Turecko v předvečer summitu souhlasilo s přijetím Švédska mezi spojence

Vydáno 11.07.2023
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po několika měsících průtahů souhlasil s přijetím Švédska do NATO. Žádost Stockholmu odešle co nejdříve k ratifikaci do tureckého parlamentu, vyplývá z pondělní večerní schůzky se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem těsně před začátkem vrcholného summitu Aliance ve Vilniusu.  

Turecký prezident Erdogan, šéf NATO Jens Stoltenberg a švédský premiér Kristersson ve Vilniusu po dohodě o ratifikaci švédského členství v Alianci (10. července 2023) | foto: NATO Photos

“Dokončení vstupu Švédska do NATO je historickým krokem, který v této kritické době prospívá bezpečnosti všech spojenců NATO. Činí nás to všechny silnější a bezpečnější,” oznámil dohodu šéf NATO Jens Stoltenberg.

Prezident Erdogan podle něj odešle co nejdříve do Velké národní rady (tureckého parlamentu) ke schválení švédský vstupní protokol a bude s ní úzce spolupracovat na zajištění ratifikace. Kdy se tak konkrétně stane, ovšem neuvedl.

K setkání Erdogana s švédským premiérem Kristerssonem došlo v pondělí večer v litevském Vilniusu, kde začíná dvoudenní vrcholný summit Severoatlantické aliance.

Turecko a Švédsko se podle Stoltenberga dohodly na uzavření nové bilaterální bezpečnostní smlouvy, která se bude týkat především boje proti terorismu. Stoltenberg dodal, že v této oblasti výrazně zintenzivní aktivity i Aliance a zřídí nový post zvláštního koordinátora.

Dohodu bezprostředně uvítala řada světových lídrů. Americký prezident Joe Biden, kterými summit rovněž míří, v prohlášení deklaroval, že ‘je připraven spolupracovat s prezidentem Erdoganem a Tureckem na posílení obrany a odstrašení v euroatlantickém prostoru. USA dosud blokovaly například snahy Ankary o modernizaci flotily stíhaček F-16.

“Těším se na přijetí premiéra Kristerssona a Švédska jako našeho 32. spojence v NATO,” vzkázal Biden.

Turecko blokovalo švédskou žádost mnoho měsíců. Dosud Erdogan a další turečtí představitelé tvrdili, že švédskou žádost nenechali ratifikovat, protože Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, a rovněž proti jejich sympatizantům. Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG.

A ještě v pondělí Erdogan nově podmiňoval schválení švédské žádosti tím, že by na oplátku Evropská unie měla zahájit přístupové rozhovory s Tureckem.

„Pojďte a otevřete Turecku cestu ke členství v Evropské unii. Až vy otevřete cestu Turecku, my otevřeme cestu Švédsku, jako jsme ji otevřeli Finsku,“ uvedl před jednáním ve Vilniusu.

Spojování vstupu Švédska do NATO a rozhovorů o tureckém členství v EU však v pondělí odmítli představitelé Evropské komise i USA.

Turecký prezident se nicméně v pondělí setkal i s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Ten po jednání uvedl, že probrali možnost, jak vztahům mezi Evropskou unií a Tureckem dodat novou energii.

Podle švédského premiéra Kristerssona učinilo Švédsko velký krok na cestě ke členství v Alianci. Kromě tureckého souhlasu musí přistoupení ratifikovat ještě Maďarsko, aby se země stala právoplatným členem.

„Je to velmi dobrý pocit, o to jsem usiloval již dlouho a věřím, že jsme dnes dostali velmi dobrou odpověď,“ řekl.

Turecko a Švédsko ve společném prohlášení uvedly, že od posledního summitu NATO v Madridu obě země úzce spolupracovaly na řešení legitimních bezpečnostních obav Turecka. V rámci tohoto procesu Švédsko upravilo svou ústavu, změnilo své zákony, výrazně rozšířilo svou protiteroristickou spolupráci proti PKK a obnovilo vývoz zbraní do Turecka.

Zároveň se obě strany mimo jiné dohodly, že Budou dodržovat zásadu, že by mezi spojenci neměla existovat žádná omezení, překážky nebo sankce pro obchod a investice v oblasti obrany.

inc natoaktual.cz