natoaktual.cz

Členové RB OSN vyzývají Rusko ke stažení vojsk z území Gruzie

Členové Rady bezpečnosti OSN vyzvali Rusko k okamžitému stažení vojsk z okupovaného území Gruzie.

Osm členů Rady bezpečnosti OSN v prohlášení odsoudilo ilegální ruskou invazi Gruzie z roku 2008 a vyzvali Moskvu, aby okamžitě stáhla své vojáky z okupovaného území a dodržovala všechny body příměří, které ukončilo konflikt mezi Ruskem a Gruzií. Členové RB OSN poukázali na agresivní trend ruské zahraniční politiky a jeho provokace vůči sousedním státům.

Mezi státy, které vydaly prohlášení, je Francie, Irsko, Norsko, Velká Británie, Spojené státy americké či Japonsko.

Zdroj: Agenda (Gruzie)

Stoltenberg: NATO je připraveno intervenovat v Kosovu

Severoatlantická aliance je v případě eskalace napětí mezi Kosovem a Srbskem intervenovat, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg.

NATO v Kosovu posiluje svoji peacekeepingovou misi v reakci na rostoucí napětí mezi Bělehradem a Prištinou, uvedl Stoltenberg. Jsme připraveni intervenovat, pokud by byla ohrožena stabilita a mír v oblasti. „Učiníme všechny nezbytné kroky k tomu, abychom zajistili bezpečné prostředí a svobodu pohybu pro všechny obyvatele Kosova,“ doplnil Stoltenberg. Spojenecká peacekeepingová mise v Kosovu s označením KFOR je složena z téměř 4 tisíc aliančních vojáků.

Napětí mezi Kosovem a Srbskem vyvolala vlna nepokojů v severním Kosovu. Plánovaná schůzka mezi představiteli obou znepřátelených stran se má věnovat nedávným nepokojům a pomoci snížit napětí v regionu.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Švédsko dodrží dohodu s Tureckem o vstupu do NATO

Švédsko dodrží podmínky dohodnuté v memorandu s Tureckem o vstupu do Severoatlantické aliance, prohlásila švédská premiérka Magdalena Anderssen.

Stockholm vydal prvního člověka stíhaného v Turecku za podvod. „Učinili jsme toto rozhodnutí v souladu se švédským i mezinárodním právem,“ uvedla Anderssen. Vydání hledaných osob do Turecka je součástí tureckých podmínek pro ratifikaci členství Švédska do NATO.

Součástí dohody je také učinění nezbytných kroků k zastavení teroristických útoků na území Turecka ze strany kurdských odbojových organizací.

Zdroj: Hurriyet Daily News (Turecko)

Šéf NATO vyzval ke stažení Rusů ze Záporožské jaderné elektrárny

Inspektoři Organizace spojených národů potřebují získat přístup k jaderné elektrárně v ukrajinském Záporoží, vyzval šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.

Záporožskou jadernou elektrárnu kontroluje v současné době ruská armáda. „Okupace elektrárny Rusy představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost zařízení a výrazně zvyšuje riziko jaderného incidentu. Je nezbytné dovolit inspektorům z mezinárodní agentury pro jadernou energii (IAEA) elektrárnu prohlédnout a zajistit stažení ruských vojsk z největší jaderné elektrárny v Evropě,“ prohlásil generální tajemník NATO.

Zdroj: France 24 (Francie) Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR/USA)

Čína se zúčastní cvičení v Rusku

Čínští vojáci se zúčastní mezinárodního cvičení v Rusku, uvedlo čínské ministerstvo obrany.

Ruské vojenské cvičení Vostok s účastí zahraničních vojáků proběhne na přelomu srpna a září, oznámilo dříve ruské ministerstvo obrany. Peking s Moskvou udržuje blízké vztahy v oblasti bezpečnosti. Čína chce tyto vztahy dále posilovat i navzdory mezinárodním sankcím vůči Moskvě.

„Cílem cvičení je prohloubit praktickou a přátelskou kooperaci s participujícími armádami, posílit strategickou úroveň spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi a schopnost reakce na různorodé bezpečnostní hrozby,“ uvedl Peking. Ruského cvičení Vostok se také zúčastní vojáci z Indie, Běloruska, Mongolska či Tádžikistánu.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Německé letectvo poprvé míří na cvičení do Tichomoří

Německé letectvo vyslalo skupinu letadel na cestu kolem světa na plánované cvičení v Tichomoří.

Tento unikátní přelet má ukázat operační schopnosti německého letectva a podpořit jeho spojence, kteří se cvičení účastní.

Šest letounů Eurofighter, se speciálním nátěrem s vlajkami Německa, Singapuru, Austrálie, Jižní Koreje a Japonska, vystartovalo z německé letecké základny v Neuburgu. Společně s dalšími sedmi letadly, včetně tří tankerů, mají za cíl doletět během 24 hodin do více než 10 000 km vzdáleného Singapuru.

„Chceme ukázat, že jsme schopni přesunu do Asie během jednoho dne,“ prohlásil velitel německého letectva generál Ingo Gerhartz.

Zdroj: Defense News (USA)

Francouzi po devíti letech opouštějí Mali

Francouzská armáda se po devíti letech stahuje z Mali.

Poslední francouzská jednotka opustila zemi toto pondělí. Je tomu devět let od doby, kdy byly francouzské jednotky vyslány do Západní Afriky za účelem ochrany obyvatel před islámskými extremisty.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil plán na stažení vojsk před šesti měsíci. Učinil tak v reakci na rostoucí napětí mezi francouzskými vojsky a vládnoucí malijskou juntou.

Macron, společně s dalšími evropskými lídry, však opakovaně ubezpečil, že stažení vojsk z Mali nebude znamenat konec ochrany místních obyvatel před islámským extremismem.

Zdroj: France 24 (Francie)

Lepší, rychlejší, spolehlivější. Poláci kupují jihokorejské stíhačky

Polská armáda na konci července oznámila jeden ze svých největších nákupů vojenské techniky v historii.

Jižní Korea Polsku dodá vojenskou techniku za více než 14 miliard dolarů. Za nákupem stojí rostoucí napětí v Evropě.

Dohoda se týká například nákupu 1 000 tanků K2, téměř 700 houfnic nebo 48 kusů stíhacích letounů FA-50. Nové letouny by měly nahradit zastaralé sovětské stroje MiG-29 a Su-22.

Polská armáda již několik let vlastní letouny F-16, které v minulosti Polsko nakoupilo od Spojených států amerických. Právě letouny F-16 se do jisté míry velmi podobají jihokorejským FA-50, což by mělo značně ulehčit výcvik nových pilotů. „Pilotovi, který byl cvičen na FA-50, stačí jen několik málo hodin, aby byl schopný létat s F-16,“ prohlásil polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.

Zdroj: Business Insider (USA)

Drony s výbušninami zaútočily na americkou základnu v Sýrii

Vojenská základna Spojených států amerických al-Tanf v Sýrii se stala terčem útoku několika dronů s výbušninami.

Během útoku nedošlo k žádným škodám nebo zraněním, oznámila americká armáda.

Při útoku se vojákům podařilo jeden z útočících dronů včas zneškodnit. Dalšímu dronu se však podařilo vlétnout do jedné z budov na základně. Následná exploze ale naštěstí nikoho nezranila.

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Zdroj: Fox News (USA)

Americké F-22 chrání evropský vzdušný prostor v rámci mise NATO

Letectvo Spojených států amerických se podílí na zabezpečení evropského vzdušného prostoru v rámci mise Severoatlantické aliance, která se koná v reakci na probíhající ruskou invazi na Ukrajinu.

Do akce Američané poslali své moderní stíhače páté generace F-22 Raptor.

„Spojené státy, společně se svými aliančními a světovými partnery, jsou odhodlané plnit své bezpečnostní závazky a jasně vyjádřit postoj NATO v otázkách evropské bezpečnosti a stability,“ oznámilo americké letectvo.

Zdroj: Defence Blog (USA)

USA: vesmírné síly převzaly kontrolu nad armádní satelitní komunikací

Vesmírné síly Spojených států amerických převzaly od pozemních sil kontrolu nad vojenskými satelity.

Jedná se o nejnovější krok v rámci reorganizace US Space Force (USSF).

Kromě transferu vojenských satelitů pod kontrolu USSF Spojené státy přesunou 500 pracovníků z armádního velitelství vesmírné a raketové obrany na základnu USSF v Coloradu. Pozemní síly také přesunou 78 milionů dolarů ze svého rozpočtu do rozpočtu amerických vesmírných sil. Reorganizace USSF má pomoci nejmladší složce amerických ozbrojených sil k posílení jejích schopností zajišťovat obranu vesmírné infrastruktury Spojených států.

Zdroj: Millitary.com (USA)

Think-tank: Německo nesplní závazek NATO dávat na obranu 2 % HDP

Německo i přes nárůst obranných výdajů nesplní svůj slib dávat na obranu 2 % HDP, uvedl německý ekonomický think tank.

Berlín nesplní závazek Severoatlantické aliance o výdajích na obranu i přes navýšení rozpočtu pro armádu, míní německý think tank German Economic Institute. Ten očekává, že v příštím roce Německo nesplní svůj cíl o 18 miliard eur. V roce 2027 budou německé výdaje na obranu těsně pod hranicí 2 % HDP. Tehdy bude 100miliardový fond téměř vyčerpaný.

Zdroj: Politico (USA)

Jsme plně kompatibilní s NATO, tvrdí finský ministr obrany

Finsko je již plně kompatibilní s armádami Severoatlantické aliance, míní finský ministr obrany Antti Kaikkonen.

„Dlouhodobě jsme rozvíjeli kompatibilitu s armádami NATO. Nyní jsme plně kompatibilní a splňujeme kritéria pro členství v Alianci. Stačí Finsko jen připojit,“ uvedl Kaikkonen.

Podle jeho odhadů by mohlo Finsko oficiálně vstoupit do NATO nejdříve na konci roku 2022. Helsinky výrazně posílí obranné schopnosti Aliance vzhledem k síle finské armády a schopnosti překonávat krize, věří finský ministr obrany.

Zdroj: Helsinki Times (Finsko)

Mali: džihádisté hlásí zabití Wagnerovců

Malijští džihádisté spříznění s al-Káidou ohlásili zabití čtyř žoldáků ruské Wagner Group.

K zabití ruských žoldáků malijskými teroristy mělo dojít během přepadení ve středním Mali u města Bandiagara. Tvrzení potvrdili místní představitelé a zdroj z regionální nemocnice, kde se střetnutí odehrálo. Wagnerovci v Mali pomáhají tamní vládě v boji proti islamistickým vzbouřencům. Rusko kromě žoldáků poskytuje vládě také vojenské vybavení.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Rusko neplatí své vojáky bojující na Ukrajině

Rusku se nedaří dostatečně odměňovat ruské válečné dobrovolníky, mnoho z nich si stěžuje na nevyplácení benefitů, které jim verbíři přislíbili.

Další vojáci hlásí nedostatečné přísuny jídla.

Společně s nedostatkem jídla a neadekvátním platem jsou dobrovolníci ruskou armádou posíláni do situací, na které nejsou cvičeni ani připraveni. Dobrovolní vojáci jsou také nespokojeni se svým vedením, vyplývá ze zprávy amerického think-tanku Institute for the Study of War (ISW).

„Ruští představitelé údajně staví rekruty bez zkušeností do velitelských pozic. Ruská armáda nezvládá vojákům poskytovat dostatečné zásoby jídla, munice či cigaret. Zároveň armáda nepohřbívá vojáky zabité na bojišti,“ stojí ve zprávě ISW. Podle amerického think-tanku navrátivší se dobrovolníci si stěžují na to, že byli podvedeni, a někteří uvedli, že se s nimi zacházelo podstatně hůře než s regulérními vojáky ruské armády.

Zdroj: Newsweek (USA)

Umístění nových základen v USA mohou ovlivnit potratové zákony

Představitelé letectva Spojených států amerických mají po dvou letech rozhodnout, zda se americké Vesmírné velitelství přesune ze státu Colorado do Alabamy.

Novou překážku však může představovat potratový zákon. V Alabamě jsou totiž potraty až na velmi omezené výjimky zakázané.

Americký nejvyšší soud v červnu zrušil ústavní právo na potraty, a právní odpovědnost tak zcela přesunul na jednotlivé americké státy. Množí se tak obavy ohledně lékařské péče pro pracovníky velitelství.

„Máme obavy, že by se někteří pracovníci mohli rozhodnout odejít, neboť by mohli být pracovně umístěni do států, v nichž platí restriktivní potratové zákony,“ uvedl Gil Cisneros z Pentagonu.

Zdroj: Military (USA)

Čína pořádá nová cvičení v blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda uspořádá další cvičení kolem Tchaj-wanu poté, co ostrov navštívila delegace zákonodárců ze Spojených států amerických.

Pětičlenná delegace, kterou vedl americký senátor Ed Markey, se na ostrově setkala s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.

„Toto je vážná výstraha Spojeným státům a Tchaj-wanu za pokračování v politických hrách a podkopávání míru a stability napříč Tchajwanským průlivem,“ reagovalo velení čínské armády.

Zdroj: Arab News (Saúdská Arábie)

Jak se změnil život Afghánců po roce vlády Tálibánu?

Rok od pádu bývalé afghánské vlády prezidenta Ašrafa Ghaního a následného převzetí moci Tálibánem, se převrat kromě geopolitiky také drasticky projevil i na životech obyčejných Afghánců.

I přes značnou kritiku se bývalým afghánským vládám s podporou Spojených států amerických podařilo dosáhnout v průběhu dvou dekád mnoha úspěchů. Mezi ně patří například vznik nezávislých médií, prosperita střední třídy, či nárůst počtu dívek ve školách.

Za dvanáct měsíců afghánské vlády se však situace velmi změnila. Afghánským ženám bylo zakázáno pracovat ve většině sektorů, dívkám bylo výrazně omezeno studium a nezávislá média se stala terčem perzekucí. Kromě mnoha dalších lidskoprávních problémů je afghánská ekonomika na pokraji krize.

Mnozí odborníci varují i před novými potenciálními hrozbami, jako je například vznik nových teroristických skupin a organizací. Nedávné zabití vůdce al-Káidy Ajmána Zavahrího je jen malým příkladem tohoto nebezpečí.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

EU tlačí na vyřešení sporů mezi Kosovem a Srbskem

Evropská unie požaduje ukončení vzájemného nepřátelství mezi Srbskem a Kosovem.

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella musí politici nést odpovědnost za jakékoliv násilí.

„Nedávný nárůst agresivní rétoriky mezi politickými představiteli obou zemí, zejména ohledně výroků o válce a konfliktech na západním Balkáně, je velmi znepokojující,“ uvedl Borrell.

Narážel tak na politiky, kteří podle něj musí nést odpovědnost za jakékoliv násilnosti a eskalaci napětí mezi zeměmi.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Macron podepsal protokoly ke vstupu Švédska a Finska do NATO

Francouzský prezident Emanuel Macron podepsal protokoly ke vstupu Finska a Švédska o vstup do Severoatlantické aliance.

Francie se tak stává 23. alianční zemí, která obě žádosti přijala.

„Toto suverénní rozhodnutí Finska a Švédska, našich dvou evropských partnerů, posílí nejen jejich schopnost čelit opravdovým zahraničním hrozbám, ale také významně přispěje k evropské bezpečnosti a jednotě,“ prohlásil Macron.

Žádosti obou severských států dosud přijalo 23 z 30 aliančních zemí. Jedním ze zbývajících sedmi států je i Česká republika, která by obě žádosti měla posvětit do konce srpna.

Zdroj: Yle (Finsko)

Ukrajina: Naším cílem je členství v NATO

Dlouhodobým cílem Ukrajiny je členství v Severoatlantické alianci. Prohlásil to vedoucí kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak, který však zároveň připustil, že ukrajinské členství v Alianci ztěžuje současná agrese Ruska, avšak je „nutné, aby do budoucna měla země právně závazné záruky spojenců...

Nutnost bezpečnostních záruk odůvodnil chováním Ruska po obsazení Krymu a jeho aktivitami v Sýrii. „Moskva používá mírová jednání jako rozptýlení a past, nikoli jako řešení“, zdůraznil Jermak, a proto je podle něj důležité vyvinout nové bezpečnostní záruky, které by byly silné a účinné.

Jermak je spolupředsedou nové mezinárodní skupiny pro bezpečnostní záruky Ukrajině. Skupina má v budoucnu předložit svá doporučení celosvětovému společenství.

Zdroj: Ukrinform (Ukrajina)

Kanadské lodě nebudou součástí námořních jednotek NATO

Poprvé od roku 2014 se kanadské válečné lodě nezapojí do námořních jednotek Severoatlantické aliance střežících evropské vody. Kanada měla své zastoupení ve stálých námořních skupinách NATO od ruské anexe krymského poloostrova v roce 2014.

Jessica Lamirande, mluvčí ministerstva obrany Kanady, uvedla, že je toto rozhodnutí spojené s rozmístěním dvou plavidel do asijsko-pacifické oblasti a také s nutnou údržbou a výcvikem flotily. Kanada místo toho nasadila dvě menší plavidla třídy Kingston, aby spolupracovala s jinou námořní silou NATO, která se zaměřuje na vyhledávání a odstraňování nepřátelských min.

Podle odborníků se jedná o důsledek problémů, se kterými se kanadské námořnictvo v současnosti potýká, jako je zmenšující se flotila stárnoucích lodí a nedostatek vycvičených námořníků. Problémy námořnictva připustil i náčelník generálního štábu obrany, generál Wayne Eyre: „Z hlediska zdrojů jsme napjatí. A tak musíme učinit rozhodnutí, kam a kdy investujeme.“

Zdroj: Global News (Kanada)

USA vyslaly do Evropy dalších 2 400 vojáků

Spojené státy americké vyslaly do Evropy leteckou útočnou divizi, aby pomohla chránit východní křídlo Severoatlantické aliance. Tento krok USA oznámily po prohlášení nejvyššího představitele Kremlu, že Rusko vede válku s Aliancí na ukrajinské půdě.

Téměř 2 400 vojáků bude vysláno do Rumunska, Bulharska, Maďarska a Slovenska, aby uklidnili spojence a odradili protivníky. Divize je uznávaná pro svou bezkonkurenční schopnost útoků ze vzduchu a je schopna vykonávat jakoukoli bojovou nebo pohotovostní misi kdekoli na světě.

Posílená přítomnost NATO v Evropě přichází kvůli obavám, že by se pokračující ruská válka rozšířila za hranice Ukrajiny. Sám ruský prezident Putin sice válku NATO nevyhlásil, avšak varoval, že všechny země, které během ukrajinské ofenzivy vytvářejí strategickou hrozbu pro Rusko, mohou očekávat odvetné údery.

Přestože se NATO do války nezapojilo přímo, členské státy Aliance poskytly Ukrajině vojenskou pomoc a zbraně.

Zdroj: Newsweek (USA)

NATO: Rusko se musí stáhnout z Gruzie

Rusko by mělo dostát svým mezinárodním závazkům a stáhnout své síly z Gruzie. Vyzval jej k tomu Javier Colomina, zvláštní představitel generálního tajemníka Severoatlantické aliance pro Kavkaz a Střední Asii.

Colomina tím poukázal na 14. výročí rusko-gruzínské války z roku 2008, jejíž výsledkem je dosavadní okupace částí Gruzie. Ruské síly v současnosti okupují pětinu gruzínského území, v důsledku čehož byly vysídleny tisíce Gruzínců.

Zdroj: Civil Georgia (Gruzie)

Roste zájem o turecké zbraně

Členské státy Severoatlantické aliance zvyšují svou poptávku po tureckých zbraních. Uvedl to šéf předsednictva tureckého obranného průmyslu Ismail Demir. Podle něj v současnosti Turecko vyváží do více než 170 zemí 230 různých vojenských produktů.

Zatímco v roce 2002 bylo realizováno jen asi 60 projektů, dnes toto číslo přesahuje 750 a téměř polovina z nich byla zahájena v posledních šesti letech. Zájem je zejména o bezpilotní letouny, vozidla a námořní systémy.

Turecko chce nadále zvyšovat export obranného průmyslu. Jedním z kroků, které podniklo pro jeho navýšení, je například implementace zámořské organizace obranného průmyslu a přidělování obchodních konzultantů pod záštitou velvyslanectví Turecka.

Zdroj: Hurriyet Daily News (Turecko)

Tádžikistán prohlubuje vojenskou spolupráci s Uzbekistánem

Prohlubování vojenské a bezpečnostní spolupráce mezi Tádžikistánem a Uzbekistánem dokazuje společné cvičení na hranicích s Afghánistánem.

Hrozby plynoucí z Afghánistánu jsou hlavním důvodem rostoucí spolupráce mezi dvěma středoasijskými republikami.

Společné tádžicko-uzbecké cvičení s názvem „Commonwealth 2022“ se soustředilo na odvrácení napadení hranic obou zemí ze strany Afghánistánu. Simulované napadení hranic bylo podle uzbeckého ministerstva obrany odvráceno pomocí kulometčíků, tanků, dělostřelectva a dalších bojových útvarů participujících armád. Po skončení manévrů se ministři obrany obou zemí dohodli na umožnění výcviku tádžických vojáků v uzbeckých institucích.

Zdroj: The Diplomat (USA)

Rusko dodalo malijské vládě vojenské letouny

Mali získalo od Ruska několik stíhacích letounů a helikoptér.

Moskva je blízkým, byť kontroverzním partnerem malijské junty v boji proti islamistickým militantům.

Mali podle fotografií zveřejněných na oficiálním twitterovém účtu malijského prezidenta obdrželo stíhací letouny Suchoj Su-25, L-39 Albatros a bojové vrtulníky. Podle vyjádření malijského ministra obrany Sadia Camary Mali získalo daleko větší množství letounů, než bylo ukázáno na slavnostním předání ruských letounů. Zbytek je prý již zapojen do bojových operací proti islamistickým vzbouřencům.

Zdroj: VOA (USA)

Tchaj-wan pořádal další vojenské cvičení

Tchajwanská armáda pořádala další vojenská cvičení v reakci na rozsáhlá vojenská cvičení ze strany Číny po návštěvě Tchaj-peje předsedkyní Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu Nancy Pelosi.

Tchajwanská vojenská cvičení reagují na dosud největší čínské cvičení kolem demokratického ostrova, který Peking vnímá za svoji součást. Během cvičení tchajwanská armáda pálila z houfnic do moře na jižní straně ostrova. Tchajwanská armáda odmítla, že by cvičení byla v reakci na čínské cvičení v uplynulém týdnu.

Zdroj: France24 (Francie)

NATO se s Indií dohodlo na pokračování vzájemných jednání

Představitelé Indie a Severoatlantické aliance poprvé jednali o možnostech vzájemné spolupráce v prosinci 2019.

Od té doby další pokračování v jednáních odkládají také z důvodu pandemie covidu-19, nicméně se obnovení dialogu, který by se týkal indických bezpečnostních obav, očekává brzy.

První setkání představitelů Indie a NATO v Bruselu probíhalo za zavřenými dveřmi a vedlo se primárně na politické úrovni tak, aby se obě strany vyvarovaly vytváření závazků pro vojenskou či jinou spolupráci. Podle indického deníku Indian Express se indická delegace snažila zhodnotit možnosti spolupráce při čelení regionálním a globálním problémům. Indie zjistila, že Nové Dillí nemá společné zájmy s NATO ohledně Ruska a Tálibánu. Společné zájmy naopak Indie s NATO má částečně ohledně Číny, která je indickým hlavním geopolitickým rivalem.

Další série jednání by tak mohla řešit zejména Čínu, dále terorismus, Afghánistán a s tím spojenou roli Pákistánu v Tálibánem ovládané zemi.

Zdroj: Nine News (Austrálie)

Turecko bude v USA jednat o nákupu stíhaček F-16

Turecká delegace přicestuje do Washingtonu na jednání o nákupu stíhacích letounů F-16, uvedlo turecké ministerstvo obrany.

Americký prezident Joe Biden na summitu Severoatlantické aliance svému tureckému protějšku slíbil umožnění prodeje stíhacích letounů F-16, které by posílily stárnoucí tureckou leteckou flotilu. Senátoři amerického Kongresu nastavili podmínky pro schválení dodávek letounů do Turecka.

Hlavní podmínkou je ukončení územního sporu mezi Tureckem a Řeckem ve Středozemním moři. „Nemůžeme přijmout tyto podmínky. Naším přáním je, aby podmínky Senát stáhnul,“ prohlásil turecký ministr obrany Hulusi Akar před vysláním delegace do Washingtonu.

Zdroj: Al Arabiya (Spojené arabské emiráty)

Americké velitelství pro Afriku má nového šéfa

Velitelství sil Spojených států amerických pro Afriku (AFRICOM) bude nově velet generál Michael Langley.

Jeho hlavním úkolem bude čelit rostoucímu vlivu Číny na kontinentě a hrozbám ze strany extremistů.

Langley je prvním Afroameričanem, který dosáhl hodnosti čtyřhvězdičkového generála v americké námořní pěchotě.

„Jsem si vědom, že mám spoustu práce. My všichni máme spoustu práce,“ řekl Langley na ceremoniálu na velitelství AFRICOM v německém Stuttgartu. Na pozici vystřídal generála Stephena Townsenda, který odchází do výslužby.

Townsend při inauguračním ceremoniálu vyzval ke zvýšenému zájmu o Afriku. „Spojené státy si nemohou dovolit Afriku ignorovat. Africký kontinent je plný potenciálu, ale také výzev. Zároveň Afrika stojí na historické křižovatce. Na jedné straně stojí autoritářství, zhoubný zahraniční vliv společně s terorismem a ekonomickými a nutričními problémy. Na druhé straně pomyslné křižovatky však stojí mír, bezpečí, demokracie, rozvoj a vláda práva,“ prohlásil odcházející velitel AFRICOM Stepehn Townsend.

Zdroj: VOA (USA)

USA poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc

Spojené státy americké v nadcházejícím účetním období poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 5,5 miliardy dolarů.

Spojené státy za aktuální fiskální rok od začátku ruské války na Ukrajině v únoru 2022 poskytly Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 8,5 miliardy dolarů. Celkově v roce 2022 Washington zatím pomohl Ukrajině 18 miliardami dolarů. Kromě nákupu vojenského materiálu mají finanční prostředky také pomoci Kyjevu udržet v chodu základní sociální služby a pomoci válkou strádající populaci.

Pomoc Ukrajině v obraně proti ruské invazi je čerpána ze 40miliardového balíčku schváleného americkým Kongresem v květnu 2022.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Výbuchy otřásly ruskou vojenskou základnou na Krymu

Ruskou leteckou základnou Saky na anektovaném Krymu stovky kilometrů za frontovou linií otřásly mohutné exploze.

Vysoce postavený ukrajinský představitel naznačil, že exploze na ruské letecké základně Saky mohly být dílem partyzánských sabotérů. Dle ruského ministerstva obrany byla exploze na západním pobřeží poloostrova Krym způsobena detonací skladů letecké munice.

Moskva dříve několikrát varovala Ukrajinu, že jakýkoliv útok na okupovaný Krym z jejich strany povede k masivní odvetě. Kyjev však jakoukoliv spoluúčast na explozích odmítá. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Mychajlo Podoljak, naopak tvrdí, že za výbuchem může stát ruská neschopnost.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Spojenci si pochvalují španělské dělostřelectvo na misi NATO v Lotyšsku

Španělská dělostřelecká jednotka získala pochvalu za odvedenou práci při misi Severoatlantické aliance v Lotyšsku.

Jednotka tam sloužila v rámci předsunutého bojového uskupení NATO (NATO Enhanced Forward Presence).

Jednotka španělského dělostřelectva ze základny Cid Campeador ve španělské provincii Burgos měla na misi NATO v Lotyšsku za úkol posilovat obranyschopnost a odstrašení. Součástí předsunutého bojového uskupení NATO byla jednotka pět měsíců. Španělská jednotka přispěla spojeneckému dělostřelectvu misi eFP NATO v Lotyšsku ATP houfnicí ráže 155mm a protidělostřeleckým radarovým systémem ARTHUR. Jedná se o první takové nasazení zmíněných systémů na misi eFP v Lotyšsku.

Zdroj: Atalayar (Španělsko)

Biden podepsal dokumenty pro vstup Švédska a Finska do NATO

Americký prezident Joe Biden podepsal dokumenty stvrzující vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance.

„Byl a je to zlomový okamžik nejen pro Evropu a Spojené státy, ale pro celý svět,“ uvedl Biden při podpisu.

Švédsko a Finsko o vstup do NATO požádalo po ruské invazi na Ukrajinu i přes výhrůžky směřující z Moskvy. Spojenci po summitu NATO v Madridu podepsali protokoly o přistoupení dvou skandinávských států. Aby se Finsko společně se Švédskem staly součástí Aliance, je potřeba ratifikace parlamentů všech 30 členských států NATO.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

USA a Indie plánují vojenské cvičení poblíž čínských hranic

Spojené státy americké se mají zúčastnit společného vojenského cvičení s Indií poblíž hranic s Čínou.

Cvičení se bude konat v polovině října v indickém státě Uttarákhand přibližně 100 kilometrů od tzv. linie aktuální kontroly. Linie aktuální kontroly je volně definovaná de facto hranice mezi Indií a Čínou, která vznikla po čínsko-indické válce v roce 1962 po dlouhodobých historických neshodách.

Vztahy mezi Indií a Čínou jsou napjaté. V červnu 2020 došlo ke krvavému střetu mezi zeměmi v Himalájích, při kterém zahynulo nejméně 20 indických a 4 čínští vojáci. Napětí nedávno také stouplo poté, co Čína postavila most přes jezero Pangong Tso ležící podél sporné hranice. Krok, který indická vláda odsoudila jako „nezákonnou okupaci.“

Jakékoli vojenské provokace mezi Indií a Čínou by mohly mít vážné následky. Obě země mají jaderné zbraně a v pohraniční oblasti mají početnou vojenskou přítomnost.

Zdroj: CNN (USA)