„Nedostali jsme žádné finanční prostředky navíc, dostali jsme pouze prostředky, které jsme měli dostat dávno,“ komentovala Černochova zvýšení rozpočtu ministerstva obrany, během úterní tiskové konference, na které bilancovala druhý rok v čele obrany a plnění takzvaného „Desatera pro obranu“.

Podle ministryně je hlavním cílem, aby země i nadále patřila mezi nejbezpečnější státy světa a aby v krizi zvládla ochránit své občany.

Mezi nejvýznamnější úspěchy podle Černochové patří právě rostoucí výdaje na obranu, které už příští rok dosáhnou 2 % HDP a Česko po dlouhých letech splní svůj slib v rámci NATO.

„Naplnění cíle dvou procent HDP na obranu není jen závazkem vůči NATO, ale je to minimum pro zajištění obrany a bezpečí naší země a jejích občanů. Silná armáda je podmínkou prosperity, svobody a demokracie,“ řekla.

Letos obrana hospodařilo s rozpočtem 111,8 miliardy korun, což bylo o 21 miliard víc než v roce 2022. I tak výdej na obranu dosahovaly zhruba 1,53 % podílu z HDP. Příští rok už na obranu půjde bezmála 160 miliard.

Ministerstvo obrany @ObranaTweetuje

Dnes se u nás uskutečnila bilanční tisková konference ministryně obrany @jana_cernochova, která zhodnotila své dva roky ve funkci.

👉 https://t.co/4uQTlpL49V

📖 Brožura: 2. rok na obraně https://t.co/yL2XLIjzSH https://t.co/PPSeIczoQa

12. prosince 2023 v 15:33, příspěvek archivován: 13. prosince 2023 v 18:12

oblíbit retweet odpovědět

Umožnil to letos schválený zákon o financování obrany, který zaručuje, že při sestavování státního rozpočtu musí vlády na obranu dávat minimálně 2 % HDP. A nová legislativa podle Černochové k tomu umožní stabilní a transparentní financování velkých strategických nákupů.

„Je to právě dostatečná výše rozpočtu a jeho předvídatelnost a stabilita, které umožnily vládě rozhodnout o zahájení historicky nejvýznamnějších modernizačních projektů v oblasti pozemních sil a nadzvukového letectva,“ konstatovala Černochová.

Jde především o uzavření smlouvy na nákup 246 nových bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska za bezmála 60 miliard a rozhodnutí o pořízení 24 nejmodernějších amerických letounů F-35, jejichž pořízení i s vybudováním infrastruktury mělo v příští dekádě stát 150 miliard.

Letouny 5. generace mají postupně do roku 2035 nahradit stávající stroje Gripen i podzvukové bitevníky L-159 Alca a sloužit minimálně do roku 2069.

Černochová připomněla, že od listopadu má také armáda ve výzbroji 14 bojových tanků Leopard 2, které dostala darem z Německa za pomoc Ukrajině. S Berlínem obrana rovněž intenzivně vyjednává o společném nákupu nejmodernějších tanků Leopard 2A8 a s brazilským výrobcem Embraer zase o nákupu dvou středních transportních letounů C-390 Millenium. „Navýší operační schopnosti dopravního letectva v oblasti přepravní kapacity a doletu a také v oblasti vzdušného hašení a tankování za letu,“ upřesnila.

Ministerstvo podle ní bude rovněž povinně předkládat vládě seznam strategických projektů na tři roky dopředu, aby byla rozhodnutí vlád kontinuální.

Podle Černochové se při modernizace armády projevuje další, příznivý vedlejší efekt, tedy podpora domácího obranného průmyslu. Upozornila, že například na projektu pásových obrněnců CV90 se české firmy budou podílet ze 40 procent, rýsuje se také průmyslová spolupráce pro pořízení tanků Leopard 2A8 a letounů Embraer C-390 Millenium.

Za velký úspěch označila už dojednanou průmyslovou spolupráci při pořízení letounů F-35. „Jde o 14 projektů v hodnotě vyšší než 15 miliard, a to v oblasti pilotního výcviku, výzkumu a vývoje, údržby, servisu a oprav,“ konstatovala.

Mezi další klíčové úspěchy letošní roku pak řadí podpis strategické dohody DCA o obranné spolupráci s USA, zavádění nových amerických vrtulníků Venom a Viper do výzbroje nebo změny v péči o válečné veterány a také nedávné spuštění nového virtuálního náborového střediska doarmady.cz. Od zahájení provozu ministerstvo obrany podle Černochové eviduje přes 4 tisíce uchazečů.

Ministryně upozornila, že k výrazným změnám došlo také při nasazení českých vojáků v zahraničí, především v rámci posílení východního křídla NATO. Češi velí mnohonárodnímu bojovému uskupení na Slovensku, působí v operacích v Litvě a Lotyšsku a nové zkušenosti sbírají vojenští policisté, kteří se pod hlavičkou mezinárodního trestního tribunálu podílí na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.