Stojíte si stále za doporučením, že by Česká republika měla v příštích dekádách spoléhat při ochraně vzdušného prostoru na letouny 5. generace?
Ano, bezesporu. Čím déle jsme v procesu vyjednávání o strojích F-35 a čím hlubší je to poznání, tak nás to utvrzuje o správnosti našeho kroku. A to bez ohledu na zhoršení bezpečnostního prostředí. K tomu mimochodem došlo až poté, co jsme vojenské doporučení zpracovali.

Je z pohledu pilota tak velký rozdíl létat v Gripenu a nebo právě s F-35?
Na to je těžké z mého pohledu odpovědět. S F-35 jsem nelétal a ani létat nikdy nebudu. Nicméně už letouny takzvané 4. generace, mezi které Gripen patří, byly koncipovány tak, aby se ovládaly a pilotovaly relativně jednoduše. Aby systémy a senzory umožňovaly, že pilot může řešit taktickou situaci.

U letounů 5. generace je lehkost řízení ještě znásobena. Navíc s neustále postupující digitalizací, fúzí dat a vyšším počtem senzorů a jejich přesností a schopnostmi musí být kapacita pilota zaměřena především na řešení všech možných aspektů taktické situace.

Hlavní výhodu tedy vidíte v tom, že jde o zbraňový systém a superpočítač s extrémně výkonnými senzory v jednom, který dokáže shromažďovat, třídit a sdílet obrovské množství informací. Tedy, že vidí téměř vše v okruhu stovek kilometrů?
A ještě znásobený tím, že má charakteristiky „stealth“ (pozn. autora: omezuje na minimum množství vyzářených či odražených zvukových, infračervených, optických i radarových signálů, což stroj činí obtížně zachytitelný senzory a radary). Už jen to představuje značnou výhodu, protože se můžete dostat hlouběji nad území protivníka popřípadě při defenzivních úkolech vás protivník zkrátka neuvidí. F-35 zaručuje komplex výhod proti ostatním platformám starších generací.

Díky vlastnostem F-35 může pilot zjistit cíl nebo objekt, o kterém do té chvíle ještě neměl nikdo ani tušení. Je to platforma, která dovede proniknout do sestavy protivníka, kam ani letouny včasné výstrahy AWACS nebo jiné senzory nedohlédnou a objevit netušenou hrozbu. Tady jde pak o odpovědnost pilota, aby dodržel pravidla použití senzorů a zbraní. Taktická platforma totiž v tu chvíli může mít na bojišti rázem strategický efekt.

To gripeny ani té nejnovější varianty nenabízejí? A proč takovou schopnost potřebuje Česká republika? Počítáme snad s tím, že budeme pronikat nad území případného protivníka?
V současnosti máme jen jednu letku nadzvukových strojů (12+2), k tomu dvě letky podzvukových a nejsme schopni plnit všechny naše úkoly. Ta situace vznikla jako dočasné řešení už v roce 2005, kdy se rozhodlo o nákupu pouze jedné letky gripenů. Upozorňuji, že mělo jít o dočasné řešení a provizorium mělo trvat deset let, než počet strojů doplníme na 24 pro plnění celého spektra operací.

Ta dočasnost trvá hodně dlouho a společnost už kvůli tomu získala dojem, že nadzvukové stroje zkrátka máme jen na mírový air-policing. Tedy, že naše letouny budou maximálně poskytovat asistenci civilním strojům v nesnázích nebo popřípadě reagovat na hrozbu teroristického útoku s uneseným letadlem. Ale to přeci nejsou všechny úkoly, které má letectvo plnit. Úplně se vytratil hlavní smysl.

Jistě, to jsou úkoly pro mírové období.
Nepřetržitou ochranu vzdušného prostoru plníme 24/7. Ale to se stále bavíme jen o situaci, že je mír. V té chvíli se můžeme podobně ptát, na co vlastně máme zbytek armády? Aby byl na cvičišti? Samozřejmě, armáda cvičí, aby případný protivník věděl, že jsme připraveni, kdyby si chtěl něco zkusit. Ale hlavně, aby byla schopná bojovat, pokud by k nějakému útoku skutečně došlo. Ochránit naše zájmy, územní celistvost našeho státu a také Aliance. NATO není jen „ta Aliance“, my jsme Aliance, my jsme její součástí.

Nové letouny by nám tedy podle vás daly možnost bránit se aktivně? Kritici se obávají, že se rázem staneme zemí, která „povede útočné války“?
Nesmysl. Proč bychom ale s takovými schopnostmi měli pasivně čekat, že k nám pořád někdo bude létat nebo něco posílat. Máme přeci ochránit naše území.

Nebylo by třeba vhodné a také výhodné ve chvíli, kdy na nás někdo útočí, přenést ničení a trosky k tomu, kdo nám tu bolest způsobuje? Nebylo by lepší rozbít velitelskou strukturu protivníka nebo jeho protivzdušnou obranu? Zničit odpalovače raket a střel s plochou dráhou letu, což je mimochodem také klasický cíl pro F-35, už tam někde na zemi ještě předtím, než je na nás zase odpálí? To je přeci princip aktivní obrany.

Nikdo neříká, že Rusko preventivně napadneme, nikdo ho ani nechce napadnout. Ale na Ukrajině jasně vidíme, co se může stát. A pokud k tomu dojde a Rusko nepochopí naše odstrašující signály, tak po první vlně, kdy se budeme bránit, mu následně budeme schopni zničit infrastrukturu nebo bojovou sílu na zemi. A uchráníme naše území, naše domy, naši infrastrukturu.

Podle vojenského doporučení, jehož jste spoluautorem, tohle se stávajícími nebo vylepšenými stroji, byť ve větším počtu, nedokážeme?
Jsem přesvědčený, že letectvo se stroji 4. generace nebo generace 4,5 bude v takové chvíli schopné plnit jen zcela defenzivní roli na svém území a čelit pouze nepříteli se stejnými schopnostmi. Nedostane se však dál ze svého území a bude jen přijímat další rány, zatímco mu alianční partneři pomohou třeba zničením letiště protivníka nebo odpalovacích zařízení, která ho ohrožují.

Myslím, že takový člen bude velmi rád, že jiní alianční spojenci se chovali natolik zodpovědné, přispěli i troškou do společné obrany a letouny s takovou schopností mají. ČR je ekonomicky, populačně a geograficky tak silný stát, že si dvě letky nejmodernějších letounů může dovolit.

Chápu tedy dobře, že na období míru nám gripeny, i když v nižším počtu stačily, ale s novou bezpečnostní situací se musíme vrátit k primárnímu úkolu a být připraveni i na boj?
Jak jsem řekl, bylo to provizorium. Jsme ve fázi, že nám pronájem bude končit a my situaci musíme řešit. Není to tak, že jsme si řekli: F-35 jsou teď „fancy“ (pozn. autora: módní, v kurzu), pojďme si je koupit. Jsme přímo v bodě strategického rozhodnutí, končí nájem gripenů a švédská strana nám sama deklarovala, že bude ve svém letectvu využívat letouny Gripen ve variantách C a D do roku 2035 a dál už nebude zajišťovat jejich životní cyklus.

Máme tady úkoly, které už dnes plníme v omezené míře, máme tady nějaký časový horizont a nabízí se nám možnosti řešení. Buď stávající systém strojů 4. generace, který bude v roce 2035 končit a my ho v té době budeme používat už třicet let, nahradit generací stupně 4,5 jako je nejnovější Gripen E a nebo rovnou stroji 5. generace.

A ta má samozřejmě značnou výhodu v dlouhodobosti řešení. Je teprve na počátku svého operačního využití. Naproti tomu letouny 4,5 generace jsou v podstatě pořád stroje 4. generace, která se jen neustále upgradují a modernizují, ale design a konstrukce zůstávají stejné.

Armáda ČR @ArmadaCR

Nejlepší obrana je odstrašení. K tomu potřebujeme pokročilé technologie. Pokud je nemáte, hrozí porážka nebo vysilující opotřebovávací válka.
Proto 5. generace, proto F-35. https://t.co/QvYYKmIx5m

1. září 2023 v 15:13, příspěvek archivován: 5. září 2023 v 14:07

oblíbit retweet odpovědět

Sám ale říkáte, že i současné stroje se neustále modernizují. Nestačilo by tedy investovat takto?
Každé vylepšení je ale také velmi nákladné. Po průzkumu trhu jsme v rámci vojenské analýzy došli jednoznačně k tomu, že pořizovací náklady a náklady na životní cyklus u generace 4,5 a 5. generace nejsou až tak rozdílné. Dokonce samotné pořizovací náklady napříč generacemi jsou takřka identické a troufnul bych si tvrdit, že u F-35 mírně nižší, než u ostatních platforem.

Jak to? Jakože za letoun současnosti, a myslím tím čistě fyzický stroj, zaplatím stejně jako za nejmodernější letadlo?
Ano. Je to dáno tím, že F-35 je sice nejschopnější a nejmodernější a dalo by se očekávat také nejdražší, ale výrobce má objednávky na více jak 3 000 strojů. A do hry o cenu tak významně vstupuje faktor takzvané „úspory z rozsahu“ (pozn. autora: economies of scale - efekt ekonomické výhody, kterou skýtá výroba ve větším měřítku). Při takovém množství se výrazně rozloží náklady na vývoj i samotnou montáž oproti jiným výrobcům, kteří vyrobí 100 nebo možná 200 letounů. A jestliže jsou pořizovací náklady prakticky stejné, tak zbývá řešit už jen náklady na životní cyklus.

Cena za kus tedy bude?
Pod 100 milionů dolarů za jeden kus. To je pořizovací cena za jeden letoun - samotný stroj. Cenu máme stejnou jako americké letectvo, Finové, Dánové, Nizozemci a všichni ostatní, protože požadujeme naprosto identickou konfiguraci. Pokud se ale pro nákup vláda pozitivně rozhodne, dostaneme verzi v nejnovějším vylepšení (pozn. autora: takzvaný Block 4). Bude mít ještě lepší radar, nový systém elektronické boje a vyřešené problémy s motorem a jeho chlazením.

Americký Kongres souhlasil s prodejem 24 letounů F-35 pro ČR v nejvyšší maximalistické variantě ve výši zhruba 120 miliard korun. Samotné stroje by tak měly stát přibližně 55 miliard korun?
Těch 120 miliard je kongresová nabídka. Cena bude nižší. (Pozn. autora: Nejde o cenu případného kontraktu mezi ČR a USA, ale o maximální finanční rámec pro pořízení samotných letounů, munice, výcviku, dalšího vybavení a také zajištění životního cyklu strojů na deset let. V částce je rovněž standardně zahrnuta dostatečná finanční rezerva, aby americká vláda nemusela předkládat Kongresu nový návrh, pokud by ČR v požadovala navíc další vybavení, munici či služby. Americké úřady se proto snaží zákonodárcům vždy předložit nejvyšší předpokládanou možnou cenu.)

A ten zbytek do „kongresových“ 120 miliard?
Jde o komplexní balíček všeho, co pro provozování letounů potřebujeme. Munice, výcvik personálu, transfer simulačních technologií na základnu do Čáslavi, pilotní výstroj a vybavení a další a další položky, je jich opravdu hodně. A především chci upozornit, že je v částce také zajištění životního cyklu letounů včetně servisu a náhradních dílů až do konce roku 2034.

Ostrá kritika z posledních dní ale právě varuje, že se stroje F-35 mohou nakonec extrémně prodražit a že rámcových 120 miliard korun se může pak v průběhu let právě kvůli nákladům na životní cyklus vyšplhat v součtu třeba až na 400 miliard.
Můžu ujistit, že podle naší analýzy vycházejí náklady na životní cyklus u letounu F-35 jen o necelou čtvrtinu dráž v porovnání s nejčastěji zmiňovaným letounem generace 4,5. Teď se nebavíme o letové hodině, ale o provozu v dlouhodobém horizontu. Započítali jsme samotné pořízení letounů, údržbu, nákup munice, přípravu personálu, palivo a náklady na nemovitou infrastrukturu.

My jsme zodpovědní za nemovitou infrastrukturu, za placení a přípravu svých lidí, taky musíme do strojů plnit palivo a maziva. Za ostatní věci jako servis, náhradní díly a upgrade softwaru je zodpovědný výrobce. A výrobce nám dal analýzu těchto tří položek až do roku 2069. My jsme si k tomu přidali své náklady a vyšla nám cena životního cyklu do roku 2069.

Do roku 2034 včetně máme životní cyklus smluvně zajištěn, za dalších 35 let provozu se nepřiblížíme ani 200 miliardám. Opět musím zopakovat, že provoz jiné platformy s výrazně menšími schopnostmi by byl jen o necelých 25 % levnější.

F-35 Lightning II @thef35

Now you see me, now you don’t ⚡The F-35’s stealth capabilities allow it to evade enemy detection and enter contested airspace. An F-35 test pilot explains more ⬇️ https://t.co/iQZvz9xZ2t

10. srpna 2023 v 1:00, příspěvek archivován: 5. září 2023 v 14:07

oblíbit retweet odpovědět

Takže provozování současné platformy nebo strojů generace 4,5 by bylo do roku 2069 levnější jen o necelou čtvrtinu?
Ano, celkové náklady na životní cyklus systému F-35 by, řekněme za 40 let provozu, byly vyšší o necelých 25 procent než u současné platformy nebo letounu generace 4,5. U něj ovšem nemáme žádnou záruku, že po roce 2040 bude schopen plnit všechny úkoly, které jsou dnes definovány politickým zadáním a které se naopak dále rozšiřují se zhoršující se bezpečnostní situací.

Letouny 4. generace už nyní mají svá omezení. Když doplníme jejich stav třeba o letouny generace 4,5, tak stejně finančně půjde minimálně o polovinu pořizovacích nákladů F-35. A zajištění životního cyklu stárnoucích letounů bude rovněž stále těžší a finančně náročnější. Utratíme spoustu peněz a pak v roce 2040 zjistíme, že nám to schopnostmi dávno nestačí, protože proti nám bude stát už jen 5. generace?

Řekneme pak daňovým poplatníkům, že musíme bohužel škrtnout jiné strategické projekty, protože jsme před lety sice ušetřili 25 procent, ale teď urgentně musíme pro naše přežití už pořídit stroje 5. nebo už 6. generace? To bude zmařený projekt v pravém slova smyslu. Vyhozené peníze. Když zůstaneme u současného systému, tak si za velké peníze opravdu jen prodloužíme schopnost air-policingu.

Takže obavy, že provoz letounů 5. generace bude finančně nad naše možnosti, jsou podle vás liché?
Musíme si upřímně odpovědět, jestli nám těch 25 procent navíc stojí za vlastnosti a schopnosti, které F-35 nabízí. A my říkáme, že rozhodně ano. Nejen, že bychom s letouny 4. generace nebo generace 4,5 hráli po roce 2040 „druhé housle“. Tím nemyslím dětskou přetahovanou, kdo je první a kdo druhý. Jde o bezpečnost našeho státu a spojenců.

Pokud bychom létali se stroji nižší generace, tak bychom je mohli lehce ztratit, neochránili bychom to, co je náš bytostný zájem. Byli bychom přímo zodpovědní za to, že jsme udělali takové rozhodnutí, protože jsme chtěli ušetřit 25 procent. To je ale ten nejčernější scénář. Aby to nenastalo, a je to zcela fundamentální princip Aliance, musíme protivníka odstrašit. Jasně a silně odstrašit od toho, aby vůbec uvažoval o tom, že si něco zkusí.

A toho jsou stroje F-35 zárukou?
F-35 nabízí dokonce dva způsoby. Jednak bude protivník vědět, že když na nás zaútočí, tak mu jeho prostředky zničíme. A navíc nám přidává i možnost reakce, aby protivník musel počítat s tím, že máme schopnost proniknout na jeho území. Že máme kapacitu na jeho „potrestání“ za to, že si začal konflikt. Když nebude cítit i „ofenzivní“ ohrožení, pak má odstrašení daleko nižší váhu. A to systém F-35 umožňuje.

U 5. generace také víme, že pokud protivník použije letouny nižší generace, tak si můžeme dovolit čelit i jeho přesile v počtu strojů 2:1 a my žádný v boji neztratíme. Pokud budeme bránit zemi se stroji současné platformy nebo generace 4,5 tak i při vyrovnaném poměru počtu letounů 1:1 si nikdy nemůžeme být jistí, jako to dopadne.

Neohrozí pořízení nových amerických strojů další velmi důležité a nákladné modernizační projekty?
Jestliže ČR bude na svou obranu dávat nejméně 2 procenta HDP, jak se zavázala spojencům a má nově v zákoně, tak v letech 2024 až 2034 bude pořízení nových letounů F-35 stát průměrně pod 10 procent rozpočtu na obranu. A to v žádném případě neohrozí další modernizační projekty armády. Obavy, že kvůli stíhačkám nebude na tanky, obrněnce a další vybavení, jsou liché. Je to informace, která není založená na tvrdých datech.

A poté, co stroje splatíme?
Náklady na životní cyklus poté, co letouny po deseti letech zaplatíme, nám spadnou pod 3 procenta z rozpočtu obrany. Mimochodem v dobách, kdy rozpočet na obranu byl asi 0,9 procenta HDP a náš roční rozpočet nepřesahoval 40 miliard korun, jsme za pronájem gripenů dávali 2 miliardy ročně. To bylo 5 procent z ročního obranného rozpočtu. Takže se nebudeme pohybovat v něčem odlišném.

Máme zde nějaký společenský konsenzus, že svou obranu chceme brát vážně a zodpovědně říkáme, že v rámci těchto 2 procent HDP na obranu pořídíme dlouhodobé řešení pro taktické letectvo s obrovským odstrašujícím potenciálem, aby k žádné válce vůbec nedošlo.

Co říkáte na argument, že pro ochranu našeho území by bylo výhodnější pořídit spíše špičkovou protivzdušnou obranu?
Ta se ale přeci skládá se tří základních elementů. Předně jsou to senzory. Česká republika má radarové stanice na zemi, je v projektu letounů včasné výstrahy AWACS a pak mají senzory také letouny. Nižší generace strojů ovšem vidí na dvakrát kratší vzdálenost, než letouny s nejmodernějšími radary. Dalším elementem jsou pak taktické letouny, které mohou hrozbu řešit ještě stovky kilometrů od vlastního území. Pořád se přitom bavíme o defenzivních úkolech.

A posledním elementem, pomyslnou záchrannou brzdou, je pak pozemní protivzdušná obrana. Je nesmírně důležitá, ale je to skutečně až poslední fáze obrany. V momentě, kdy je použita a je i úspěšná, tak stejně vše, co sem od nepřítele proniká včetně trosek spadne na naše území, na naše lidí, na naše domy. Nehledě na to, že vytvořit tak hustý systém protivzdušné obrany, aby sestřelil skutečně všechno, je neskutečně nákladné.

Takový Izrael o tom asi ví své?
Přesně tak, a to zatím nemusejí řešit hrozbu balistických raket. A také mají stroje F-35.

Vraťme se ale k tomu odstrašení. Tvrdíte, že F-35 nám dá vůči potenciálním agresorům daleko vyšší záruky bezpečí?
V mírovém stavu se logicky ptáme, na co vlastně armádu máme. Jde o odstrašení. Je to věčná diskuze, na co tanky, na co letadla, radary. Je jasné, že v době míru pro praktické fungování naší společnosti armádu nepotřebujeme, když jdeme nakoupit rohlíky, ale potřebujeme ji právě pro odstrašení nepřátel, abychom si pro ty rohlíky mohli v klidu dojít.

A 2 procenta z našeho bohatství jsou toho zárukou. Armáda i v době míru bude 24/7 pořád zajišťovat náš vzdušný prostor i spojenců a také na východní hranici NATO. To jsou jasně definované úkoly ochrany, pro jejichž plnění dnes ovšem nemáme žádnou flexibilitu.

Protože máme málo letounů?
Protože máme málo letounů 4. generace, které jsou koncipovány tak, že se na každý typ úkolu - vzduch-vzduch, vzduch-země nebo průzkum, musí letci cvičit zvlášť. Každou jednotlivou roli musí mít každý pilot pečlivě nacvičenou a určí mu ji velitel taktického velitelství v rámci plánování misí. Ten bude působit na vzdušné cíle, ten na pozemní, ten zajistí průzkum oblasti a ten zase bude vyhledávat nebo ničit protivzdušnou obranu nepřítele.

Systém F-35 je úplně jiný a revoluční koncept. Sednete do stroje s nějakou standardní výzbrojí. Nemusíte vědět vlastně nic. Klidně až po startu vám velitel roje (základního elementu čtyř letounů) určí, jakou roli budete hrát. A díky schopnostem stroje je zvládnete všechny. Rozhodovací okamžik tady nevzniká v rámci nějakého čtyřiadvacetihodinového plánovacího cyklu ale přímo v dané situaci ve vzduchu, na základě aktuálního vývoje taktické situace. A to nám dává neskutečnou časovou a kognitivní výhodu na protivníkem.

Věční pochybovači ale vždy namítnou, že „pár letounů navíc“ byť páté generace přeci nemůže naše území ubránit?
Ale může. Pojďme si to spočítat. Do jednotného, naprosto sladěného a fungujícího systému spojenců rovněž se stroji F-35 vyčleníme roj - 4 letouny. Na společnou misi třeba do Pobaltí pak vyšleme klidně i 6 letounů, aby byla jistota, že vždycky odstartují 4 stroje. Na našem území nám přitom bude zbývat dalších 18 strojů. Při klasické provozuschopnosti jich bude tak 8 někde na servisu, z toho 6 na pravidelném a 2 kvůli nějaké poruše nebo výměně.

Ale zbývá nám stále 10 letounů. Pro přikrytí celého území České republiky letouny 4. generace budeme potřebovat určitě více než 16 strojů. A to bychom případnému protivníkovi stále čelili jen se srovnatelnými letouny s šancí 50 na 50, jestli střet vyhrajeme nebo ne. A upřímně, ruská sůčka Su-35 jsou hodně rychlá a hodně výkonná letadla a není vůbec příjemné jim čelit. Kdežto letounů F-35 nám bude stačit 8.

Pro pokrytí celého Česka?
Ano a navíc s minimálním rizikem našich ztrát, i když protivník bude mít početně dvojnásobnou převahu. A pokud bychom šli i do středního rizika, tak ta čísla nepřátelských letounů, které bychom byli schopni zlikvidovat, můžeme dál zvyšovat. Nechci znít až příliš pozitivně, ale ten počet sestřelených nepřátel s mírou určitého rizika roste výrazně.

F-35 Lightning II @thef35

700,000+ Flight Hours ✅ For the latest numbers: https://t.co/3E35b2tvAP https://t.co/36J9dcaKrE

2. srpna 2023 v 1:00, příspěvek archivován: 5. září 2023 v 14:08

oblíbit retweet odpovědět

Jak F-35 ulehčuje misi? Stroj nemá klasický průhledový displej a veškeré informace jsou pilotovi předávány přímo na displej před očima, kam proudí data nejen z výkonného radaru, navigačních a zbraňových systémů, ale také z elektrooptických čidel rozprostřených po obvodu letounu. Pilot má díky tomu nezvykle rozsáhlé situační povědomí. Nemůže být až zahlcen?
Ne, naopak se může soustředit jen na misi. Klíčová je fúze dat. Pokud by se k pilotovi dostávaly veškeré informace, které ohromný počet senzorů nasbírá, pilot by musel zapojit doslova veškerou svou mentální kapacitu, aby je správně odfiltroval a aby se v nich vůbec vyznal. Teprve pak by mohl dojít k nějakému rozhodnutí a řešení dané taktické situace ve vzduchu.

To se mimochodem právě stává už u letounů 4. generace, kde máme různé senzory a fúze je zatím minimální. U generace 4,5 se říká, že je fúze už trochu pokročilá. Přesnost a dosah senzorů se ovšem neustále zvyšuje. Navíc sdílení dat od ostatních senzorů včetně jiných letounů F-35 je už takové, že bez algoritmů fúze dat by pilot ani nebyl schopen zahájit rozhodování.

Proto v F-35 dostává automaticky jen taková data, která jsou vyhodnocena jako nejdůležitější pro daný okamžiku. Díky fúzi a filtru dat pilot vůbec nezatěžuje mozek tím, že si musí sám nejprve udělat analýzu, co je pro něj vlastně relevantní. Tak získává tu pravou převahu nad protivníkem. Lépe a rychleji se v situaci zorientuje. Zatímco soupeř ještě analyzuje data, pilot F-35 se už zabývá taktickou situací a bojem.

Debata v Polsku o pořízení letounů F-35 nabrala nakonec zcela jasné rozuzlení. Mají jednoduchou odpověď, že po ruském vpádu na Ukrajinu je otázka koupit či nekoupit zcela irelevantní. Víte, přijde mi, že u nás ti samí lidé na jedné straně kritizují, že by nás armáda neubránila a že potřebuje zásadní modernizaci a posílení, ale na druhou stranu vykřikují v obavách, aby nebyla zase moc moderní.
Je to možná naše vlastnost, být pořád v negativním rozpoložení a na něco si stěžovat. Na druhou strana chápu, že spousta běžných věcí podražila, mnohým se na to těžko zvyká a žije se jim hůř. Ale ministerstvo obrany přeci neutratí nic navíc, než co stát určí jako výdaje na obranu. Jsme zodpovědní za to, že rozpočet utratíme účelně právě proto, aby armáda nebyla jen na oko. Stálo by to sice možná polovinu, ale právě to by byly vyhozené peníze a potvrzovaly ty hospodské řeči, že se stejně nikomu neubráníme.

Naopak, když už armáda dostane ze zákona 2 procenta HDP, musíme zodpovědně zajistit, že máme připravenou armádu a schopnou se spojenci čelit případně hrozbě. Když tohle budeme moci říkat nejen sobě, ale hodně hlasitě to křičet, aby to bylo slyšet třeba až do Moskvy, tak žádný konflikt nikdy nebude. A tím opět splníme svou roli. Jakýkoliv konflikt nás bude stát mnohem víc, než 2 procenta našeho HDP. Bude bolet a bude to smutné.

Kritika také tvrdí, že jde o neustále uzemněné a nespolehlivé stroje?
A jak by nalétaly přes 700 tisíc hodin? Každý nový systém má „dětské“ problémy, ale ty se rychle řeší a postupně odstraňují. V operační službě začal letoun F-35 létat teprve v roce 2012. Ten systém je hodně složitý, ale právě proto je tak technologicky napřed. Bylo vyrobeno už takřka 1 000 kusů, dalších 2 000 bude vyrobeno. S produkcí se počítá za horizont roku 2050.

I když americké letectvo už začalo připravovat projekty letounu 6. generace, tak F-35 bude páteřní stroj do roku 2070. Doplňovat ho pak bude strategický bombardér B-21 a letoun 6. generace, který nahradí F-22 Raptor. Tady je vidět, kde Amerika je a jak uvažuje. Svůj technologický klenot F-22 Raptor považuje už za „trochu starší“ a nepočítá s ním po roce 2050.

Když se zaváděl letoun Eurofighter, tak se na něj také valila kritika. Když jsme v ČR zaváděli stroj L-159, tak rovněž čelil kritice. Psalo se, že je pro piloty nebezpečný. A Gripen? Kapitola sama pro sebe.

Ano, pamatuji si bouřlivé debaty ve Sněmovně, proč místo nákupu gripenů raději nemodernizovat ruské stroje MiG-29, že gripeny jsou poruchové a podobně.
A padaly argumenty, že nezvládneme přechod na tak pokročilou techniku. Teď zaznívají úplně stejně znovu. Přitom nyní nepřeskakujeme dvě generace jako tenkrát. Opakuji, že bychom se měli po letech skutečně napřímit. Stačí se podívat na Finsko s 5,5 milionem obyvatel. Celkově máme hrubý domácí produkt na podobné úrovni (pozn. autora: Finsko 299,2 miliardy dolarů a ČR 282,3 miliardy podle Světové banky za rok 2021). A Finové si pořizují 64 letounů F-35.