojenskými jednotkami po celé zemi, který minulý týden unikl na veřejnost.

Seznam obsahuje asi 1,75 milionu položek a je v něm evidováno veškeré vybavení polské armády – od notebooků a základní výzbroje až po stíhačky F-16. Ministerstvo obrany ale uvedlo, že databáze obsahuje pouze veřejně dostupné informace, které nebudou mít žádný vliv na vojenské operace.

Vojenská policie zahájila vyšetřování státního zaměstnance, který informace nahrál na neautorizovaný web, aniž by k tomu měl patřičné oprávnění. Kromě výše zmíněného obsahovala uniklá data také informace o vybavení zakoupeném Polskem z Německa, Izraele a USA. Mezi země, které si informace z webu stáhly, patří Rusko a Čína.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Stoltenberg: NATO nesleví ze svých základních hodnot a principů

Severoatlantická aliance je připravena na dialog s Ruskem ohledně kontroly zbrojení a opatření k budování důvěry, ale nesleví ze svých základních hodnot a principů bránit spojence a z práva každé země si zvolit svou budoucnost, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po jednání s Ruskem.

„Spojenci NATO jsou připraveni zahájit dialog s Ruskem, ale nehodláme slevit z našich základních hodnot a principů. Neustoupíme v otázce suverenity a teritoriální integrity každého státu v Evropě,“ adresoval Stoltenberg požadavky Ruska na bezpečnostní záruky v podobě „uzavření dveří NATO“ pro východní alianční partnery – Ukrajiny a Gruzie.

Přestože jednání mezi NATO a Ruskem nepřineslo východisko z krize na ukrajinsko-ruských hranicích, Stoltenberg uvedl, že obě strany vyjádřily potřebu pokračovat v jednání v blízké budoucnosti.

Zdroj: Ukrinform (Ukrajina)

USA se po rozhovorech s Ruskem připravují na eskalaci

Diplomaté Spojených států amerických a členských států Severoatlantické aliance na základě rozhovorů s Ruskem o napětí na ukrajinsko-ruských hranicích varují, že se situace na zhoršuje a je nutné se připravit na eskalaci.

„Válka je na spadnutí a rétorika je velmi vyhrocená,“ uvedl po jednáních mezi NATO a Ruskem americký diplomat Michael Carpenter. Zároveň dodal, že záměry Ruska zůstávají i po jednání nejasné. Kolem ukrajinských hranic je rozmístěno téměř 100 tisíc ruských vojáků, včetně moderních zbraňových systémů, dělostřelectva, prostředků pro elektronický boj a velké množství munice.

„To vyvolává mnoho otázek o ruských úmyslech. Musíme rozmisťování ruských vojsk kolem Ukrajiny brát velmi vážně a být připraveni na eskalaci,“ uvedl Carpenter, který slouží jako stálý zástupce USA v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Zdroj: CNBC (USA)

Bauer: Gruzie reformami posílila své obranné schopnosti

Gruzie impozantními reformami posílila své obranné schopnosti v rámci širší integrace se strukturami Severoatlantické aliance a zajišťování vlastní bezpečnosti, uvedl předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer.

Bauer dále zmínil, že iniciativa pro podporu gruzínské obranyschopnosti byla vylepšena, aby „podpořila interakci mezi Gruzií a aliančními velícími strukturami, posílila gruzínské námořní síly a zvýšila odolnost Gruzie“, zejména vůči ruským aktivitám v oblasti. Při schůzce Vojenského výboru NATO s gruzínskými a ukrajinskými partnery Bauer pochválil obě země za reformy, které přijaly v oblasti zajišťování své bezpečnosti, a příspěvek k posilování evropské bezpečnosti.

Zdroj: Agenda (Gruzie)

Švédsko zvyšuje hlídkovou činnost v Baltském moři

Švédsko v reakci na napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli situaci na ukrajinských hranicích zvyšuje svou viditelnou hlídkovou činnost na a kolem svého ostrova Gotland v Baltském moři, oznámila švédská armáda.

Největší švédský ostrov v Baltském moři Gotland je strategicky důležitý, jelikož leží 330 kilometrů od ruského Kaliningradu, kde kotví ruská baltská flotila. „Od této chvíle budou naše vojenské hlídky na viditelných místech, včetně města Visby,“ uvedl mluvčí gotlandského armádního regimentu Tomas Angshammar.

V roce 2019 Švédsko, které není členem NATO, ale je jeho silným partnerem, na ostrov umístilo moderní systém vzdušné obrany. Švédsko v nedávné době také začalo významně zvyšovat svou obranyschopnost a vojenskou sílu v reakci na ruské aktivity v Pobaltí, včetně občasného narušení švédského vzdušného prostoru ruskými vojenskými letouny.

Zdroj: WTVB (USA)

Nizozemí bude velet společné alianční flotile

Nizozemí převzalo od Kanady velení společné alianční flotily skupiny SNMG1 (Standing NATO Maritime Group One).

Komodor nizozemského královského námořnictva Ad van de Sande se velení SNMG1 ujal během virtuálního ceremoniálu. Pomyslnou štafetu van de Sandemu předal kanadský komodr Bradley Peats, dosavadní velitel alianční námořní skupiny SNMG1. Jako vlajková loď mu poslouží nizozemská výsadková loď HNLMS Rotterdam.

SNMG1 je jednou ze čtyř stálých námořních skupin pod aliančním velením, které mají za úkol strážit strategické body ve vodách zemí NATO.

Zdroj: Naval News (Velká Británie)

Válka mezi NATO a Ruskem je nemyslitelná, tvrdí lotyšský premiér

Ozbrojený konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem je nemyslitelný, protože by vedl ke světové válce, uvedl lotyšský premiér Krisjanis Karins. „Rusko se nebojí vojenských sil NATO, Rusko se bojí demokracie na Ukrajině,“ dodal.

Rusko a Spojené státy americké se po prvním kole jednání ve švýcarské Ženevě dohodly, že budou v rozhovorech o ruských požadavcích na bezpečnostní záruky v Evropě pokračovat. Dosud však setkání nepřinesla konkrétní výsledky. Americká náměstkyně ministra zahraničí Wendy Sherman označila ruské požadavky ohledně nerozšiřování Aliance za nepřijatelné.

Zdroj: Bloomberg (USA)

Alianční generálové projednávají výzvy NATO

Náčelníci generálních štábů zemí Severoatlantické aliance poprvé v novém roce jednají o současných i budoucích výzvách, které čekají NATO, a o možných příležitostech, jak zlepšit postavení Aliance.

„Toto je zásadní moment naší sdílené obrany. Je proto nezbytné, abyste poskytli v rámci Severoatlantické rady svá doporučení v mnoha oblastech, od odstrašení a obrany přes digitální technologie, až po spolupráci s partnery mimo Alianci,“ uvedl při zahájení jednání předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer.

Jednou ze zásadních oblastí pro rozvoj Aliance jsou digitální technologie. „Jsme si vědomi, jaké výzvy a možnosti skýtá digitální éra. NATO plně angažuje v transformaci svého způsobu fungování,“ dodal Bauer.

Zdroj: NATO

Rozhovory s USA a NATO jsou zatím neúspěch, zní z Moskvy

Jednání se Spojenými státy americkými a Severoatlantickou aliancí jsou dosud neúspěšné a na klíčových otázkách se nemůžeme shodnout, tvrdí Rusko. Dvě kola rozhovorů, které proběhly tento týden, přinesly „pozitivní nuance“, nicméně Moskva hledá konkrétní výsledky, řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitr...

Mluvčí Peskov rovněž ve svém vyjádření odsoudil nové sankce na Rusko, které tento týden představili v americkém Kongresu demokraté s podporou administrativy prezidenta Joea Bidena. Podle Peskova by schválení sankcí znamenalo konec dialogu mezi oběma stranami.

Rozhovory se nyní přesouvají do rakouské Vídně, kde je bude zastřešovat Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

NATO vyšle dvě letadlové lodě za polární kruh

Severoatlantická aliance zapojí do námořního cvičení Cold Response na severu Norska dvě letadlové lodě – americkou USS Harry Truman a britskou HMS Prince of Wales. Podle aliančního vyjádření je zapojení naplánováno dlouho dopředu a nesouvisí se současným napětím mezi Ruskem a NATO.

Rusko má nicméně v regionu rozmístěny své nejpokročilejší zbraňové systémy, včetně protilodních hypersonických střel 3M22 Zirkon a flotily jaderných ponorek na poloostrovu Kola.

Cvičení bude největší akcí NATO za polárním kruhem od 80. let a zúčastní se ho okolo 35 tisíc aliančních vojáků. Cold Response by mělo započít během druhé půlky letošního března a trvat by mělo necelý měsíc.

Zdroj: The Barents Observer (Norsko)

Srbsko nemá v plánu vstoupit do NATO, tvrdí prezident

Srbsko neplánuje stát se členem Severoatlantické aliance a posiluje svoji armádu jen proto, aby se mohlo lépe bránit, řekl srbský prezident Aleksandar Vučič.

„Nestaneme se součásti NATO. Alianční členové mají právo se vyzbrojovat, zatímco my, neutrální a svobodná země, se bránit nemůžeme? Srbsko si pořizuje pouze obranné, nikoliv útočné zbraňové systémy,“ zdůraznil a dodal, že Bělehrad nikdy nedovolí vojenskou agresi proti vlastnímu obyvatelstvu.

Srbsko posiluje svoji armádu zejména ruským vojenským vybavením. Moskva nedávno do této balkánské země dodala 30 tanků T-72MS, 30 obrněných vozidel BRDM-2MS a protitankové střely Kornet. Očekává se rovněž, že si Bělehrad pořídí ruský protiletadlový systém Pancir-S1M.

Zdroj: TASS (Rusko)

OSN: Afghánistán potřebuje 5 miliard dolarů k odvrácení katastrofy

Afghánistán potřebuje pomoc ve výši 5 miliard dolarů, uvedla Organizace spojených národů.

Hrozí mu humanitární katastrofa. OSN proto vyzvala zbytek světa k pomoci.

„Hrozí humanitární katastrofa. Můj vzkaz je naléhavý: nezavírejte dveře před afghánským lidem,“ uvedl šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths a dodal: „pomozte nám prosím odvrátit hlad, nemoci, podvýživu a nakonec i smrt.“

Podle OSN je v Afghánistánu aktuálně potřeba asi 4,4 miliard dolarů, dalších více než šest set miliónů je potřeba na podporu Afghánců, kteří se ukrývají za afghánskými hranicemi. Kromě vlády islamistického hnutí Tálibán, během níž se země ponořila do finančního chaosu, sužují Afghánistán také následky nejhoršího sucha za dlouhou dobu.

Zdroj: France 24(Francie)