natoaktual.cz

Turecko schválilo členství Finska v NATO

Finsko se stane 31. členem Severoatlantické aliance. Turecký parlament jednomyslně ratifikoval jeho přihlášku do Aliance.

Finská vláda v prohlášení po tureckém hlasování uvedla, že vstup do Aliance posílí bezpečnost země a zlepší stabilitu a bezpečnost v regionu. „Jako spojenci budeme poskytovat a přijímat bezpečnost. Budeme se navzájem bránit. Finsko stojí po boku Švédska nyní i v budoucnu a podporuje jeho přihlášku,“ napsala finská premiérka Sanna Marin.

Švédsko, které o vstup do NATO požádalo ve stejné době loni v květnu, stále čeká na ratifikaci Turecka a Maďarska.

Finsko bude nyní formálně přijato do NATO na jeho příštím summitu, který se uskuteční v červenci v Litvě.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Egypt: armáda proměnila školy na vojenské základny, ohrožuje tak vzdělávání dětí

Egyptská armáda na Sinaji obsazuje školy a přeměňuje je na vojenské základy, zjistila Sinajská nadace pro lidská práva (SFHR), skupina bojující za lidská práva.

Nadace obvinila egyptské ozbrojené síly z ohrožení práva dětí na vzdělání.

Egypt od roku 2013 čelí na Sinaji povstání radikálních islamistů. Lidskoprávní organizace vyšetřovala aktivity armády a islamistů na základě satelitních snímků, videozáznamů, fotografií a výpovědí svědků ze zasažených oblastí. Několikaměsíční vyšetřování odhalilo, že 59 škol bylo během bojů mezi armádou a povstalci zničeno.

Vláda již dříve v místních médiích tvrdila, že v posledních letech financovala výstavbu nových škol na celém severním Sinaji. SFHR to zpochybňuje a tvrdí, že 96 škol na severním Sinaji nelze využívat a mnoho dětí oficiálně zapsaných do škol se ve skutečnosti nevzdělává.

Zdroj: The Guardian(Velká Británie)

Estonsko nadměrně využívá zbrojní fond pro Ukrajinu, naznačuje zpráva Politico

Tallinn se ohradil proti zprávám, že rozčílil své spojence v Evropské unii tím, že požádal o úhradu za zbraně zaslané na Ukrajinu.

Zpravodajský server Politico přišel v úterý se zprávou, že v Bruselu panuje pozdvižení nad způsobem čerpání prostředků Estonskem z evropského zbrojního fondu pro Ukrajinu. Tallinn si totiž z fondu nárokuje zpětné proplácení nákladů jako za nové vojenské vybavení, a nikoliv skutečnou hodnotu vybavení zaslaného Kyjevu.

„Vyplývá z toho, že Tallinn využívá příležitosti modernizovat své zásoby s pomocí fondů EU, a nikoli domácích prostředků, což jiné členské státy nedělají,“ uvedl Luigi Scazzieri, analytik z Centra pro evropské reformy.

Úředníci a vlády EU často skloňují Evropský mírový nástroj (EPF), jako příklad jednotné podpory Ukrajině, avšak v zákulisí existuje silné napětí. „Tento konflikt by však mohl být potenciálně škodlivější než ty předchozí, pokud by narušil konsenzus ohledně EPF, protože by se to mohlo promítnout do konkrétních podpory pro Ukrajinu,“ naznačil Scazzieri.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Ázerbájdžán odsuzuje komentáře íránského vojenského představitele

Ázerbájdžán odsoudil výroky vysokého íránského vojenského velitele a označil je za pomlouvačné.

 Kiumars Hejdarí, velitel pozemních sil íránské armády, měl podle Baku prohlásit, že členové ISIS bojovali za Ázerbájdžán a stále se nacházejí v zemi.

„(To) je nepodložené a naprosto nepřijatelné. Obecně řečeno, na území Ázerbájdžánu se nenacházejí žádné cizí elementy,“ reagovalo ministerstvo v prohlášení. Uvedené komentáře označilo za „podlé, hanlivé a pomlouvačné“.

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Íránem byly v posledních měsících napjaté. V lednu Ázerbájdžán uzavřel své velvyslanectví v Teheránu po tzv. teroristickém útoku, při kterém byl zabit vedoucí ochranky ambasády. Baku je rovněž nespokojeno se známkami zlepšujících se vztahů mezi Íránem a Arménií, která v roce 2020 prohrála válku s Ázerbájdžánem o sporné území Náhorního Karabachu.

Zdroj: Al-Arabíja(Spojené arabské emiráty)

Důstojníci dělají ženám v ruské armádě ze života peklo, říká ruská zdravotnice

Ženy v ruské armádě čelí sexuálnímu obtěžování, zneužívání a dalším formám diskriminace.

 O své zkušenosti se podělila Margarita, ruská vojenská zdravotnice, která se nyní léčí na psychiatrii po své službě v ruské válce na Ukrajině.

Margarita uvedla, že během měsíců, které strávila jako zdravotnice na Ukrajině, sama zažila tvrdé sexuální obtěžování a byla svědkem obtěžování, napadání a dalších forem zločinů vůči ženám, které sloužily s ní. Dle její výpovědi jí hned při nástupu sdělili, že se stane plukovníkovou „polní manželkou“. Když se rozhodla jeho rostoucímu nátlaku odolávat, velitel ji za to potrestal. „Chtěli mě zlomit, abych souhlasila s tím, že s ním budu spát. Ale já jsem vydržela. A když zjistil, že se nepodvolím, převelel mě k dělostřelecké jednotce blízko fronty. Myslela jsem, že tam zemřu.“

Navzdory všemu, co prožila, a strachu, že ji pošlou zpět do války na Ukrajinu, doufá, že se vrátí do armády k jiné jednotce. Uvedla, že nebyla stvořena pro civilní život a civilní platy jsou v Rusku příliš nízké, aby se z nich dalo žít.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda(USA/ČR)

Turecký parlament bude hlasovat o finské kandidatuře do NATO

Turecko bude posledním členským státem Severoatlantické aliance, který bude schvalovat členství Finska v Alianci.

 Hlasování v tureckém parlamentu proběhne dnes odpoledne.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedávno ukončil několikaměsíční vyjednávání o vstupu Finska a počátkem tohoto měsíce kandidaturu Finska posvětil. Kandidaturu podporuje navíc i většina opozičních zákonodárců.

Po ratifikaci Turecka bude zbývat Finsku jen několik technických opatření, která bude muset přijmout, před formálním vstupem do Aliance.

Otazník však stále visí nad vstupem Švédska. Erdogan kladl švédské kandidatuře tvrdý odpor kvůli řadě dlouhodobých sporů. Proces ratifikace Švédska zdržuje také Maďarsko.

Stockholm i přesto doufá, že se k Alianci připojí před červencovým summitem ve Vilniusu. Většina analytiků se však domnívá, že Turecko bude o jeho kandidatuře hlasovat až po květnových parlamentních volbách.

Zdroj: Al-Arabíja(Spojené arabské emiráty)

Ruské velvyslanectví ve Stockholmu vyhrožuje Švédsku a Finsku kvůli vstupu do NATO

Ruské velvyslanectví ve Stockholmu pohrozilo Švédsku a Finsku vojenskou odvetou, pokud tyto země vstoupí do Severoatlantické aliance.

Silná kritika vstupu Švédska do Aliance se objevila na facebookovém profilu ruského velvyslanectví ve středu večer.

„Pokud se ještě někdo domnívá, že se tím (vstupem Finska a Švédska do NATO) nějak zlepší bezpečnost Evropy, můžete si být jisti, že noví členové nepřátelského bloku se stanou legitimním terčem odvetných opatření Ruska, včetně vojenských,“ stojí v příspěvku.

Ruské velvyslanectví rovněž obvinilo Švédsko, že se postupně stává americkou kolonií, a kritizovalo jeho podporu Ukrajiny. „Švédsko je soustavně, krok za krokem, zbavováno své zahraničněpolitické suverenity a připravováno na poslušnou přeměnu v další americkou kolonii.“

Ruský velvyslanec ve Švédsku Viktor Tatarincev byl kvůli výrokům velvyslanectví předvolán k vysvětlení na švédské ministerstvo zahraničí.

Zdroj: Euractiv(Belgie)

NATO rozšiřuje mnohonárodní flotilu letadel-tankerů

Mnohonárodní flotila víceúčelových tankerů (MMF) se rozrostla celkově na deset letadel.

 Agentura Severoatlantické aliance pro podporu a nákup (NSPA) objednala další víceúčelový cisternový a dopravní letoun Airbus 330.

Flotila cisternových a dopravních letadel vyniká jako příklad efektivní spolupráce Evropské unie s Aliancí. Program je založen na koncepci sdílení, v jehož rámci zúčastněné země sdružují letouny a sdílejí náklady na jejich provoz.

MMF poskytuje svým šesti účastnickým zemím strategickou dopravu, doplňování paliva ve vzduchu a lékařskou evakuaci. Mezi účastníky je kromě Belgie nebo Německa také Česká republika.

Sedm letadel flotily je již v provozu. Dvě letadla mají být dodána v roce 2024, desáté letadlo pak bude dodáno na konci roku 2026.

Zdroj: NATO

V americkém Kentucky se srazily dva Blackhawky, stav posádek není znám

V americkém státě Kentucky došlo ke srážce dvou armádních vrtulníků.

 Při srážce mohlo zahynout až devět lidí. Andy Beshear, guvernér státu Kentucky, uvedl, že jde o těžkou zprávu a v současné chvíli se očekávají oběti na životech.

Incident se stal v oblasti Trigg County, poblíž velké vojenské základny Fort Campbell. Podle mluvčího základny šlo o vrtulníky HH60 Blackhawk, které se srazily během rutinní výcvikové mise. Dodal, že incident se vyšetřuje a další informace budou zveřejněny, jakmile budou k dispozici.

„Stav členů posádky není v tuto chvíli znám,“ uvedl.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Nový Zéland: armáda potřebuje velké investice, vyzývá ministr obrany

Armáda Nového Zélandu potřebuje větší investice, aby mohla čelit novým výzvám a větším očekáváním spojenců, tvrdí Andrew Little, nový ministr obrany země.

 „Když se podíváte na současnou geostrategickou situaci v Tichomoří, myslím, že dlouhodobější výzvou je, že nám naši partneři a sousedé řeknou: ‚očekáváme více‘,“ uvedl Little.

Nový Zéland, který vydává na armádu zhruba 1,5 % HDP, provádí revizi obranné politiky, protože se potýká s regionální geopolitikou a klimatickými změnami. Ozbrojené síly také trápí rekordní úbytek vojáků, což přinutilo námořnictvo odstavit tři lodě a předčasně vyřadit letku P-3 Orion.

Podle Littlea jsou zdroje tak omezené, že kdyby došlo k druhé významné události v době, kdy obranné síly zasahovaly po únorovém cyklonu Gabrielle, jen těžko by na ni dokázaly reagovat. Little uvedl, že nyní je klíčové zastavit odchod lidí z armády a přilákat bývalé příslušníky obranných sil zpět díky vyššímu platu. Zatím ale neví, kolik peněz bude v letošním rozpočtu pro armádu vyčleněno.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

Ukrajinská armáda převzala německé Leopardy

Vojáci ukrajinské armády převzali do svých rukou 18 moderních německých tanků Leopard 2, potvrdilo německé ministerstvo obrany.

„Jak bylo slíbeno, naše tanky byly včas předány do rukou našich ukrajinských přátel. Jsem si jistý, že se tanky osvědčí,“ prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius.

Kyjev, který se potýkal s nedostatkem tanků, požádal spojence o dodání moderních tanků proti ruským okupačním silám.

Kromě německých tanků obdržela Ukrajina také 40 obrněných vozidel Marder a dvě vyprošťovací vozidla pro tanky.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

USA: vojenští piloti se vyhýbají zdravotním prohlídkám, aby si zachovali licence

Piloti letectva Spojených států amerických se častěji než jejich kolegové v civilu vyhýbají návštěvám lékaře nebo úmyslně zatajují zprávy od svých leteckých lékařů.

Děje se tak kvůli obavám ze ztráty pilotní licence, odhalila studie.

Studie ukázala, že se ze 264 dotázaných vojenských pilotů 72 % z nich přiznalo, že se v minulosti úmyslně vyhnuli lékařskému vyšetření, 42,5 % lživě odpovídalo v lékařských dotaznících a necelých 34 % přiznalo, že létali navzdory tomu, že sami pociťovali, že by měli navštívit lékaře.

Vojenští piloti se tak patrně mnohem více obávají ztráty pilotních licencí, než jejich civilní kolegové, z nichž se v minulosti návštěvě lékaře vyhnulo 66 %.

Studie však upozorňuje na skutečnost, že výsledky z dat ze studie se mohou lišit v závislosti na věku, pohlaví a typovém osvědčení pilota.

Zdroj: Air & Space Forces Magazine (USA)

USA varují před vzrůstajícím napětím v západní části Tichého oceánu

Předseda sboru náčelníků štábů Spojených států generál Mark Milley varuje před závody ve zbrojení v západní oblasti Tichého oceánu, a to kvůli narůstajícím obavám z čínských vojenských aktivit.

„V současnosti probíhají jen velmi málo zmiňované závody ve zbrojení v západní oblasti Tichého oceánu. Země tohoto regionu se více a více vyzbrojují a jen málo z nich si přeje, aby USA byly u toho,“ informoval Milley.

Například Austrálie tento měsíc oznámila plán pro pořízení jaderných ponorek v hodnotě 200 miliard dolarů. Japonsko také posílilo své bojové síly a zdvojnásobilo své výdaje na obranu.

Spojené státy se aktivně snaží prohlubovat vojenskou spolupráci s Jižní Koreou, Japonskem, Filipínami, Austrálií a dalšími státy ve snaze chránit mezinárodní vodní cesty, a zajistit si tak strategickou převahu nad Čínou.

Zdroj: Voice of America (USA)

NATO musí podpořit přístup Ukrajiny, říká český ministr zahraničí

Severoatlantická aliance musí najít způsob, jak umožnit Ukrajině vstoupit do NATO, pronesl český ministr zahraničí Jan Lipavský během diskuse s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

„V souvislosti s nadcházejícím summitem NATO ve Vilniusu bych si přál, aby se setkání zúčastnilo i vedení ukrajinské vlády a aby během summitu pronesl svá slova také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj,“ řekl Lipavský.

Diskuse se rovněž týkala situace mezi Čínou a Tchaj-wanem.

Právě Tchaj-wan nedávno navštívila delegace předních českých politiků, aby vyjádřili svou podporu ostrovnímu státu, a posílili tak obchodní i diplomatické vztahy mezi zeměmi.

„Cokoliv se stane v Indo-Pacifiku bude mít přímý vliv i na bezpečnost Evropy,“ upozornil Lipavský.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

Ženy v ukrajinské armádě se potýkají s nedostatkem padnoucích uniforem

Počet žen v ukrajinské armádě se od roku 2015 téměř zečtyřnásobil, tisíce žen se tak připojily k obraně Ukrajiny proti invazi ruských vojsk.

 Problémem se však stal nedostatek ženských uniforem.

„Nejzásadnější problém pro ženy v armádě je nedostatek ženského oblečení, jako jsou uniformy, spodní prádlo a boty. Všechny věci jsou v mužských velikostech, které jsou obvykle větší a musí být zkráceny,“ říká dobrovolná členka ukrajinské armády Olga Ušakova.

Tato problematika dala vzniknout mnoha lokálním organizacím, jež se snaží oblečení pro ženy upravovat. „Je to to nejmenší, co můžeme pro naše bojovnice udělat,“ říká jedna ze zakladatelek organizace, která oblečení pro ženy upravuje, Iryna Nykorak.

„Naše ženy nás brání po boku našich mužů. Pracují v IT, pomáhají v kuchyni, bojují, dělají takovou práci, jaká je zrovna potřeba,“ zdůraznila členka rady charkovské oblasti Tetiana Jehorova-Lucenko.

Zdroj: CBS News (USA)

Maďarsko schválilo vstup Finska do NATO

Maďarský parlament schválil finskou žádost o vstup mezi členy Severoatlantické aliance. Pro vstup se vyjádřilo 182 poslanců.

Finsko, jež bylo do nedávna neutrální zemí, se rozhodlo vstoupit mezi členy Aliance poté, co ruská vláda zahájila invazi na Ukrajinu loni v únoru.

Ačkoli byla finská žádost o vstup do NATO předložena maďarskému parlamentu již v červenci roku 2022, samotné hlasování proběhlo až nyní.

Maďarská vláda považuje rozšiřování NATO za důležitý krok vpřed směrem k posilování bezpečnosti v euroatlantické oblasti, uvedl maďarský ministr pro bezpečnostní politiku a energetickou bezpečnost Péter Sztáray.

Poslední zemí, která bude rozhodovat o budoucnosti Finska v NATO, tak bude Turecko, jež má o finském členství hlasovat tento týden.

Zdroj: Hungary Today (Maďarsko)

Proč se Ukrajina snaží o vyřazení ruských základen na Krymu?

Ukrajinská armáda opakovaně útočí na objekty ruských vojsk na okupovaném poloostrově Krym za účelem oslabení ruských sil.

Na okupovaném poloostrově se nachází ruská letiště, doky, které mohou přijmout ponorky i lodě, systémy protivzdušné obrany, radary a další objekty včetně kasáren a velících center.

Jeden z největších vojenských cílů ale představuje ruský přístav Sevastopol, jenž je domovem ruské vojenské flotily, která operuje v Černém moři a jež je také zdrojem raketových útoků na ukrajinské území.

Ukrajinské operace však komplikuje velká vzdálenost. Spojené státy americké nicméně odmítly žádost Kyjeva o dodání zbraní s potřebným dosahem, který by umožnil Ukrajincům bezpečně útočit na Krym.

Problémem jsou zejména obavy z použití jaderných zbraní, jež by mohly být použity v případě, že by se ukrajinská armáda pokusila Krym osvobodit.

Zdroj: Financial Times (Velká Británie)

USA: Demokrati požadují zachování nároku na potrat pro členy armády

Třicet šest demokratů a dva nezávislí členové senátu Spojených států amerických vyzvali v dopise ministra obrany Spojených států Lloyda Austina, aby byla nadále zajišťována potratová péče pro členy armády a jejich rodiny.

V současné době jsou interrupce zakázány ve 13 státech USA a další státy zvažují přísnější potratové podmínky.

Ženy tvoří až 17 % členů armády a z toho přibližně 40 % z nich se nachází na místech s omezenou nebo zcela nedostupnou potratovou službou. Takováto přísná potratová politika ohrožuje nejen zdraví a připravenost americké armády, ale také poškozuje nábor nových členů, varují členové senátu.

V reakci na zpřísňující se potratové podmínky vydalo ministerstvo obrany nařízení, aby byly na vojenských zařízeních nadále poskytovány potratové služby.

Své nařízení zavedl následně také Pentagon, který umožnil členům armády podstupovat interrupce i na civilních klinikách a zároveň hradí cestovní náklady spojené s vykonáním zákroku. Ženy podle nařízení také nemusí oznamovat svá těhotenství do 20 týdnů od početí.

Zdroj: NBC News(USA)

EU poskytne Gruzii vojenskou pomoc, nepůjde však o zbraně

Gruzie obdrží vojenskou pomoc v hodnotě 30 milionů euro z Evropského mírového nástroje, aby Evropská unie zabránila snahám Ruské federace o destabilizaci situace v regionu.

Evropský mírový nástroj (EPF) je mimorozpočtovým fondem EU, jenž pomáhá předcházet konfliktům, slouží k posilování mezinárodní bezpečnosti a zároveň je z něj v současnosti financována vojenská pomoc Ukrajině v boji proti ruské invazi.

Součástí pomoci mají být například jeřáby, nákladní vozidla a další transportní vybavení s cílem posílit mobilitu gruzínské armády.

Kromě Gruzie se pomoci dočká také Moldavsko, které je společně s Gruzií nadějným uchazečem o členství v EU a jejich podpora je také snahou o to, aby se Evropská unie více zaměřila na bezpečnost v Evropě.

Zdroj: Civil Georgia(Gruzie)

Převzetí estonské firmy ohrožuje vývoj vojenských robotů v Evropě

Estonská firma Milrem Robotics, jež se stala evropskou ikonou ve vývoji vojenských robotů, testuje pravidla Evropské unie týkající se zachování spolupráce v oblasti obranných technologií poté, co firmu převzala společnost Edge Group ze Spojených arabských emirátů.

Oznámení o převzetí bylo zveřejněno během výstavy v Abú Zabí.

Během oznámení však nebyla upřesněna role Milremu v ekosystému EU v budoucnu ani to, jak společnost zaručí, že znalosti získané kolektivně mezi členskými státy zůstanou v evropských rukách.

Společnost postavila jasné hranice, které zamezují tomu, aby byly citlivé informace z EU a NATO sdíleny s Edge Group. Takové informace zůstanou „explicitně“ u Milremu, uvedl mluvčí společnosti Gert Hankewitz.

Zdroj: Defense News (USA)

NATO odsoudilo Putinovo strašení jadernými zbraněmi

Severoatlantická aliance odsoudila nebezpečnou a nezodpovědnou rétoriku Ruska v souvislosti s jeho rozhodnutím umístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Bude to poprvé od poloviny 90. let, kdy Moskva umístí jaderné zbraně mimo své území.

„Malý počet taktických raketových systémů Iskander, které mohou být použity k odpálení jaderných zbraní, již byl do Běloruska převeden,“ uvedl ruský prezident Vladimir Putin ve svém sobotním projevu.

Ukrajina tvrdí, že tento krok porušuje dohody o nešíření jaderných zbraní. Aliance rovněž obvinila Rusko z důsledného porušování vlastních závazků v oblasti kontroly zbrojení, včetně rozhodnutí země pozastavit platnost nové smlouvy START, dohody o snížení počtu jaderných zbraní.

Analytici amerického think tanku Institute for War i přes nové oznámení Ruska uvedli, že riziko eskalace jaderné války zůstává „extrémně nízké“.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Severské země se dohodly na společném provozu 250 stíhaček

Vzdušné síly Švédska, Finska, Norska a Dánska se dohodly, že budou provozovat svých zhruba 250 stíhaček jako jedno společné letectvo. Vyplývá to z prohlášení o prohloubení spolupráce, které podepsali velitelé vzdušných sil všech čtyřech severských zemí.

„Konečným cílem je mít schopnost bezproblémově operovat společně jako jedna síla díky vytvoření severské koncepce společných leteckých operací založené na již známé metodice NATO,“ uvedlo dánské letectvo.

Spolupráce bude zahrnovat integrované velení a řízení, operační plánování a provádění, flexibilní nasazení sil, společný dohled nad vzdušným prostorem a výcvik.

Zdroj: Al-Arabíja(Spojené arabské emiráty)

Jasina: Ruské hrozby potvrzují oprávněnost politiky odstrašování NATO

Bělorusko je stále více vtahováno do rusko-ukrajinského konfliktu. Podle Lukasze Jasiny, náměstka polského ministra zahraničí, je rozhodnutí rozmístit ruské jaderné zbraně v Bělorusku dalším krokem k zatažení země do ruské válečné mašinérie.

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil rozmístění jaderných hlavic v sobotu s tím, že sklad ruských zbraní má být připraven do 1. července. Podle něj se tím Rusko nedopustí porušení mezinárodních závazků a naznačil, že se jedná o reakci na zprávu, že Velká Británie chce na Ukrajinu převézt rakety obsahující ochuzený uran.

„Rozhodnutí Vladimira Putina rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně a jejich nosiče dále zvyšuje napětí v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině,“ uvedl Jasina. „Ruské kroky potvrzují oprávněnost a důležitost politiky odstrašování Severoatlantické aliance, na níž se Polsko podílí.“

Zdroj: Rzeczpospolita(Polsko)

Arktida taje a přitahuje zájem velmocí

Tající Arktida vyvolává geopolitické soupeření o kdysi nedostupné zdroje a nové lodní trasy. S ubývajícím mořským ledem se využívání zdrojů tohoto regionu stává reálnějším a v souvislosti s ekonomickými příležitostmi se státy chystají na velké vojenské výdaje.

„Čína i Rusko mají s tímto regionem zásadní plány. Obě země, stejně jako Spojené státy americké, uznaly, že globální změna klimatu a s ní spojený úbytek mořského ledu jsou impulsem pro kroky v oblasti arktických zdrojů,“ uvedla Sherri Goodman, generální tajemnice Mezinárodní vojenské rady pro klima a bezpečnost.

Rusko již začalo rozšiřovat svou ozbrojenou přítomnost v Arktidě podstatně nad rámec americké přítomnosti v regionu. USA však chtějí síly vyvážit a plánují investice do vyplnění mezer ve výzbroji a posílení schopností potřebných k obraně jejich zájmů v regionu. V příštích měsících a letech se očekává podstatně rozsáhlejší činnost.

Zdroj: National Public Radio(USA)

Tálibán se chlubí opravenými americkými vojenskými vozidly

Ministerstvo obrany Tálibánu potvrdilo opravu přibližně 300 vojenských vozidel, která v Afghánistánu zanechaly Spojené státy americké. „Většina těchto vojenských vozidel byla úmyslně částečně poškozena americkými silami při jejich stažení z Afghánistánu v srpnu 2021,“ uvedla tisková agentura Bakhtar...

Po stažení amerických vojenských sil mělo v Afghánistánu zůstat americké vybavení v hodnotě sedmi miliard dolarů. Někteří armádní velitelé však tvrdí, že vojenské vybavení používaly Afghánské národní obranné a bezpečnostní síly, nikoliv americké jednotky, a některé vybavení potřebuje vysokou údržbu, aby bylo udržováno v provozu.

Vzhledem k tomu, že Taliban je u moci, se nyní USA obávají, že by vojenské vybavení mohly využít teroristické skupiny nebo by se k němu dostala Čína či Rusko.

Zdroj: The Khaama Press News Agency(Afghánistán)

Princ William neohlášeně navštívil britské vojáky v Polsku

Princ William, britský následník trůnu, byl na neohlášené návštěvě vojenské základny v Polsku nedaleko hranic s Ukrajinou.

Princ z Walesu poděkoval britským vojákům za „obranu našich svobod“ a za to, „že udržují všechny v bezpečí a dohlížejí na to, co se děje.“

Britská armáda má v Rzeszowě, vzdáleného jen něco málo přes hodinu jízdy od ukrajinských hranic, základnu, která Kyjevu poskytuje podporu. Po návštěvě základny odjel princ William do Varšavy, kde navštívil ukrajinské uprchlické centrum.

V rámci své dvoudenní cesty se princ William setkal i s polským prezidentem Andrzejem Dudou a na závěr položil věnec u Hrobu neznámého vojína, památníku věnovanému padlým polským vojákům.

Návštěva prince Williama v Polsku se koná na žádost britské vlády, avšak princ již na počátku ruské invaze jasně vyjádřil podporu Ukrajině. Jeho cesta do Polska znamená, že jeho podpora Ukrajině trvá.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Švýcarsko se poprvé zúčastnilo zasedání Severoatlantické rady

Švýcarská ministryně obrany Viola Amherd se poprvé v historii jako ministryně obrany Švýcarska zúčastnila zasedání Severoatlantické rady.

V sídle Severoatlantické aliance ministryně jednala s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a setkala se s velvyslanci členských zemí při Aliance.

Na zasedání Severoatlantické rady, kterému předsedal náměstek generálního tajemníka Mircea Geoană, spojenci ocenili úzké partnerství Švýcarska s NATO. Velká část spojenců rovněž vyzvala Švýcarsko, aby přehodnotilo své právní předpisy, které brání reexportu zbraní a munice na Ukrajinu, neboť tato země nadále odolává brutální ruské válce.

Zdroj: NATO

Ollongren: budoucí obranná spolupráce EU by měla zahrnovat NATO

Zástupci Severoatlantické aliance, Evropské unie a Nizozemska přivítali novou dohodu o plném zprovoznění jednotky cisternových a dopravních letadel Airbus (MRTT).

 Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongren spolu s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a komisařem pro vnitřní trh Thierrym Bretonem označila dohodu za dokonalý příklad spolupráce mezi NATO a EU, který by měl být inspirací pro budoucí obrannou spolupráci.

„Mnohonárodní jednotka MRTT ukazuje, jak silné jsou NATO a EU, když spojí své síly,“ uvedla Ollongren. „Nechť je inspirací pro mnoho dalších projektů. Takto by měla vypadat budoucí obranná spolupráce.“

Jednotka začala být budována v roce 2016 a má sloužit primárně k podpoře stíhacích letounů při doplňování paliva za letu. Zatímco u jejího zřízení stálo původně pouze Nizozemsko a Lucembursko, postupně se k ní připojily státy jako Německo, Belgie, Norsko, nebo také Česká republika.

Zdroj: Euractiv(Belgie)

USA provedly nálety v Sýrii, reagují tak na zabití amerického kontraktora

Americká armáda ve čtvrtek provedla několik náletů na zařízení v Sýrii, která mají být využívaná proíránskými silami.

Útok má být odvetou ze strany Spojených států amerických na nedávnou smrt člověka pracujícího pro Američany.

„Letecké údery byly provedeny v reakci na dnešní útok a také na sérii nedávných útoků proti koaličním silám v Sýrii, které provedly skupiny napojené na íránský Sbor islámských revolučních gard,“ uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin.

Zpráva o smrti zaměstnance přišla ve čtvrtek poté, co dron, pravděpodobně íránského původu, zasáhl zařízení na koaliční základně v severovýchodní Sýrii. Kromě smrti amerického zaměstnance bylo zraněno několik dalších lidí, včetně příslušníků americké armády.

Sýrie a Írán na údery, které přišly během posvátného muslimského postního měsíce ramadánu, zatím nereagovaly. Útok a odveta ze strany USA mohou ohrozit nedávnou snahu o deeskalaci napětí v regionu.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Rakouská armáda potřebuje modernizaci, brání jí neutralita a nedostatek výdajů

Rakousko musí výrazně zvýšit výdaje na obranu, aby mohlo provést rozsáhlou modernizaci armády.

Mnoho rakouského vojenského vybavení stárne a rychle se blíží datum ukončení jeho životnosti. V Evropě rovněž sílí tlak na zvýšení obranných výdajů po ruské invazi na Ukrajinu.

Rakouská vláda modernizaci plánuje a již oznámila plány na zvýšení výdajů na obranu v nadcházejících letech. Podle Williama Daviese, analytika ze společnosti GlobalData, však programy veřejných zakázek budou velmi nákladné a výdaje mohou být nedostatečné.

Dalším faktorem, který by mohl ztížit Rakousku jeho modernizaci, je jeho neutralita. Tento postoj k mezinárodním konfliktům bude v příštích letech pravděpodobně klíčovou politickou otázkou, protože země vyvažuje potřebu modernizovat své vojenské schopnosti s přáním zůstat v mezinárodních konfliktech neutrální.

Zdroj: Army Technology(Velká Británie)

USA nabízejí Slovensku kompenzaci v podobě vrtulníků za poskytnutí Migů Ukrajině

Spojené státy americké nabízejí Slovensku bojové vrtulníky jako kompenzaci za poskytnutí stíhacích letounů MiG-29 Ukrajině, uvedl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď.

Slovensko má možnost nakoupit 12 bojových vrtulníků AH-1Z Viper od americké společnosti Bell za 340 milionů dolarů. Celková cena těchto vrtulníků se pohybuje okolo jedné miliardy dolarů, nicméně Spojené státy nabízí uhradit zbylých 660 milionů dolarů jako kompenzaci za dodávku 13 stíhacích letounů MiG-29 sovětské výroby na Ukrajinu.

Součástí nabídky je také 500 řízených střel AGM-114 Hellfire II a výcvik slovenských pilotů na americké stroje. Evropská unie Slovensku také slíbila kompenzaci za předání stíhaček Ukrajině v podobě finanční pomoci ve výši 213 milionů dolarů, uvádí Naď.

Zdroj: Fox News (USA)

Maďarsko by nepodpořilo vstup Ukrajiny do NATO

Maďarsko nepodpoří případný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance, dokud se nevyřeší práva maďarské menšiny na Ukrajině, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Maďarsko dlouhodobě kritizuje Ukrajinu za upírání práv maďarské menšině v Zakarpatí. Maďarsko kvůli sporům ohledně maďarské menšiny na Ukrajině od roku 2019 blokuje uskutečnění formálního jednání ministrů NATO a Ukrajiny, kterou však nyní i bez souhlasu Budapešti svolal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Maďarský ministr zahraničí krok šéfa NATO kritizoval za to, že je v rozporu s jednotou Aliance. Zároveň se Szijjártó vymezil proti možnosti vstupu Ukrajiny do NATO, pokud bude dále utlačovat práva maďarské menšiny v Zakarpatí.

Zdroj: Hungary Today (Maďarsko)

Rusové cvičí v Kaliningradské oblasti

V Kaliningradské oblasti probíhá ruské cvičení víceúčelových letounů Su-30.

NATO cvičení bedlivě sleduje.

Ruského cvičení v okolí Kaliningradu se účastní minimálně 10 víceúčelových letounů Su-30 variant SM a SM2 a 50 členů posádky. Rusko plánuje nacvičovat bombardování a odpalování přesných střel. Celkově chce Rusko cvičit zasahování 20 různých druhů cílů, provádění průzkumných misí a součinnost s plavidly baltské flotily.

Zdroj: Defence 24 (Polsko)

Švédský parlament schválil vstup země do NATO

Švédský parlament schválil členství země v Severoatlantické alianci.

 Pro vstup je však potřeba ratifikace přístupových protokolů všemi 30 zeměmi NATO.

Po schválení členství v NATO švédským parlamentem zbývá Švédsku už jen ratifikace přístupových dokumentů Tureckem a Maďarskem, aby vstoupilo do NATO.

Zdroj: RTP (Portugalsko)

USA dodají Ukrajině tanky Abrams dříve

Spojené státy americké urychlí dodávky tanků M1 Abrams a systémů protivzdušné obrany Patriot ukrajinské armádě.

 Tanky by měly na Ukrajinu dorazit už letos na podzim.

Washington nejprve plánoval poslat Ukrajině 31 nových tanků M1A2 Abrams, avšak jejich konstrukce a následné dodání by trvalo nejméně rok až dva roky. Pentagon tak přišel s novým plánem poslat ukrajinským obráncům starší verze Abramsů M1A1, které budou moci Ukrajinci využít již v roce 2023. Další výhodou dodání starší verze je, že výcvik pro tyto stroje je kratší a jejich celková ovladatelnost je znatelně jednodušší než u nových tanků M1A2.

Zároveň Washington plánuje dříve dodat také systémy protivzdušné obrany Patriot, na kterých se cvičí ukrajinští vojáci ve Spojených státech. Výcvik zvládají ukrajinští vojáci rychleji, než se očekávalo, poznamenává Pentagon.

Zdroj: Defense News (USA)

Stoltenberg: ministři NATO a Ukrajiny se sejdou ve formátu Komise NATO-Ukrajina

Ministři Severoatlantické aliance a Ukrajiny se sejdou i přes výhrady Maďarska poprvé od roku 2019 ve formátu Komise NATO-Ukrajina, oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ministři Aliance a Ukrajiny se sejdou poprvé od roku 2019, kdy se setkali na jednání v Kyjevě. Maďarsko od té doby kvůli sporům s Ukrajinou ohledně maďarské menšiny žijící na Ukrajině pravidelně blokuje schůzky ministrů členských zemí NATO a Ukrajiny.

„Jedná se o zavedený komunikační rámec. Mám mandát na jeho svolání. V souvislosti se spory mezi Ukrajinou a Maďarskem jsem schůzku několikrát nesvolal, ale od nynějška se ministři NATO a Ukrajiny budou scházet pravidelně,“ prohlásil Stoltenberg.

Zdroj: Associated Press (USA)