natoaktual.cz

Biden už nechce bojovat v Iráku

Americký prezident Joe Biden oznámil, že s koncem letošního roku vstoupí přítomnost amerických vojáků v Iráku do nové fáze.

„Naší rolí v Iráku bude (...) trénovat irácké vojáky, spolupracovat s nimi a pomáhat jim vypořádat se s ISIS, pokud se objeví, ale od konce letošního roku už nebudeme aktivně působit v oblastech bojů, “ sdělil novinářům po schůzce s iráckým premiérem Mustafou Kázimím.

V Iráku se nachází asi 2 500 příslušníků amerických ozbrojených sil. Změna náplně jejich mise přichází jednak v souvislosti se změnou povahy konfliktu, a jednak je pravděpodobně výsledkem tlaku, který na Kázimího vyvíjejí skupiny napojené na Írán. Nejspíše právě kvůli omezení vlivu Íránu, který je vůči USA dlouhodobě nepřátelský, se ale američtí vojáci ze země zatím nestáhnou.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Turecko dodalo na Ukrajinu první bojový dron

Ukrajinské námořnictvo si převzalo první ze šesti bojových dronů TB2, které si Ukrajina před dvěma lety objednala u turecké zbrojařské společnosti Baykar.

Nákup vyjde ukrajinské ministerstvo obrany na 69 milionů dolarů. Zbylé drony by si měly ukrajinské ozbrojené síly převzít do konce roku.

Ukrajina a Turecko v posledních letech posílily vzájemnou obrannou spolupráci. Zatímco Ukrajina má dodat do Turecka motory pro nové bojové vrtulníky a plynové turbíny pro pohon lodí, Turecko krom dronů dodá Ukrajině také nové korvety, z nichž první by do služby měla vstoupit v roce 2023.

Další rozvoj této spolupráce se ovšem snaží brzdit Rusko, které okupuje části Ukrajiny a které do Turecka nedávno dodalo protiletadlové systémy S-400. Prostřednictvím svého ministra zahraničí dala Moskva jasně najevo, že se jí takové chování nelíbí: „Důrazně doporučujeme našim tureckým kolegům, aby pečlivě posoudili situaci a nepřispívali k podpoře militaristických nálad v Kyjevě,“ prohlásil Sergej Lavrov.

Zdroj: Defense News (USA)

Španělsko řeší sochu fašistického vojáka

Debaty nad minulostí a současností legionářské jednotky rozvířila nadživotní socha legionáře.

Španělská cizinecká legie je elitní jednotka španělské armády, která ve třicátých letech sehrála zásadní roli při vzestupu diktátora a jejího někdejšího velitele Francisca Franca. Dodnes je však tato jednotka součástí španělských ozbrojených sil.

Debaty nad její minulostí a současností opět rozvířila nadživotní socha legionáře od sochaře Salvadora Amayi. Kromě fašistické minulosti si s sebou Legie totiž nese také minulost plnou krvavých potlačování nepokojů ve španělských državách v Africe. Situace tak trochu připomíná debatu, kterou okolo soch historických osobností vyvolalo hnutí Black Lives Matter. „Toto dílo je určeno pro všechny, kteří milují Španělsko, bez ohledu na ideologii,“ brání však sochu autor.

Naopak podle vojenského historika Luis Gonzalo Segura oslavování Legie nadživotní sochou jejího příslušníka není vhodné: „Legie si žádnou poctu nezaslouží. Ani v Madridu, ani nikde jinde. (…) Nevím o žádné jiné evropské zemi, která by vzdávala hold jednotce, jejíž historii tvoří masakry, vraždy, znásilnění, mučení a mrzačení,“ vysvětluje. „Skupiny zleva budou vždy protestovat proti všemu, s čím se neztotožňují,“ kontruje ovšem Amaya.

Rozhodnutí o tom, kde a zda vůbec někde bude socha stát, bude nyní rozhodovat madridská radnice. Ať už toto rozhodování dopadne jakkoliv, lze očekávat další ostré reakce.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Američané bombardovali teroristy v Somálsku

Americká vojenská letadla v Somálsku bombardovala pozice milic aš-Šabáb napojených na al-Káidu.

Během jednoho týdne provedli Američané hned dva letecké údery. První proběhl 20. července a druhý o tři dny později. Oba byly provedeny na základě žádosti spřátelených somálských sil.

Takový postup se ale nelíbí některým politikům z Demokratické strany. Například senátor Chris Murphy, který stojí v čele podvýboru pro zahraniční vztahy, kritizoval Pentagon za to, že schvaluje i útoky na cíle neznamenající hrozbu pro americké vojáky. „Je na čase přestat využívat takových pochybných záminek k provádění podobných válečných operací. Tento postup se bohužel napříč americkými vládami stal běžnou praxí,“ prohlásil.

Zdroj: Defence Web (JAR)

Při teroristickém útoku v Sýrii zahynuli dva turečtí vojáci

Pří útoku na turecké obrněné vozidlo v Sýrii zahynuli nejméně dva turečtí vojáci.

Další dva pak byli při útoku zraněni. Oba ranění byli následně rychle převezeni do nemocnice.

Turecká armáda na tento útok následně tvrdě odpověděla protiúderem na postavení nepřítele, při němž „zneškodnila“ sedm teroristů. Odvetné operace ale pokračují i nadále.

Zdroj: Hurriyet Daily News (Turecko)

Jižní Korea chce více spolupracovat s NATO

Severoatlantická aliance a Jižní Korea budou pracovat na posílení vzájemné spolupráce.

Dohodli se na tom členové výboru jihokorejského parlamentu pro zpravodajské informace a ředitel kanceláře generálního tajemníka NATO Stian Jenssen během návštěvy korejské delegace v Bruselu.

„Jednání se zabývala situací na Korejském poloostrově, vzestupem Číny i příležitostmi pro užší spolupráci mezi NATO a Korejskou republikou, a to například v oblastech kybernetické obrany a kontroly zbraní,“ okomentovala Aliance setkání, které proběhlo jen pár dní poté, co NATO odsoudilo škodlivé kybernetické aktivity, jako bylo například nedávné napadení serverů společnosti Microsoft, z nějž Aliance viní právě Čínu.

Aliance již dříve uvedla, že si klade za cíl posílit spolupráci s podobně smýšlejícími partnery, například v asijsko-pacifickém regionu. Prostřednictvím Jennsena pak Aliance ocenila Korejskou republiku za to, jak podporovala úsilí NATO v Afghánistánu.

Zdroj: United Press International (USA) 

Ženám v britské armádě se nedostává spravedlnosti, tvrdí poslanci

Podle zjištění britského parlamentního výboru pro obranu se ženy, které byly v armádě šikanovány či zneužívány, jen s obtížemi domáhají svých práv.

Ve svém prohlášení poslanci uvádí, že obětem různých forem zneužívání uvnitř armády je „odepírána spravedlnost“ a že současný proces podávání stížností je „žalostně neadekvátní“. Navrhují proto, aby podobné případy již neřešila vojenská justice, ale aby došlo k jejich předání civilním soudům. Dále pak požadují, aby obvinění ze šikany, obtěžování a diskriminace vyšetřoval uvnitř ozbrojených sil nový orgán, který nebude napojen na současnou strukturu velení.

Ženy tvoří asi 12 % příslušníků britských ozbrojených sil a průzkumy ukazují, že se v tomto prostředí velmi snadno stávají oběťmi šikany či obtěžování. Například u případů obvinění ze znásilnění je však v prostředí vojenské justice pravděpodobnost odsouzení obviněného asi čtyřikrát až šestkrát menší než v justici civilní.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Americký bezpečností expert: NATO musí Balkán ochránit před Srbskem

„Je načase, aby Evropská unie a Severoatlantická aliance zaujaly vůči Srbsku realistický postoj a aby Washington vyslal jasný signál, že NATO všechny jeho sousedy před ‚plány z Bělehradu‘ ochrání,“ nechal se během rozhovoru slyšet americký expert na otázky Balkánu Daniel Serwer.

Serwer přitom zdůrazňuje, že srbský prezident Aleksandar Vučić usiluje o vytvoření jednotného státu všech Srbů, a připomíná, že poslední podobný pokus skončil válkou. „Srbsko má osm sousedů, z nichž všichni mají srbské menšiny, i když v Bulharsku je tato menšina přece jen menší. Šest z nich je pak členskými státy NATO (…) a další dva mají na svém území jednotky NATO a EU,“ dodává.

Zdroj: B92 (Srbsko)

Macron zamířil do Polynésie, řeší změnu klimatu i Čínu

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyrazil na návštěvu Francouzské Polynésie, autonomního zámořského území Francie, kde Francouzi v minulosti prováděli testy svých jaderných zbraní, a které se dnes obává globální změny klimatu a rostoucího vlivu Číny.

Macron se zaměří i na dědictví francouzských jaderných testů. „Během této návštěvy má pan prezident v úmyslu navázat silný a transparentní dialog prostřednictvím několika konkrétních kroků, jako je otevření státních archivů a individuální odškodňování,“ okomentoval Macronovy záměry jeden z jeho úředníků. Jde o reakci na zprávu serveru Disclose, podle níž francouzské úřady o míře zamoření souostroví v minulosti lhaly.

Dále se Macron chce věnovat vlivu Číny, která se v oblasti snaží stát dominantním hráčem. Čína je totiž pro ostrovy v Pacifiku hlavním obchodním partnerem a snaží se tohoto postavení využívat i v geopolitické oblasti.

Francie už na tuto hrozbu reagovala vysláním skupiny vojenských letadel, které posílily ochranu souostroví.

Zdroj: France 24 (Francie)

Téměř tři sta estonských vojáků se zapojí do sil rychlé reakce NATO

Estonské ozbrojené síly vyčlenily 280 vojáků do sil rychlé reakce Severoatlantické aliance. Dvě stovky vojáků patří k rotě mechanizované pěchoty, dalších osmdesát je pak součástí speciálních sil.

Zatímco estonští speciálové se stanou součástí uskupení NATO Response Force, které má za úkol takřka okamžitě vyrazit tam, kde je to potřeba, vojáci mechanizované pěchoty se připojí k dalším jednotkám z takzvané NATO Readiness Initiative, která čítá dohromady 30 praporů pozemních sil, 30 letek vzdušných sil a 30 vojenských plavidel. K případnému nasazení pak mají být všechny tyto jednotky připraveny do 30 dní od vydání rozkazu. Kromě vojáků pozemních sil se do NATO Readiness Initiative zapojí také estonská minolovka.

Na rok 2022 estonské ministerstvo obrany pro tyto účely vyčlenilo necelý milion eur.

Zdroj: ERR (Estonsko)

Litva zabojuje o pozici generálního tajemníka NATO

Litevští představitelé musí udělat všechno pro to, aby nástupcem současného šéfa Severoatlantické aliance byl Litevec, konkrétně bývalá prezidentka Dalia Grybauskaitė, míní poradce prezidenta Gitana Nausėdy pro vnitropolitickou situaci Povilas Mačiulis.

Podle něj by jmenování bývalé litevské prezidentky Grybauskaitė do čela Aliance byl nesmírný úspěch pro Litvu.

„Čím více litevských jmen uslyšíme v tomto kontextu, tím lépe pro Litvu. Pokud by bývalá prezidentka Dalia Grybauskaitė přijala pozici generálního tajemníka NATO, byl by to pro Litvu neuvěřitelný úspěch. Je to v zájmu všech litevských institucí a měly by se o to zasadit,“ řekl v rozhovoru poradce prezidenta Mačiulis.

Zdroj: Baltic Times (Lotyšsko)

Tisíce Afghánců budou čekat na vyřízení víz do USA ve třetích zemích

Americké ministerstvo zahraničí se připravuje na přesun tisíců Afghánců a jejich rodin, kteří v Afghánistánu pomáhali americké armádě v boji s Tálibánem a teroristickými skupinami, do zatím nespecifikovaných zemí.

V nich budou čekat na vyřízení víz tak, aby mohli do Spojených států imigrovat. Zatím desítky tisíc Afghánců mají zájem o speciální imigrační program umožňující začít nový život ve Spojených státech.

750 Afghánců čekajících na vyřízení víza odcestuje na základnu Fort Lee v americké Virginii. Další zhruba 4 000 americká armáda převeze do třetích zemí, kde budou čekat na schválení vstupu do USA příslušnými úřady.

„Žadatelé o azyl se budou muset dostat na letiště v Kábulu. Z bezpečnostního hlediska nebudeme mluvit o tom, jakým způsobem se dostanou na letiště. Musí k tomu ale dojít bez vojenského doprovodu,“ uvedl nejmenovaný vysoký úředník z amerického ministerstva zahraničí.

Zdroj: Military Times (USA)

Rusko spolupracuje s Myanmarem ohledně dodávek vojenského materiálu

Moskva úzce spolupracuje s myanmarskou vládnoucí juntou ohledně dodávek vojenského materiálu, včetně vojenských letounů, říká šéf předního ruského vývozce vojenského materiálu.

Lidskoprávní aktivisté obviňují Rusko z legitimizování myanmarské vojenské junty, která na začátku února 2021 provedla vojenský převrat, tím, že zemi ruští diplomaté pravidelně navštěvují a vyjednávají obchody se zbraněmi.

„Je tu úzká spolupráce mezi námi a dodavateli vojenského materiálu včetně letadel do Myanmaru,“ uvedl bez dalších detailů šéf ruské zbrojařské firmy Rosoboronexport Alexander Michejev. Dodal, že Myanmar je jedním z hlavních klientů Rosoboronexportu v jihovýchodní Asii a klíčový partner firmy Rostech - ruským státem vlastněný konglomerát na dodávání vojenských letadel a materiálu.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

USA provedly nálety na Tálibánem ukořistěné americké vybavení

Armáda Spojených států provedla v Afghánistánu několik náletů na Tálibánem ukořistěné americké vojenské vybavení.

Tálibán vybavení získal dobytím pozic afghánských bezpečnostních sil.

„V posledním týdnu jsme prostřednictvím náletů podpořili afghánské bezpečnostní síly,“ uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby. Za poslední měsíc jsme provedli půl tuctu náletů, většinu z nich pomocí dronů. Některé nálety cílily na „ukořistěné vybavení, které Tálibán získal od afghánských bezpečnostních sil,“ dodal Kirby.

Zdroj: Business Insider (USA)

Tádžikistán pořádal největší vojenské cvičení ve své historii

Tádžikistán uskutečnil největší vojenské cvičení ve své historii v reakci na postup islamistického militantního hnutí Tálibán v sousedním Afghánistánu.

Vojenského cvičení se účastnilo přes 230 tisíc tádžických vojáků a měli za úkol, na přání tamního prezidenta Emomali Rahmona, nacvičit útočný manévr. Cvičení se také účastnili rezervisté, letectvo a dělostřelecké jednotky.

„Situace v sousedním Afghánistánu, zejména v jeho severní oblasti, zůstává nejistou a komplexní. Každým dnem se situace více a více komplikuje,“ uvedl v televizním vysílání Rahmon. Tádžický prezident dříve povolal na 20 tisíc vojáků, aby chránili tádžicko-afghánskou hranici.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Rusko plánuje mezinárodní vojenské cvičení u hranic Afghánistánu

Rusko společně se středoasijskými státy Tádžikistánem a Uzbekistánem plánuje vojenské cvičení poblíž tádžicko-afghánské hranice.

Rusko cvičením reaguje na zvýšené obavy svých středoasijských spojenců ohledně postupu Tálibánu v severním Afghánistánu.

„Cvičení má za úkol zlepšit reakci společných vojenských operací proti nestátním a ilegálním militantním hnutím, která narušují teritorium našich spojenců,“ uvedl velitel ruského velitelství pro střední Asii Aleksandr Lapin. Vojenského cvičení se zúčastní ruští vojáci ze základny v Tádžikistánu, obrněná vozidla, tanky, dělostřelecké jednotky i speciální jednotky Ruské federace.

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (USA/ČR)

Stíhačky NATO startovaly k ruským letounům během týdne šestkrát

Stíhací letouny Severoatlantické aliance ze základen v Pobaltí startovaly k ruským vojenským letounům nad Baltským mořem šestkrát během jednoho týdne, uvedlo litevské ministerstvo obrany.

Ruští piloti si často při přeletu přes Baltské moře do Kaliningradské oblasti a zpět zkrátí cestu vletem do vzdušného prostoru pobaltských zemí NATO, čímž naruší vzdušný prostor a alianční piloti musí reagovat. V současné době mají na starosti alianční misi air policing v Pobaltí italské stíhací letouny F-35 Lightning II.

Zdroj: ERR (Estonsko)

USA evakuují 2 500 Afghánců na americkou základnu ve Virginii

Spojené státy zahájí evakuaci Afghánců, kteří americké armádě pomáhali v boji proti teroristickým skupinám a Tálibánu v Afghánistánu.

Američané evakuované Afghánce prozatím umístí na vojenskou základnu Fort Lee ve Virginii, kde budou čekat, než příslušné úřady vyřídí jejich žádosti o vízum, oznámilo americké ministerstvo zahraničí.

Na základně Fort Lee může postupně nalézt dočasný domov okolo 2 500 Afghánců, z celkového počtu odhadovaných 20 000, kteří se přihlásili k možnosti emigrovat do Spojených států. „Jedná se o statečné Afghánce a jejich rodiny, jejichž služba Spojeným státům byla uznána americkou ambasádou v Kábulu a zároveň prošli bezpečnostní prověrkou,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Spojených států Ned Price.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Rusko otestovalo hypersonickou střelu Zirkon

Rusko úspěšně otestovalo novou hypersonickou střelu s plochou dráhou letu Zirkon.

Zbraň, která je podle ruského prezidenta Vladimira Putina součástí zbraňových systémů nové generace a která nemá ve světě konkurenci.

Střela Zirkon byla odpálena z ruské fregaty Admirál Gorškov v Bílém moři na severu Ruska, uvedlo ruské ministerstvo obrany a dodalo, že střela letěla rychlostí sedmkrát přesahující rychlost zvuku a úspěšně zasáhla 350 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Rusko hodlá hypersonickou střelou Zirkon vybavit své křižníky, fregaty a ponorky.

Severoatlantická aliance označila nejnovější test ruské hypersonické střely za destabilizující. „Nové ruské hypersonické střely jsou velmi destabilizující a představují vážné riziko pro bezpečnost a stabilitu napříč euro-atlantickým regionem. NATO je odhodláno reagovat na zvětšující se ruský arzenál střel schopných nést konvenční i jadernou nálož. Nebudeme zrcadlit ruské chování a činy, ale učiníme všechny potřebné kroky k zajištění věrohodného odstrašujícího potenciálu, abychom ochránili naše národy,“ uvedla Aliance v prohlášení.

Zdroj: ABC News (Austrálie)

USA a Německo se dohodly ohledně plynovodu Nord Stream 2

Spojené státy a Německo dosáhly dohody, která umožní dokončení plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy.

Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Součástí dohody mezi Washingtonem a Berlínem umožňující dostavbu 11miliardového projektu Nord Stream 2 je podpora energetické bezpečnosti Ukrajiny prostřednictvím stamilionových eurových investic. Investice také podpoří energetickou soběstačnost napříč Evropou.

„V případě, že se Rusko pokusí využít energetiku jako politickou zbraň, nebo spáchá další agresivní akce vůči Ukrajině, uvalí Německo společně s Evropskou unií na Rusko sankce limitující dovoz ruského plynu a dalších energetických komodit do Evropy,“ uvedl nejmenovaný úředník amerického ministerstva zahraničí.

Zdroj: CNBC (USA)

Švýcarsko: Povinná služba v armádě by mohla být i pro ženy

Švýcarsko by mělo zavést povinnou vojenskou službu i pro ženy, míní švýcarská asociace vojáků.

Ve Švýcarsku je zatím zavedena povinná služba v armádě pro všechny muže starší 19 let, pro ženy je služba dobrovolná. Ženy tvoří méně než jedno procento vojáků.

„Je na čase, aby obě pohlaví měla v armádě stejná práva i povinnosti,“ říká prezident asociace švýcarských vojáků Stefan Holenstein. „Jsme přesvědčeni, že armáda už nezvládne fungovat pouze s 50 % potenciálu společnosti,“ vysvětluje návrh Holenstein a dodává, že do roku 2030 čeká výrazné snížení počtu sloužících vojáků ve švýcarské armádě, na 30 tisíc příslušníků, což odpovídá čtvrtině současného počtu.

Zdroj: SWI (Švýcarsko)

Tunisko nasazuje v očkovací kampani armádu

Tunisko v reakci na prudký nárůst nakažených covidem-19 nasazuje armádu v očkovací kampani.

Vojáci pomáhají chránit očkovací centra i podávají dávky v těžce zasažených oblastech.

Tunisko čelí nejhorším denním nárůstům od začátku pandemie, což zatěžuje už tak hodně zaplněné nemocnice. Řešením je zavedení regionálních lockdownů i očkování. Dávky vakcín proti covidu-19 severoafrické zemi darovala Čína, Francie, Itálie, Turecko, Spojené arabské emiráty i sousední Alžírsko.

Zdroj: Military.com (USA)

Bundeswehr pomáhá v oblastech zasažených povodněmi

Německá armáda vyslala do povodněmi a přívalovými dešti těžce zasažených oblastí v západním Německu vojáky s těžkou technikou.

Pomáhají při úklidových pracích a záchranných operacích.

Bundeswehr vyslal do oblastí Severního Porýní-Vestfálska, Porýní-Falce a Bavorska více než tisíc vojáků a přes 200 kusů těžké techniky. Jedny z nejhorších povodní v německé historii si vyžádaly více než 160 obětí a zničily nespočet obydlí.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Trump: Lituji, že jsem v létě 2020 nenasadil proti nepokojům armádu

Lituji, že jsem okamžitě nenasadil armádu k potlačení nepokojů v létě roku 2020, uvedl bývalý americký prezident Donald Trump.

V létě 2020 ve velkých městech Američané protestovali proti policejní brutalitě a rasismu, protesty se však zvrhávaly v rabování. Protesty a rabování vyvolala smrt Afroameričana George Floyda.

„Kdybych se mohl vrátit v čase, okamžitě bych nasadil armádu,“ uvedl podle autorů nově vydané knihy „I Alone Can Fix It: Donald J. Trump’s Catastrophic Final Year“ pro deník Washington Post.

„Pokud město nebo stát odmítne učinit nezbytné kroky k ochraně životů a majetku svých obyvatel, tak nasadím armádu Spojených států a promptně za ně problém vyřeším,“ vyhrožoval Trump v létě 2020 aktivováním tzv. Insurrection Actu. Ten americkému prezidentovi umožňuje nasadit armádu do ulic amerických měst k potlačení občanských nepokojů.

Zdroj: Business Insider (USA)

Bell zahájil výrobu vrtulníků pro Českou republiku

Americký Bell začal s výrobou vrtulníků UH-1Y Venom pro českou armádu.

V dílnách Crestview na Floridě jsou ve výrobě první z osmi kabin těchto víceúčelových strojů, které má firma podle plánu v roce 2023 dodat do Česka. Společně se čtyřmi bitevními stroji AH-1Z Viper mají ve výzbroji nahradit dosluhující ruské stroje Mi-24.

Po dodávkách posledních vrtulníků Venom pro americkou Námořní pěchotu (USMC) výrobce Bell obnovil výrobu těchto strojů pro prvního zahraničního zákazníka, Českou republiku. „Vnímáme jako velkou poctu, že jsme dostali příležitost spolupracovat s Bellem a pokračovat ve výrobě trupu UH-1Y pro prvního mezinárodního zákazníka,“ řekl Paul Kohlmeier z Crestview Aerospace.

Zdroj: Bell (USA)

Západ viní Čínu z rozsáhlého kyberútoku na servery Microsoftu

Severoatlantická aliance, Evropská unie, Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko se spojují v boji proti globálním hrozbám ze strany Čínou sponzorovaných kyberútoků.

Nejnovější veřejně známý rozsáhlý kyberútok byl proveden v březnu 2021 na servery americké společnosti Microsoft a zasáhl nejméně 30 tisíc amerických firem a několik stovek tisíc dalších organizací a společností na celém světě. Pachateli byli hackeři z relativně neznámé čínské špionážní skupiny Hafnium. Západ z útoku obvinil čínské ministerstvo státní bezpečnosti.

Spojené státy s Joem Bidenem v čele váhaly s veřejným obviněním Číny z rozsáhlých kyberútoků vůči americkým společnostem. Důvodem bylo ověření si, že skupina Hafnium je skutečně čínským státem podporovaná organizace a následně informování amerických spojenců o situaci a naplánování společného postupu vůči Číně, uvedl nejmenovaný člen Bidenovy administrativy.

Zdroj: CNBC (USA)

Milley: Atlantik bude klíčovým bojištěm v případě obrany Evropy

Předseda sboru náčelníků amerických ozbrojených sil Mark Milley na ceremoniálu při otevření nového velitelství Severoatlantické aliance v Norfolku připomněl dopady velmocenského souboje během obou světových válek a zdůraznil důležitost NATO a norfolkského velitelství ve snaze zajistit, aby se již ni...

„Úkolem velitelství v Norfolku je bojovat v případě válečného střetu v bitvě o Atlantik,“ uvedl Milley ve 20minutovém projevu na ceremoniálu. Velitel norfolkského velitelství NATO admirál Andrew Lewis a jeho nástupci v JFC (Joint Force Command) Norfolk „budou admirály odpovědnými za ‚Bitvu o Atlantik‘. Přežití NATO a jeho úspěch nebo neúspěch v boji v případné válce v Evropě bude do značné míry záviset na úspěchu nebo neúspěchu tohoto velitelství,“ dodal Milley.

Zdroj: Defense News (USA)

NATO vyzývá Tálibán ke klidu zbraní

Zástupci diplomatické mise Severoatlantické aliance v afghánském Kábulu vyzvali Tálibán, aby pozastavil ofenzivní vojenské akce napříč Afghánistánem poté, co se mírovým vyjednavačům v katarském Dauhá nepodařilo dohodnout se na příměří.

„Při příležitosti letošního svátku obětování (Eid al-Adha) by měl Tálibán složit své zbraně nadobro a ukázat světu své odhodlání k mírovému procesu v Afghánistánu,“ zní ve společném prohlášení k příležitosti muslimského svátku. Společné prohlášení podpořila Austrálie, Kanada, Česká republika, Dánsko, delegace Evropské unie, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, USA a civilní představitelé NATO.

Zdroj: The Jerusalem Post (Izrael)

USA: První žena dokončila výcvik speciálních sil

První žena ve Spojených státech dokončila náročný výcvik speciálních sil amerického námořnictva podporující slavné jednotky SEALs.

Žena se stala první členkou jednotky podpory slavných SEALs, SWCC (Special warfare combatant-craft crewmen).

„SWCC jsou odborníky na tajné pronikání do nepřátelského prostoru a evakuaci z něj, disponují schopností práce se zbraněmi, navigačními schopnostmi, poskytování první pomoci, radiové komunikace, jsou parašutisty a umějí bojové taktiky speciálních sil,“ uvedlo americké námořnictvo.

„Stát se první ženou, která absolvovala výcvik speciálního námořního boje, je mimořádný úspěch a jsme neuvěřitelně hrdí na naši týmovou kolegyni,“ uvedl ve svém prohlášení velitel amerického velitelství pro speciální boj na moři admirál H.W. Howard. „Stejně jako ostatní absolventi i ona předvedla charakterové, kognitivní a vůdčí vlastnosti potřebné k zapojení se do našich řad,“ dodal Howard.

Kam dál?
USA: Příslušnicí Zelených baretů se stala poprvé v historii žena (10.7. 2020)

Zdroj: New York Post (USA)

Covid-19: Jihokorejská vojenská loď se potýká s nárůstem nakažených

Jihokorejská armáda se potýká s nárůstem případů infekce covid-19, největší podíl nakažených zaznamenává na torpédoborci na protipirátské misi v Adenském zálivu.

Na lodi je 80 % vojáků nakažených covidem-19. Pouze 50 námořníků na lodi se testovalo s negativním výsledkem.

247 případů na vojenské lodi není spojeno s nárůstem nakažených v Jižní Koreji, jelikož se posádka torpédoborce na svou misi vypravila už letos v únoru. Zpráva o prudkém nárůstu nakažených na vojenské lodi přichází v době, kdy Jižní Korea bojuje se zatím nejhorším nárůstem nakažených koronavirovou infekcí. Denní přírůstky činí více než 1 100 nových nakažených.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Nové operační velitelství NATO v Norfolku je plně operačně schopné

Severoatlantická aliance deklarovala své nejnovější velitelství pro Atlantský oceán (Allied Joint Force Command Norfolk) sídlící v americkém Norfolku za plně operačně schopné.

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil jeho velitel admirál Andrew Lewis i předseda sboru náčelníků amerických ozbrojených sil Mark Milley.

„Bezpečnostní prostředí je neustále komplexnější a plné výzev, zejména v oblasti Atlantiku. Velitelství v Norfolku demonstruje odhodlání Aliance k zajištění bezpečnosti a stability v celém regionu a slouží k odstrašení potenciálních protivníků,“ uvedl při ceremoniálu velitel norfolkského velitelství admirál Lewis.

Hlavním úkolem velitelství NATO pro oblast Atlantského oceánu v Norfolku je zajišťovat strategickou komunikaci mezi Evropou a Severní Amerikou a bezpečnost podmořských komunikačních kabelů.

Zdroj: NATO

Nahradí Stoltenberga v čele NATO žena?

Severoatlantická aliance hledá nového generálního tajemníka.

Současnému šéfovi NATO Jensi Stoltenbergovi vyprší mandát v září 2022. V čele Aliance stojí bývalý norský premiér od roku 2014. Stoltenbergův nástupce by měl být představen na summitu NATO v Madridu naplánovaném na první polovinu roku 2022.

Někteří diplomaté a analytici říkají, že po 72 letech existence nejmocnější vojenské aliance v historii je nejvyšší čas zvolit do čela NATO ženu. Ostatní experti spekulují o zvolení někoho z východní Evropy. Podle nich by to vyslalo silný signál Rusku, se kterým má Aliance dlouhodobé spory.

Nejdiskutovanějšími kandidáty jsou bývalé prezidentky Chorvatska - Kolinda Grabar-Kitarović a Litvy - Dalia Grybauskaitė. Další možností by mohla být současná prezidentka Estonska Kersti Kaljulaid.

Zdroj: Politico (USA)

Čína špionážními loděmi monitoruje australsko-americké vojenské cvičení

Peking vyslal již druhou high-tech špionážní loď k východnímu pobřeží Austrálie, kde probíhá mohutné vojenské cvičení australských a amerických ozbrojených sil.

Čína sledovala australsko-americké vojenské cvičení Talisman Sabre již v roce 2017 a 2019, ovšem tentokrát Peking vyslal druhou špionážní loď, což není podle armádních představitelů obvyklé. Čínskou špionážní loď Haiwangxing (v překladu Neptun) sledujeme už nějakou dobu, uvedl anonymní zdroj z australské armády. Čínský Neptun se tak připojí ke své sesterské lodi Tianwangxing (v překladu Uran), která již spojenecké cvičení monitoruje.

Zdroj: ABC News (Austrálie)

EU připravuje vojenskou misi v Libyi

Evropská unie připravuje plán na vojenskou misi v Libyi za účelem získat vliv v zemi na úkor ostatních zahraničních aktérů, vyplývá z uniklého dokumentu.

Libyjský mírový proces vyžaduje „kromě odzbrojení, demobilizace a reintegrace bojovníků také důkladnou reformu libyjského bezpečnostního systému“, uvádí uniklý dokument Evropské služby pro vnější činnost.

„V tomto kontextu by se mělo o vojenské misi EU uvažovat jako o prostředku k zamezení vlivu třetích stran nad utvářením nové bezpečnostní struktury Libye,“ přibližuje dokument možné budoucí nasazení evropských vojáků v zemi. Dokument výslovně nezmiňuje, které ze třetích stran má EU na mysli.

V Libyi o vliv soupeří Čad, Egypt, Jordánsko, Rusko, Saúdská Arábie, Turecko či Spojené arabské emiráty. Dokument přesto očekává, že největší soupeř pro získání vlivu nad bezpečnostním sektorem v Libyi bude pro EU pravděpodobně Turecko, které porušuje embarga OSN o dovozu zbraní stranám libyjské občanské války.

Zdroj: EU Observer (Belgie)

Afghánistán odvolal svého velvyslance z Pákistánu

Afghánistán odvolal svého velvyslance a řadu diplomatů z Pákistánu poté, co velvyslancova dcera byla unesena neznámými únosci, oznámilo afghánské ministerstvo zahraničí.

Jedná se o další ránu pro afghánský mírový proces.

Únosci velvyslancovu dceru unesli v hlavním městě Pákistánu Islámábádu, po několika hodinách ji se zraněními propustili. „Afghánská vláda odvolala svého velvyslance v Pákistánu a další diplomaty ze země do té doby, než pominou veškeré bezpečnostní hrozby a dojde k zatčení a potrestání únosců,“ uvedlo afghánské ministerstvo zahraničí.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Německo: Státem produkované počítačové viry čelí ústavní stížnosti

Nové pravomoci německých tajných služeb čelí ústavní stížnosti.

Nové pravomoci německých tajných služeb zahrnující použití speciálně naprogramovaných počítačových virů zvaných státní trojské koně k proniknutí do mobilních telefonů německých občanů s cílem prohledat historii komunikací a sledovat právě probíhající hovory a číst posílané zprávy čelí ústavní stížnosti ze strany Svobodné demokratické strany FDP. Podle politiků z FDP státní trojské koně jsou v současné podobě disproporční a porušují zákon o telekomunikačním tajemství.

Nové pravomoci umožňuje změna v ústavním zákonu o ochraně. Pravomoci mohou být použity proti občanům už jen z podezření o spáchání trestného činu. Ovšem pomyslná laťka vážnosti je podle odpůrců příliš nízko, a tudíž se nejedná pouze o podezření ze spáchání či plánování teroristického útoku. Pravomoci mohou být použity i při podezření z šíření propagandistických materiálů státem neuznávaných organizací.

Zdroj: Süddeutsche Zeitung (Německo)