natoaktual.cz

USA, Velká Británie a Austrálie uzavřely historickou vojenskou dohodu

Spojené státy, Velká Británie a Austrálie uzavřely historický vojenský pakt, tzv. Aukus.

Austrálie podle dohody postaví flotilu jaderných ponorek s pomocí USA. Kromě ponorek se dohoda týká rovněž sdílení kybernetických schopností a umělé inteligence.

Aukus je největší vojenskou dohodou mezi těmito zeměmi od druhé světové války a je reakcí na zvýšené napětí v Indo-Pacifiku a rostoucí geopolitické ambice Číny. Ta dohodu odsoudila jako „extrémně nezodpovědnou, urychlující závody ve zbrojení a podkopávající stabilitu v regionu“. Kromě Číny kritizuje pakt také Francie, která se měla původně na stavbě australských ponorek podílet. Aukus tyto francouzské plány definitivně ukončil.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Cvičení Zapad 2021: Rusko demonstruje své vojenské schopnosti

Rusko se svými spojenci na vojenském cvičení Zapad 2021 demonstruje své vojenské schopnosti.

Rozsáhlé cvičení obsahuje nácvik leteckých operací i pozemních manévrů na území Ruska a Běloruska.

Ruská armáda společně s letectvem trénovala nálet za využití více než 60 letounů, včetně strategických bombardérů dlouhého doletu Tu-22M3. Ruské vzdušné síly provedly noční seskok parašutistů. Seskoku se účastnilo na 600 vojáků a 30 kusů vojenské techniky. Nácviku nočního seskoku se také účastnilo 20 indických parašutistů.

Zdroj: The Defense Post (USA)

USA: Vojákům, kteří odmítají vakcínu proti covidu-19, hrozí propuštění

Americkým vojákům hrozí propuštění ze služby, pokud odmítnou očkování proti covidu-19, aniž by se na ně vztahovala výjimka osvobozující je z povinné vakcinace.

Pro vojáky, kteří nikdy v minulosti neprotestovali proti nařízením amerického ministerstva obrany o očkování na jiné nemoci, je nyní velmi složité získat výjimku z očkování proti covidu-19, vyplývá z nových pokynů americké armády. Odmítnutí očkování může zejména pro vysoce postavené představitele armády znamenat propuštění ze služby.

Americká armáda včetně národní gardy a vesmírných sil zároveň vydala deadline, do kterého musí být všichni vojáci naočkováni. Vojáci mají možnost zažádat o výjimku ze zdravotních či náboženských důvodů.

Zdroj: Military.com (USA)

Tchaj-wan provedl letecké vojenské cvičení

Tchaj-wan provedl vojenské letecké cvičení v době, kdy rostou čínské ambice v regionu a Čína pravidelně narušuje vzdušný prostor ostrova.

V rámci cvičení tchajwanské letectvo reagovalo na možné zničení hlavních letišť na ostrově.

Tchajwanské letectvo při cvičení otestovalo možnost využití dálnic a zemědělských cest k odletům a příletům pro doplnění munice a paliva. Cílem je zajistit schopnost pokračování v boji v případě zničení klasických letišť čínskými invazivními jednotkami. Tchaj-wan v reakci na rostoucí čínskou asertivitu navyšuje své výdaje na zajištění bezpečnosti. Oproti minulému roku vzrostl obranný rozpočet Tchaj-wanu na 16,8 miliard dolarů, prostředky budou využity i na nákup 66 amerických stíhacích letounů F-16V.

Zdroj: US News(USA)

Gháního útěk z Afghánistánu urychlil tálibánské převzetí moci

Útěk afghánského prezidenta Ašrafa Gháního ze země značně urychlil obsazení Kábulu Tálibánem a zmařil šance na vyjednávání o převzetí moci, řekl americký vyjednavač Zalmaj Chalilzád, který s Tálibánem dojednal stažení amerických sil.

Podle původní dohody se Tálibán zavázal po dva týdny nevstoupit do Kábulu a dojednat vytvoření nové vlády.

Prezident Ghání, který původně prohlašoval, že pokud Tálibán nebude vyjednávat, tak s ním bude „bojovat až do smrti“, se nakonec před rapidně postupujícím Tálibánem v polovině srpna uchýlil do exilu ve Spojených arabských emirátech. Odtud svůj útěk obhajoval s tím, že chtěl „zabránit krveprolití“.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Covid-19: Armáda USA stanovila svým zaměstnancům lhůtu pro očkování

Čtyři složky amerických ozbrojených sil stanovily termíny, do kdy nejpozději musí být vojáci aktivní služby, rezervisté a členové Národní gardy naočkováni proti covidu-19.

Stanovené lhůty přicházejí poté, co americký ministr obrany Lloyd Austin na konci srpna oznámil, že v okamžiku, kdy bude oficiálně vakcína Pfizer/BioNTech schválena Úřadem pro potraviny a léčiva, musí být všichni američtí vojáci očkováni. Armáda Spojených států amerických bude vyžadovat, aby vojáci aktivní služby byli očkováni nejpozději do 15. prosince 2021 a členové Národní gardy nejpozději do 30. června 2022, uvedla americká armáda ve svém prohlášení.

Vojáci, kteří nesplní příkaz a nebyla jim schválena žádost o výjimku, by mohli čelit problémům, které by mohly vést k zamezení povýšení ve službě či ukončení kariéry, stálo v prohlášení. Trest za nesplnění povinnosti naočkovat se ve stanovené lhůtě se liší podle hodnosti vojáka v armádě.

Zdroj: CNN (USA)

USA pozastavila vojenskou pomoc Egyptu kvůli lidským právům

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena pozastavila vojenskou pomoc pro Egypt v hodnotě 130 milionů dolarů, dokud Káhira neučiní konkrétní kroky související s lidskými právy, uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí.

Tento krok amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena se výrazně liší od politiky jeho předchůdců, kterým se podařilo přehlasovat Kongres v rozhodnutí ohledně vojenské pomoci Egyptu. V minulosti totiž byla udělena výjimka na poskytnutí vojenského financování pro vládu Abdala Fattáha Sísího v hodnotě 300 milionu dolarů. Podpora, která byla udělena v tomto fiskálním roce, je v zájmu národní bezpečnosti Spojených států amerických.

K pozastavení pomoci došlo z důvodu porušování lidských práv v Egyptě. J

Kam dál?
Egypt je náš spojenec, opravilo ministerstvo zahraničí USA Obamu (14. 9. 2012)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Britové se podílejí na přemisťování afghánských spolupracovníků

Velká Británie vyslala své vojáky do Kosova, aby pomohli s přemístěním afghánských spolupracovníků, kteří pracovali pro Severoatlantickou alianci.

Zhruba 150 bývalých afghánských zaměstnanců NATO bude nyní po evakuaci z Afghánistánu přemístěno z Kosova do Spojeného království. Protože je Velká Británie přední evropský spojenec NATO, je tato operace součástí britského závazku podpořit přesun ohrožených Afghánců přes třetí země. „Náš závazek vůči těm, kteří pracovali po boku Spojeného království a našich spojenců v NATO, překračuje hranice operace PITTING,“ uvedl britský ministr obrany Ben Wallace.

Britové jsou v Kosovu nasazeni na 60 dní, během nichž pomáhají zpracovat žádosti o azyl přibližně 2 tisíců bývalých kontraktorů NATO a jejich rodin. V rámci mezivládní snahy britští vojáci spolupracují se zaměstnanci britské ambasády v Kosovu s cílem vyřešit veškerou administrativu spojenou s přesunem Afghánců. Aby Velká Británie podpořila snahy Aliance, přeorganizovala síly z jiných operací na Balkáně včetně jednotek rychlé reakce NATO.

Zdroj: Vláda Velké Británie (Velká Británie)

Japonsko s Vietnamem podepsaly dohodu o obranných technologiích

Japonsko a Vietnam v sobotu podepsaly dohodu o převodu obranného vybavení a technologií.

Cílem vojenské spolupráce Tokia a Hanoje je rozšířit japonský vliv v otázkách regionální bezpečnosti a vývozu vybavení. Dohody bylo dosaženo na sobotní schůzce mezi japonským ministrem obrany Nobuou Kišim a jeho vietnamským protějškem Phanem Van Giangem v Hanoji. Schůzka proběhla během dvoudenní návštěvy čínského státního poradce a ministra zahraničí Wanga Yiho.

Obě země by následně měly vypracovat podrobnosti o převodu konkrétního vybavení včetně námořních plavidel, uvádí japonské ministerstvo obrany. Cílem dohody o transferu vojenského vybavení a technologií do Vietnamu není jen zlepšení obranné spolupráce mezi oběma zeměmi, ale také novým krokem Japonska k navýšení jeho přítomnosti v Indo-Pacifiku.

Zdroj: Global Times (Čína)

Rusko poslalo do Tádžikistánu vojenskou techniku

Rusko poslalo do Tádžikistánu 12 obrněných vozidel a řadu další vojenské techniky, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Moskva tak posiluje svého středoasijského spojence, který sousedí s Afghánistánem.

Moskva v Tádžikistánu pořádá vojenská cvičení a na tamní vojenské základně, která je největší ruskou základnou v zahraničí, navýšila počet vojenské techniky. Rusko se obává nejen možných dopadů stažení zahraničních jednotek z Afghánistánu, ale také toho, že by islamističtí radikálové pronikli do Střední Asie, kterou Moskva považuje za svůj jižní obranný nárazník.

„Kvůli rostoucí nestabilitě poblíž jižní hranice Tádžikistánu spolupracujeme na zajištění bezpečnosti našich států,“ uvedl generál Jevgenij Cindjaikin v prohlášení ministerstva obrany. Dovezená technika, která zahrnuje i obranné prostředky a prostředky pro boj zblízka, zmodernizuje a významně posílí tádžické vojenské kapacity, dodalo ministerstvo.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Nejtvrdším kritikem Tálibánu se stal Tádžikistán

Rychlost, kterou Tálibán převzal kontrolu nad většinou Afghánistánu, postavila afghánské sousedy do obtížné situace.

Museli se velmi rychle rozhodnout, jakou politiku vůči nové vládě Tálibánu zaujmou.

Ačkoliv většina států přijala tuto realitu a rozhodla se s novými vůdci Afghánistánu alespoň vyjednávat, Tádžikistán zaujal opačný postoj. Tádžický prezident Emomali Rahmon a jeho vláda i nadále dávají jasně najevo svůj silný odpor vůči vládě Tálibánu.

Rahmon byl vůdcem Tádžikistánu i před více než 20 lety, a byl tak svědkem svržení Tálibánu v roce 2001 a vojenské invaze vedené Spojenými státy americkými. Tádžický vůdce podporoval v 90. letech etnické Tádžiky v Afghánistánu, kteří bojovali proti Tálibánu, a i nyní jim poskytuje morální podporu včetně skupině Tádžiků v údolí Pandžšíru, která i nadále radikálnímu hnutí odporuje.

Tento postoj ovšem neplatí pro žádného z okolních sousedů Afghánistánu. Čína, Írán, Uzbekistán i Turkmenistán připustily, že novou afghánskou politiku neovlivní, a doufají, že navážou s Tálibánem spolupráci.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR/USA)

Katarský ministr zahraničí navštívil afghánského premiéra

Katarský ministr zahraničí Mohammed bin Abdulrahman Al-Thani se setkal s premiérem Afghánistánu ovládaného Tálibánem.

Jedná se o nejvyšší zahraniční návštěvu Kábulu od doby, kdy radikální hnutí Tálibán obsadilo hlavní město Afghánistánu.

Katarský šejk vyzval nového vládce Afghánistánu, předsedu vlády Mullaha Muhammada Hasana Achunda, aby se všechny národní strany usmířily a zahájily spolupráci, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí.

Katar je považován za jednu ze zemí s největším vlivem na Tálibán a hrál klíčovou roli v rozsáhlé letecké evakuaci svých občanů, západních státních příslušníků a Afghánců, kteří pomáhali západním zemím. V katarském hlavním městě Dauhá se rovněž nacházel politický úřad Tálibánu, který jednal se Spojenými státy americkými, což nakonec vedlo ke stažení amerických sil ze země.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Evakuovaní Afghánci uvízli v Německu kvůli spalničkám

Tisícům Afghánců zabránila nákaza spalniček odletět do Spojených států amerických, a jsou tak nuceni zůstat na americké letecké základně Ramstein v Německu.

Desítkám dalších byl odepřen vstup i do Velké Británie.

Úřady pozastavily lety poté, co byly čtyřem Afgháncům, kteří přistáli v USA, diagnostikovány spalničky, uvedla tisková mluvčí Bílého domu Jen Psaki a dodala, že byli umístěni do karantény. Americké centrum pro kontrolu onemocnění poté pozastavilo všechny další lety z letecké základny Ramstein, kde zůstává 9 tisíc Afghánců, dodala mluvčí.

Afghánci, kteří vstupují na území USA, musejí být očkovaní proti spalničkám, dodala Psaki. Zástupci americké základny Ramstein nyní diskutují o možnosti hromadného očkování Afghánců v Německu ještě předtím, než budou dále evakuováni.

Ačkoliv měli být Afghánci na základně maximálně deset dní, nyní není jasné datum opětovného zahájení letů.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

EU by měla urychlit budování svých armád, tvrdí přední poslanec

Evropská unie by měla urychlit budování svých vlastních vojenských kapacit a méně se spoléhat na Spojené státy americké, uvádí šéf středopravicové skupiny Evropského parlamentu Manfred Weber a dodává, že USA problémy v EU nevyřeší.

Ačkoliv členské země EU mají stovky tisíc vojáků, nebyly schopny zajistit situaci na letišti v Kábulu, uvádí příklad Weber.

„Národní armády samozřejmě zůstávají hlavními pilíři obrany. Krok za krokem však musíme budovat evropské kapacity včetně jednotky rychlé reakce s několika tisíci muži. Potřebujeme také vojenskou složku kybernetické obrany,“ uvedl zástupce Evropské lidové strany Weber.

Evropská unie vyjednala již v roce 2017 dohodu s cílem přimět členské země EU ke spolupráci v řadě vojenských projektů včetně námořní spolupráce, obrany proti dronům a vojenské pomoci při katastrofách. Na počátku tohoto roku se čtrnáct členských zemí EU spojilo a vytvořilo jednotku rychlé reakce o počtu 5 tisíc osob.

Kam dál?
EU vytváří generální ředitelství pro obranu a vesmír coby „doplněk NATO“ (11. 9. 2019)

Zdroj: Politico (USA)

Japonsko zaznamenalo ve svých vodách podezřelou ponorku

Japonsko detekovalo u jižního pobřeží nejspíše čínskou ponorku, uvedlo japonské ministerstvo obrany.

To zvýšilo obavy Japonska o bezpečnost ve Východočínském moři.

Nejspíše se jedná o čínskou ponorku, protože zůstala ponořená a blízko ní se nacházel čínský torpédoborec třídy Luyang III s řízenými střelami, uvedlo ve svém prohlášení ministerstvo. Ponorka se pohybovala severozápadně od východního pobřeží ostrova Amami Óšima. Nachází se tak zhruba 700 kilometrů severovýchodně od sporných ostrovů ve Východočínském moři, které jsou sice kontrolované Japonskem, ale nárokované Pekingem, dodalo ministerstvo.

Ani jedno z plavidel nevplulo do japonských teritoriálních vod. Podle mezinárodního práva musí totiž ponorky proplouvající kolem pobřeží jiné země vyplout na hladinu a vyvěsit státní vlajku. Japonské námořní síly vyslaly v reakci na podezřelý objekt do oblasti tři průzkumné letouny a dva torpédoborce, které měly za úkol shromáždit informace a analyzovat záměry Číny.

Zdroj: Military.com (USA)

Šéf NATO: Aliance souhlasila se stažením USA z Afghánistánu

Vojenská aliance souhlasila s Bidenovým rozhodnutím o úplném stažení vojsk z Afghánistánu, potvrdil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, a ukončil tak spekulace, že se hlavní zástupci Aliance vyslovili proti tomuto rozhodnutí.

„Žádný z členů Aliance nevyjádřil námitky proti plánu prezidenta Bidena opustit Afghánistán,“ dodal Stoltenberg. Bidenova administrativa si zadala cíl, že se chce z Afghánistánu stáhnout nejpozději do 11. 9. 2021, tedy k 20. výročí teroristických útoků v New Yorku.

I když by NATO dalo přednost politickému řešení před stažením vojsk, dochází k problému, že Tálibán nechce vyjednávat, pokud je vláda v Kábulu součástí těchto jednání, okomentoval generální tajemník. „Všichni jsme si vědomi, že to bylo těžké rozhodnutí a byli jsme postaveni před těžké dilema. Stáli jsme před rozhodnutím odejít a riskovat návrat Tálibánu či setrvat a čelit dalším bojům a obětem. Pro spojence by bylo velmi těžké pokračovat bez USA, a proto všichni se stažením z Afghánistánu v dubnu souhlasili,“ dodal.

Zpráva od šéfa NATO přichází ve chvíli, kdy se Bidenovi stále dostává široké kritiky za jeho přístup ke stažení.

Zdroj: The Hill (USA)

Rusko buduje svůj vojenský vliv v Africe, ohrožuje tak dominanci USA a Francie

Rusko narušuje status quo v Africe a zneužívá její nejistotu a diplomatické spory se západními mocnostmi.

Právě tyto důvody by mohly být odrazovým můstkem k rozšíření ruské přítomnosti na africkém kontinentu. Jen za minulý měsíc podepsala Moskva smlouvy o vojenské spolupráci s Nigérií a Etiopií, dvěma nejlidnatějšími africkými zeměmi.

Moskva v posledních letech buduje strategická vojenská spojenectví a snaží se vybudovat příznivý postoj k veřejnosti po celé Africe. Hlavním cílem tohoto úsilí je nabídnout alternativy zemím, které jsou nespokojené se západními partnery.

Rusko již podruhé v řadě organizuje rusko-africký summit, který je tentokrát naplánován na rok 2022. Rusko se nesnaží získat bohatství, kterým africký kontinent disponuje, nýbrž je připraveno zapojit se do soutěže o spolupráci s Afrikou, slíbil prezident Vladimir Putin na summitu v Soči v roce 2019. Rusko skrze Spojené národy poskytlo Africe pomoc ve formě potravinových balíčků a lékařské péče.

Zdroj: CNBC (USA)

Rusko využívá ve vojenských cvičeních Západ 2021 novou výzbroj

Rusko využilo ihned po zahájení aktivní fáze rozsáhlých vojenských cvičení s názvem Západ 2021 nové bojové roboty a taktická vozidla, uvedlo v sobotu ruské ministerstvo obrany.

Cvičení Západ 2021 organizované ve spolupráci Ruska a Běloruska výrazně znepokojilo Ukrajinu a některé členské země Severoatlantické aliance kvůli tomu, že probíhá v blízkosti hranic států Evropské unie.

Vojáci mají k dispozici bojové roboty Platform-M, které jsou ovládány na dálku a vyzbrojeny granátomety a kulometem, uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení. Mimo jiné byla použita také nová taktická vozidla Sarmat-2. Podle dostupných informací je to vůbec poprvé, co taková výzbroj byla použita.

Ruský prezident Vladimir Putin popírá, že by cvičení byla namířena proti jakékoliv cizí mocnosti. Cvičení jsou adekvátní vzhledem ke zvýšené aktivitě NATO v blízkosti hranic Ruska a jeho spojenců, doplnil Putin. Mnozí členové Aliance tato cvičení ovšem považují za provokativní. „Musíme si uvědomit, že k útokům na Estonsko může jednoho dne skutečně dojít. Ruským cílem nejspíše není nás obsadit, ale vyvolat nestabilitu a obavy,“ uvedl Martin Herem, velitel estonských obranných sil.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Afghánští piloti, kteří uprchli do Uzbekistánu, se nyní přesouvají na základny USA

Afghánští piloti vycvičení západními silami, kteří před převzetím moci Tálibánem odletěli se svými rodinnými příslušníky do Uzbekistánu, začali odlétat z této země.

Jsou převáženi na americkou vojenskou základnu ve Spojených arabských emirátech, uvedla kancelář amerického republikánského kongresmana Augusta Pflugera.

Skupina pilotů začala odlétat ze země 12. září s cílem přistát ve Spojených arabských emirátech, uvedl pod podmínkou anonymity jeden z pilotů. Další dvě skupiny pilotů a jejich příbuzných měly odletět z Uzbekistánu nejspíše následující den.

Přesuny vojáků spadají pod dohodu USA a Uzbekistánu. Té bylo dosaženo navzdory tlaku Tálibánu na návrat pilotů a afghánských vojenských letadel zpět do země. USA zahájily evakuaci pilotů kvůli obavám, že by mohli být zabiti, pokud by se vrátili zpět do své rodné země. Jedná se o příslušníky afghánských sil, kterými Tálibán nejvíce opovrhuje z důvodu krveprolití, které jim bylo způsobeno leteckými útoky.

„Jsem velmi rád, že se piloti dostali pryč ze země. Nebyl to ovšem hladký proces,“ uvedl Pfluger.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR/USA)

NATO má obavy z rozsáhlých vojenských cvičení Západ 2021

Rusko a Bělorusko ve čtvrtek oficiálně zahájily rozsáhlá společná vojenská cvičení s názvem Západ 2021, která výrazně znepokojila některé členské země Severoatlantické aliance.

Týdenní cvičení se budou konat na území obou republik a v Baltském moři.

Aktivní část cvičení, která přichází v době zvýšeného napětí mezi Západem a Běloruskem kvůli tvrdému zásahu proti běloruské opozici, začala v pátek a potrvá do 16. září. Cvičení se zúčastní až 200 tisíc vojáků, 15 lodí, 300 tanků a zhruba 80 letadel a vrtulníků, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Bude mimo jiné zahrnovat ostrou střelbu, a stane se tak vyvrcholením tříměsíčního cvičení. Akce by se měli zúčastnit také vojáci z Arménie, Indie, Kyrgyzstánu a Mongolska, dodalo ministerstvo.

Cvičení, které následuje po obrovském navýšení počtu ruských vojáků na ukrajinských hranicích počátkem tohoto roku, zvyšuje riziko nehody či chybného odhadu, které by mohly způsobit krizi, upozorňují zástupci NATO.

Zdroj: France 24 (Francie)

Pět vojáků zemřelo při nehodě vrtulníku amerického námořnictva

Nehoda vrtulníku amerického námořnictva na letadlové lodi USS Abraham Lincoln si vyžádala životy pěti vojáků, dalších pět bylo zraněno.

Vrtulník MH-60S Seahawk měl při přistávání na letadlové lodi dostat turbulence, které zapříčinily kontakt jeho nosného rotoru s letovou palubou a následný pád do moře. Incident se stal u kalifornského pobřeží nedaleko San Diega.

V reakci na nehodu spustilo americké námořnictvo spolu s pobřežní stráží pátrací akci. Po čtyřech dnech neúspěšného hledání však prohlásilo námořnictvo všechny členy posádky vrtulníku za mrtvé.

Zdroj: Military.com (USA)

Rusko zahájilo vojenské cvičení na Kurilských ostrovech

Rusko zahájilo vojenské cvičení na Kurilských ostrovech s účastí více než 500 vojáků a ostrou střelbou, oznámilo ruské ministerstvo obrany.

Cvičení je součástí zvýšené ruské aktivity na ostrovech v posledních měsících, kdy Moskva mj. ohlásila svůj záměr budovat na Kurilách vojenskou infrastrukturu.

Část Kurilských ostrovů je dlouhodobě předmětem teritoriálních sporů mezi Ruskem a Japonskem. Tento spor se táhne již od konce druhé světové války a stále brání oběma zemím spolu podepsat mírovou smlouvu.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Kolumbie a NATO jednají o další spolupráci

Náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoană se setkal s kolumbijskou ministryní zahraničních věcí Martou Lucíou Ramírez de Rincón, aby spolu projednali možnosti prohloubení bilaterální spolupráce NATO a Kolumbie.

Mezi probíraná témata patřily zejména možnosti zvýšení interoperability, výcvik, vzdělání a také klimatická změna a sdílené bezpečnostní zájmy.

NATO a Kolumbie mají uzavřít novou dohodu o partnerství během letošního podzimu. Tato latinskoamerická země je jediným aliančním partnerem na tomto kontinentu a spolupráce mezi oběma aktéry probíhá již od roku 2017.

Zdroj: NATO

Americká armáda buduje osm ‘malých měst’ pro 50 000 Afghánců

Americké vojenské základny přijímají v posledních dnech desetitisíce afghánských uprchlíků a staví pro ně ‘malá města’, která jsou kromě ubytování schopna poskytovat také stravovací a hygienická zařízení a zázemí pro zdravotnickou péči.

Z očekávaného celkového počtu 50 000 uprchlíků již na základny dorazila vice než polovina z nich.

Například základna Fort McCoy ve státě Wisconsin v současnosti hostí 8 000 uprchlíků a je připravena svoji kapacitu navýšit až na 13 000 lidí. Ubytování pro uprchlíky zde tvoří většinou dvoupatrové budovy původně sloužící jako ubytování pro rekruty, kterých se zde vystřídá více než 150 000 za rok.

Zdroj: Architectural Digest (USA)

Francie posiluje vojenskou spolupráci s Austrálií

Francie a Austrálie zahájily jednání o možném prohloubení vojenské spolupráce, která by zvýšila vzájemnou interoperabilitu mezi oběma zeměmi.

V rámci dohody by australská vláda povolila přístup francouzským lodím a vojákům do některých přístavů a základen. Výměnou by se měly francouzské firmy podílet na stavbě 12 ponorek pro australské námořnictvo. Dohoda by tak mohla vyústit až v permanentní vojenskou přítomnost Francie na australské půdě.

Francie je díky svým zámořským teritoriím Nové Kaledonie a Francouzské Polynésie v tomto regionu vojensky dlouhodobě aktivní, nicméně vzrůstající čínská asertivita nutí Paříž hledat cesty, jak svoji přítomnost v Tichomoří posílit.

Zdroj: The Sydney Morning Herald (Austrálie)

Izrael plánuje zakročit proti íránskému jadernému programu

Izrael má v plánu zakročit proti postupujícímu íránskému jadernému programu a íránským aktivitám na Blízkém východě, prohlásil náčelník generálního štábu izraelské armády Aviv Kohavi.

Takové izraelské operace budou podle něj vyžadovat kvalitnější zpravodajství a výzbroj, „nedávné navýšení výdajů na obranu má sloužit právě tomuto účelu,“ dodal.

Na tyto výroky reagoval šéf íránské armády Abdolrahim Mousaví s tím, že Írán je v případě izraelského útoku připraven podniknout tvrdé odvetné kroky. Vyostřená rétorika z obou stran přichází v době, kdy se Čína, Rusko, Německo, Velká Británie a Francie snaží dostat Spojené státy a Írán zpátky k jednacímu stolu ohledně tzv. íránské jaderné dohody.

Zdroj: Al Jazeera (Katar)

Letectvo USA se musí nechat do dvou měsíců očkovat

Velitelství amerických vzdušných sil oznámilo, že všichni letci Spojených států v aktivní službě se do dvou měsíců musí nechat plně naočkovat proti nemoci covid-19, jinak riskují trest podle platného kodexu vojenské justice.

Aby danou uzávěrku letci stihli, musí zahájit svůj očkovací proces nejpozději na konci září.

V současnosti je v řadách amerického letectva a vesmírných sil necelých 300 tisíc plně naočkovaných vojáků, což tvoří zhruba dvě třetiny z jejich celkového počtu.

Námořnictvo a námořní pěchota stanovila minulý týden 90denní horizont pro očkování svých příslušníků.

Zdroj: Military.com (USA)

Estonsko navrhuje povinný unijní závazek výdajů na kyberbezpečnost

Estonský ministr pro zahraniční obchod a IT Andres Sutt navrhnul vytvoření společného unijního závazku pro výdaje na kyberbezpečnost, podobně jako funguje dvouprocentní závazek výdajů na obranu u NATO.

Sutt zdůraznil, že kyberbezpečnost je dlouhodobě podfinancovaná. Aby byla digitalizace ve veřejném i soukromém sektoru úspěšná, EU ji podle něj musí zařadit mezi své priority.

Jeho návrh se nicméně setkal pouze s vlažným ohlasem. Zástupci Irska a Rakouska v reakci na návrh upozornili, že investice do kyberbezpečnosti jsou důležité, nicméně k úspěšnému boji s kyberútoky je v prvé řadě nutné vystopovat a odstřihnout financování kriminálníků.

Zdroj: EurActiv (Brusel)

Němci přepravili 38 Afghánců do Kosova

Německé letectvo přepravilo 1. září na žádost Severoatlantické aliance 38 Afghánců z americké letecké základny Ramstein do kosovského hlavního města Prištiny.

Informoval o tom mluvčí německého ministerstva obrany. Důvod nicméně nezmínil. Základna Ramstein při srpnové evakuaci z Afghánistánu hostila 34 000 uprchlíků před Tálibánem, většina z nich byla poté převezena do USA.

Kosovo minulý měsíc oznámilo, že je připraveno dočasně přijmout na 2 000 afghánských uprchlíků, necelá polovina již do země přicestovala. Tato malá balkánská země se uchází o členství v EU i NATO, nicméně kvůli neuznání ze strany některých členských států je zatím kosovské členství v těchto organizacích blokováno.

Zdroj: Die Zeit (Německo)

Tálibán umožní 200 Američanům opustit Afghánistán

Hnutí Tálibán dovolí 200 americkým civilistům a občanům třetích zemí, kteří zůstali v Afghánistánu i po americké evakuaci, opustit zemi.

Využít by k tomu měli komerční lety z kábulského letiště. Potvrzení ze strany hnutí přichází po devíti dnech od konečného termínu pro spojeneckou evakuaci.

Spojenci evakuovali před postupujícím Tálibánem více než 122 tisíc lidí. Po uplynutí srpnové lhůty uvázlo na kábulském letišti kolem tisíce lidí, které Tálibán údajně držel jako rukojmí pro lepší vyjednávací pozici.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Afghánistán: Tálibán představil složení nové vlády

Tálibán oznámil složení nové prozatímní afghánské vlády a prohlásil zemi za islámský emirát.

Vláda je tvořena výhradně z mužů a hlavními osobnostmi jsou přední vůdci Tálibánu notoricky známí z páchání útoků na americké síly v Afghánistánu.

Tálibánskou vládu povede Mulla Muhammad Hassan Achund, jeden ze zakladatelů extremistického islamistického hnutí, který se nachází na černé listině Organizace spojených národů. Ministrem vnitra se stane FBI hledaný a obávaný vůdce militantní skupiny sítě Hakkání, Sirádžuddín Hakkání. Síť Hakkání je označena za teroristickou organizaci s napojením na Al-Káidu. Sirajuddin Hakkání je Američany hledaný za teroristické útoky na americké cíle v Afghánistánu.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Tým NATO pro čelení hybridním hrozbám dorazil do Litvy

Speciální tým Severoatlantické aliance pro podporu v čelení hybridním hrozbám dorazil do Litvy, aby pomohl s řešením migrační krize a jiného nátlaku ze strany litevských sousedů, oznámilo litevské ministerstvo obrany.

Tým provede analýzu hybridní agrese, které byla Litva vystavena, a navrhne opatření ke zlepšení připravenosti Litvy a celé Aliance vůči hybridním hrozbám, dodalo ministerstvo.

NATO vysláním týmu reaguje na situaci u hranic Aliance s Běloruskem a Ruskem. „Aliance monitoruje situaci na hranicích s Běloruskem, které vyvíjí tlak na sousedy Litvu, Lotyšsko a Polsko vyvoláváním migrační krize,“ uvedl velitel týmu pro čelení hybridním hrozbám Michael Ruhle.

Do Litvy tento rok z Běloruska přišlo ilegálně na 4 100 migrantů, oproti 81 za celý rok 2020. Vilnius obvinil Minsk z prudkého nárůstu počtu ilegálních migrantů, situaci označil za „hybridní agresi“.

Zdroj: The Baltic Times (Litva)

Afghánistán: Pandžšír představuje pro Tálibán problém

Tálibán oznámil, že převzal kontrolu nad celým Afghánistánem včetně provincie Pandžšír, která se po odchodu spojenců ze země vzepřela nadvládě Tálibánu.

Avšak vůdce odboje v Pandžšíru uvedl, že jeho jednotky bojovníkům Tálibánu stále odolávají. Pro Tálibán to může představovat problém z hlediska stability a možnosti vedení guerillové války ze strany rebelů.

„Pandžšír, poslední država rebelů byla dobyta,“ uvedl mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. Na to Tálibánu odvětil vůdce povstalců z Pandžšíru Ahmad Masúd, syn legendárního proti-tálibánského velitele Ahmada šáha Masúda: „Jsme v Pandžšíru a náš odboj bude pokračovat.“ Mluvčí povstalců uvedl, že i přestože Tálibán v Pandžšíru obsadil města a hlavní silnice, odboj pokračuje v horách a údolích.

Zdroj: France24 (Francie)

USA: útoky z 11. září přilákaly ke vstupu do armády nejvíce rekrutů od Pearl Harboru

V důsledku teroristických útoků al-Káidy z 11. září 2001 vstoupilo do americké armády nejvíce rekrutů od druhé světové války, kdy Japonci zaútočili na americkou základnu Pearl Harbor na Havaji.

Vstup do armády byl pro mnohé Američany způsobem, jak pomstít ty, co 11. září zahynuli. Motivem tak bylo dopadení strůjce útoků Usámy bin Ladina a zničení al-Káidy.

„Obecně si myslím, že je to ta samá skupina patriotů (co se hlásí do služby v armádě), ale jsou zde tací, co by jinak do armády nevstoupili (pokud by nikdy nedošlo k 11.září) a řekli si ‚můžu nějaký čas sloužit naší zemi‘,“ říká náborář americké armády Kyle Wheeler.

Po útocích vstoupilo do armády na 181 tisíc Američanů. Ministerstvo obrany Spojených států zaznamenalo 8% nárůst v zájmu o službu v armádě. Podobnou reakci měl mezi americkou populací nevyprovokovaný útok Japonska na Pearl Harbor v roce 1941.

Zdroj: Fox News (USA)

HMS Queen Elizabeth doplula do Japonska

Velká Británie předvedla svoji letadlovou loď HMS Queen Elizabeth japonskému ministru obrany a dalším vojenským představitelům na námořní základně poblíž Tokia.

Velká Británie zahajuje svou trvalou přítomnost v regionu Pacifiku a Jihočínského moře. Cílem je stabilizovat region a odstrašit Čínu před případnou agresí.

„Návštěva britské letadlové lodě má velký význam pro udržení svobodné plavby v regionu Indo-Pacifiku,“ uvedl při návštěvě HMS Queen Elizabeth japonský ministr obrany Nobuo Kishi.

Japonsko v reakci na rostoucí čínskou aktivitu v Jihočínském moři a okolí Tchaj-wanu ve své nejnovější strategickém dokumentu označuje Čínu za největší hrozbu pro japonskou bezpečnost. Zároveň Japonsko posiluje svou vojenskou spolupráci se spojenci a plánuje nasadit na své modifikované letadlové lodě stíhací letouny nové generace F-35B.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Německo vyzvalo Rusko k ukončení kyberútoků

Německá vláda vyzvala Rusko, aby okamžitě přestalo s ilegálními kybernetickými aktivitami.

Německý parlament měsíce varoval před kybernetickými útoky ze strany ruských zpravodajských služeb. Nyní však poprvé veřejně vyzývá Moskvu k ukončení těchto aktivit.

Výzva se soustředí zejména na aktivity ruské vojenské rozvědky GRU, která se kybernetickými útoky snaží šířit dezinformace či získat citlivé informace od politiků a dalších důležitých osob.

Členové německého parlamentu upozorňují na hrozbu kybernetických aktivit ze strany Ruska delší dobu. Obávají se růstu kybernetických útoků a šíření dezinformací v Německu před parlamentními volbami.

Zdroj: Süddeutsche Zeitung (Německo)