natoaktual.cz

Kybernetická špionáž podporovaná Severní Koreou se zaměřuje na britskou armádu

Severokorejští státem podporovaní hackeři zahájili kampaň s cílem získat tajemství související s jadernými materiály, vojenskými drony, ponorkami a stavbou lodí ve Velké Británii a USA.

Společné oznámení USA, Velké Británie a Jižní Koreje varovalo, že Korejská lidově demokratická republika (KLDR) využívá státem podporované útočníky k podpoře vojenských a jaderných ambicí režimu. Cílem bylo také Japonsko a Indie.

Hackeři se zaměřili na citlivé vojenské informace a duševní vlastnictví ve čtyřech hlavních oblastech: jaderná energetika, obrana, letectví a strojírenství. Útočníci pracující pro skupinu nazvanou Andariel se také snažili získat tajemství z lékařského a energetického průmyslu. Zpravodajské agentury uvedly, že Andariel financuje svou špionážní kampaň zahájením ransomwarových útoků proti americkému zdravotnickému sektoru. Uvedly, že útočníci pravděpodobně identifikovali zranitelné systémy pomocí veřejně dostupných nástrojů pro skenování internetu.

Za posledních šest let se podle zprávy OSN korejští hackeři podíleli na téměř 60 kybernetických útocích. Jediný útok na kryptoburzu Poloniex zabavil více než 110 milionů dolarů.

Zdroj: The Guardian(Velká Británie)

Polsko pohrozilo Číně uzavřením železničních hranic Malaszewicze

Polský prezident Andrzej Duda údajně pohrozil faktickým uzavřením železničního hraničního přechodu Malaszewicze s Běloruskem.

 Polsko-běloruská hranice je klíčová pro čínský pozemní export do Evropy. Tlakem na Čínu Duda doufal v zastavení běloruských organizovaných toků migrantů na polské území.

Polský prezident využil své návštěvy v Číně k propojení otázky migrace a nákladního tranzitu na běloruské hranici. Údajně se tok migrantů přicházejících do Polska z Běloruska od návštěvy zmenšil o 70 procent. Polsko našlo diplomatický nátlakový bod k obraně svých zájmů. Běloruský diktátor Lukašenko ozbrojoval migranty jako způsob, jak vyvolat nepokoje v Polsku a EU. Bělorusko jim pomáhá nelegálně překročit vnější hranici EU.

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu se trasa přes Bělorusko stala hlavním dopravním prostředkem pro čínské zboží vyvážené do Evropy po souši, což je životně důležité pro logistiku Čína-Evropa.

Zdroj: RailFreight(Nizozemsko)

Britský ministr obrany navštívil Estonsko

Britský ministr obrany John Healey navštívil Estonsko poprvé od nástupu Labouristické strany k moci.

Healey se setkal s ministrem obrany Hanno Pevkur v Tallinnu a navštívil britské jednotky založené v Tapa.

„Je to výsada navštívit a poděkovat našim britským vojákům, kteří brání východní hranici NATO s Ruskem. Jejich přítomnost a síla tváří v tvář Putinově agresi ukazuje, že NATO je základním kamenem evropské obrany,“ uvedl v prohlášení.

Cesta je součástí 48hodinové jízdy obranné diplomacie, která má stanovit závazek nové vlády k prohloubení obranných vazeb s evropskými spojenci v rámci obranné strategie „NATO-first“. Healey začátkem tohoto týdne navštívil Francii, Německo, Polsko a Estonsko.

Zdroj: ERR(Estonsko)

Portugalské F-16 stráží nebe nad pobaltskými státy

Portugalské letectvo zahájilo svou misi na podporu Baltského letectva NATO v dubnu 2024.

Od konce července budou mít před sebou rušné čtyři měsíce, během nichž se budou účastnit desítek reálných i výcvikových misí v regionu.

Čtyři portugalské stíhačky F-16M a 85členný podpůrný oddíl zachytily více než tucet ruských vojenských letadel létajících blízko vzdušného prostoru NATO. Při plnění této mise se španělskými F/A-18 v Šiauliai a německými Eurofightery v Lielvarde v Lotyšsku se také účastnily několika kombinovaných výcvikových misí v regionu. F-16M prováděly kombinované letové mise s britskými, rumunskými a finskými stíhačkami, zdokonalovaly nasazené operační dovednosti, stejně jako koordinaci a interoperabilitu ve složitém kombinovaném výcvikovém prostředí.

Portugalské F-16M vedly Baltic Air Policing pětkrát (v letech 2023, 2018, 2016, 2014 a 2007) a třikrát jej rozšířily (v letech 2021, 2020 a 2019). Spolu s několika nasazeními do posílené Air Policing NATO v Rumunsku to demonstruje pevný závazek Portugalska k solidaritě a soudržnosti Aliance.

Zdroj: NATO(USA)

USA a Vietnam jednají o dodávkách vojenských dopravních letounů C-130

Spojené státy a Vietnam jednají o prodeji vojenských transportních letadel Lockheed Martin C-130 Hercules do Hanoje.

Rozhovory by mohly vést k dohodě o dodávkách v tomto roce. C-130 může nést vojáky, vojenské vybavení a další zásoby a posílí vietnamské obranné schopnosti v době rostoucího napětí na hranicích s Čínou a dalšími zeměmi. Spojené státy by mohly Hanoji nabídnout finanční podporu jako součást prodeje.

Vietnamský představitel potvrdil, že se vedou rozhovory také o letounech F-16, rovněž vyrobených společností Lockheed Martin. Tato jednání však nejsou tak daleko pokročilá, protože americké stíhačky by mohly ovlivnit vztahy Vietnamu s dalšími zeměmi, včetně Číny. Letouny C-130 jsou považovány za „méně citlivé“, protože je lze klasifikovat jako obranné nebo nebojové vybavení.

Schválení stíhaček americkým kongresem může být komplikovanější než u C-130, Hanoj ​​má také obavy, zda USA schválí prodej raket na vyzbrojení F-16. Zprávy amerického ministerstva zahraničí totiž poukázaly na porušování lidských práv ve Vietnamu, což dále komplikuje schvalování transferů zbraní.

Zdroj: Reuters(Velká Británie)

NATO zjišťuje, kde má mezery v evropské obraně

Válka na Ukrajině a blížící se americké prezidentské volby dominovaly summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu.

 Na pozadí všech aktuálních událostí a mimo pozornost veřejnosti se vojenští plánovači Aliance soustředí na posouzení obrovských nákladů k upevnění evropské obrany. Nové obranné plány popisují nedostatky v klíčových oblastech a poskytují přibližnou představu o tom, kolik miliard eur by náprava mohla jednotlivé vlády stát.

Cílem NATO je jednotlivé nedostatky převést na závazné cíle pro jednotlivé vlády, které by měly být splnitelné do podzimu 2025, kdy dojde k setkání ministrů obrany NATO. Aliance v plánech nastínila celkem šest oblastí důležitých pro obranu, které jsou nejnaléhavější k řešení. Jde o nedostatky ve vzdušné obranně, v počtu raket dlouhého doletu, vojáků a munice, dále jde o nedostatečnou logistiku a nedostatečné kybernetické zabezpečení komunikace na bojišti.

V tuto chvíli je kromě Ruska největším strašákem Aliance bývalý americký prezident Donald Trump, který by mohl zase stanout v čele USA, pokud by zvítězil v nastávající volbách. Přesto ale evropští politici na summitu ve Washingtonu veřejně přiznali, že bez ohledu na to, kdo je v čele USA, musí evropský kontinent zvýšit své vojenské výdaje.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Německo a Velká Británie podepsaly dohodu o posílení vojenských vazeb

Německý ministr obrany Boris Pistorius a britský ministr obrany John Healey podepsali obranné prohlášení o užší spolupráci a koordinaci v oblasti obranného vývoje a veřejných zakázek a dále pro lepší koordinaci pomoci Ukrajině.

 Nová britská vláda také během Healeyho návštěvy v Berlíně uvedla, že je jejím cílem obnovit bezpečnostní vazby s Evropskou unií. Dvoudenní výjezd britského ministra obrany zahrnuje i návštěvu Francie, Polska a Estonska.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

V Paříži byl zatčen ruský kuchař kvůli údajným sabotážním plánům během OH

Ruský kuchař, který žil v Paříži přes 14 let, byl zatčen pro podezření ze spiknutí s cizí mocností s cílem provést destabilizační akce v průběhu pařížských olympijských her.

 Kuchař byl zatčen během razie v jeho bytě, kde byl údajně nalezen dokument spojený s elitní ruskou jednotkou speciálních sil působící pod velením Federální bezpečnostní služby (FBS), dříve KGB. Bylo zahájeno soudní řízení s obviněním ze sdílení zpravodajských informací s cizí mocností s cílem vyprovokovat nepřátelské akce ve Francii. Ve Francii jde o trestný čin, za který hrozí 30 let odnětí svobody. Údajné spiknutí by prý nemělo souviset s terorismem.

Kromě možné fyzické sabotáže došlo i k pokusům o šíření dezinformací před i v průběhu her. Dezinformace šířily hlavně prokremelské a proruské kanály.

„Na základě důkazů o pokusech šířit dezinformace byly zatčeny další ruské osoby,“ uvedl francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin. Společnost Microsoft minulý měsíc uvedla, že se Rusko snažilo podkopat olympijské hry vytvářením falešných internetových stránek kopírujících autentické francouzské sdělovací prostředky s využitím umělé inteligence. Falešné stránky měly vyvolávat obavy z násilí a terorismu. Podle Darmanina francouzské úřady prověřily více než milion podezřelých osob.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Gruzie zařadila 300 členů gruzínské legie bojující na straně Ukrajiny na seznam hledaných osob

Gruzínské speciální služby po vzoru ruských úřadů zařadily gruzínské dobrovolníky, kteří bojovali na straně Ukrajiny, na seznam hledaných osob.

V červnu ruský soud prohlásil gruzínskou legii za teroristickou organizaci a následně v jejich nepřítomnosti více než 70 z nich, včetně velitele Mamuka Mamulašviliho, zařadil na seznam hledaných osob. Současně s ruským obviněním začala gruzínská státní bezpečnostní služba předvolávat k výslechu členy legie a dobrovolníky jiných jednotek, které se účastnily obrany Ukrajiny.

Minulý rok gruzínské zvláštní služby oznámily odhalení spiknutí organizovaného v zahraničí s cílem provést státní převrat a převzít moc v Gruzii. Mezi podezřelými byli údajně i členové gruzínské legie. Ke spiknutí se vyjádřilo i Rusko s tím, že podpořilo vládnoucí stranu Gruzínský sen, a dokonce bylo připraveno pomoct udržet Gruzínský sen u moci, pokud by o to požádal.

Zdroj: Militarnyi (Ukrajina)

USA zachytily pohyb ruských a čínských letadel v blízkosti Aljašky

Americká armáda zachytila dva ruské a dva čínské vojenské letouny operující v identifikačním pásmu protivzdušné obrany Aljašky.

Letouny ale zůstaly v mezinárodním vzdušném prostoru. Podle severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD) ruská a čínská letadla nevstoupila do amerického ani kanadského vzdušného prostoru. NORAD letadla zatím nepovažuje za hrozbu, ale bude nadále monitorovat aktivitu čínských a ruských vojenských letounů v blízkosti Severní Ameriky.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Maďarsko vyzvalo EU ke mediaci sporu mezi Ukrajinou a Ruskem o ropu

Maďarsko vyzvalo Evropskou unii a Ukrajinu k obnovení dodávek ruské ropy do Maďarska a Slovenska.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó řekl, že ukrajinský zákaz tranzitu ruské ropné společnosti Lukoil, ohrožuje maďarskou energetiku. „Pro nás je nepřijatelné, že Ukrajina vystavila dodávky ropy do dvou členských států zásadnímu riziku,“ sdělil ministr.

EU uvalila sankce na nákup ruské ropy poté, co Kreml zahájil svou rozsáhlou invazi na Ukrajinu v roce 2022. Ze zákazu Unie vyňala vnitrozemské Maďarsko, Slovensko a Českou republiku, dokud nebudou moci diverzifikovat své zdroje energie. Szijjártóovo obvinění přišlo poté, co Ukrajina v červnu zavedla svá vlastní omezení na Lukoil ve snaze snížit zisky Moskvy z ropy. Tento krok znamenal okamžitý pokles dovozu ropy do Maďarska a hrozbu nedostatku elektřiny a vysokých cen energií pro Maďary. O víkendu se proti ukrajinským sankcím vyslovil i slovenský premiér Robert Fico.

Orbán už měl spoustu času na to, aby našel alternativní zdroje energie, přesto se maďarský dovoz ruské ropy zvýšil „o 56 %“ od doby před válkou. Namísto snižování závislosti na dodávkách ruské ropy Orbán záměrně pomáhá ruské ekonomice a pomáhá financovat válku v Kremlu.

Zdroj: DW(Německo)

Italský Eurofighter havaroval v Austrálii během cvičení Pitch Black

Italský vojenský letoun Eurofighter havaroval v odlehlé části australského Severního teritoria během mnohonárodního obranného cvičení.

Policie potvrdila, že k nehodě došlo asi 18 kilometrů jihozápadně od řeky Daly.

Pilot byl mezinárodním účastníkem cvičení Pitch Black. „Zaměstnanci australských obranných sil zareagovali okamžitě a profesionálně na nouzovou situaci letadla v prostoru cvičení a koordinovali záchranu pilota s pátracím a záchranným vrtulníkem,“ uvedl.

Cvičení Pitch Black probíhá u leteckých základen australského letectva RAAF v Darwinu a Katherine a letos se ho účastní 20 zemí a více než 140 letadel. RAAF uvádí, že cvičení Pitch Black je nejvýznamnější leteckou aktivitou, kterou provádí. Cvičení se zaměřuje na koordinaci velkého počtu mezinárodních letadel.

Zdroj: ABC(Austrálie)

Britský ministr obrany: „Británie je vždy silnější, když spolupracuje s ostatními“

John Healey, britský ministr obrany, během svého projevu na konferenci RUSI Land Warfare Conference 2024 znovu potvrdil závazek Velké Británie k obranné strategii „NATO first“.

 „Británie je vždy silnější, když spolupracujeme s ostatními,“ uvedl. Zdůraznil nutnost kolektivní obrany v rámci NATO.

Jako klíčovou hybnou sílu této strategie uvedl kritickou situaci na Ukrajině a zdůraznil hrozbu v podobě prezidenta Vladimira Putina. Healey mimo jiné vyprávěl o své nedávné návštěvě v Oděse, kde vedl bilaterální jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským, zúčastnil se ukrajinského Dne námořnictva a navštívil zraněné vojáky ve vojenské nemocnici.

Zdůraznil naléhavost situace tím, že oznámil urychlení dodávek pomoci, ke kterému se zavázala předchozí vláda, a také zavedení nového podpůrného balíčku, který zahrnuje munici, protipancéřové střely, odminovací vozidla a děla. Potvrdil také závazek ve výši 3 miliard liber ročně Ukrajině. Kromě toho zdůraznil novou smlouvu o podpoře obranného průmyslu podepsanou se Zelenským, jejímž cílem je využít exportní a investiční financování k posílení obranyschopnosti Ukrajiny.

Zdroj: Anadolu Ajansı(Turecko)

NATO vylepšilo zpravodajské, sledovací a průzkumné síly

Po rozhodnutích přijatých na summitu ve Washingtonu se národní ředitelé pro vyzbrojování dohodli na strategii posílení zpravodajských, sledovacích a průzkumných sil NATO (NISRF- NATO Intelligence, Surveillance and Reconnaissance Force) o další schopnosti.

Dohoda přijatá dne 9. července 2024 Konferencí národních ředitelů pro vyzbrojování poskytne více schopností zpravodajství, sledování a průzkumu pro lepší podporu NISRF. Prostřednictvím NISRF spojenci úzce spolupracují na sběru, analýze a sdílení zpravodajských dat ve všech oblastech, včetně vesmíru. To pomáhá zlepšit podávání zpráv a podporovat mise a operace NATO.

Zdroj: NATO(USA)

Tálibán si stěžuje na nedostatek mezinárodní podpory navzdory úspěchům v boji proti výrobě drog

„Nelegální výroba drog skončila. Narkomani nyní potřebují lékařské ošetření, zatímco farmáři potřebují živobytí a zaměstnání,“ řekl Amir Khan Muttaqi, ministr zahraničí Tálibánu.

Poznamenal, že jejich protidrogová kampaň vedla k nesmírným ekonomickým tlakům a těžkým útrapám Afghánců, kteří se trpí v důsledku let válek a přírodních katastrof ve zbídačené zemi. Afghánský Tálibán prohlásil, že jeho represe proti nelegální výrobě drog v zemi pomohly vyřešit velký globální problém. Vyjádřil ale frustraci nad přetrvávajícím nedostatkem mezinárodní podpory.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu ve své Světové zprávě o drogách z roku 2024 uvedl, že zákaz drog snížil produkci opia v Afghánistánu o 95 %, což má vážný dopad na živobytí farmářů a vyžaduje naléhavou humanitární pomoc. Země však zůstává z velké části globálním vyvrhelem, protože Taliban mj. omezuje ženská práva. Žádná země formálně neuznala afghánskou vládu. Izolace odradila zahraniční vlády od zapojení do formálních finančních jednání s Kábulem a vyloučila Afghánistán z jednání o globální změně klimatu, což je připravilo o finanční prostředky.

Podle nedávné zprávy OSN se afghánské hospodářství propadlo o 27 %, což vedlo k hospodářské stagnaci. Zpráva uvádí, že sektory, jako jsou finance, se v podstatě zhroutily a neexistují žádné hlavní zdroje ekonomické aktivity, jako je export nebo veřejné výdaje.

Zdroj: VOA(USA)

Nová výzva pro NATO – rozšiřující se ambice Číny v Arktidě

Letos se očekává příjezd asi 50 výzkumníků z Číny do norské vědecké stanice Ny-Ålesund na souostroví Špicberky.

 Rostoucí čínská přítomnost je známkou rostoucího významu Arktidy pro Peking. Arktida představuje novou hranici s velkým strategickým významem a také ekonomickým potenciálem, oteplování světa totiž zlepšuje přístup k novým lodním trasám a dříve nedostupnému mořskému nerostnému bohatství.

Špicberky nejsou jediným místem v Arktidě, kde působí čínští vědci. V Čukotském moři u Beringova průlivu, zkoumají podmořskou akustiku, která je klíčová pro bezpečnou plavbu ponorek. Čínský výzkum probíhá také na Islandu, kde těží z aktivní podpory islandských úředníků a vědců. Čína má v Arktidě také zájem o nerostné bohatství.

Navíc potenciální spolupráce mezi Ruskem a Čínou v Arktidě nyní znepokojuje Spojené státy a jejich spojence. Obě země posílily své spojenectví po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, která vedla k přísnějším západním sankcím.

Zdroj: Newsweek(USA)

Americké bombardéry přiletěly do Rumunska

Dva letouny B-52H amerického letectva přiletěly na leteckou základnu Mihail Kogalniceanu v Rumunsku ze základny Barksdale v Louisianě.

 USA jsou odhodlány spolupracovat se spojenci NATO podél východního křídla, aby zajistily kombinované dovednosti a koordinační schopnosti nezbytné k udržení regionální bezpečnosti a stability. Je to poprvé, kdy americké strategické bombardovací letouny operovaly z Rumunska.

„V dnešním globálním prostředí je životně důležité, abychom byli schopni poskytovat řadu udržitelných schopností na velké vzdálenosti. Prostřednictvím společného úsilí s našimi spojenci umožňují USA našim silám bojovat proti současným i budoucím hrozbám,“ řekl generál James Hecker, velitel USAFE-AFAFRICA.

USA rutinně demonstrují svůj závazek vůči spojencům NATO prostřednictvím misí Bomber Task Force (BTF). Prostřednictvím těchto mnohostranných misí umožňuje USAFE-AFAFRICA dynamické nasazení sil v evropském dějišti, poskytuje spojencům strategickou předvídatelnost, jistotu a zároveň přispívá k odstrašování zavedením větší operační nepředvídatelnosti pro potenciální protivníky

Zdroj: NATO Allied Air Command(USA)

Australské námořnictvo otestovalo nové řízené střely Naval Strike Missile

Australské námořnictvo úspěšně otestovalo svou novou řízenou střelu Naval Strike Missile (NSM).

NSM, získané od norské společnosti Kongsberg, jsou náhradou za stárnoucí zbraňový systém Harpoon. „Zbraň slibuje výrazné zvýšení smrtící síly australské flotily,“ řekl šéf australského námořnictva viceadmirál Mark Hammond.

Zkušební střelba NSM byla provedena na cvičení Rim of the Pacific (RIMPAC), které skončilo 15. července tohoto roku a bylo pořádané námořnictvem Spojených států u pobřeží Havaje. „Strategické prostředí Austrálie se rychle mění, zavedení Naval Strike Missile umožňuje lodím našeho námořnictva provádět námořní útoky na dlouhé vzdálenosti a plní náš slib zvýšit schopnost a letalitu našeho námořnictva,“ dodal ministr obranného průmyslu Pat Conroy.

Zatímco námořnictvo nepotvrdilo dostřel NSM, výrobce zbraní Raytheon inzeruje jeho dolet na 185,2 kilometrů, což je více než 124 kilometrů dosahu starého systému Harpoon.

Zdroj: ABC News(USA)

Pentagon odhalil novou arktickou strategii

Po Summitu NATO ve Washingtonu Pentagon zveřejnil svůj nejnovější strategický dokument, který nastiňuje plán, jak omezit ruské a čínské ambice v Arktidě.

 Nový dokument, Národní strategie pro arktický region, varuje, že Moskva i Peking stále více spolupracují na usnadnění svých aktivit na severu, zejména v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

„ČLR a Rusko stále častěji spolupracují v Arktidě. Izolace Ruska v důsledku jeho rozsáhlé invaze na Ukrajinu způsobila, že je stále více závislé na Číně při financování infrastruktury pro vývoz energie v Arktidě,“ uvádí dokument. Ovšem ve stejném duchu, jako se zvyšuje spolupráce Číny a Ruska, se zvyšuje spolupráce NATO se severními státy, a to zejména díky novému členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci.

„Vstup Finska a Švédska do NATO je nejen činí bezpečnějšími, ale také posiluje naši Alianci, zejména na severu. Budeme i nadále trénovat a cvičit vedle sebe, posilovat odstrašování, prohlubovat spolupráci a zajišťovat naši sdílenou bezpečnost v Arktidě,“ sdělila náměstkyně ministra obrany Kathleen Hicks.

Klíčovým důvodem, proč v posledních letech roste mezinárodní zájem o Arktidu, je mimo jiné globální oteplování Země, rychle tající let otevírá nové, užitečné námořní cesty a obchodní cesty, které země jako Rusko hledá pro své vlastní účely.

Zdroj: Breaking defense(USA)

Japonsko a NATO prohlubují vojenskou spolupráci

Vzhledem ke společné ruské hrozbě začalo NATO s Japonskem prohlubovat vojenskou spolupráci.

 V severovýchodní Asii letos v létě působí letectva několika evropských vzdušných sil a koordinují zde společná cvičení. Evropskými účastníky jsou Francie, Německo, Itálie a Španělsko.

Cvičení se koná na základně Chitose v severním Japonsku, odkud jsou monitorovány námořní hranice země v oblasti, kde ruské válečné lodě proplouvají nedalekými vodními toky včetně La Pérousůva průlivu. Po pobytu v Japonsku se evropská letadla a personál přesunou na Havaj a do Austrálie, aby se zúčastnili dvou velkých mnohonárodních cvičení. Japonská armáda uvedla, že cílem výcviku se silami NATO je realizovat „svobodný a otevřený Indo-Pacifik.“

Tokio se zavázalo podporovat Ukrajinu od začátku ruské invaze před dvěma lety. Japonsko vede s Ruskem dlouholetý územní spor. Jižní Kurilské ostrovy, které si Japonsko nárokuje, jsou v současnosti pod kontrolou Moskvy.

Zdroj: Newsweek(USA)

Stoltenberg: Evropa se musí připravit na deset let ruské války na Ukrajině

„Evropa musí být připravena na desetiletí války na Ukrajině,“ varoval odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Stoltenberg, který v říjnu končí své desetileté působení ve funkci generálního tajemníka NATO, naléhal na evropské členy NATO, aby posílily své závazky. „Hlavním poselstvím je, že čím silnější bude podpora pro Ukrajinu a čím déle jsme ochotni se zavázat, tím dříve může tato válka skončit,“ dodal.

Komentář Stoltenberga přichází v době, kdy Německo oznámilo plánované snížení vojenské podpory Ukrajině na příští rok téměř o polovinu. Navíc v NATO a v Kyjevě panují obavy ohledně budoucnosti americké finanční podpory, která by mohla být snížena nebo dokonce zastavena, pokud Donald Trump zvítězí v listopadových volbách.

Stoltenberg je ovšem přesvědčen, že USA zůstanou v Alianci. „NATO je nejúspěšnější aliance v historii, protože navzdory našim rozdílům jsme se vždy dokázali sjednotit kolem našich základních hodnot, vzájemně se chránit a bránit. Očekávám, že tomu tak bude i po volbách v USA,“ řekl generální tajemník.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Kanada chce nakoupit ponorky pro hlídkování v Arktidě

Kanadský ministr obrany Bill Blair na summitu NATO oznámil, že Kanada nakoupí až 12 konvenčně poháněných ponorek.

Vojenské výdaje Kanady mají tendenci se zvyšovat pouze uprostřed krize nebo pod tlakem spojenců. Oznámení o nákupu ponorek je tak v souladu s touto politikou.

Před třemi měsíci vláda Justina Trudeaua oznámila aktualizaci obranné politiky zaměřené na obranu Arktidy. Od té doby je na Kanadu neustále vyvíjen tlak, kvůli neplnění jejích spojeneckých závazků o vydání 2 % HDP na obranu. Nové ponorky by zvýšily výdaje výrazně nad tuto hodnotu. Jenomže samotné oznámení o nákupu ponorek je jen strategickým krokem, kterým chce Kanada pouze uklidnit spojence.

Příští generace ponorek bude pravděpodobně využívat technologii „Air Independent Propulsion“ (AIP) , která umožní operace pod ledem. Největším námořním problémem v Arktidě ale nebude led, nýbrž vzdálenost.

Konvenční ponorky se pod vodou pohybují velmi pomalu, aby si nevybily baterii. Pokud Kanada doufá, že bude v těchto oblastech nepřetržitě provádět podmořský dohled, navrhovaných 12 ponorek toho bude jen stěží schopno. Konvenční ponorce může trvat měsíc i déle, než se dostane na místo určení. Vybudování arktické základny pro ponorky by sice zlepšilo hlídkování ponorek, ale z finančních, časových a personálních důvodů je nemožné.

Zdroj: The Conversation(Austrálie)

SACEUR pochválil ukrajinskou válečnou strategii

„Kyjev odvádí dobrou práci při vyvažování náborů, školení a nákupu vybavení,“ sdělil nejvyšší generál NATO Christopher Cavoli.

Ačkoli jsou ukrajinské síly na některých místech fronty pomalu zatlačovány zpět, celková vojenská strategie země je podle něj dobrá. „Ukrajinci se v posledních několika měsících soustředili na obranu toho, co mají na východě, upírali Rusku svobodné použití Krymu a jižní Ukrajiny, chránili svůj přístup k Černému moři a generovali sílu. Myslím, že mají skvělou taktiku,“ řekl americký generál.

Ukrajinské síly nyní zaznamenávají zvýšené dodávky zbraní a munice. Tamní situace se zlepšuje poté, co parlament v dubnu přijal mobilizační zákon. Nová legislativa zavazuje ukrajinské muže ve věku 25-60 let k registraci na odvodových úřadech na Ukrajině i v zahraničí. Vláda dokonce rekrutuje odsouzené.

Zatímco Ukrajina hromadí síly, její vyčerpané frontové jednotky bojují s ruskými útoky na 1 000 kilometrů dlouhé frontě na východě a jihu země. Ukrajinským silám se zároveň podařilo zastavit ruskou ofenzívu v Charkovské oblasti a snížit počet ruských klouzavých bomb poté, co USA a další spojenci povolili Ukrajině používat darované zbraně k omezeným úderům na ruském území.

Zdroj: Politico (USA)

Erdoğan: Pokud to bude nutné Turecko je připraveno postavit základnu na Kypru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan odletěl zpět do Turecka poté, co v sobotu navštívil Severní Kypr u příležitosti 50 let od turecké invaze.

Obvinil konkurenční Řecko z toho, že chce na Kypru zřídit vlastní námořní základnu.

Kypr získal nezávislost na Velké Británii v roce 1960, ale sdílená administrativa mezi řeckými a tureckými Kypřany se rychle rozpadla po násilí, které vedlo k vyslání mírových sil OSN. V roce 1974 Turecko dobylo více než třetinu ostrova a vyhnalo více než 160 000 řeckých Kypřanů na jih. Kypr byl od té doby rozdělen podle etnického původu. V roce 1983 Turecko zřídilo Severokyperskou tureckou republiku – odtržený stát uznávaný pouze Tureckem.

Erdoğan řekl, že Turecko je připraveno vybudovat námořní základnu na Kypru, půl století poté, co jeho síly napadly nyní rozdělený ostrov. V sobotu se prezident Turecka zúčastnil vojenské přehlídky v severní Nikósii u příležitosti dne, kdy v roce 1974 Turecko zahájilo ofenzívu.

Zdroj: Al Jazeera(Katar)

Tvrdší tón vůči Izraeli, stejný vůči NATO: Jak by mohla vypadat zahraniční politika Kamaly Harris

Poté, co se Joe Biden vzdal demokratické nominace do listopadových prezidentských voleb, vyjádřil svou podporu viceprezidentce Kamale Harris.

 Očekává se, že se Harris bude z velké části držet zahraniční politiky Joea Bidena v klíčových otázkách, jako je Ukrajina, Čína a Írán, ale mohla by zasadit tvrdší tón vůči Izraeli ohledně války v Gaze.

Pokud se Harris stane vlajkonošem své strany a dokáže překonat Trumpovo prvenství v předvolebních průzkumech a získat Bílý dům, bude izraelsko-palestinský konflikt stát na předním místě jejího programu, zvláště pokud válka v Gaze stále pokračuje. Ačkoli jako viceprezidentka většinou odrážela Bidena v pevné podpoře práva Izraele na obranu poté, co Hamás provedl 7. října smrtící přeshraniční útok, občas v kritice vojenského přístupu Izraele předstihla prezidenta.

Zatímco její 81letý šéf má za sebou dlouhou historii vztahů s řadou izraelských vůdců, a dokonce se nazýval „sionistou“, Harris postrádá osobní vztah k této zemi. Dalo by se také očekávat, že Harris bude pevně držet krok proti izraelskému regionálnímu úhlavnímu nepříteli, Íránu, jehož nedávné jaderné pokroky vyvolaly odsouzení ze strany USA.

Zdroj: NDTV(Indie)

Novozélandská armáda navrhuje propuštění civilistů, aby mohla ušetřit

Novozélandská armáda bude žádat civilní zaměstnance, aby se dobrovolně přihlásili k propuštění.

 Novozélandské ozbrojené síly provedou i další škrty, protože se snaží překonat rozpočtový deficit ve výši 130 milionů novozélandských dolarů (NZD). „Armáda našla způsob, jak snížit výdaje o 100 milionů NZD. Aby se armáda držela rozpočtu, musí najít dalších 30 milionů NZD,“ uvedl mluvčí novozélandských ozbrojených sil.

Podle armády Nový Zéland snížil své výdaje na obranu z 1 % HDP v předchozím roce na 0,9 % HDP pro současný fiskální rok. Snížení rozpočtových výdajů přichází v době, kdy vláda varovala před stárnoucím vybavením a armáda musela kvůli nedostatku personálu odstavit tři z devíti vojenských lodí.

Navzdory rozpočtovým problémům chce novozélandská vláda zlepšit stav ozbrojených sil a podílet se více na regionálních a globálních misích, protože má obavy z rostoucích geopolitických výzev.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Jemenští Hútíové se přihlásili k smrtícímu útoku dronem v Tel Avivu

Jemenská militantní skupina Hútíů převzala zodpovědnost za útok dronem v Tel Avivu a přislíbila, že bude pokračovat v útocích na Izrael v rámci solidarity s Palestinci ve válce v Gaze.

Během útoku byla zabita jedna osoba a dalších deset bylo zraněno střepinami. K útoku došlo několik hodin poté, co izraelská armáda potvrdila, že zabila jednoho z velitelů Íránem podporovaného hnutí Hizballáh v jižním Libanonu.

Izraelská armáda útok vyšetřila a zjistila, že dron naložený výbušninou byl zaznamenán, ale protivzdušná obrana nezasáhla kvůli lidské chybě. Izraelské ozbrojené síly posílily letecké hlídky na ochranu izraelského vzdušného prostoru, ale nenařídily další opatření pro ochranu civilistů. Starosta Tel Avivu proto uvedl město do zvýšené pohotovosti.

Útok na Tel Aviv vyvolává obavy z dalších dopadů války v Gaze, protože Hútíové a další íránští zmocněnci stojí na straně palestinské militantní skupiny Hamas.

Zdroj: France 24 (Francie)

Japonský NGŠ chválí užší vojenské vazby s Jižní Koreou kvůli obavám z Číny a Severní Koreje

Dva nejmocnější spojenci Spojených států amerických v Tichomoří posilují své obranné vazby v souvislosti s rostoucími obavami z asertivity Číny v regionu a severokorejskými hrozbami.

 „Čína se snaží silou změnit status quo ve Východočínském a Jihočínském moři, zatímco Severní Korea provádí opakované odpaly balistických raket a neustálé transfery zbraní do Ruska,“ prohlásil japonský náčelník generálního štábu Jošihide Jošida před trojstranným setkáním se svými protějšky – americkým generálem Charlesem Q. Brownem a jihokorejským admirálem Kim Myung-sooem. K setkání došlo na japonském ministerstvu obrany v Tokiu, kde se konalo poprvé od obnovení komunikace mezi Japonskem a Jižní Koreou v roce 2023.

„Očekávám, že my tři, kteří zde dnes v Tokiu sedíme, vyšleme zprávu o regionálních hrozbách, ale také globálněji o síle našich vztahů, našem spojenectví a o práci, kterou musíme nadále vykonávat,“ uvedl generál Brown na začátku setkání. Bilaterální spolupráce mezi Japonskem a Jižní Koreou je pozoruhodným výsledkem setkání. Podle Browna je spolupráce velitelů ozbrojených sil obou východoasijských zemí po dlouhých šesti letech významným momentem.

Zdroj: CNN (USA)

Japonskou armádu zostudila série skandálů

Nedostatečná disciplína v oblasti utajovaní v japonských ozbrojených silách vedla k obvinění ze zneužití pravomocí.

Skandál se týká i dalších menších přestupků, které svědčí o nedostatečné sebekontrole. V souvislosti s obviněními bylo potrestáno téměř 220 příslušníků armády. Jedenáct z nich bylo propuštěno, dvěma byla snížena hodnost, 83 bylo suspendováno, čtrnácti byl snížen plat a sedmi byla udělena formální důtka. Ostatní byli napomenutí a varování. 

Tyto skandály by mohly poškodit plány na zvýšení výdajů na obranu a další možná partnerství se spojenci.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Stoltenberg ujišťuje EU, že NATO přežije i druhé prezidentství Trumpa

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga se Evropa nesmí chytit do pasti a vytvořit tzv. sebenaplňující proroctví, že NATO zanikne za druhého Trumpova prezidenství a transatlantické pouto skončí.

„Vedoucí představitelé musí s Donaldem Trumpem jednat stejným způsobem jako v roce 2016 a to bez ohledu na rétoriku během americké volební kampaně,“ uvedl Stoltenberg.

V rozhovoru pro deník Guardian během zasedání Evropského politického společenství ve Velké Británii Stoltenberg uvedl, že zůstává optimistický ohledně budoucnosti NATO. Generální tajemník si je jist, že Spojené státy americké zůstanou silným spojencem. Jako důvody uvádí, že když se stal tajemníkem Aliance v roce 2014 pouze dva členské státy vydávaly 2 % HDP svého rozpočtu na obranu. Nyní to je 23 členů z 32. Trumpova stížnost z doby jeho prezidenství byla podle Stoltenberga oprávněná, ale dnes už je to jinak. Dále argumentoval tím, že USA zůstanou v NATO, protože členské země Aliance představují 50 % světové vojenské síly. Pokud USA odejdou, zůstanou osamoceny a představovaly by pouze 25 % této vojenské kapacity.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Německo příští rok sníží vojenskou pomoc Ukrajině o polovinu

Německo plánuje v příštím roce snížit vojenskou pomoc Ukrajině o polovinu i přes obavy, že by se podpora ze strany Spojených států amerických mohla snížit s možným návratem republikánského kandidáta Donalda Trumpa do Bílého domu.

Podle návrhu německého rozpočtu na rok 2025 bude německá pomoc Ukrajině snížena přibližně z osmi miliard eur v roce 2024 na čtyři miliardy eur v příštím roce.

Německo totiž doufá, že Ukrajina bude schopna pokrýt většinu svých vojenských nákladů ze zmražených ruských aktiv v hodnotě 50 miliard dolarů. „Financování Ukrajiny je v dohledné době zajištěno díky evropským nástrojům a půjčkám skupiny G7,“ řekl na tiskové konferenci německý ministr financí Christian Lindner.

Přestože vojenská pomoc Ukrajině bude snížena, Německo splní cíl Severoatlantické aliance vydávat v příštím roce 2 % HDP na obranu. Rozpočet na rok 2025 vychází ze střednědobého finančního plánování do roku 2028, kdy má být vyčerpán zvláštní fond ozbrojených sil pro splnění minimálních výdajových cílů NATO a kdy bude na obranu potřeba 80 miliard, jak je uvedeno ve finančním plánu.

V roce 2028 bude v běžném rozpočtu chybět 39 miliard eur, z čehož 28 miliard eur je potřeba na splnění cíle NATO bez zvláštního fondu. Rozhodnutí o tom, jak bude „díra“ zacelena, bude pravděpodobně přijato až po volbách v roce 2025.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Odvody ultraortodoxních mužů do armády by mohly otřást izraelskou vládou

Izraelská armáda začne na konci tohoto týdne rozesílat povolávací rozkazy židovským ultraortodoxním mužům.

Mohlo by to destabilizovat vládu Benjamina Netanjahua, která se opírá o podporu ultraortodoxních stran. Když by ultraortodoxní strany opustily vládní koalici, vláda by se rozpadla, a Izrael by tak musel podstoupit předčasné volby.

Podle dlouholetých tradic byli ultraortodoxní muži od odvodu osvobozeni, ale přelomové rozhodnutí izraelského Nejvyššího soudu tuto dlouholetou tradici zrušilo. Výjimka pro ultraortodoxní muže vyvolala v izraelské veřejnosti nelibost, a to zejména po více než devíti měsících války proti ozbrojencům Hamasu v Gaze. Předchozí pokusy o přijetí ultraortodoxních mužů do armády vyvolaly v jejich komunitách masové protesty.

Zdroj: Associated Press (USA)

Tchaj-wan by měl platit USA za obranu, tvrdí Trump

Donald Trump v rozhovoru pro agenturu Bloomberg zpochybnil podporu Tchaj-wanu.

 Trump byl agenturou dotazován, zda bude bránit Tchaj-wan proti Číně, pokud se opět stane prezidentem Spojených států amerických. Čína si nárokuje ostrov za svoji provincii a slibuje jeho anexi, přičemž nevylučuje využití vojenských sil. Podle Trumpa by měl Tchaj-wan platit USA za vojenskou obranu.

Trump v rozhovoru upozornil na zvýšenou vojenskou agresi Číny vůči ostrovu a prohlásil, že by se na jeho místě necítil příliš bezpečně. „Proč USA vystupují jako pojistka Tchaj-wanu, když převzaly veškeré americké obchody s čipy,“ tvrdí Trump a bez důkazů opakuje předešlé obvinění, že Tchaj-wan převzal téměř 100 % polovodičového průmyslu USA. Tchaj-wan vyrábí více než 90 % nejmodernějších čipů na světě prostřednictvím společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co Ltd (TSMC), která je i hlavním dodavatelem amerických společností Apple a Nvidia.

„Tchaj-wan je USA vděčný za podporu a tvrdě pracuje na udržení vztahů,zároveň zvyšuje své schopnosti sebeobrany,“ uvedl tchajwanský premiér Cho Jung-tchaj v reakci na Trumpovy výroky.

USA ale Tchaj-wan formálně neuznávají, přestože jsou jeho nejdůležitějším bezpečnostním partnerem. Američané prodávají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů v rámci legislativních závazků, aby mu poskytly prostředky k obraně. Prodej zbraní ostrovnímu státu výrazně vzrostl už za prezidenta Trumpa.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Bývalý generální tajemník NATO George Robertson provede revizi britské obrany

Britský premiér Keir Starmer oznámil strategickou revizi obrany jako jeden ze svých prvních významných kroků po nástupu do funkce na začátku měsíce.

Starmer slíbil, že ukončí zmenšování britské armády, které bylo patrné během čtrnáctileté vlády konzervativní strany.

Revizi britské vojenské strategie povede bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson. Strategie by měla čelit hrozbám ze strany Číny, Íránu, Ruska a Severní Koreje.

Podle britského ministerstva obrany by cílem revize mělo být posílení vnitřní bezpečnosti Spojeného království, podpora Ukrajiny v boji proti Rusku a modernizace a kontinuita britského jaderného arzenálu.

Zpráva o výsledcích revize má být vydána v první polovině roku 2025 a pomůže narýsovat britskou obrannou politiku na příští desetiletí.

Zdroj: Associated Press (USA)

Zastoupení NATO na Ukrajině povede bývalý náměstek generálního tajemníka Patrick Turner

Severoatlantická aliance oznámila jmenování Patricka Turnera novým vedoucím zastoupení na Ukrajině.

Snaží se tím posílit vztahy s Kyjevem. Turnera jmenoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Jsem si jistý, že v této důležité roli bude vynikající, protože NATO pokračuje v posilování své podpory Ukrajině,“ prohlásil Stoltenberg po jmenování Turnera.

Turner dříve působil jako náměstek generálního tajemníka NATO pro operace a následně i pro obrannou politiku a plánování. Očekává se, že Turner začne plnit své povinnosti v Kyjevě ještě letos v září.

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

Německo a další evropské země zvažují švédský model povinné vojenské služby

Německo, Nizozemsko a další evropské země zvažují švédský model povinné vojenské služby, aby vyřešily dlouhodobý nedostatek vojáků.

 Švédský systém každoročně prověřuje přes 100 tisíc teenagerů v rekrutačních centrech Stockholmu, Göteborgu a Malmö.

Přibližně čtvrtina z nich je pozvána na fyzické a psychické testy a třetina nejlépe hodnocených je povolána k 9-15 měsícům služby. Tento model byl obnoven po anexi Krymu Ruskem, což zdůraznilo potřebu silné armády. Švédský ministr obrany Pål Jonson zdůrazňuje důležitost povinné vojenské služby pro růst armády, která zaznamenala nárůst počtu branců na 8 000 a má za cíl dosáhnout 10 000 ročně. Švédský systém povinné vojenské služby zahrnuje dotazník a náročné testy, s důrazem na celkovou obranu.

Evropští obranní představitelé studují švédský přístup. Německý ministr obrany Boris Pistorius navrhl plán selektivní vojenské služby inspirovaný Švédskem, který by zapojil dobrovolníky a potenciálně ročně povolal 10 000 osmnáctiletých po počátečním prověřování. Zájem o švédskou praxi projevili také nizozemští a britští představitelé.

Švédský systém povinné vojenské služby je komplexní, zahrnuje mentální a fyzické testy a vybírá teenagery pro různé role, od arktické pěchoty po námořní navigátory. Tento systém podporuje vojenskou připravenost a osobní rozvoj, reaguje na moderní obranné potřeby a společenskou orientaci na národní bezpečnost.

Zdroj: Politico Europe(Belgie)