Summit NATO 2023
A vše má v rukou maďarský premiér Viktor Orbán, který se nijak netají udržováním dobrých vztahů s Ruskem a nelibostí k poskytování pomoci Ukrajině.
Orbán sice o víkendu celkem překvapivě avizoval, že by „mohl maďarský parlament schválit“ žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance už koncem února, jenže příslušný zákon s ratifikačními listinami v maďarském parlamentu „leží“ už od poloviny roku 2022.
„Dobrou zprávou je, že náš spor se Švédskem bude již brzy vyřešen,“ uvedl předseda maďarské vlády s tím, že se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem podnikli kroky „k obnovení důvěry“.
Švédsko požádalo společně s Finskem o vstup do NATO v roce 2022, bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu. A zatímco u Finska všichni spojenci přijetí obou severských zemí velmi rychle odsouhlasili, v případě Švédska proces zdržovaly Maďarsko a také Turecko. To členství Švédska odsouhlasilo počátkem roku a Maďarsko tak zůstalo poslední.
Plnohodnotným členstvím mezi spojenci Stockholm opakovaně podmínil poskytnutí stíhaček Gripen ukrajinským obráncům čelícím už takřka dva roky ruské agresi. Podle neoficiálních zpráv by mohlo jít až o 18 strojů.
Naposledy na okraj víkendové mnichovské bezpečnostní konference švédský ministr obrany Pål Jonson potvrdil, že je jeho země stroje stále ochotná poskytnout. „Ukrajina potřebuje stíhací letouny čtvrté a páté generace. Pokud tak či onak můžeme pomoci, jsme tomu otevření,“ řekl pro ukrajinský deník The Kyiv Independent.
Švédsko takovou nabídku přitom udržuje už loňského léta. Několik ukrajinských pilotů dokonce na podzim úspěšně absolvovalo prvotní výcvik.
Fruitful meeting with Petr Pavel 🇨🇿 (@prezidentpavel) at Munich Security Conference. Agreed on the importance of getting more ammunition to Ukraine. Further military support is needed.
Also discussed the security situation and the Swedish accession to Nato. #MSC2024 https://t.co/vMkKW9Iasz
„Abychom se mohli rozhodnout, musíme být plnohodnotnými členy NATO a být součástí článku 5. Toto je také rozhodnutí, které musí být učiněno ve spolupráci s ostatními,“ zopakoval Jonson klíčovou podmínku v podobě záruky, že ostatní spojenci přispěchají v případě ohrožení Švédska na pomoc.
Švédský ministr připomněl, že obecně se spojenecká aktivita nyní soustředí na dodávky stíhaček F-16. Iniciativa vedená Dánskem (18 letounů) a Nizozemskem (19 strojů) počítá s dodávkami nejméně 44 západních letounů. První stroje by přitom Ukrajina mohla získat už letos na jaře. V Dánsku dokončuje výcvik šest zkušených ukrajinských pilotů a podle mluvčího letectva Jurije Ihnata by měli být brzy připraveni k boji.
Další skupina středně pokročilých ukrajinských letců prochází výcvikem v Arizoně a měla by být připravena do konce roku. Poslední skupina nejméně zkušených pilotů absolvuje výcvik v Británii nejméně do roku 2025.
Ukrajina ani západní experti nepředpokládají, že by bojové stroje ze Západu vyhrály válku samy o sobě. Kyjev ale rázem získá klíčové schopnosti, které v současnosti nemá. Především ve vzdušném boji proti ruským letounům, které se zřejmě budou držet dál od bojových linií.
S modernějšími západní letouny by mohli Ukrajinci bránit úspěšněji svůj vzdušný prostor a snížit tak tlak na pozemní protivzdušnou obranu. V případné ofenzivě by pak F-16 mohly také podporovat postup pozemních jednotek.
Rusové během posledních tří dnů ztratili na Ukrajině 6 bojových letounů Su-34 a Su-35.
Za nepravděpodobné experti označují, že by stroje F-16 mohly být klíčem k prolomení ruských obranných linií nebo vybudování jasné vzdušné převahy. K tomu by Ukrajina musela nejprve zničit výkonné ruské protivzdušné raketové systémy.
Feel the power of Ukrainian fighter jets.
Every day, they destroy the occupiers and bring Ukrainian victory closer.
📹: @KpsZSU https://t.co/JjhTIGN9QT
tisknout 
