Summit NATO 2023
„Modernizujeme NATO pro novou éru kolektivní obrany. Jsme jednotní v našem závazku a odhodlání zvítězit nad jakýmkoli agresorem a bránit každý centimetr spojeneckého území,“ shodli se lídři 31 členských zemí ve společném komuniké na summitu NATO ve Vilniusu.
Spojenci proto v úterý schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války. Nová strategie počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce.
Aliance chce mít nově k dispozici do 30 dnů až 300 tisíc vojáků, připravených se rychle přesunout napříč Evropou a také v pohotovosti masivní vzdušné a námořní síly.
„Nové plány jsou navrženy tak, aby čelily dvěma hlavním hrozbám, před kterými stojíme: Rusku a terorismu,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
The Vilnius #NATOSummit sends an unmistakable message:
#NATO is here. Vigilant. Ready to defend every inch of Allied territory.
In the coming months & years, Allies will work on executing our new military plans.
Together, we uphold our sacred pledge of #CollectiveDefence. https://t.co/lvOfrbF5wI
Detaily nových obranných plánů jsou samozřejmě přísně utajovány, jedno však je jasné. Nově rozdělují území a obranu členských zemí NATO na tři zóny – dálný sever a oblast Atlantiku, zónu pro střed Evropy a pobaltský region a zónu pro jižní Evropu a oblast černého moře. Dokumenty pak stanoví, které země a s jakým vybavením by měly oblasti v případě ohrožení bránit.
„Nyní máme plány, jak bránit naši Alianci - každý její centimetr,“ konstatoval šéf Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer. Summit tak podle něj vyslal jasnou zprávu, že spojenci jsou zde a bdělí.
Nová strategie je podle něj ale projektem na několik let, který zahrnuje budování kapacit, vojenská cvičení a nákupy potřebné techniky. „A to bude trvat. Není to otočení vypínače,“ prohlásil.
Jako Aliance opět posilujeme naši odolnost, pohotovost a schopnost odstrašení. Všem našim rivalům i nepřátelům chceme ukázat, že jsme připraveni se bránit a odolat jakékoli agresi. https://t.co/Oya722zpVC
Stoltenberg upozornil, že nové plány vyžadují vyšší investice všech členů NATO do obrany. A spojenci se proto na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni 2 procent hrubého domácího produktu (HDP).
„Jedenáct spojenců nyní dosáhlo nebo překročilo referenční hodnotu 2 %.
A očekáváme, že toto číslo v příštím roce výrazně vzroste,“ oznámil Stoltenberg.
To by měl být případ také České republiky, která podle nových upřesněných údajů Aliance dává na svou obranu zhruba 1,5 procenta. Od příštího roku by se ale po dlouhých letech škrtů na armádu měla opět k hranici dostat. Umožnit to má nedávno přijatý nový zákon, který má garantovat, že na obranu země půjdou povinně každý rok minimálně 2 procenta HDP.
Zatím devátí od konce
Ačkoliv obranný rozpočet České republiky roste nebývalým tempem a armáda očekává nákupy nové moderní techniky, v žebříčku výdajů na obranu v poměru k HDP zůstává Česká republika stále až na chvostu mezi 31 spojenci v NATO.
Přesně devátá od konce. A to si od poslední zveřejněné statistiky letos v březnu výrazně polepšila, když jí tehdy patřilo dokonce šesté místo od konce. Loni totiž české obranné výdaje činily jen asi 1,34 procenta HDP.
Horší jsou jen Portugalsko, Itálie, Kanada, Slovinsko, Španělsko, ale také Turecko či Belgie.
Zatímco loni byl rozpočet obrany přes 89 miliard korun, letos už resort hospodaří se sumou takřka 112 miliard a příští rok by to mělo být díky novému zákonu podle odhadů minimálně o 21 miliard více.
Všechny členské země se už v roce 2014 zavázaly, že budou do roku 2024 dávat na obranu 2 procenta HDP. Slib v současnosti plní 11 členských zemí na čele s Polskem (3,90), Spojenými státy (3,49), Řeckem (3,01), Estonskem (2,73), Litvou (2,53), novou členskou zemí - Finskem (2,45), Rumunskem (2,44), Maďarskem (2,43) a Lotyšskem (2,27).
Růst výdajů na obranu evropských členů NATO a Kanady od ruské anexe Krymu
Výdaje na obranu zemí NATO vyjádřené podílem k HDP
Absolutní vyjádření poměru výdajů na obranu mezi USA a ostatními členy NATO
Dvouprocentní hranice dosahuje také ještě Británie Slovensko. Velmi blízko splnění závazku jsou pak Chorvatsko, Francie, Černá Hora, Severní Makedonie nebo Bulharsko.
Nejnovější predikce ukazují, že výdaje evropských spojenců a Kanady na obranu v roce 2023 vzrostou o 8,3 %. Jde o nejvyšší nárůst za desetiletí. Od ruské anexe Krymu spojenci podle Stoltenberga investovali do obrany navíc dalších 450 miliard dolarů. I tak svůj závazek v obranných výdajích zatím plní jen třetina členských zemí.
Například Rumunsko během summitu už přislíbilo, že plánuje zvýšit své výdaje na obranu dokonce nad hranici 2,5 % HDP, které nyní dosahuje. „Domníváme se, že 2 % HDP by neměla být maximálním stropem, ale základnou, ze které vycházíme,“ prohlásil rumunský prezident Klaus Iohannis.
Spojenci se shodli, že v mnoha případech budou nutné výdaje přesahující takovou hranici, aby se napravily přetrvávající nedostatky. „Musíme si udržet náš technologický náskok a pokračovat v modernizaci a reformě našich sil a schopností, včetně integrace inovativních technologií,“ uvádí NATO ve společném komuniké 31 zemí.
Stressed at #NATO Public Forum: the threat from Russia is real and long-term.
All Allies must adapt accordingly. That is why Estonia spends 3% of GDP on defence.
We need more defence investments by European Allies and we need to boost European defence industry.
#NATOSummit https://t.co/AY0M5GDjX7
Ke splnění slibů vyzval během summitu britský premiér Rishi Sunak. Londýn podle jeho slovo dá na obranu „rekordní sumy“, mimo jiné proto, aby byl britský obranný průmysl „připraven na budoucí výzvy“.
Podle estonské premiérky musí být obranné plány zkrátka podpořeny nezbytnými silami a vybavením. „Všichni musíme více investovat do obrany. 2 % HDP by nyní měla být minimálním závazkem, ale je naléhavě potřeba více. Estonsko vyčlení 3 % HDP plus jako hostitelská země také náklady na podporu (jednotek spojenců),“ oznámila Kaja Kallasová.
Hrozba ze strany Ruska je podle ní reálná a dlouhodobá. „Všichni spojenci se tomu musí přizpůsobit,“ vyzvala.
Robustní odstrašení a obrana podle Stoltenberga vyžaduje také robustní průmyslovou základnu, proto spojenci přijali zároveň nový Akční plán obranné výroby.
„Urychlí společné zadávání zakázek, posílí interoperabilitu a vytvoří investiční a výrobní kapacity,“ uvedl.
tisknout 
