natoaktual.cz

Zelenskyj: ve válce s Ruskem padlo 55 000 ukrajinských vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ve válce s Ruskem bylo na bojišti zabito přibližně 55 000 ukrajinských vojáků, a to jak profesionálů, tak mobilizovaných.

Zároveň dodal, že „velký počet“ dalších osob je oficiálně veden jako pohřešovaný, aniž by upřesnil konkrétní číslo. Vyjádření zaznělo před čtvrtým výročím ruské invaze a v době nových jednání o příměří v Abú Zabí. Podle odhadu amerického think-tanku CSIS bylo od začátku války zabito nebo zraněno téměř 400 000 ukrajinských vojáků.

Těžké ztráty utrpělo i Rusko. Ukrajinské velení letos uvedlo, že jen v roce 2025 bylo zabito nebo zraněno téměř 420 000 ruských vojáků, zatímco britská rozvědka v říjnu 2025 odhadla celkové ruské ztráty na 1,1 milionu padlých a raněných. Obě strany přitom vlastní ztráty zveřejňují jen výjimečně.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko bude v bojích pokračovat, dokud Kyjev nepřijme „nezbytná rozhodnutí“ pro ukončení války. Jednání zprostředkovaná USA pokračují, přičemž zásadními spornými body zůstávají územní otázky a osud Záporožské jaderné elektrárny.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Co odhaluje íránské vypnutí Starlinku a ukrajinská dronová válka o budoucí podobě konfliktů

Satelitní internet se změnil z okrajové komerční služby na klíčovou strategickou infrastrukturu.

Ukázalo se to v lednu 2026, kdy Írán během masových protestů celostátně zablokoval přístup k internetu, aby omezil komunikaci a tok informací do zahraničí. Satelitní připojení, zejména prostřednictvím systému Starlink, se krátce stalo jedním z mála dostupných komunikačních kanálů. Íránské úřady však následně nasadily prostředky radiofrekvenčního rušení a zabavovaly terminály, čímž se snažily tuto alternativu zcela zlikvidovat.

Podobná kontroverze týkající se Starlinku se vyskytla na Ukrajině. Ukrajinské úřady uvedly, že ruské síly využívaly terminály Starlink na bezpilotních prostředcích k vedení útoků, včetně úderů na civilní infrastrukturu. Po konzultacích s Kyjevem společnost SpaceX přistoupila k technickým opatřením, která měla zabránit využívání služby ruskými drony.

Rozhodnutí soukromé firmy tak mělo operační dopady na bojišti, což může nasvědčovat o posunu, kdy vojenské plány budou muset zohledňovat roli soukromých společností jako aktivních hráčů a nikoli jako pasivních poskytovatelů.

Tyto případy odhalují zásadní mezeru v mezinárodním právu. Stávající právní rámce, včetně kosmického práva, neřeší otázky rušení signálu, kybernetických zásahů ani roli soukromých provozovatelů satelitních sítí v ozbrojených konfliktech. Stejně tak humanitární právo počítá s jasným dělením na civilní a vojenskou infrastrukturu, kterému však nové užití komerčních satelitů také může odporovat. Výsledkem je právní šedá zóna, v níž se satelitní infrastruktura stává novou doménou konfliktu bez jasně stanovených pravidel.

Zdroj: Military.com (USA)

Polsko vybuduje zeď proti dronům s pomocí Kongsbergu a PGZ

Polské ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s konsorciem norské společnosti Kongsberg Defence & Aerospace a státního polského holdingu PGZ na vybudování rozsáhlého systému proti bezpilotním prostředkům, který má chránit polský vzdušný prostor.

Program s názvem San reaguje na opakovaná narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony v souvislosti s válkou na Ukrajině. Hodnota zakázky se odhaduje na přibližně 15 miliard zlotých, přičemž dodávky prvních komponent mají začít v roce 2026.

Systém San má zahrnovat 18 protidronových baterií, desítky palebných a velitelských jednotek a více než 700 vozidel. Výzbroj bude kombinovat kanony různých ráží, řízené střely, záchytné drony i další prostředky. Podle polské vlády jde o klíčový krok k posílení schopnosti reagovat na hrozby přicházející z východu, přičemž většina komponent má být vyrobena domácím průmyslem.

Projekt San doplní již existující vrstvy polské protivzdušné obrany, jako jsou systémy Wisła, Narew a Pilica+. Polsko plánuje v příštích letech investovat do protivzdušné obrany celkem až 250 miliard zlotých, což by z programu učinilo největší akviziční projekt v historii polských ozbrojených sil.

Zdroj: Defense News (USA)

Polsko přijme německé vojáky a systémy Patriot

Polsko udělilo souhlas s rozmístěním několika stovek německých vojáků na svém území, kteří do země dorazí spolu se systémy protivzdušné obrany Patriot.

Dohoda byla podepsána polským prezidentem Andrzejem Dudou, němečtí vojáci by měli do Polska přijet po víkendu. Německá vláda ujistila Varšavu, že systémy Patriot budou určeny jak pro Polsko, tak pro Ukrajinu, aniž by to snížilo počet odpalovacích zařízení určených pro polskou stranu.

Součástí dohody je také výcvik ukrajinských vojáků v obsluze systémů Patriot. Školení má trvat přibližně osm týdnů a zúčastní se ho zhruba 90 až 100 ukrajinských vojáků, což odpovídá potřebám jedné baterie. Tyto systémy mají pomoci Ukrajině bránit se proti ruským raketovým útokům a zároveň posílit bezpečnost Polska.

Němečtí vojáci budou rozmístěni v jihovýchodní části Polska v Lublinském vojvodství poblíž hranic s Ukrajinou. Nabídka systémů Patriot přišla po incidentu z listopadu loňského roku, kdy dopadly rakety do pohraniční obce Przewodów během masivního ruského útoku na Ukrajinu.

Zdroj: Euractiv (Belgie)

NATO připravuje misi v Arktidě

Severoatlantická aliance plánuje misi v Arktidě.

Přichází s tím poté, co americký prezident Donald Trump strategické partnery v NATO rozhodil tvrzením, že USA potřebují kontrolovat Grónsko, aby odvrátily bezpečnostní hrozby ze strany Ruska a Číny.

Martin O’Donnell, mluvčí Nejvyššího velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě, novinářům řekl, že zvýšená ostražitost NATO má posílit postavení Aliance v Arktidě a na Dálném severu. Další podrobnosti ale neposkytl, protože plánování je teprve na začátku.

Kvůli ohrožení soudržnosti obranné Aliance byli evropští spojenci Washingtonu nuceni důrazně podporovat dánskou suverenitu nad Grónskem, a zároveň se vyhýbat dalšímu vyostřování vztahů s Trumpem. Vysocí představitelé USA, Dánska a Grónska minulý týden zahájili diplomatická jednání, jejichž cílem je „prodiskutovat, jak řešit americké obavy o bezpečnost v Arktidě a zároveň respektovat hranice a suverenitu Grónska.“

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Rutte: spojenecké síly budou nasazeny na Ukrajině okamžitě po dosažení mírové dohody

Generální tajemník Severoatlantická aliance Mark Rutte prohlásil, že jakmile bude dosaženo mírové dohody s Ruskem, spojenecké síly budou okamžitě přítomny na Ukrajině.

Ve svém projevu v ukrajinském parlamentu v Kyjevě uvedl, že pozemní, vzdušné i námořní síly z koalice ochotných budou na Ukrajinu nasazeny okamžitě.

Rutte ukrajinské zákonodárce ujistil, že pozornost NATO věnovaná bezpečnosti Ukrajiny se navzdory dalším globálním výzvám nesníží. „Ukrajina byla a zůstává v centru našich bezpečnostních úvah a jsme připraveni poskytnout rychlou a důslednou podporu,“ zdůraznil.

Podle Rutteho Aliance s Ukrajinou udržuje každodenní dialog a denně dodává vybavení, aby se ukrajinští vojáci mohli bránit a zároveň odrazovat budoucí agresi. Dodal, že 75 % všech raket na frontu a 90 % raket pro protivzdušnou obranu dorazilo na Ukrajinu prostřednictvím mechanismu Seznamu prioritních ukrajinských požadavků (PURL).

Zdroj: Anadolu Ajansı (Turecko)

USA sestřelily íránský dron letící směrem k jejich letadlové lodi

Americký stíhací letoun F-35 C, který vzlétl z letadlové lodi USS Abraham Lincoln, sestřelil v sebeobraně íránský dron.

Plavidlo se nacházelo přibližně 800 kilometrů od pobřeží Íránu, když se k němu dron přiblížil s „nejasným úmyslem“. Žádné americké vybavení nebylo poškozeno a nikdo z vojáků nebyl zraněn.

Incident přichází v době, kdy Spojené státy americké dál posilují vojenskou přítomnost v regionu a napětí mezi Washingtonem a Teheránem zůstává vysoké. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu, pokud se nepodaří vyjednat dohodu o omezení íránského jaderného programu.

Tisková mluvčí Bílého dům Karoline Leavitt po sestřelení dronu sdělila, že Trump zůstává odhodlán vždy upřednostňovat diplomacii, zároveň ale dodala, že má vždy na stole řadu možností, včetně použití vojenské síly. Íránská strana se k incidentu s dronem zatím nevyjádřila.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Vojenské schopnosti Tchaj-wanu jsou ohroženy kvůli sporu o obranný rozpočet

Tchajwanská vláda požaduje obranný rozpočet ve výši téměř 40 miliard dolarů.

Tento plán je ale v ohrožení, protože opozice v parlamentu prosazuje výrazně menší návrh, který podle kritiků vynechává řadu schopností považovaných za klíčové pro odstrašení a obranu v případě čínského útoku.

Opoziční protinávrh by podle vlády prakticky „osekal“ požadavek prezidenta Laj Čching-tea na zvláštní obranný rozpočet zhruba o 70 %. To vyvolalo obavy i nevoli ve Washingtonu, a to v době, kdy Čína stupňuje vojenské aktivity kolem samosprávného ostrova.

Parlamentní patová situace tak staví Lajovu administrativu do složité pozice vůči Washingtonu. Ten pravděpodobně nebude spokojen, pokud se plánovaná úroveň výdajů sníží z potenciálních zhruba 30 miliard dolarů na 12,6 miliardy, zvlášť pokud návrh vynechá nákupy klíčové pro americkou představu o neprostupné obraně v průlivu.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

USA do Nigérie vyslaly malý vojenský tým, aby posílily boj proti džihádistům

Spojené státy vyslaly do Nigérie malý vojenský tým.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa na nigerijskou vládu v otázce boje proti džihádistickému násilí střídavě vyvíjí tlak a zároveň jí poskytuje podporu.

Generál Dagvin Anderson, velitel Amerického afrického velitelství (AFRICOM), uvedl po úderech, které USA zahájily proti militantům v Nigérii, že se obě země rozhodly prohloubit spolupráci. „Shodli jsme se, že musíme spolupracovat na dalším postupu v regionu,“ řekl Anderson.

Trump opakovaně tvrdí, že v Nigérii dochází ke genocidě křesťanů, což nigerijská vláda i řada nezávislých expertů odmítá. Podle nich bezpečnostní krize v zemi dopadá na křesťany i muslimy a oběti jsou často zabíjeny bez rozdílu.

AFRICOM minulý měsíc sdělil, že americká armáda v rámci boje proti džihádistům — včetně odnoží napojených na Islámský stát — zvýší dodávky vybavení a rozšíří sdílení zpravodajských informací s Nigérií.

Zdroj: Le Monde (Francie)

Polská policie a FBI zadržely podezřelého z podvodů u zakázek NATO

V Polsku byl ve společné operaci s americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) zadržen muž podezřelý z podvodů při realizaci zakázek pro Severoatlantickou alianci a vládu Spojených států.

Podle polského Ústředního vyšetřovacího úřadu policie (CBŚP) šlo o polsko-německého občana, označeného jako Ralf G., který byl na základě žádosti amerických úřadů zadržen. Policie prohledala objekty, které využíval, a zajistila elektroniku a další předměty jako důkazní materiál.

CBŚP uvedlo, že akce proběhla za účasti agentů amerických služeb FBI a americké Služby kriminálního vyšetřování ministerstva obrany v rámci mezinárodní právní pomoci. Případ má podle polské strany potvrzovat význam těsné mezinárodní spolupráce a výměny informací při boji s přeshraniční kriminalitou.

Americké ministerstvo spravedlnosti informovalo, že v souvislosti s případem byl zadržen také turecký občan žijící v Litvě. Padesátiletý Bahadir Hatipoglu vlastnil firmy, které získávaly stavební zakázky NATO, a podle amerických úřadů uplácel Ralfa G., aby získal výhodnější zacházení při přidělování kontraktů. Úplatky měly zahrnovat hotovostní platby, „romantické setkání“ s ženou v Dubaji a pomoc se stavebními pracemi na rodinném domě. Oba muži jsou podle CBŚP a amerického ministerstva spravedlnosti připravováni k vydání do USA.

Zdroj: TPV World (Polsko)

Ruský kapitán odsouzen za smrt námořníka po srážce lodí u britského pobřeží

Londýnský soud v pondělí uznal ruského kapitána nákladní lodi Solong Vladimira Motina vinným z neúmyslného zabití z hrubé nedbalosti po srážce s americkým tankerem Stena Immaculate u východního pobřeží Velké Británie.

Při nehodě, která způsobila požár, zmizel v moři a je považován za mrtvého filipínský námořník Mark Pernia. Motin vinu odmítl, o trestu má být rozhodnuto ve čtvrtek.

Podle obžaloby kapitán nic neudělal, aby kolizi zabránil, a loď mířila na tanker více než 30 minut, zatímco byl vypnutý výstražný systém a posádky obou plavidel nedostaly žádné varování. Portugalská Solong plula ze skotského Grangemouthu do Rotterdamu, zatímco Stena Immaculate čekala na vykládku 220 000 barelů leteckého paliva, když do ní loď narazila rychlostí asi 29 kilometrů za hodinu a Pernia spadl do moře.

Porotcům byly přehrány nahrávky z můstku Solong, na nichž muži hodinu před nárazem neformálně hovoří rusky, zatímco těsně před srážkou nastává ticho přerušené až ohlušujícím nárazem. Srážka zapálila obě plavidla a vyvolala rozsáhlou záchrannou operaci. Vyšetřovatel Craig Nicholson ji označil za nesmyslnou tragédii.

„Je zázrak, že nedošlo k dalším úmrtím nebo vážným zraněním,“ uvedl vyšetřovatel. Motin u soudu řekl, že udělal chybu a zmáčkl špatné tlačítko, jeho obhájce tvrdil, že ačkoli nesl vinu, nešlo o hrubou nedbalost.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

U polského vojenského skladu dopadl neznámý dron

Polská vojenská policie vyšetřuje pád bezpilotního letounu neznámého původu, který dopadl v areálu 2. radioelektronického centra v Przasnyszi, několik metrů od muničního skladu.

Službu konající voják si všiml dronu nad základnou, než nad ním byla ztracena kontrola a stroj se zřítil u objektu pro uskladnění zbraní.

Vojáci zařízení zajistili a přenesli do vojenské budovy k prohlídce, poté informovali vojenskou policii. Ta zahájila vyšetřování, které zahrnuje zajištění dronu i výslechy svědků. O události, jež se stala 90 kilometrů severně od Varšavy, informovaly úřady v pondělí.

Incident přichází v době rostoucích obav v Polsku i dalších státech Severoatlantické aliance z neautorizovaných letů dronů u kritické infrastruktury a armádních objektů a rychlého šíření bezpilotních technologií. Ve střední a východní Evropě zapadá do série podobných případů, které vyvolávají otázky ohledně špionáže. Zatím nejsou náznaky, že by šlo o nepřátelský akt, úřady ale nevylučují chybu obsluhy, technickou poruchu ani úmyslný průzkum a ministerstvo obrany dosud nezveřejnilo typ dronu ani informaci, zda nesl záznamová zařízení či náklad.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Kallas odmítá evropskou armádu a rozkol mezi NATO a EU

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas varovala, že celoevropská armáda by byla mimořádně nebezpečná, protože by v krizi mohla vést ke zmatku ve velení vedle Severoatlantické aliance.

„Samozřejmě je to kompetence členských států, nikdo jim ji nebere, ale členské státy jsou příliš malé na to, aby to zvládly samy. Když to děláme společně, můžeme ve skutečnosti pokrýt větší prostor. Vezměme si například protivzdušnou obranu. Dělat to společně je nákladné, proto máme devět oblastí schopností, které skutečně rozvíjíme ve spolupráci s NATO,“ dodala Kallasová.

Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že Norsko zůstává první linií obrany proti ruským jaderným silám a že norský dohled nad ruskými ponorkami je v zájmu Spojených států amerických. „Sto kilometrů od mé hranice je největší jaderný arzenál na světě. A není namířen proti mně, pane prezidente, ale proti vám,“ řekl Støre prezidentu Trumpovi. Tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa z Davosu o jednostranných obětech USA pro NATO označil za mylné a připomněl chystané cvičení 25 tisíc vojáků v severním Norsku a Finsku s výraznou účastí USA a Francie.

Napětí v Alianci přiživuje Trumpova kritika evropských spojenců a hrozby připojením Grónska. Generální tajemník NATO Mark Rutte soudí, že se Evropa bez USA neubrání. „Nesouhlasím s tím, že by existoval rozkol. Snažíme se pomoci našim členským státům zvyšovat jejich obranné výdaje a zároveň to dělat společně se všemi ostatními členskými státy i se zeměmi, jako je Norsko, abychom byli připraveni. A 23 členských států Evropské unie je zároveň součástí NATO, takže skutečně spolupracujeme s NATO,“ okomentovala Kallas a připustila, že Evropa zatím nedokáže stát v obraně sama a musí více investovat do společných schopností.

Zdroj: Euronews (Francie)

Summit NATO v Ankaře má přinést konkrétní výsledky

Červencový summit Severoatlantické aliance v turecké Ankaře se podle zástupkyně generálního tajemníka NATO Radmily Šekerinské zaměří na plnění dřívějších rozhodnutí a konkrétní výsledky.

Připomněla, že se spojenci na loňském summitu v Haagu dohodli, že do roku 2035 vyčlení 5 % HDP na obranu. „Summit v Ankaře bude zaměřen na implementaci a dosažení konkrétních výsledků,“ uvedla. Součástí má být i den průmyslu zaměřený na lepší spolupráci s obrannými firmami.

„Dělejme více společných akvizic. Snažme se více spolupracovat a trvejme na inovativnějších řešeních při hledání správných schopnostních cílů,“ vyzvala Šekerinská. Další prioritou summitu má být zvýšení podpory Ukrajině. „Situace byla a je kritická,“ uvedla Šekerinská při popisu podmínek na Ukrajině. „Víme, že se nyní pozornost zaměřuje na mírový proces, ale také víme, že musíme v této podpoře pokračovat, protože, jak můžete vidět i dnes, boje neskončily. Útoky, zejména na civilní a energetickou infrastrukturu, se naopak jen zvýšily,“ upozornila.

Zástupkyně šéfa Aliance také řekla, že tempo přibližování k cíli 5 % je mezi členskými státy nerovnoměrné. Zdůraznila, že návrat k předválečné úrovni obranných rozpočtů už není možný, a upozornila na význam silných transatlantických vztahů. Podle ní je součástí fungování demokracií i NATO vnitřní debata a hledání společných řešení, což se odráží i v přístupu Aliance k bezpečnosti v Arktidě.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Satelitní snímky ukazují obnovu ruské základny u finských hranic

Rusko znovu oživuje dlouho opuštěnou vojenskou posádku v Petrozavodsku poblíž finských hranic a připravuje ji pro nově zřízený 44. armádní sbor.

Satelitní snímky zachycují rozsáhlé čištění ploch a příjezd vojenské techniky na místo, které bylo v podstatě neaktivní od roku 2000.

V Karélii je nyní rozmístěno přibližně 2 500 – 3 000 ruských vojáků, většinou z leteckých a kosmických sil. Na blízké letecké základně Besovec má být kolem 80 stíhacích letounů, včetně Su-35S a starších Su-27, a v regionu se ve skladech nachází také několik tisíc sovětských obrněných vozidel, nákladních aut a dělostřeleckých systémů.

Kromě Karélie buduje Rusko nové vojenské město v Murmanské oblasti, s více velkými budovami pro novou dělostřeleckou a ženijní brigádu, která má na Kolský poloostrov přivést dalších zhruba 2 000 vojáků. Regionální úřady potvrdily přímou podporu Kremlu. Šéf Karélie Artur Parfenčikov uvedl, že příchod vojáků přinese mladé rodiny a širší civilní rozvoj, a radnice Petrozavodsku označila rozšíření za vlasteneckou odpovědnost. Přesto většina 44. armádního sboru zůstává nasazena ve válce proti Ukrajině a Petrozavodsk slouží jako logistické a nástupní místo.

Zdroj: United24 Media (Ukrajina)

Pobaltské státy urychlí přesuny vojsk vytvořením společné oblasti vojenské mobility

Ministři obrany Estonska, Lotyšska a Litvy se v Tallinnu dohodli na zřízení společné Oblasti vojenské mobility, která má zjednodušit a urychlit přesuny sil a techniky přes hranice.

Jednání se uskutečnilo v době, kdy Estonsko završuje své předsednictví v baltské obranné spolupráci, a kromě mobility se věnovalo i společným akvizicím a dalšímu rozvoji Baltic Defence Line (pobaltské obranné linie). Podle estonského ministra obrany Hanno Pevkura má iniciativa harmonizovat mírové hraniční a dopravní postupy a přispět k dlouhodobému cíli standardizovaného rámce v celé Evropě.

Ministři zdůraznili, že rychlý pohyb spojeneckých sil je klíčový pro odstrašení a reakci na bezpečnostní hrozby. „Synchronizací našich sil nejen posilujeme hranici NATO, ale také vytváříme trvalý základ stability pro celou Evropu,“ řekl lotyšský ministr Andris Sprūds.

„Znamená to, že v případě potřeby se litevská vojenská technika může volně přesunout k obraně Rigy, estonské dělostřelectvo může podpořit Vilnius, lotyšské síly mohou poskytnout podporu Tallinnu a naopak, přičemž schopnosti jednotlivých států se budou vzájemně plynule doplňovat,“ uvedl litevský ministr Robertas Kaunas. Podle ministrů má tento krok posílit ochranu východního křídla Severoatlantické aliance a přiblížit vizi vojenského schengenu v Evropě.

Zdroj: Defence Industry Europe (Belgie)

Čína usiluje o vojenské angažmá v Egyptě

Vztahy mezi Násirovou vojenskou akademií (nyní Vojenská akademie pro postgraduální a strategická studia) a čínskými vojenskými institucemi procházejí kvalitativní proměnou.

Spolupráce stojí na výměně vojenských zkušeností, vzdělávání a společném výcviku v rámci komplexního strategického partnerství a zahrnuje vzájemné návštěvy na vysoké úrovni, kurzy, přednášky i kooperaci v protivzdušné obraně a vojenské výrobě. Cílem je rychlý rozvoj a modernizace schopností skrze delegace a výměnu pohledů na bezpečnostní a obranné otázky.

Čínští představitelé chtějí posílit přítomnost v Egyptě a propojovat ji s prohlubováním obranné spolupráce. To vyvolává obavy v amerických a izraelských kruzích kvůli možnému omezení vlivu Washingtonu. Čína usiluje o posílení svého vojenského vlivu v Egyptě budováním silných komunikačních sítí s armádními důstojníky, vedením Násirovy vojenské akademie a budoucími elitami a snaží se prezentovat čínské vojenské myšlení jako strategickou alternativu k americké a západní hegemonii.

Tyto snahy jsou spojeny s dodávkami pokročilých systémů, společnými cvičeními a programy v letech 2025–2026 včetně záměru vytvořit společnou vojenskou elitu, podpory doktríny digitální transformace a spolupráce v technologiích, bezpilotních prostředcích, radarech.

Zdroj: Modern Diplomacy (Německo)

Německo: afghánské konzuláty podle kritiků ohrožují uprchlíky

Tálibán vysílá další úředníky na afghánské konzuláty v Německu, uvádí prohlášení Asociace afghánských organizací v Německu (VAFO).

„Bez platných pasů si nemohou zajistit pobyt, prodloužit pracovní smlouvy a v některých případech ani dokončit základní administrativní úkony. Očekávání, že pasové záležitosti budou vyřizovány prostřednictvím struktur Tálibánu, nebere v úvahu realitu, v níž se dotčení lidé nacházejí,“ uvádí VAFO v prohlášení.

Německá vláda se zároveň snaží zintenzivnit deportace do Afghánistánu a zdá se, že Tálibán toho využívá k postupnému získávání diplomatického uznání. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt potvrdil, že deportace začaly v prosinci a týkají se nejprve lidí s trestní minulostí. Expert Conrad Schetter to označil za špinavou dohodu, která fakticky uznává Tálibán na konzulátech a dává mu přístup k datům o Afgháncích v Německu.

„Obě strany usilovaly o to, aby se to nestalo příliš veřejným — nicméně se to velmi veřejným stalo. Zároveň to znamená, že politika Tálibánu, která extrémně porušuje lidská práva, je tímto krokem určitým způsobem akceptována,“ dodal Schetter.

Německé ministerstvo zahraničí potvrdilo akreditaci nových pracovníků afghánských konzulátů. Hamid Nangialay Kabiri kvůli tomu v říjnu rezignoval v Bonnu, požádal o azyl a odmítá jít na konzulát kvůli obavám o rodinu. „Řekl jsem jim, že nemohu pracovat s teroristy,“ uvedl.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Japonsko a Jižní Korea obnoví společná námořní cvičení

Japonsko a Jižní Korea se dohodly na obnovení společných námořních cvičení pátrání a záchrany, která byla ukončena v roce 2017.

Potvrdili to ministři obrany Japonska Šindžiró Koizumi a Jižní Koreje Ahn Gju-bek po jednání v Jokosuce. „Dohodli jsme se, že v situaci stále se zhoršujícího bezpečnostního prostředí budou obě země spolupracovat na udržení regionálního míru a stability a že budeme pokračovat ve spolupráci Japonsko–Jižní Korea a Japonsko–USA–Jižní Korea,“ uvedl Koizumi.

Cvičení se téměř dekádu nekonalo kvůli sporům. Japonsko v roce 2018 odstoupilo z jihokorejské přehlídky, když Soul žádal, aby lodě nevyvěšovaly námořní vlajky. Japonská vlajka se symbolem vycházejícího slunce je v Jižní Koreji vnímána jako symbol imperialismu z období druhé světové války. Obě země se v roce 2018 přely i o incident, při němž Tokio tvrdilo, že jihokorejský torpédoborec zaměřil radarem japonský hlídkový letoun P-1. Soul to popřel.

Ministři znovu potvrdili závazek ke kompletní denuklearizaci Korejského poloostrova a k trvalému míru a domluvili se na výměnách vojáků a na jednáních o spolupráci v oblastech umělé inteligence, bezpilotních systémů a vesmíru. Připomněli také společný dokument z roku 2024, který má předcházet opakování podobných incidentů.

Zdroj: USNI News (USA)

NATO se připravuje na největší letošní cvičení

Severoatlantická aliance zahájila v Německu rozsáhlé soustředění sil a techniky. Do země míří spojenecké jednotky i vybavení určené pro cvičení STEADFAST DART 2026 – podle NATO největší cvičení letošního roku a první plnohodnotný test nových Spojeneckých reakčních sil (Allied Reaction Force, ARF).

Cvičení STEADFAST DART 2026 je navrženo tak, aby prověřilo nasaditelnost, fungování velitelské struktury a operační postupy ARF – nové vysoce pohotovostní formace NATO, která má umožnit rychlejší reakci na vznikající krize.

Cvičení se účastní přibližně 10 000 vojáků z 11 zemí, mimo jiné z Itálie, Řecka, Německa, Česka, Španělska, Litvy, Bulharska a Turecka.

Zdroj: UK Defence Journal (Velká Británie)

NATO posilí východní hranici automatizovanou obranou

Severoatlantická aliance podle dostupných informací plánuje v příštích dvou letech výrazně posílit vyzbrojení podél hranic s Ruskem a Běloruskem. Chce navýšit zásoby zbraní a munice a vybudovat také automatizovanou či robotickou zónu.

Generál Bundeswehru Thomas Löwin se stal prvním generálem NATO, který o této nové obranné koncepci veřejně promluvil – o tzv. Východní linii odstrašení (EFDL). Podle médií by měla být realizována do konce roku 2027.

Löwin dodal, že Aliance chce vybudovat komplexní, vícevrstvý obranný systém podél hranice s Ruskem a Běloruskem a k obraně využít nejen konvenční síly, ale také překážky a moderní technologie. Cílem je vytvořit v pohraničí robotickou, tedy automatizovanou zónu, kterou by případný útočník musel nejprve překonat.

Systém průzkumných senzorů a převážně automatizovaných či robotických zbraní má podle něj pomoci zastavit ruské síly už v počáteční fázi případného útoku a zároveň omezit riziko pro vojáky NATO. Nová zóna na hranici s Ruskem a Běloruskem má být přitom převážně bezpilotní.

Zdroj: Freedom (Ukrajina)

Dánská premiérka popírá dohodu mezi NATO a USA o Grónsku

Dánská premiérka Mette Frederiksen odmítla, že by mezi Severoatlantickou aliancí a Spojenými státy existovala jakákoli dohoda týkající se Grónska. „Není to žádná dohoda,“ uvedla a popřela tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že s NATO dosáhl dohody o Grónsku.

„Stát je suverénní. Jeho hranice musí být respektovány a musí být respektováno právo ostatních národů na sebeurčení,“ řekla Frederiksen v rozhovoru. Zároveň varovala, že pokud by v Grónsku došlo k použití vojenských prostředků, „všechno se zastaví“ — podle ní by to bylo v rozporu se zásadami, na nichž stojí poválečný mezinárodní řád, tedy „proti všemu, co jsme budovali od konce druhé světové války“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na společné tiskové konferenci uvedl, že stupňující se napětí se Spojenými státy kvůli Grónsku je strategickým budíčkem pro celou Evropu. Zároveň zopakoval solidaritu Francie s Dánskem a Grónskem.

Zdroj: Daily Excelsior (Indie)

Zdravotníci NATO trénovali v polárních podmínkách

Poskytování lékařské péče v extrémním chladu přináší specifické výzvy. Švédské centrum obranné medicíny ozbrojených sil proto pravidelně pořádá v severním Švédsku pokročilý výcvik zaměřený na působení v subarktických podmínkách.

Nedávno se osmidenního kurzu věnovaného medicíně v chladném počasí zúčastnil zdravotnický personál ze zemí NATO.

Celkem dorazilo 20 účastníků. Školení se soustředilo na léčbu podchlazení, poranění způsobených chladem a také bojových zranění, jejichž ošetření komplikuje vystavení nízkým teplotám. Kurz se koná každoročně a je určen mezinárodnímu zdravotnickému personálu.

Zdroj: Swedish Armed Forces (Švédsko)

Moskva tvrdí, že NATO se připravuje na válku

Vladislav Maslenikov, vedoucí oddělení pro evropské záležitosti na ruském ministerstvu zahraničí, prohlásil, že Severoatlantická aliance se aktivně připravuje na potenciální konflikt s Ruskem.

„Rusko je v současnosti ve všech doktrinálních dokumentech NATO definováno jako nejvýznamnější a bezprostřední bezpečnostní hrozba. Aliance zároveň tvrdí, že tato hrozba přetrvá dlouhodobě, i kdyby byl konflikt na Ukrajině vyřešen,“ uvedl.

Maslenikov dodal, že poté, co NATO přerušilo formální vztahy s Ruskem, zůstal mezi oběma stranami už jen nouzový komunikační kanál. Tvrdil také, že Aliance v roce 2014 zmrazila dialog s Ruskem a ignorovala ruské iniciativy zaměřené na snížení vojenského napětí v Evropě.

Německý ministr obrany Boris Pistorius loni v listopadu varoval, že k válce mezi Ruskem a NATO by mohlo dojít ještě před rokem 2029.

Zdroj: Jordan news (Jordánsko)

Rubio: NATO se musí reformovat, aby zůstalo silné

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že by se Severoatlantická aliance měla změnit, aby se zátěž mezi členy rozložila spravedlivěji. Argumentoval tím, že Aliance může zůstat silná jen tehdy, pokud evropští členové více investují do vlastní obrany.

Rubio to uvedl při slyšení v americkém Senátu, kde se demokratická senátorka Jeanne Shaheen ptala, zda Spojené státy z NATO stále profitují.

„Ano,“ odpověděl Rubio. Dodal, že problémem není NATO jako takové, ale způsob, jakým jsou rozdělené odpovědnosti mezi členy. „NATO je potřeba znovu promyslet i z hlediska jeho závazků,“ řekl. Rubio zároveň uvedl, že bohaté evropské země se podle něj příliš spoléhají na americký bezpečnostní deštník, který jim umožňuje vydávat více na sociální programy než na obranu.

K otázce, zda politika USA podkopává jednotu NATO, se odmítl vyjádřit. Dodal ale, že Spojené státy svým spojencům vysvětlují, že se nemohou soustředit pouze na Evropu.

Zdroj: TVP World (Polsko)

Kallas: Evropa musí jednat rychle a převzít větší odpovědnost za obranu

„Evropa musí rychle přidat na obranném úsilí a posílit evropský pilíř NATO, aby si Severoatlantická aliance udržela svou sílu,“ sdělila šéfka zahraniční politiky EU Kaja. Zároveň zdůraznila, že USA podle ní zůstávají partnerem a spojencem Evropy.

Podle Kallas už Evropa za Trumpovy administrativy není hlavním těžištěm zájmu Washingtonu a kontinent musí změnit uvažování: místo čistě národního pohledu jednat společně jako Evropané. Odklon USA od Evropy podle ní probíhá už delší dobu a jde o strukturální, nikoli dočasný proces.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

NATO v Bruselu svolalo průmysl na týden C-UAS

Generální tajemník NATO Mark Rutte se zúčastnil Industry Day v rámci C-UAS Week. Akce přivedla více než 100 zástupců struktur NATO, spojeneckých zemí i průmyslu, aby diskutovali, jak nejlépe čelit rostoucí hrozbě malých dronů.

„Drony tu zůstanou. Roste jejich kvantita i kvalita,“ řekl Rutte účastníkům. Jako důkaz toho, že NATO musí zrychlit v oblasti detekce, sledování a neutralizace, poukázal na válku na Ukrajině i na nedávné incidenty spojené s narušením vzdušného prostoru spojenců.

Industry Day je pro NATO i praktickou příležitostí: Aliance zde firmám upřesňuje své požadavky a zároveň dává dodavatelům prostor představit řešení, která se dokážou zapojit do vícevrstvé a vícedoménové obranné architektury. Z operačního hlediska formují poptávku NATO zejména dva trendy: intenzivní nasazení dronů nad Ukrajinou a růst incidentů s drony v blízkosti území spojenců.

Od roku 2022 NATO rozšířilo původní cvičení proti dronům v Nizozemsku. Testují se zde postupy rušení, kybernetické zásahy i vrstvené obranné taktiky. Ukrajina se k cvičení připojila v roce 2024 a přinesla cenné zkušenosti z bojiště.

Zdroj: Inside Unmanned Systems (USA)

Rusko zachránilo svět před NATO: okupanti přepisují učebnice dějepisu

Ukrajinské centrum pro boj s dezinformacemi upozorňuje na nové ruské učebnice dějepisu pro 10. a 11. ročník, které ospravedlňují válku proti Ukrajině. Agresi prezentují jako vynucený krok a jako snahu zachránit svět před Severoatlantickou aliancí. Nové učebnice si kladou za cíl upevnit ideologické r...

Autoři v nich kladou zvláštní důraz na zdůvodňování tzv. speciální vojenské operace a žákům podsouvají narativ, že válka byla vynuceným krokem, který měl zabránit globálnímu konfliktu s NATO. V tomto výkladu Rusko vystupuje jako „obránce civilizace“ a agresivní kroky jsou líčeny jako logické pokračování historického poslání státu.

Za obzvlášť problematickou pasáž označují kritici popis údajného setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa na Aljašce, které je v učebnici podáváno jako symbol uznání Ruska světovými lídry. Podle odborníků zařazování událostí bez opory v ověřitelných politických záznamech – nebo jejich manipulativní interpretace – posouvá učebnici do roviny propagandistického projektu.

Zdroj: Ukrainian National News (Ukrajina)

Rutte vyzývá k převodu protivzdušných raket z rezerv na Ukrajinu

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že některé evropské státy mají ve skladech značné zásoby protiletadlových střel pro systémy protivzdušné obrany a mohou je převést na Ukrajinu. Vyzval proto evropské země, aby Ukrajině poskytly protiraketové střely uskladněné ve svých arzenálech.

Rutte na jednání s poslanci Evropského parlamentu upozornil, že každou noc je na Kyjev, Lvov, Charkov a další velká centra na Ukrajině vysláno zhruba 15 až 20 raket a stovky dronů. Dodal, že míra zachycení klesá, protože některým systémům NASAMS na Ukrajině dochází střely, a že také systémy Patriot potřebují průběžné doplňování munice, aby dokázaly útoky odrážet.

Podle Rutteho existují dva hlavní způsoby, jak tento deficit pokrýt. Prvním jsou dodávky v rámci amerických balíčků podle seznamu prioritních ukrajinských požadavků (PURL), jehož významnou část tvoří právě střely pro NASAMS a Patriot. Druhým zdrojem jsou vlastní národní zásoby evropských států.

Zdroj: Ukrainska pravda (Ukrajina)

Šéf NATO vyzývá k užší obrané spolupráci s EU

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval k užším obranným vazbám s Evropskou unií na pozadí ruské agrese na Ukrajině. V pondělí v Bruselu jednal s poslanci Evropského parlamentu o podpoře Ukrajiny a širší evropské bezpečnosti, uvedla parlamentní tisková služba.

Rutte popsal úsilí NATO poskytovat Ukrajině vojenskou i humanitární podporu, včetně práce s Prioritními požadavky Ukrajiny, tedy seznamem, který má párovat nejurgentnější potřeby Ukrajiny s pomocí spojenců. Zmínil také ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu během zimy a pokračující debaty o zajištění spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu.

Spojenci podle Rutteho zvyšují investice do obrany, inovací a výroby v reakci na bezpečnostní výzvy. „Je spravedlivé a přiměřené, aby Evropa a Kanada převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, a dobrou zprávou je, že tak činí,“ uvedl. Přivítal snahy EU o podporu růstu obranných investic a průmyslové kapacity, zároveň ale zdůraznil, že NATO a EU se mají doplňovat a že příspěvky spojenců mimo EU jsou pro kolektivní obranu nepostradatelné. „Můj argument bude: buďme praktičtí, buďme realističtí, pokud jde o naši bezpečnost. Musíme využít naše vzájemné silné stránky … to je jediný způsob, jak udržet Evropu v bezpečí,“ uzavřel Rutte.

Zdroj: The Brussels Times (Belgie)

USA vyšlou tanky Abrams do Rumunska

Spojené státy vyšlou do Rumunska jednotku amerických vojáků vybavenou tanky M1A2 Abrams v rámci rotační přítomnosti Severoatlantické aliance na jejím jihovýchodním křídle.

Podle velitele rumunských ozbrojených sil a náčelníka generálního štábu Gheorghiță Vlada tento krok neznamená navýšení počtu vojáků, ale zlepšení kvality a bojové účinnosti nasazených sil.

Vlad uvedl, že Spojené státy souhlasily se zachováním stejné úrovně sil v Rumunsku a zároveň s jejich kvalitativním posílením, zejména prostřednictvím jednotky s tanky Abrams. Otázku projednal také s vrchním velitelem spojeneckých sil NATO v Evropě během jeho návštěvy Rumunska a podle něj bylo potvrzeno, že aliance dodrží své závazky týkající se obrany země v souladu s regionálními plány Aliance.

V říjnu USA oznámily snížení své vojenské přítomnosti v Rumunsku stažením jednoho praporu z rotační brigády NATO, přičemž v zemi zůstalo zhruba 1 000 amerických vojáků. Po této úpravě činí celkový počet amerických a evropských vojáků v Rumunsku přibližně 3 500. Kromě amerických sil Rumunsko hostí také jednotky dalších evropských států zapojených do aliančních struktur.

Zdroj: Militarnyi (Ukrajina)

Francie vyslala vlajkovou loď do Atlantiku

Francie vyslala svou vlajkovou letadlovou loď Charles de Gaulle do Atlantiku v době, kdy evropští lídři stmelují jednotu kvůli napětí kolem Grónska a transatlantická aliance čelí zvýšenému tlaku.

Loď vyplula tento týden z Toulonu ve Středomoří, aby se zúčastnila rozsáhlého spojeneckého cvičení, uvedlo v úterý ministerstvo obrany. Podle zdrojů míří úderná skupina do severního Atlantiku, ačkoli úřady přesnou trasu nezveřejnily.

Nasazení přichází v době, kdy se francouzský prezident Emmanuel Macron chystá v Paříži jednat s lídry Dánska a Grónska. Strategický význam Grónska, ležícího mezi Severním ledovým a Atlantickým oceánem, posilují i jeho nerostné suroviny. Napětí eskalovalo začátkem měsíce, když americký prezident Donald Trump pohrozil převzetím poloautonomního dánského území a zavedením cel vůči evropským zemím, které by se mu postavily. Později od hrozby ustoupil po dosažení rámce dohody, jehož detaily nebyly zveřejněny.

Francouzské námořní nasazení je prezentováno jako uměřené, nikoli konfrontační. Cvičení Orion 26 má spojit francouzské síly s regionálními spojenci a partnery v oblasti považované Paříží za klíčovou pro obranu evropských zájmů. Úderná skupina zahrnuje letadlovou loď, její palubní letectvo, doprovodné a podpůrné lodě včetně protivzdušné fregaty, zásobovací lodi a útočné ponorky.

Zdroj: Radio France Internationale (Francie)

NATO nakoupí identifikační systémy pro raketové komplety od turecké společnosti

Agentura Severoatlantické aliance pro podporu a pořizování (NSPA) podepsala smlouvu s tureckou obrannou společností ASELSAN na nákup identifikačních systémů vlastní-cizí (IFF) pro přenosné protiletadlové raketové komplety.

Oznámila to samotná firma na svých webových stránkách. Tříletý kontrakt má podobu rámcové smlouvy, kterou bude možné v budoucnu prodloužit.

ASELSAN bude dodávat identifikační systémy IFF určené k posílení schopností odstrašení rostoucích globálních vzdušných hrozeb. Společnost uvedla, že je dlouhodobým dodavatelem IFF technologií. IFF zařízení využívají rádiové frekvence a data z radarů k rozlišení cílů na principu vlastní-cizí a jsou kompatibilní se standardy NATO, přičemž vybrané varianty jsou určeny pro krátké a střední vzdálenosti a budou odpovídat současným potřebám protivzdušné obrany.

Zdroj: Oboronka (Ukrajina)

Si Ťin-pching vyzval k posílení multipolárního řádu s Finskem

Čínský prezident Si Ťin-pching v úterý řekl finskému premiérovi Petterimu Orpovi, že Čína je připravena spolupracovat s Finskem na udržení mezinárodního systému založeného na Organizaci spojených národů a na prosazování multipolárního světa vycházejícího z ekonomické globalizace.

Podle čínské státní tiskové agentury Sin-chua zároveň vyjádřil přání, aby Finsko sehrálo konstruktivní roli při podpoře stabilního a zdravého rozvoje vztahů mezi Čínou a Evropskou unií.

Návštěva Orpa v Pekingu se uskutečnila v době, kdy proměnlivá zahraniční politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho konfrontační přístup ke spojencům vedou evropské státy k diverzifikaci zahraničních vztahů. Zároveň přichází v období zvýšené pozornosti věnované bezpečnosti Arktidy, která se stala tématem i na Světovém ekonomickém fóru v Davosu poté, co Trump pohrozil převzetím Grónska k zabránění rozšiřování vlivu Číny a Ruska v regionu.

Si dále vyzval k užší spolupráci v oblastech energetické transformace, zemědělství a lesnictví a přivítal finské firmy na čínském trhu. Orpo uvedl, že se těší na další jednání o bilaterální spolupráci i mezinárodních otázkách, a připomněl předchozí otevřené a konstruktivní rozhovory mezi Siem a finským prezidentem Alexanderem Stubbem. Stejně jako při minulém setkání zazněla i pozvání k budoucím návštěvám na obou stranách.

Zdroj: The Straits Times (Singapur)

Šéf NATO: Evropa se bez USA neubrání

Generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí varoval, že Evropa se bez Spojených států nedokáže sama bránit.

Vystoupil v Evropském parlamentu v Bruselu v době, kdy se po napětí kolem Grónska znovu objevují výzvy, aby Evropa snížila svou vojenskou závislost na Washingtonu. Krizi vyvolal americký prezident Donald Trump, když pohrozil převzetím autonomního dánského území, než po jednáních s Ruttem od záměru ustoupil.

„Pokud si tu někdo znovu myslí, že Evropská unie, nebo Evropa jako celek, se může bránit bez USA – tak si dál sněte. Nemůže,“ řekl Rutte zákonodárcům v Evropském parlamentu. Uvedl, že by evropské státy musely zdvojnásobit výdaje na obranu z pětiprocentního cíle NATO na deset procent a investovat miliardy a miliardy do jaderných zbraní. „Přišli byste o konečného garanta naší svobody, kterým je americký jaderný deštník,“ uvedl Rutte. „Takže, hodně štěstí,“ dodal.

Zároveň zdůraznil, že závazek USA k článku 5 NATO zůstává, i když Washington očekává vyšší evropské výdaje na obranu. Odmítl i myšlenku samostatné evropské obranné síly, která by nahradila americké jednotky, s tím, že by to situaci jen zkomplikovalo. K otázce Grónska uvedl, že NATO má převzít větší odpovědnost za obranu Arktidy, ale jednání o americké přítomnosti jsou na dánských a grónských úřadech. Připomněl také oběti spojenců v Afghánistánu a uvedl, že USA si jejich přínosu váží.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

USA přesouvají námořní a letecké síly na Blízký východ

Americká armáda přesouvá letadlovou loď a další námořní a letecké prostředky do oblasti Perského zálivu v době rostoucího napětí s Íránem.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že k regionu míří americká armáda lodí, přičemž Írán je jejím hlavním cílem.

„Sledujeme Írán. Máme velkou sílu, která směřuje k Íránu,“ řekl Trump. Podle amerických představitelů má v nejbližších dnech na Blízký východ dorazit úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln a další prostředky, přičemž cílem je být připraven pro případ potřeby.

Letadlová loď Abraham Lincoln změnila trasu z Jihočínského moře směrem na Blízký východ už před více než týdnem. Její skupina zahrnuje torpédoborce třídy Arleigh Burke vyzbrojené střelami Tomahawk a lodě se systémem Aegis určeným k protivzdušné a protiraketové obraně. Největší americké posílení v regionu v poslední době proběhlo v červnu, krátce před údery na tři íránské jaderné objekty během dvanáctidenní války Izraele s Teheránem. USA nyní zvažují také posílení systémů protivzdušné obrany na ochranu svých základen.

Íránští představitelé varovali, že případný útok by proměnil americké základny v regionu v legitimní cíle, a zdůraznili, že země je připravena reagovat. Růst napětí vedl k omezení části letecké dopravy do oblasti. USA zároveň uvalily nové sankce na flotilu lodí obviněných z přepravy íránské ropy v rozporu se sankčním režimem. Napětí přetrvává i v souvislosti s nedávnými protesty v Íránu a mezinárodní kritikou zásahu tamních úřadů.

Zdroj: Al Džazíra (Katar)