natoaktual.cz

Írán bude vyrábět vojenské drony v Tádžikistánu

Írán otevřel v Tádžikistánu novou produkční linku na výrobu vojenských dronů Ababil-2.

Ty jsou podle íránských vyjádření schopné průzkumných a útočných misí s doletem až 200 kilometrů. Pro Írán je to poprvé, co své zbraně bude vyrábět v zahraničí.

Íránská flotila dronů utrpěla v únoru těžké ztráty po leteckém útoku na vojenskou základnu Kermanšáh na západě země. Teherán z útoku obvinil Izrael.

Právě Izraelci vnímají rostoucí íránský vliv v regionu a vývoj nových zbraní jako ohrožení své bezpečnosti. Podle Tel-Avivu provádí Teherán svými drony „bezpilotní teror“, a destabilizuje tak Blízký východ.

Zdroj: Times of Israel (Izrael)

Válka na Ukrajině může představovat příležitost pro teroristy, varují arabské země

Kvůli válce na Ukrajině můžou znovu posílit islamistické organizace jako Islámský stát či al-Káida. Varují před tím země takzvané Arabské ligy, organizace 22 arabských států bojujících s terorismem.

Nedostatek obilovin, vysoké ceny pohonných hmot či inflace můžou v nejbližší době zásadně přispět k nestabilitě v regionu Blízkého východu. Faktorem může být také nezájem humanitárních organizací, které teď zaměřují svoji pozornost na Ukrajinu.

Podle studií se teroristické útoky přesunují v současnosti na africký kontinent. Jen za tento rok podnikl Islámský stát zhruba polovinu svých útoků právě zde, nejvíce z nich v Nigérii.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Rusové nasazují mezi své vojáky agenty. Mají odhalit vzpouru

Ruská armáda nasazuje do svých vojenských jednotek bojujících na Ukrajině tajné agenty.

Chce tak snáze identifikovat vojáky, kteří odmítají plnit rozkazy či plánují vzpouru, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.

V posledních týdnech se objevují zprávy, že se v řadách ruských vojáků množí případy vzpoury či odmítání vykonání rozkazů. Podle ukrajinských zdrojů se ruští velitelé snaží neposlušnost mezi svými vojáky skrývat. Ti vojáci, kteří nejvíce volají po návratu do Ruska, pak jsou za trest posíláni do nejnebezpečnějších oblastí bojů, tvrdí Ukrajinci.

Rusko v posledních týdnech utrpělo podle zpráv řadu porážek a v několika oblastech ztrácí vybojovaná území, například u města Charkov.

Zdroj: Newsweek (USA)

Dohoda mezi USA a Tálibánem zničila morálku afghánské armády, ukázalo vyšetřování

Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Tálibánem vyjednaná v roce 2020 americkým prezidentem Donaldem Trumpem „zničila“ morálku v řadách afghánské armády, uvádí zpráva amerického Úřadu pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR).

Dohoda tak výrazně urychlila pád afghánské vlády v loňském létě.

„Afghánští vojáci touto dohodou zcela jistě nic nezískali. Ta na ně měla takový efekt, že se začali starat hlavně o své přežití,“ uvedl šéf úřadu SIGAR John Sopko. Podle něj proto následný vývoj Afghánistánu „nemohl nikoho překvapit“.

Afghánská vláda, která byla při jednáních mezi USA a Tálibánem opomenuta, byla podle něj v té době „domek z karet“, který se začal hroutit, jakmile odešli soukromí kontraktoři zajišťující podporu afghánské armádě.

Zdroj: NPR (USA)

Američané znovu otevírají ambasádu v Kyjevě

Spojené státy americké po třech měsících znovu otevírají svoji ambasádu v Kyjevě, uvedlo americké ministerstvo zahraničních věcí.

„Ukrajinský lid společně s naší pomocí úspěšně brání svoji zemi před ruskou agresí. Díky tomu může americká vlajka znovu vlát nad naší ambasádou,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken.

USA by měly do země vyslat novou velvyslankyni. Stát se jí má zkušená diplomatka Bridget Brink. Ta v minulosti působila jako velvyslankyně na Slovensku či na diplomatických misích ve Střední Asii. Její nominaci od prezidenta Joea Bidena nyní musí schválit americký Senát.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Historický moment, označil Stoltenberg švédskou a finskou přihlášku do NATO

„S radostí přijímám žádosti o členství v Severoatlantické alianci od Finska a Švédska. Jste naši nejbližší partneři,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při předání oficiálních přihlášek obou zemí a dodal, že je to „historický moment“.

Přihlášky teď musí projít schvalovacím procesem mezi všemi třiceti členy Aliance. Ten by měl trvat zhruba dva týdny. U většiny stávajících členů by měl podle očekávání proběhnout hladce.

Proces však může prodloužit postoj Turecka, které má k oběma zemím výhrady. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se totiž Švédsko, a do jisté míry také Finsko, provinilo vůči Ankaře tím, že země podporovaly Stranu kurdských pracujících (PKK). Tu Turci považují za teroristickou.

Zdroj: AP News (USA)

Putin rozhoduje o taktických krocích ruské armády, tvrdí Západ

Ruský prezident Vladimir Putin nerozhoduje pouze o širší strategii Ruska ve válce na Ukrajině, ale také aktivně tvoří taktiku přímo na bojišti, uvedly deníky The Guardian a The Sunday Times s odvoláním na západní armádní představitele.

Podle nich se Putin konkrétně podílí na rozhodování ohledně toho, jak se ruští vojáci pohybují na Donbase, a úzce spolupracuje s generálem Valerijem Gerasimovem, šéfem ruské armády. Tato tvrzení tak odporují nedávným ukrajinským výrokům, že Putin Gerasimova odstavil z funkce kvůli hromadícím se porážkám na bojišti.

Podle expertů není osobní zapojení nejvyššího představitele Ruska do válečného rozhodování ojedinělé a je součástí ruské vojenské kultury.

Zdroj: Business Insider (USA)

Pobaltí vyhlíží summit NATO. Chce více vojáků a proaktivnější přístup

Pobaltské státy volají po navýšení počtu vojáků Severoatlantické aliance na svém území.

Podle nich současné alianční síly na odstrašení Ruska nestačí. Například Estonsko žádá, aby NATO na jeho území nasadilo čtyři tisíce vojáků, tedy zdvojnásobilo stávající počet.

Podle lotyšského ministra obrany Artise Pabrikse by se také mělo změnit alianční myšlení, aby bylo více proaktivní. „Před deseti lety převažoval názor, že v případě ruského útoku nejprve ztratíme území, které nám potom spojenci pomohou dobýt zpět,“ uvedl a dodal, že „toto myšlení se musí změnit“. Podle něj je třeba skoncovat s asymetrickým přístupem v obraně Pobaltí.

Zdroj: POLITICO (Belgie)

V případě nezávislosti vstoupíme do NATO. Jaderné zbraně ale nechceme, tvrdí Skotové

Pro Skotsko je členství v Severoatlantické alianci „nezbytný pilíř“ jeho bezpečnosti, řekla šéfka největší Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeon.

Ta si je podle svých slov jistá, že v případě nezávislosti by se Skotsko stalo plnohodnotným členem Aliance, a to i přesto, že odmítá na skotském území umístění jaderných zbraní.

V současnosti má britská armáda ve skotských přístavech všechny čtyři ponorky schopné nést jaderné hlavice. V případě skotské nezávislosti to může být pro Brity problém. SNP totiž má ve svých stanovách jasně definováno, že „nezávislé Skotsko nebude vlastnit ani hostit jaderné zbraně“.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Portugalsko pošle Ukrajině 160 tun pomoci, včetně vojenské

Portugalsko se připravuje poslat na Ukrajinu 160 tun vojenské pomoci, uvedla portugalská ministryně obrany Helena Carreiras po úterním jednání unijních ministrů obrany v Bruselu.

Podle ní je důležité v pomoci nepolevit, protože „je všem jasné, že válka bude pokračovat“.

„Již jsme odeslali zhruba 170 tun vojenského materiálu i zbraní. Teď připravujeme dalších 160 tun pomoci, která bude různorodější,“ uvedla Carreiras a dodala, že „to není jen o zbraních, ale také o zdravotnickém materiálu a humanitární pomoci“.

Ministryně rovněž dodala, že Portugalsko je připraveno hostit ukrajinské uprchlíky.

Zdroj: EURACTIV (Belgie)

Finsko i Švédsko vstoupí do NATO navzdory tureckým obavám, tvrdí Blinken

Jakmile Finové a Švédové požádají o členství v Severoatlantické aliance, budou do Aliance přijati tureckým obavám navzdory, uvedl své přesvědčení americký ministr obrany Antony Blinken.

„Nechci konkretizovat detaily rozhovorů s Ankarou nebo ze zasedání NATO, ale mohu říci, že jsem téměř ze všech stran slyšel velmi silnou podporu pro připojení Finska a Švédska k Alianci,“ řekl Blinken.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg již dříve prohlásil, že je přesvědčen, že najde společnou řeč a shodu na tom, jak postupovat v otázkách členství těchto severských států.

Zdroj: France 24(Francie)

Experti na umělou inteligenci pomáhají NATO s novou iniciativou

Více než 80 expertů na umělou inteligenci z USA a dalších zemí pomáhá Severoatlantické alianci s výzkumem nových možností využití umělé inteligence pro vojenské účely.

Organizace pro vědu a techniku NATO (STO) a Agentura pro komunikaci a informace NATO (NCI) uspořádaly začátkem tohoto měsíce workshop v nizozemském Haagu, který znamenal zahájení nové strategické iniciativy k posílení přístupu Aliance k možnostem umělé inteligence.

„Umělá inteligence je jednou z klíčových převratných technologií, které NATO označilo za životně důležité pro udržení své technologické převahy,“ uvedl přední vědec Aliance Bryan Wells. „Spoluprací STO s Agenturou NCI jsme schopni shromáždit všechny špičkové odborníky pro poradenství NATO, jeho spojenců a partnerů,“ dodal.

Zdroj: FedScoop(USA)

Rusko: Pokud NATO přiblíží jaderný arzenál, budeme reagovat

Moskva přijme přiměřená preventivní opatření, pokud Severoatlantická aliance přiblíží své jaderné zbraně a infrastrukturu blíže ruským hranicím, uvedla ruská tisková agentura.

„Bude nutné reagovat adekvátními opatřeními,“ prohlásil náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško. „Moskva nemá žádné nepřátelské úmysly vůči Finsku a Švédsku, ale nevidí skutečné důvody pro jejich připojení k alianci NATO,“ dodal.

Zdroj: Al Arabyia(Saudská Arábie)

McConnell: USA ratifikují finské členství v NATO do srpna

Kongres Spojených států amerických se bude snažit ratifikovat žádost Finska o vstup do Severoatlantické aliance ještě před srpnovými dovolenými, řekl v Helsinkách lídr republikánů amerického senátu Mitch McConnell po setkání s finským prezidentem Sauli Niinistem.

„Doufáme, že schválení dosáhneme ještě před srpnovou přestávkou, kdy Kongres obvykle nezasedá,“ uvedl McConnell.

Rychlou ratifikaci žádosti přislíbila také Kanada.

Zdroj: Reuters(USA)

Japonsko se zúčastní zasedání Vojenského výboru NATO

Nejvyšší důstojník japonských obranných sil se historicky poprvé zúčastní zasedání vojenských náčelníků Severoatlantické aliance. Tato skutečnost značí snahu Tokia o dosažení společného porozumění s Aliancí v ohledu bezpečnostní situace v Asii a Tichomoří.

Generál Kodži Jamazaki, náčelník japonské obrany, do Bruselu přiletěl tento týden, očekává se, že se společné rozhovory budou týkat čínské námořní expanze ve Východočínském a Jihočínském moři a testů severokorejských balistických raket.

Setkání probíhá v době, kdy Finsko a Švédsko kvůli ruské agresi na Ukrajinu usilují o členství v NATO.

Zdroj: Nikkei(Japonsko)

NATO zahájilo sérii cvičení po celé Evropě

Jednotky spojenců a partnerů Severoatlantické aliance se aktuálně účastní řady dlouho plánovaných vojenských cvičení, které probíhají od nejsevernějších oblastí až po Balkán. Cílem cvičení je zvýšení připravenosti a zlepšení interoperability sil NATO.

Cvičení probíhají napříč Evropou, na severu aktuálně operuje asi 18 tisíc vojáků z dvaceti zemí, účastní se cvičení Defender Europe a Swift Response. Dále se konají cvičení v Polsku a v dalších osmi zemích, které mimo jiné zahrnují také nácvik výsadků parašutistů a vzdušné útoky vrtulníků.

„Cvičení ukazují, že je NATO silné, připravené chránit naše národy a bránit se před jakoukoliv hrozbou (…). Všechny tyto nácviky byly plánovány dlouho dopředu, ještě před brutální a neopodstatněnou ruskou invazí na Ukrajinu – jsou defenzivní, transparentní a v souladu se všemi našimi mezinárodními závazky,“ uvedla mluvčí NATO Oana Lungescu.

Zdroj: NATO

Truss: NATO musí Ukrajině okamžitě poskytnout dělostřelectvo

Členské státy Severoatlantické aliance musí Ukrajinu neprodleně vybavit dělostřelectvem, uvedla britská ministryně obrany Liz Truss.

„Putin musí s Ukrajinou nestále prohrávat, Rusko musí být zastaveno, taková agrese se už nesmí nikdy opakovat (…). Bezpečnost Ukrajiny musí vycházet z její vlastní obranyschopnosti, úkolem spojenců je podpořit přechod Ukrajiny ke standardu vybavení států NATO a okamžitě poskytnout dělostřelectvo a výcvik k jeho obsluze,“ řekla Truss při své návštěvě Berlína.

„Politika otevřených dveří NATO je zásadní, nyní hlavně kvůli Finsku a Švédsku. Jejich připojení k Alianci by posílilo evropskou bezpečnost jako celek,“ dodala.

Zdroj: Ukrinform(Ukrajina)

Švýcarsko se přiklání na stranu NATO

Neutrální status Švýcarska aktuálně čelí největší zkoušce za několik desetiletí, ruská invaze na Ukrajinu Švýcary nutí zvolit si stranu – a přiklání se tak k západním mocnostem.

Ministerstvo obrany připravuje vyhodnocovací zprávu o bezpečnostních možnostech země, které zahrnují společná vojenská cvičení s členskými státy Severoatlantické aliance, uvedl přední představitel bezpečnostní politiky švýcarského ministerstva obrany Paelvi Pulli.

„V konečném důsledku by mohlo dojít ke změnám ve způsobu interpretace neutrality,“ řekl Pulli a dodal, že neutralita, která udržela Švýcarsko mimo obě světové války během 20. století nebyla cílem sama o sobě, ale měla zvýšit švýcarskou bezpečnost.

Zdroj: VOA News(USA)

Geoană: Na summit NATO pozveme Gruzii

Představitelé Gruzie budou pozváni na summit Severoatlantické aliance v Madridu, uvedl náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoană.

„NATO bude vždy respektovat právo národů celého světa zvolit si vlastní cestu. Toto právo nepodléhá vetu nikoho jiného,“ řekl Geoană.

„Gruzie je naším partnerem se kterým spolupracujeme již několik let a již nyní vím, že bude přizvána na summit NATO v Madridu, který se uskuteční ke konci letošního června.“

Zdroj: Agenda(Gruzie)

Americké tankovací letadlo proletělo nad Laponskem

Den poté, co Finové oznámili plány usilovat o členství v Severoatlantické alianci, přeletěl nad Laponskem americký KC-135 Stratotanker.

Posláním letounu bylo vzdušné dotankování čtyř amerických vojenských letadel ve finském vzdušném prostoru. Představitelé finské obrany byli ohledně symbolické návštěvy letadel nesdílní – zveřejnili pouze povolení k přeletu letadel, které neměly na území státu přistát.

Tankovací letoun, který vyrazil z letecké základny RAF Mildenhall v jihovýchodní Anglii letěl podél norského pobřeží, pak zamířil na východ směrem k finskému Laponsku. Kolem 13. hodiny letoun pomalu přelétal nad jižním Laponskem ve výšce asi 6 tisíc metrů, načež zamířil na jih směrem k Estonsku, které je členem NATO od roku 2004.

Zdroj: The Barents Observer(Norsko)

Němci pošlou do Mali další vojáky. Reagují na stahování Francouzů

Německá vláda se rozhodla prodloužit a rozšířit svoji účast na mírové misi Spojených národů MINUSMA v Mali. „MINUSMA je v regionu jediný stabilizující prvek, který zajišťuje bezpečnost,“ uvedlo německé ministerstvo obrany.

Berlín tak reaguje na stahování francouzských vojáků. To probíhá od letošního února kvůli neshodám s malijskou vojenskou juntou, která spolupracuje s ruskou žoldnéřskou skupinou Wagnerovců a odmítá uspořádat svobodné volby.

I Němci proto odvolávají své vojáky z pozastavené unijní výcvikové mise EUTM, která má kanad za úkol cvičit malijské ozbrojené složky. Místo toho Berlín posiluje právě misi OSN.

Zdroj: EURACTIV.com (Belgie)

Kanada pošle do Lotyšska svého generála

Ottawa nasadí v Lotyšsku generála a šest vojenských analytiků. Ti by tam měli pomoci vytvořit novou jednotku pod hlavičkou Severoatlantické aliance, která bude plánovat a koordinovat vojenské aktivity v regionu, uvedl kanadský premiér Justin Trudeau.

Podle něj to bude první jednotka svého druhu. „Bude důležitou součástí našeho zlepšování obranných a odstrašujících schopností,“ uvedl premiér.

„Je to krok správným směrem, a hlavně vzkaz Moskvě a prezidentovi Vladimiru Putinovi, že to s obranou našeho území myslíme smrtelně vážně,“ uvedl lotyšský premiér Krisjanis Karins.

Kanada má v současnosti v zemi zhruba 700 vojáků.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Blinken přiletí na summit NATO a jednání o Finsku

V Berlíně se přes víkend odehraje neoficiální summit ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Účastnit se ho bude i americký ministr zahraničí Antony Blinken. Na summitu by se mělo debatovat zejména o vstupu Finska do aliančních struktur.

 Nejvyšší představitelé skandinávské země tento týden oficiálně krok podpořili. „Finsko se musí neprodleně požádat o členství v NATO,“ uvedli společně finský prezident Sauli Niinisto a premiérka Sanna Marin.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga bude finská žádost „rychle a bezproblémově“ vyřízena a Finsko se může těšit na vřelé přivítání v Alianci.

Očekává se, že finské kroky bude následovat také Švédsko. Stockholm má však oproti Helsinkám k členství v NATO zatím rezervovanější postoj.

Zdroj: Al Arabiya (Spojené arabské emiráty)

EU pošle Kyjevu 500 milionů eur na těžké zbraně

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur, oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Sedmadvacítka dosud schválila balíček vojenské pomoci Kyjevu ve výši 1,5 miliardy eur.

Po nejnovějším oznámení se zvýší prostředky, které má EU k dispozici pro dodávky zbraní Ukrajině, na dvě miliardy eur. Měl by to být nový impuls pro Ukrajinu, uvedl Borrell. Peníze podle něj mají být vynaloženy na těžké zbraně.

Prostředky Kyjevu půjdou z takzvaného Evropského mírového nástroje, jehož cílem je podporovat armády partnerských států. Tento fond o objemu zhruba pěti miliard eur zřídily a doplňují členské země mimo rozpočet EU. Peníze z něj se používají na úhradu dodávek zbraní, které členské státy poskytnou Ukrajině ze svých zásob.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Severní Makedonie hostí cvičení NATO

Zhruba 4 600 vojáků z 8 zemí Severoatlantické aliance se tento týden zúčastnilo cvičení s názvem Swift Response 22 v Severní Makedonii, dosud nejnovějším členském státu NATO. Manévry se konaly ve vojenském újezdu Krivolak ve středu země.

„Toto cvičení je obzvlášť důležité pro rozvoj našich vlastních obranných kapacit díky sdílení expertízy a schopností,“ uvedl prezident země Stevo Pendarovski. Skopje má v současnosti armádu o síle zhruba 8 tisíc vojáků.

Země však nejspíše nezůstane nejnovějším aliančním přírůstkem nadlouho. Očekává se, že brzy do aliančních struktur vstoupí také Švédsko a Finsko.

Zdroj: Balkan Insight (Bosna a Hercegovina)

Bulharsko pomůže Ukrajině, zbraně ale nedodá

Ač se strany bulharské vládní koalice různily v názoru na různé formy pomoci Ukrajině, nyní se zdá, že vláda nalezla kompromis.

Řešení přišlo ze samotné Ukrajiny – vydrží ale tento kompromis?

Kvůli otázce, zda dodávat zbraně Ukrajině či nikoliv, se bulharská vládní koalice téměř rozpadla. V názoru na Moskvu se totiž jednotlivé strany v koalici liší. Bulharská socialistická strana, tradičně přátelská Rusku, dříve pohrozila odchodem z vlády, pokud by se Sofie rozhodla poslat zbraně na Ukrajinu. Obdobný názor zastával také bulharský prezident Rumen Radev, který varoval, že dodávky zbraní na Ukrajinu by z Bulharska učinily aktivní stranu konfliktu.

Oním finálním kompromisem, který Bulharsku navrhl Kyjev, je, že Sofie Ukrajině žádné zbraně nepošle – místo toho bude země poskytovat vojensko-technickou podporu, která bude zahrnovat opravy a údržbu ukrajinské vojenské techniky. Co přesně se zde bude opravovat, je však zatím nejasné.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Itálie přebírá velení mise NATO v Iráku

Italský generál Giovanni Iannucci převzal velení mise Severoatlantické aliance v Iráku.

Slavnostní ceremonie proběhla v Bagdádu, Iannuci ve funkci nahradil Michaela Lollesgaarda z Dánska.

„Chválím generála Lollesgaarda za jeho vynikající služby, za příkladné vedení a každodenní úsilí, které on a jeho tým v Iráku vynaložili. Zároveň do čela naší mise vítám generála Iannucciho. Těším se na naši úzkou spolupráci a věřím, že povede naše aktivity v oblasti budování kapacit iráckých bezpečnostních institucí a ozbrojených sil tak, jak irácká vláda požaduje,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Mise v Iráku byla zahájena na summitu v Bruselu v červenci roku 2018 na žádost samotné irácké vlády. Jedná se o poradní, nebojový typ mise, jejímž posláním je budování udržitelnějších, transparentnějších, inkluzivnějších a efektivnějších bezpečnostních institucí a ozbrojených sil Iráku tak, aby byly soběstačné, aby zvládly stabilizovat svou zemi a bojovat proti terorismu.

Zdroj: NATO

Finsko musí bez prodlení vstoupit do NATO, oznámili Niinisto a Marin

Nejvyšší představitelé Finska oficiálně podpořili vstup země do Severoatlantické aliance.

Podle prezidenta Sauliho Niinista a premiérky Sanny Marin by tak mělo učinit bezodkladně. Výrazný posun ve finské zahraniční a bezpečnostní politice vyvolala ruská invaze na Ukrajinu.

Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou asi 1 300 kilometrů a komplikovanou historii, po ruské anexi Krymu v roce 2014 postupně začalo zintenzivňovat svou spolupráci s NATO. Až do ruské invaze na Ukrajinu se ale Finsko zdrželo připojení k Alianci, a to kvůli obavám ze ztráty přátelských vztahů s Moskvou.

„Finsko musí neprodleně požádat o členství v NATO,“ uvedli Niinisto a Marin. „Doufáme, že dílčí kroky, které jsou pro přijetí tohoto rozhodnutí potřeba, budou schváleny během příštích několika dní,“ dodali.

Zdroj: France 24(Francie)

Čína a USA demonstrují své síly v Jihočínském moři, kvůli cvičení poblíž Tchaj-wanu

Americké námořnictvo vyslalo přes Tchajwanský průliv své plavidlo poté, co zde Čína provedla vojenské cvičení.

Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem se v posledních měsících zvyšuje.

Americká 7. flotila uvedla, že křižník USS Port Royal s řízenými střelami třídy Ticonderoga plul poblíž Tchaj-wanu „v souladu s mezinárodním právem“.

Námořnictvo USA a jeho spojenci provádějí pravidelné hlídky „svobodné plavby“ kolem Tchaj-wanu. Ač zde na ostrově vládne suverénní demokracie, Čína jej považuje za součást svého státu.

Čínská státní média v reakci na průplav americké lodi Jihočínským mořem obvinila USA z podpory separatistických sil za nezávislost Tchaj-wanu.

Zdroj: Al-Džazíra(Katar)

Novou velitelkou americké pobřežní stráže byla zvolena admirálka Linda Fagan

Admirálka Linda Fagan nahradí admirála Karla Schultze ve velení americké pobřežní stráže.

Schultz by měl koncem tohoto měsíce odejít do důchodu. Fagan bude první ženou na postu velitele jedné ze složek amerických ozbrojených sil.

„Admirálka Fagan je obdivována jako vzor nejvyšší integrity, její nominace jistě inspiruje další generace žen, které zvažují kariéru ve vojenských službách,“ uvedl ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas.

Fagan dříve sloužila jako zástupce ředitele operací u Severního velitelství USA, sloužila na všech kontinentech a na palubě polárního ledoborce USCGC Polar Star.

Zdroj: Politico(USA)

Speciální síly NATO cvičí v Černém moři

Speciální síly Severoatlantické aliance cvičí u břehů Rumunska v Černém moři asi 160 kilometrů od ukrajinského území.

Každoročního vojenského cvičení Trojan Footprint se letos účastní speciální síly z 30 států NATO, dohromady asi 3 300 vojáků. Alianční speciální síly měly při cvičení za úkol zastavit loď s povstalci, kteří narušovali námořní obchodní dopravu v regionu.

Loni společně se spojenci trénovaly také ukrajinské speciální jednotky. Cvičení proběhlo v době, kdy ruský vládce Vladimir Putin v Moskvě pořádal vojenskou přehlídku k příležitosti oslav porážky nacistického Německa za druhé světové války.

Zdroj: CNN (USA)

NATO a Kolumbie budou spolupracovat ve vzdělávání

Severoatlantická aliance s Kolumbií uzavřela dohodu o spolupráci v oblasti vojenského vzdělávání pod záštitou aliančního programu pro rozšiřování obranného vzdělávání (Defence Education Enhancement Programme, DEEP).

Cílem programu DEEP je posílit profesionalizaci kolumbijského vojenského vzdělávání a zvýšit interoperabilitu kolumbijských a aliančních ozbrojených sil. Dohodu o spolupráci zástupci NATO podepsali při návštěvě Kolumbie, kde se setkali s představiteli tamních vojenských univerzit a akademií.

Zdroj: NATO

Baerbock navštívila Ukrajinu

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock navštívila ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě.

Při návštěvě se přihlásila k podpoře členství Ukrajiny v Evropské unii, přestřižení energetických vazeb s Ruskem či potrestání viníků masakrů v Buči.

Německá ministryně zahraničí je prvním představitelem německé vlády od začátku ruské invaze, který přijel na Ukrajinu.

„Skutečnost, že se Německo staví za mír, teritoriální integritu a suverenitu Ukrajiny je významným předělem v historii a já jsem vděčný německé vládě za její postoj,“ komentoval návštěvu německé ministryně zahraničí její ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba.

Baerbock navštívila také Buču, kde ruští vojáci zmasakrovali stovky ukrajinských civilistů. Při návštěvě šéfka německé diplomacie vyzvala k potrestání zločinů spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině.

Zdroj: Reuters (Velká Britínie), Al-Džazíra (Katar)

USA pošlou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 40 miliard dolarů

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila legislativu umožňující poslat na Ukrajinu vojenskou pomoc v hodnotě 40 miliard dolarů.

Enormní balíček vojenské podpory získal podporu obou politických stran, reprezentanti dolní komory amerického Kongresu jej schválili v poměru 368 ku 57 hlasů. Legislativa nyní míří do Senátu. Jedinou překážkou schválení legislativy na pomoc Ukrajině je snaha společně s vojenskou pomocí prosadit finanční injekci v reakci na pandemii covid-19 ve výši 10 miliard dolarů. Republikánští kongresmani jsou pro separátní hlasování pro oba finanční balíčky. Přesto se však očekává rychlé schválení vojenské pomoci Ukrajině senátory.

Zdroj: CNBC (USA)

Jaké zbraně Němci na Ukrajinu posílají?

Německo na Ukrajinu dodává řadu lehkých zbraní, nyní začalo ukrajinským silám posílat také těžké zbraně.

Mezi těžkou vojenskou techniku, kterou Německo po dlouhém otálení na Ukrajinu dodává, jsou protiletecká obrněná vozidla Gepard či samohybné houfnice Panzerhaubitze 2000. Německo dále může ukrajinské armádě poskytnout bojová vozidla pěchoty Marder nebo bitevní tanky Leopard 2, po kterých volá ukrajinský velvyslanec v Berlíně Andrij Melnyk.

Němci Ukrajince zásobují také řadou lehkých zbraní, mezi kterými jsou ruční protivzdušné střely Stinger či protitankové zbraně Panzerfaust. Oba systémy pomáhají ukrajinské armádě likvidovat ruskou vojenskou techniku.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Biden podepsal zákon o půjčce a pronájmu, což zrychlí vojenskou pomoc Ukrajině

Americký prezident Joe Biden tento týden podepsal zákon, který USA usnadní poskytování zbraní na pomoc Ukrajině, a to formou, jakou Spojené státy používaly na podporu spojenců během druhé světové války, aniž by technicky vstupovaly do konfliktu.

Zákon o „půjčce a pronájmu“ na obranu demokracie na Ukrajině z roku 2022 umožní USA půjčovat nebo pronajímat Ukrajině vojenské vybavení. Ve skutečnosti se tak jedná o způsob zásobování ukrajinské armády bez obvyklých prodlev a komplikací spojených s přijímáním výdajových opatření Kongresem – tento zákon zrychlí pomoc Ukrajině.

Bidenův podpis zákona podtrhl významnou vojenskou podporu USA Ukrajině, která údajně zahrnuje také sdílení aktuálních informací z bojiště a predikce budoucích pohybů ruských jednotek.

Zdroj: Forbes(USA)