natoaktual.cz

NATO překazilo ruskou sabotáž podmořských kabelů

Západní představitelé uvedli, že společná operace Spojeného království, Norska a Spojených států překazila tajné ruské cvičení zaměřené na poškození podmořských datových kabelů.

Tři ruské ponorky podle britských úřadů během zhruba měsíční operace poblíž Špicberk nacvičovaly použití utajované zbraně, která po sobě nezanechává stopy. Spojencům se podařilo vystopovat ruské ponorky a přimět je k opuštění oblasti. K poškození kabelů nedošlo.

Podmořské kabely jsou klíčové pro internetové spojení a finanční transakce. Severoatlantická aliance od roku 2022 věnuje jejich ochraně větší pozornost kvůli rostoucím obavám z ruských aktivit. NATO odmítlo podrobnosti operace komentovat.

Zdroj: Euronews (Francie)

Německo výrazně zvýší financování domácí bezpečnosti

Německo plánuje příští rok zvýšit výdaje na policii a kybernetickou bezpečnost o 950 milionů eur.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že rostoucí počet útoků na infrastrukturu představuje významnou hrozbu pro občany.

Rozpočet ministerstva má vzrůst na 16,7 miliardy eur. Dodatečné financování obdrží také Spolkový úřad pro bezpečnost informační techniky. Plán kritizovali představitelé Alternativy pro Německo, Levice i Zelených.

Zdroj: Yahoo News (USA)

Americká zbrojovka Covenant bude vyrábět střely v Sasku

Americká zbrojovka Covenant plánuje od začátku roku 2027 zahájit v okolí Lipska sériovou výrobu střel s plochou dráhou letu Anthem pro evropské zákazníky.

V prvním roce chce vyrobit asi 1 000 kusů, později až 5 000 ročně. Střela má být výrazně levnější než srovnatelné zbraně, ponese hlavici o hmotnosti 200 kilogramů a je určena k přesným úderům hluboko na nepřátelském území.

O nákup střel má velký zájem německý bundeswehr, který je již s firmou v kontaktu. Konkrétní smlouvy zatím nejsou uzavřeny. Německo a jeho spojenci v Severoatlantické alianci se snaží rozšířit schopnosti v oblasti zbraní dlouhého dosahu v reakci na ruskou hrozbu.

Zdroj: Der Spiegel (Německo)

Rutte: NATO zůstane silné bez ohledu na výsledek francouzských voleb

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte uvedl, že Aliance zůstane jednotná a silná bez ohledu na výsledek příštích francouzských prezidentských voleb.

Podle průzkumů má v současnosti největší šanci na vítězství Marine Le Pen, která zpochybňovala francouzskou roli v NATO a podporu Ukrajině.

Podle Rutteho by měl každý budoucí francouzský prezident pokračovat v posilování obrany a podpoře Ukrajiny. Rutte zároveň varoval před dlouhodobou hrozbou ze strany Ruska a uvedl, že Aliance by neměla být naivní vůči výzvám k dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Zdroj: Le Monde (Francie)

Zelenského letadlo málem zasáhl dron

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska téměř zasáhl dron, uvedl norský premiér Jonas Gahr Store.

Let byl kvůli poplachu způsobenému dronem zpožděn a mohl odstartovat až poté, co ruský dron dopadl na moldavské území. Podle ukrajinského zdroje však byla hrozba pro Zelenského nadhodnocena.

Podle amerického Institutu pro studium války dron Šáhed v daný den asi hodinu prolétal moldavským a rumunským vzdušným prostorem. Není však jasné, zda šlo o stejný dron, o němž hovořil Store a moldavská vláda. Zelenskyj letěl do Norska na pohřeb krále Haralda V.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Německý ministr obrany Pistorius obhajuje rekordní vojenský rozpočet

Německý ministr obrany Boris Pistorius ve středu v parlamentu obhajoval rekordní obranný rozpočet pro rok 2027 ve výši přibližně 140 miliard eur.

Zvýšení výdajů označil za „bezpečnostní závazek“ nezbytný v době rostoucí mezinárodní nejistoty a hrozeb ze strany Ruska. Odmítl přitom kritiku opozice, podle níž by měly finance směřovat spíše do školství, zdravotnictví a infrastruktury. Bez zajištění bezpečnosti podle něj nelze chránit dosavadní způsob života a fungování společnosti.

Pistorius poslance varoval, že Moskva masivně zbrojí a na vojenské výdaje vynakládá polovinu svého celkového rozpočtu. Velkou část těchto prostředků podle něj Rusko nesměřuje přímo na ukrajinskou frontu, nýbrž na obnovu a doplňování zásob pro budoucí konflikty. Zdůraznil, že Německo se nachází v hledáčku Moskvy, která se pokouší západní společnosti špehovat, ovlivňovat, zastrašovat a především vyvolávat nejistotu.

V návrhu rozpočtu vlády kancléře Friedricha Merze představuje obrana druhou největší položku federálního rozpočtu. Samotná rozpočtová kapitola ministerstva obrany vzroste v roce 2027 o 32,7 procenta na 109,75 miliardy eur, což je největší nárůst mezi hlavními rozpočtovými kapitolami. Po započtení prostředků ze zvláštního fondu pro bundeswehr se celková částka přiblíží 140 miliardám eur.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Výbuch ve skladu zbraní v Sýrii si vyžádal nejméně 14 obětí

Nejméně 14 lidí zahynulo a dalších 11 utrpělo zranění při středečním masivním výbuchu v dočasném skladu zbraní a munice z občanské války na severozápadě Sýrie.

K explozi došlo nedaleko města Sarmadá v provincii Idlíb. Syrské ministerstvo obrany uvedlo, že zbraně a válečný materiál byly na místě dočasně uskladněny před převozem jinam. Mezi zraněnými jsou i příslušníci armády.

Velké množství nestabilního materiálu po prvotním výbuchu způsobilo sérii dalších explozí a rozsáhlé požáry, které hasiči dostávali pod kontrolu několik hodin. Hustý dým a pokračující detonace komplikovaly práci záchranářů a pracovníků Červeného kříže, kteří pátrali po lidech zavalených troskami. Úřady zatím neuvedly příčinu exploze a pokračují ve vyšetřování.

Šlo již o druhý smrtelný incident tohoto druhu v provincii Idlíb během září. Před týdnem ve městě Biniš zahynulo pět lidí a další byli zraněni při výbuchu vozidla převážejícího munici. Idlíb patřil během více než deset let trvající občanské války k nejhůře zasaženým oblastem a stále se v něm nachází velké množství munice a dalších pozůstatků bojů. Sýrie se z konfliktu teprve nedávno vynořila poté, co síly nového prezidenta Ahmada Šary svrhly režim Bašára Asada.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Bývalý velitel estonské armády Herem míří do čela obrany

Bývalý velitel estonských ozbrojených sil generálporučík Martin Herem se stane novým estonský, ministrem obrany.

Premiér Kristen Michal mu funkci nabídl a Herem ji podle středečních zpráv médií přijal. Jeho podmínkou pro vstup do vlády je zachování obranných výdajů na úrovni pěti procent HDP. Podle Michala považuje Herem ruskou hrozbu za reálnou a označil ji za prioritu, na kterou je nutné adekvátně reagovat.

Herem strávil v estonských ozbrojených silách téměř tři desetiletí. V roce 2006 působil v Iráku v rámci americké brigády a postupně zastával řadu velitelských a štábních funkcí. V červenci 2016 se stal náčelníkem generálního štábu a od prosince 2018 do roku 2024 velel estonským ozbrojeným silám.

Jeho návrat do vedení obranného resortu podtrhuje důraz Estonska na posilování vojenských kapacit a odstrašení vůči Rusku. Pobaltská země patří dlouhodobě k členům NATO s nejvyššími obrannými výdaji v poměru k HDP.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Polsko získalo od USA 3,4 miliardy eur na obranu

Polsko ve středu podepsalo se Spojenými státy dohodu o poskytnutí čtyř miliard dolarů (zhruba 3,4 miliardy eur) v rámci programu Foreign Military Financing (FMF).

Jde již o šestou podobnou dohodu mezi Varšavou a Washingtonem, přičemž celková podpora prostřednictvím tohoto programu vládních úvěrových záruk dosáhla téměř 20 miliard dolarů. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz uvedl, že finance urychlí realizaci stávajících zbrojních kontraktů včetně nákupu bitevních vrtulníků Apache a posílí strategické partnerství s USA i východní křídlo Severoatlantické aliance.

Státní tajemnice polského ministerstva obrany Magdalena Sobkowiak zdůraznila, že Polsko se profiluje jako evropské centrum pro americké zbrojní firmy a je připraveno techniku nejen servisovat, ale také se podílet na její výrobě. Podle ní se větší evropská odpovědnost za obranu a americká vojenská podpora vzájemně doplňují. Varšava proto současně využívá i evropské iniciativy včetně programu Security Action for Europe (SAFE).

V rámci programu SAFE získalo Polsko téměř 44 miliard eur z celkových 150 miliard a uzavřelo desítky smluv na nákup vojenských nákladních vozů, cisteren či vyčkávací munice od domácích výrobců. Země zároveň patří k největším armádním investorům v rámci Aliance; letos má na hlavní obranné výdaje vynaložit 4,68 procenta HDP, což představuje po Lotyšsku druhý nejvyšší podíl v celém NATO.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Trump navrhl uniformy pro vesmírné síly inspirované Hvězdnou pěchotou

Americký prezident Donald Trump zveřejnil na sociální síti Truth Social návrh nové generace uniforem pro Vesmírné síly Spojených států (USSF), který vytvořila umělá inteligence.

Grafika zobrazuje tmavé služební čepice s kšiltem, kožené boty a stříbrné spony a přímo uvádí, že design je inspirován uniformou z filmu Hvězdná pěchota z roku 1997. Prezident neupřesnil, kdy ani jakým způsobem by měly být tyto uniformy zavedeny do praxe.

Návrh okamžitě vyvolal kontroverzi kvůli podobnosti s nacistickou estetikou. Režisér Hvězdné pěchoty Paul Verhoeven v minulosti uvedl, že snímek byl zamýšlen jako satira fašismu a militarismu. Filmový vizuál přitom záměrně čerpal z nacistické propagandy včetně uniforem SS. Vesmírné síly již mají vlastní pravidla pro odívání, která postupně nahradila uniformy převzaté od letectva.

Vesmírné síly, které Trump založil v roce 2019 během svého prvního funkčního období, jsou s autorizovaným stavem 10 400 příslušníků nejmenší z hlavních složek amerických ozbrojených sil.

Během příštích pěti let chtějí svůj personální stav zdvojnásobit a novým rekrutům proto nabízejí náborový příspěvek ve výši 25 tisíc dolarů. V srpnu Trump navíc podepsal výnos zahajující proces založení Vesmírné akademie, která má vzdělávat nové příslušníky Vesmírných sil spolu s odborníky z NASA a dalších federálních institucí.

Zdroj: Military.com (USA)

Putin odmítá zvěsti o mobilizaci, Rusové ale zůstávají nejistí

Ruský prezident Vladimir Putin dvakrát během prvního zářijového týdne odmítl zvěsti o blížící se mobilizaci a označil je za „naprostý nesmysl“ a informační útok proti Rusku.

Mnozí Rusové však nadále pociťují nejistotu, zejména kvůli předvoláním k vojenským komisím. Někteří se obávají povolání do služby nebo omezení možnosti vycestovat ze země.

Podle ruských právníků předvolání za účelem ověření údajů samo o sobě neznamená mobilizaci ani nasazení na frontě. V první polovině roku 2026 však podle právníka Timofeje Vaskina začaly být ve velkém vydávány také předběžné mobilizační příkazy, které jsou závazné až při vyhlášení mobilizace. Zároveň nadále formálně platí dekret o částečné mobilizaci z roku 2022.

Pochybnosti posilují také zprávy o nuceném odvádění mužů na vojenské komise, pokračujícím náboru a výrazném nárůstu pracovních míst zaměřených na mobilizační připravenost. Některé firmy i státní instituce hledají specialisty, kteří mají organizace připravovat na případné válečné podmínky.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Berlín chce, aby Ukrajina více nakupovala od německých zbrojařů

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul odmítl tvrzení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že německá reakce na pokusy o dronové útoky na letiště Lipsko/Halle představuje začátek skutečné války s Německem.

Wadephul uvedl, že Rusko za útoky stojí, a Lavrovova slova označil za projev ruského zoufalství. Podle něj se Moskva snaží ovlivňovat německou společnost, Německo se však nenechá zastrašit.

Wadephul zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k většímu zohledňování německých zájmů při nákupech zbraní. Uvedl, že Německo je nyní nejsilnějším finančním a vojenským podporovatelem Ukrajiny a že z této podpory by měl více těžit německý obranný průmysl. Podle Wadephula by větší počet objednávek pro německý průmysl usnadnil přesvědčování německých voličů k další podpoře Ukrajiny.

Německý ministr také podpořil návrat ukrajinských mužů v odvodovém věku z Německa na Ukrajinu, avšak bez použití násilí. Zároveň uvedl, že Německo chce ukončení války a je připraveno podpořit diplomatická jednání, pokud bude Rusko ochotné o míru skutečně jednat. Situace v Evropě by se měla uklidnit, podle Wadephula to však bude možné pouze po ukončení ruské invaze na Ukrajinu, kterou označil za zcela neopodstatněnou.

Zdroj: Bild (Německo)

Německo pošle Ukrajině další střely Patriot

Německo dodá Ukrajině další střely Patriot ze svých zásob, uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.

Varoval, že Rusko s příchodem zimy pravděpodobně zesílí letecké útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Německo zároveň rozšíří dodávky střel vzduch-vzduch a bude pokračovat v dodávkách dronů a munice dlouhého dosahu.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval spojence k další podpoře Ukrajiny. Podle něj jsou civilní ztráty nejvyšší od května 2022. Členské státy EU se zároveň dohodly na využití části půjčky ve výši 90 miliard eur k nákupu vybavení pro systémy Patriot.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Polsko otevřelo nové logistické centrum pro NATO

Polsko otevřelo nové opravárenské a logistické centrum v Czosnówě, které má s britskou podporou posílit protivzdušnou obranu země a východní křídlo Severoatlantické aliance.

Britští a polští odborníci zde budou spolupracovat na údržbě, podpoře a výcviku v rámci programu protivzdušné obrany PILICA+. Podle britského ministra Lukea Pollarda silnější polská protivzdušná obrana znamená silnější obranu Aliance.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

USA varují před dlouhou válkou na Ukrajině

Spojené státy varovaly spojence, že se musí připravit na delší válku na Ukrajině, a generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval k posílení vojenské podpory Kyjevu.

Podle Washingtonu Rusko navyšuje válečnou produkci a připravuje se na delší konflikt.

Velká Británie a Německo zároveň oznámily další pomoc Ukrajině. Británie vyčlení 100 milionů liber na naléhavou vojenskou pomoc a pokračuje v dodávkách dronů. Německo poskytne střely Patriot PAC-2 a AIM-9 ze svých zásob. Ukrajina odhaduje, že na zimu potřebuje 300 střel Patriot, většina objednaných dodávek však má dorazit až příští rok.

Ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara proto navrhuje, aby spojenci poskytli Ukrajině střely Patriot ze svých současných zásob, které by Kyjev nahradil, až dorazí objednané střely.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Volkswagen přemění německý závod na výrobu izraelské vojenské techniky

Německý automobilový koncern Volkswagen oznámil, že svůj závod v Osnabrücku na severozápadě Německa přemění na výrobní středisko obranných systémů pro izraelskou společnost Rafael.

Továrnu, kde má výroba automobilů skončit v roce 2027, Volkswagen prodá izraelské investiční společnosti Aurelius Capital a spolkové zemi Dolní Sasko. V závodě se počítá s výrobou komponentů a systémů protivzdušné obrany pro Německo a Evropu.

Dohoda zachová nejméně 1 200 pracovních míst v podniku, jehož uzavření bylo původně plánováno na rok 2027. Volkswagen, který se potýká s klesající poptávkou, vysokými náklady a tvrdou čínskou konkurencí při přechodu na elektromobilitu, se s odbory minulý týden dohodl na zrušení dalších 50 tisíc pracovních pozic. Celkově má v příštích letech zaniknout až 100 tisíc míst a nejistá zůstává budoucnost dalších čtyř německých závodů.

Prodej a transformace osnabrückého podniku mohou posloužit jako model i pro další ohrožené továrny koncernu. Využití nevyužitých kapacit automobilového průmyslu pro zbrojní výrobu představuje rostoucí trend, který v Německu sledují i společnosti jako Rheinmetall či Continental.

Zdroj: The Times of Israel (Izrael)

Německu hrozí v zimě nedostatek plynu kvůli pomalému plnění zásobníků

Německé podzemní zásobníky plynu byly k 1. září naplněny pouze z 53 procent, což představuje nejnižší úroveň za 15 let sledování. Podle německého svazu provozovatelů zásobníků plynu INES se do začátku listopadu podaří zásobníky naplnit nejvýše na 77 procent kapacity.

Důvodem pomalého tempa v letních měsících byl nedostatek ekonomické motivace pro obchodníky způsobený minimálním cenovým rozdílem mezi letním a zimním plynem po započtení poplatků.

Výkonný ředitel sdružení Sebastian Heinermann uvedl, že v případě průměrných zimních teplot by 77procentní naplněnost měla k pokrytí spotřeby stačit. Pokud však nastane extrémně chladná zima, Německo může čelit nedostatku plynu a v lednových dnech by výpadek dodávek mohl dosáhnout až 25 procent. Dosažení 77procentní naplněnosti by navíc vyžadovalo výrazné zrychlení vtláčení, jelikož při současném tempu by zásobníky dosáhly pouze 63 procent.

INES proto minulý týden navrhl zrušení některých poplatků a zavedení státem dotovaných půjček pro obchodníky, které by pomohly urychlit plnění zásobníků před příchodem chladného počasí i za stávajících nevýhodných tržních podmínek.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Polsko otevřelo centrum pro posílení protivzdušné obrany NATO

Polsko v pondělí v Czosnówě ve střední části země otevřelo nové opravárenské a logistické středisko, které vzniklo s využitím britského know-how. Zařízení má posílit ochranu polského vzdušného prostoru a východní křídlo Severoatlantické aliance. Britský personál bude na místě působit po boku polskýc...

Nové centrum zajistí rychlejší údržbu, technickou podporu a výcvik pro program Pilica+. Tento projekt v hodnotě několika miliard dolarů buduje integrovanou síť protivzdušné obrany krátkého dosahu pro ochranu polského nebe ve spolupráci s britským obranným průmyslem.

Slavnostního otevření se zúčastnili britský ministr pro připravenost a obranný průmysl Luke Pollard a náměstek polského ministra obrany Paweł Zalewski. Pollard zdůraznil, že silnější polská protivzdušná obrana znamená také silnější protivzdušnou obranu NATO a že spolupráce zároveň podporuje pracovní místa v obou zemích.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Ukrajina žádá NATO o urychlené dodávky protivzdušné obrany

Ukrajina před zasedáním kontaktní skupiny ve formátu Ramstein vyzvala spojence k urychlení dodávek systémů protivzdušné obrany. Na jednání Rady NATO–Ukrajina v Bruselu představili zástupci Kyjeva seznam naléhavých požadavků.

Náměstek ministra obrany Serhij Bojev zdůraznil, že před blížící se zimou a očekávanou vlnou ruských útoků je rychlost dodávek důležitější než jejich celkový objem.

Kyjev rovněž apeloval na naplnění aliančního cíle vojenské podpory ve výši 70 miliard eur, který zahrnuje i unijní úvěr s 28,3 miliardy eur na letošní rok. Prezident Volodymyr Zelenskyj žádá zejména o rakety pro systémy Patriot a odhaduje potřebu na zhruba 300 střel. Dodávky však komplikuje nedostatek amerických skladových zásob vyčerpaných vojenskými operacemi proti Íránu.

Virtuálnímu jednání skupiny Ramstein budou předsedat ministři obrany Británie Wes Streeting a Německa Boris Pistorius za účasti šéfa NATO Marka Rutteho. Výpadky se snaží mírnit evropští spojenci, přičemž Francie a Itálie přislíbily střely pro systémy SAMP/T a Paříž potvrdila, že její dodávky už probíhají.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Stíhačky NATO mají 700 startů k ruským letounům za dva roky

Stíhací letouny Severoatlantické aliance musely za poslední dva roky provést zhruba 700 pohotovostních vzletů v reakci na ruské stroje, které se přibližovaly k aliančnímu vzdušnému prostoru nestandardním způsobem.

V pondělním projevu na námořní základně v italském Tarantu to oznámil předseda Vojenského výboru NATO admirál Giuseppe Cavo Dragone. Zdůraznil, že jde v průměru téměř o jeden pohotovostní vzlet denně.

Podle nejvyššího vojenského představitele Aliance statistika dokládá reálnost a četnost bezpečnostních rizik, kterým NATO čelí. Dragone upozornil, že vedle Ruska a teroristických skupin představují stále větší hrozbu také hybridní útoky, dezinformační kampaně a snahy autoritářských států narušovat mezinárodní uspořádání. Hrozby podle něj přicházejí z různých směrů, ať už z východu, jihu nebo Arktidy, a zahrnují konvenční i digitální prostředí.

Admirál v této souvislosti představil koncept označovaný jako „NATO 3.0“, který předpokládá vyváženější alianci s výraznější rolí evropských států po boku Spojených států. Strategickou výhodou v 21. století podle něj nebude pouze držení nejmodernějších zbraní, ale schopnost aliance rychleji se učit, rozhodovat, vyrábět, inovovat a zotavovat se z krizí.

Zdroj: TVP World (Polsko)

Ruský dron zaútočil na centrálu ukrajinské bezpečnostní služby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruský dron zaútočil na hlavní budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva a zamířil přímo na kancelář jejího šéfa.

Útok si podle městské správy vyžádal nejméně 12 zraněných a poškodil také okna správní budovy z 18. století v areálu katedrály svaté Sofie.

Zelenskyj nařídil šéfovi SBU odvetnou reakci. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil incident za významnou eskalaci. K útoku došlo během nového pokusu o obnovení mírových jednání s americkým zprostředkováním.

Zdroj: Der Spiegel (Německo)

Pákistán mění strukturu vojenského velení

Nové zákony výrazně posilují pravomoci vrchního velitele pákistánských ozbrojených sil, tvrdí analytici. Funkce náčelníka obranných sil (CDF), kterou zastává polní maršál Asim Munír, získala poprvé jasné zákonné pravomoci včetně operačního velení nad armádou, námořnictvem a letectvem.

Funkce CDF nahradila dosavadní post předsedy Výboru náčelníků štábů. Ten měl pouze koordinační roli mezi třemi složkami ozbrojených sil bez přímé operační pravomoci.

Změny podle kritiků posilují dominantní postavení armády. Velitel Národního strategického velení, které dohlíží na jaderné síly, musí nově pocházet z armády, zatímco námořnictvo a letectvo jsou z této funkce vyloučeny. CDF má být rovněž zástupcem předsedy Národního velitelského úřadu pro jaderné zbraně, v jehož čele stojí premiér. Formální kontrola nad jadernými silami by měla nadále zůstat premiérovi, v praxi se však může posílit pozice CDF.

Nová úprava vyvolává také obavy z oslabení civilní kontroly nad armádou. Kritici upozorňují, že CDF získal pravomoc samostatně rozhodovat o propuštění nebo odchodu důstojníků do výslužby. Jiní právníci však tvrdí, že jde pouze o legislativní provedení loňské ústavní reformy.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Milei znovu otevírá spor o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei uvedl, že Spojené státy by mohly změnit svůj dlouhodobě neutrální postoj ke sporu o Falklandské ostrovy, což by podle něj souviselo s jeho blízkými vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Zároveň oznámil sankce proti ropným společnostem působícím na ostrovech a označil další rozvoj ropného průmyslu v oblasti za ohrožení argentinské národní bezpečnosti.

Britská vláda svou pozici nezměnila a uvedla, že suverenita náleží Spojenému království a právo obyvatel ostrovů na sebeurčení je zásadní. Prezident Trump řekl, že své postoje vždy přehodnocuje, a nevyloučil změnu americké politiky.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Polsko chce větší roli v jaderném odstrašení NATO

Polsko poprvé získalo podporu členských zemí NATO pro zapojení do programu umožňujícího nesení jaderných zbraní, uvedl náměstek polského ministra obrany Paweł Zalewski.

Varšava chce tímto způsobem posílit svou roli v jaderném odstrašení Severoatlantické aliance, přičemž podle Zalewského se neuvažuje o rozmístění jaderných hlavic v Polsku. NATO však veřejně nepotvrdilo, že Polsko do programu skutečně zapojí.

Polsko zároveň jedná se Spojenými státy o umístění stálých amerických základen a chce v zemi rozmístit specializované jednotky včetně průzkumných a kybernetických. Polsko už od roku 2022 výrazně zvyšuje výdaje na obranu a prosazuje větší přítomnost NATO i Američanů na východním křídle. Polská vláda se v červnu formálně rozhodla usilovat o zřízení stálé americké základny.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Falešné video Euronews lživě informovalo o střelbě na cvičení NATO

Lotyšské ozbrojené síly popřely tvrzení, že ukrajinský voják během cvičení Severoatlantické aliance Baltic Trust 2026 v Rize zastřelil tři vojáky Aliance a následně spáchal sebevraždu.

Video napodobující zpravodajství Euronews, které toto tvrzení šířilo, nebylo skutečným videem této stanice a na síti X získalo více než dva miliony zhlédnutí.

Cvičení, které probíhalo od 3. do 14. srpna, se skutečně konalo a zaměřovalo se na odhalování a boj proti dronům. Lotyšské ozbrojené síly označily video za součást koordinované dezinformační kampaně.

Podobná falešná videa využívající identitu Euronews se objevila již dříve a šířila tvrzení poškozující Ukrajinu a její podporovatele.

Zdroj: Euronews (Francie)

Dánská rozvědka varuje před ruskými plány na sabotáž

Ruská rozvědka připravuje sabotáže v Dánsku, uvedl šéf kontrarozvědky dánské bezpečnostní a zpravodajské služby PET Emil Græsholm.

Mezi hlavní cíle patří společnosti obranného průmyslu spojené s dodávkami vojenské pomoci Ukrajině. Cílem má být narušení konkrétních dodávek pro ukrajinskou obranu a zastrašení Dánska.

Podle PET mohou plány zahrnovat žhářství a Rusko se snaží k přípravě sabotáží verbovat i běžné Dány, kteří často nevědí, že pracují pro Moskvu. Zpravodajská služba očekává, že hrozba bude nadále narůstat co do rozsahu i složitosti.

Zdroj: Yahoo News (USA)

Bavorská policie vyšetřuje možný útok na zbrojařskou firmu

Bavorský zemský kriminální úřad (LKA) vyšetřuje žhářský útok na staveništi v Mnichově jako možný pokus o napadení společnosti působící ve zbrojním průmyslu.

Vyšetřovatelé prověřují politický motiv, konkrétní zamýšlený cíl útoku však zatím není znám. V blízkosti místa sídlí technologická společnost Rohde & Schwarz i německý výrobce dronů.

Na staveniště bylo kolem půlnoci z automobilu hozeno několik zápalných zařízení. Jedno z nich způsobilo požár, který policie uhasila, větší škody však nevznikly. Další zařízení zneškodnili specialisté. Policie následně zadržela osmadvacetiletou ženu a osmatřicetiletého muže, jejichž možné spojení s útokem se vyšetřuje.

Zdroj: Der Spiegel (Německo)

Čína spolupracuje s Egyptem od infrastruktury po vojenská cvičení

Čína a Egypt prohlubují strategické partnerství v oblasti technologií, obchodu i obrany během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Káhiře, první od roku 2016.

Čínské firmy se již podílely na výstavbě nové administrativní metropole, včetně nejvyšší budovy Afriky, a na rozvoji železniční a průmyslové infrastruktury. Samotná společná průmyslová zóna u Suezského průplavu vytvořila podle čínských dat více než 10 000 pracovních míst.

Vzájemný obchod dosáhl v první polovině roku 2026 hodnoty 11,3 miliardy dolarů, přičemž egyptský dovoz z Číny výrazně převyšuje vývoz. Egypt proto usiluje o větší čínské investice do domácí výroby a transfer technologií, zejména v oblasti elektromobilů, elektroniky, obnovitelných zdrojů, umělé inteligence a kosmických věd.

Spolupráce se rozšiřuje také do vojenské oblasti. Obě země pořádají druhé společné letecké cvičení Eagles of Civilisation, které zahrnuje taktiku vzdušného boje, operace k dosažení vzdušné převahy či společné nasazení sil. Egypt tím pokračuje v politice diverzifikace obranných partnerství, přestože Spojené státy zůstávají jeho hlavním bezpečnostním partnerem.

Zdroj: Euronews (Francie)

Vysoký představitel Pentagonu prodal podíly v AI firmách za miliony dolarů

Emil Michael, vysoký představitel Pentagonu odpovědný za politiku v oblasti vojenské umělé inteligence, prodal v červnu akcie společnosti Perplexity v hodnotě 5 až 25 milionů dolarů.

Z finančních záznamů není jasné, zda na prodeji vydělal. Michael letos rovněž prodal svůj podíl ve společnosti xAI Elona Muska se ziskem až 24 milionů dolarů. Michael dříve působil v poradním orgánu Perplexity, od níž také získal půjčku.

Pentagon uvedl, že Michael i další představitelé ministerstva dodržují etické zákony a předpisy. Podle experta na etiku Richarda Paintera však jeho vlastnictví akcií mohlo vyvolávat pochybnosti. Michael je podle něj měl prodat předtím, než začal pracovat v Pentagonu. Michael neobchodoval jen s akciemi AI firem. V jeho portfoliu se nacházely také podíly v softwarové firmě Brex LLC podporované Peterem Thielem.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Finsko pořádá největší civilní obranné cvičení v Evropě od druhé světové války

Více než 2 000 dobrovolníků a studentů se účastní největšího civilního obranného cvičení v Evropě od konce druhé světové války, které ve finském Kuopiu simuluje kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu a hrozbu raketových úderů z Ruska.

Cílem je připravit úřady i obyvatele na postup v případě skutečného útoku. Finsko se při obraně spoléhá nejen na armádu, ale také na připravenost obyvatel.

Podle organizátora cvičení Aska Muhonena se Finsko chce poučit také z ukrajinské zkušenosti, zejména z potřeby snadno dostupných krytů. Počet kybernetických útoků na finskou energetickou síť se od ruské invaze na Ukrajinu zvýšil, objevily se také neidentifikované drony a podezřelé značky na zranitelných částech infrastruktury. Finská bezpečnostní služba však uvedla, že prověřila řadu hlášení a nezjistila nic znepokojivého.

Připravenost Finů ovlivňuje i historická zkušenost s válkami proti Sovětskému svazu, během nichž země přišla přibližně o 11 % území a statisíce lidí musely opustit své domovy. Cvičení připomíná obyvatelům, že při krizové situaci mohou být nuceni postarat se o sebe bez vnější pomoci nejméně 72 hodin.

Zdroj: Associated Press (USA)

Belgie a Indie posilují vojenské vztahy

Belgie a Indie plánují posílit vojenskou spolupráci.

Připravovaná dohoda nastiňuje rámec spolupráce mezi belgickými a indickými ozbrojenými silami, která zahrnuje výcvik, výměnu důstojníků, výzkum a vývoj, diskuzní skupiny, společná cvičení a oblast námořní bezpečnosti.

„Co se stane v Asii, má dopad v Evropě, a naopak. Naše bezpečnost nekončí na našich hranicích. Proto musíme úžeji spolupracovat se silnými partnery, jako je Indie – vojensky, technologicky a průmyslově,“ okomentoval belgický ministr obrany Theo Francken.

Zdroj: Belga English (Belgie)

USA navýší vojenskou přítomnost v Austrálii

Spojené státy americké a Austrálie se dohodly na posílení vzájemných vojenských vazeb a hlubší obranné spolupráci.

Washington a Canberra plánují urychlit rozšiřování americké přítomnosti na australských základnách, posílit společnou logistiku a zvýšit interoperabilitu prostřednictvím společných cvičení. Podle prohlášení Pentagonu země diskutují i o pokroku v oblasti průmyslové spolupráce, která má oběma zemím umožnit společnou výrobu řízených střel a vývoj technologií nové generace.

Austrálie sice neumožňuje existenci stálých cizích vojenských základen na svém území, ale na severu země ve městě Darwin hostí americkou námořní pěchotu po dobu šesti měsíců v roce. Od roku 2027 navíc začne v Západní Austrálii rotovat flotila ponorek pod americkým velením.

Zdroj: France24 (Francie)

EU a NATO podpořily Německo po útoku na letiště v Lipsku

Vedoucí představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance vyjádřili solidaritu s Německem po neúspěšném dronovém útoku na letiště Lipsko/Halle, za kterým podle německé vlády stála Ruská federace.

„Evropská unie vyjadřuje Německu plnou solidaritu,“ prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Ruský útok co nejostřeji odsoudil a obvinil Moskvu z další eskalace agrese.

„Hybridní útoky nezůstanou bez jasné odpovědi,“ oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a dodala, že na nadcházejícím zasedání ministrů zahraničí EU budou připraveny dodatečné sankce.

„Důkazy mluví jasně,“ uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Ocenil opatření přijatá Berlínem a slíbil, že Aliance bude pokračovat v posilování schopností odstrašení a obrany svých spojenců.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

The Washington Post: Hegseth ignoruje doporučení generálů. Běžné neshody, reaguje Pentagon

Americký ministr obrany Pete Hegseth nerespektuje námitky vysoce postavených velitelů, napsal americký deník The Washington Post.

Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell existenci odlišných názorů potvrdil, neshody však označil za běžnou praxi.

Zpráva tvrdila, že čtyři američtí generálové a admirálové radili administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neprodlužovala válku s Íránem.

„Samozřejmě, že vyžadujeme upřímná vojenská doporučení. Neshody jsou standardem a ministerstvo je zažívá neustále. Tak se totiž řídí skutečná armáda,“ napsal Parnell na síti X. Publikaci článku označil za „zločin“ motivovaný nenávistí vůči prezidentu Trumpovi a ministru Hegsethovi.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

USA schválily možný prodej vojenských vrtulníků Iráku za 800 milionů dolarů

Spojené státy americké schválily prodej vojenského vybavení Iráku za 800 milionů dolarů.

Navrhovaný balíček zahrnuje vrtulníky Bell 412EPX a Bell 407M a příslušné vybavení, tříhlavňové kulomety GAU-19, raketové systémy, elektrooptické a infračervené senzory, systémy detekce startu raket, vysílačky, náhradní díly a pozemní podpůrné vybavení. Dohoda také pokrývá výcvik pilotů a mechaniků, stejně jako inženýrskou, technickou a logistickou podporu ze strany americké vlády a dodavatelských firem.

Balíček má posílit schopnost Iráku reagovat na současné i budoucí hrozby – zejména zlepšením jeho kapacit v oblasti vrtulníkové přepravy, průzkumu a navádění úderů ze vzduchu na pozemní cíle.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Německo viní Rusko z pokusu o dronový útok na letišti v Lipsku

Rusko nese odpovědnost za hybridní útok na letiště Leipzig/Halle, uvedla německá vláda v souvislosti s incidentem ze 4. srpna.

Němečtí vyšetřovatelé nalezli v bezpečnostní zóně mezi ukrajinskými nákladními letadly dron vybavený výbušninami a detonačním mechanismem. Druhý dron se pravděpodobně srazil s letounem DHL v blízkosti letiště, později byl objeven také třetí dron s výbušninami. Podle německých představitelů způsob provedení odpovídá jiným ruským hybridním operacím.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že země není ve válce, ale je denním cílem ruské hybridní války a očekává, že další ruské hybridní útoky budou následovat. Německo proto zpřísní kontroly vstupu ruských občanů, navrhne zařazení dalších osob na sankční seznam EU, uzavře ruský konzulát v Bonnu a zruší kontrakt o provozu ruského kulturního centra v Berlíně.

Německo reakci koordinuje s partnery v EU a Severoatlantické alianci. Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil Německu plnou solidaritu. Ruský prezident Vladimir Putin obvinění odmítl a prohlásil, že důkazy byly nastrčeny. Ukrajina německá opatření uvítala.

Krátce po obvinění Ruska z hybridního útoku došlo v německém Augsburgu k explozi poblíž hlavního nádraží. Na místě byli lehce zraněni dva ukrajinští občané a policie kvůli nálezu podezřelého předmětu zastavila železniční dopravu.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo), Die Zeit (Německo)