Summit NATO 2023
„Nechat v tom Ukrajinu samotnou, to by pouze znamenalo, že dovolíme, aby se k nám tyto problémy dostaly dříve nebo později. Takže je v našem vlastním zájmu, abychom pokračovali v pomoci Ukrajině a nenechali Rusko v tomto konfliktu vyhrát,“ prohlásil Pavel na veřejném NATO Public Forum na okraj summitu Aliance ve Vilniusu.
Upozornil, že Kyjev sice pomalu získává své území zpět a pravděpodobně stále hledá slabá místa v ruské obraně, ale stále ještě nenasadil významné síly, které pro ofenzívu shromáždil.
Podle Pavla je ovšem potřeba realisticky vnímat, že příležitost pro klíčovou protiofenzívu se Ukrajině s koncem roku víceméně uzavře. Čas na výrazný posun fronty se krátí nejen kvůli příchodu zimy, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku i na samotné Ukrajině.
1/2 V @NATO si vždy klademe otázku, jestli pro naši bezpečnost děláme dost. Odpověď je, že vždy lze dělat víc. Česká republika od summitu očekává další posílení obrany východního křídla a také jasný vzkaz, že jsme připraveni přijmout Ukrajinu, jakmile skončí válka. https://t.co/jHh5VaJYZX
Konstatoval, že Rusko mělo čas na přípravu obranných linií a má také převahu ve vzduchu. Ukrajinci jsou ale podle něj mnohem více motivovaní a díky Západu také vybavení lepší technikou. „Nemají ovšem dost munice a vzdušných sil, aby byli opravdu efektivní,“ podotkl.
Varoval, že se objeví další pokles ochoty Ukrajinu dát masivně podporovat včetně dodávek zbraní, což podle něj dohromady pravděpodobně povede k tomu, že „to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání“.
NATO souhlasí s přijetím Ukrajiny, ale až po válce. Kyjevu usnadní cestu |
S odkazem na jedno z klíčových témat summitu a budoucím členství Ukrajiny v NATO apeloval, že kromě munice a vojenského vybavení potřebuje Ukrajina také povzbuzení a ujištění. Podle Pavla spojenci mohou posílit ukrajinskou morálku příslibem, že zahájí přístupový proces ihned po skončení bojů. Přínosy možného členství země v Evropské unii a NATO označil za důležité.
Lídři Aliance zatím ve Vilnisu konstatovali, že jsou pro přijetí Ukrajiny do NATO, ale až po válce. Jinak by mohlo dojít k eskalaci války a přímému vtažení aliance do ní. Spojenci nicméně chtějí vyslat Kyjevu pozitivní signál pro budoucí členství.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen o opaku a míní, že nejistota bude jen motivovat Rusko k dalšímu teroru. „Nejistota je slabost,“ uvedl s tím, že by bylo absurdní, kdyby summit ve Vilniusu nestanovil harmonogram ani pro pozvánku, ani pro členství Ukrajiny v NATO.
We value our allies. We value our shared security. And we always appreciate an open conversation.
Ukraine will be represented at the NATO summit in Vilnius. Because it is about respect.
But Ukraine also deserves respect. Now, on the way to Vilnius, we received signals that… https://t.co/UoeacQgkRt
„Nyní, na cestě do Vilniusu, jsme dostali signály, že se diskutuje o určitých formulacích bez Ukrajiny. A rád bych zdůraznil, že tyto formulace se týkají pozvání ke členství v NATO, ne členství Ukrajiny… Zdá se, že tu není ochota ani Ukrajinu do NATO pozvat, ani ji učinit členem,“ napsal ukrajinský prezident na twitteru. Osobně se má jednání účastnit ve středu. Podle něj to znamená, že se vytváří prostor příležitosti pro smlouvání o členství Ukrajiny v NATO v možných jednáních s Ruskem.
Německý kancléř Olaf Scholz na okraj summitu uvedl, že spojenci přijmou nezbytná opatření, aby Ukrajina dostala bezpečnostní záruky i po válce. „Pro nás je od počátku důležité, aby pro Ukrajinu existovaly bezpečnostní záruky, které mohou být účinné, jakmile nastane mír. A za tímto účelem také uzavřeme potřebné dohody,“ řekl.
Podle Pavla bude podpora Ukrajině stále těžší a to i kvůli hlasům, živených ruskou propagandou, že jakmile svět přestane poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc, tak válka skončí. „Že budeme moci pokračovat v obnově ekonomických vztahů s Ruskem a budeme se moci vrátit zpátky k levnějšímu plynu. To je samozřejmě nesmysl, ale mnoho lidí rádo poslouchá takové argumenty,“ dodal.
Světový řád čelí podle jeho slov zpochybňování, bezpečnostní hrozby v podobě ideologické konfrontace Východu a Západu se přesouvají ke globálního střetu hodnotových systému mezi demokraciemi a autoritářskými režimy.
„Nejde pouze o Rusko, ale i o země jako Čína, Írán, Severní Korea, a řadu diktátorských afrických států. Tyto země mají jiné hodnoty a snaží se je šířit po světě různými prostředky, nejen vojenskou agresí, ale i prostřednictvím informační války,” konstatoval Pavel na fóru, kam organizátoři během summitu tradičně zvou lídry Aliance, aby přiblížili politiků Aliance široké veřejnosti. Zajímavostí je, že Česká republika letos obdržela žádost o vystoupení hlavy státu na tomto fóru vůbec poprvé.
Podle Pavla je nutné všechny naše hodnoty obhajovat a vysvětlovat víc než kdykoli dřív. „Proto musíme být připraveni je bránit a odmítnout, že politických cílů lze dosahovat silou,“ dodal.
tisknout 
