„Je to naprosto zásadní a strategická věc. Česká republika díky tomu bude moci zcela samostatně opravovat dodané CV90, vyrábět pro své účely nové a vyvíjet nové varianty,“ potvrdil zástupce švédského výrobce BAE Systems Hägglunds v Česku Mikael Segerman.

Jednoduše, pokud se například země ocitne v ohrožení a armáda pro odstrašení či rapidní posílení obrany bude potřebovat další obrněnce, může si je vyrobit. A stejně tak nemusí nakupovat další nové stroje v cizině, pokud třeba o některý z 246 objednaných obrněnců nenávratně přijde. Ať už při nějaké nepředvídatelné události nebo při „nejčernějším scénáři“, tedy v boji.

Klíčovou licenci na opravy, výrobu i vývoj nových variant získá Česká republika prostřednictvím ministerstva obrany. Podle švédského výrobce hodnota licence převyšuje 10 miliard korun a Česká republika ji fakticky získává za symbolických 500 švédských korun.

Licence je samozřejmě omezena na potřeby české armády a neznamená, že by Česko mohlo vyrábět nové obrněnce a prodávat je dalším zemím.

„Je to jeden z důležitých příspěvků BAE Systems, který vzájemnou spolupráci významně posouvá a poskytuje České republice a českému obrannému průmyslu vysokou přidanou hodnotu a také nezávislost do budoucna,“ konstatoval Segerman.

O získání takové licence ministerstvo obrany usilovalo dlouhodobě. A v tomto ohledu je to poprvé, co se to podařilo. Má zaručit, že v budoucnu bude moci v případě potřeby udělat modernizaci obrněnců, doplnit jejich vybavení či nechat vyrobit nové varianty, které si armáda vyžádá.

„Když pak potřebujete udělat modernizaci, nakoupit nějaký nový komponent, pokud licenci nedržíte jako stát nebo ji nedrží nějaký státní podnik, tak jste absolutně závislí na soukromém dodavateli. Tomu jsme se chtěli jako Česká republika vyhnout,“ uvedla už dříve ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

První obrněnce už v roce 2026

Česko si od Švédska objednalo celkem 246 nových pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Už letošní obranný rozpočet počítá s první splátkou za nové obrněnce ve výši přes 11 miliard korun.

Na pořízení má obrana ovšem vyčleněno přes 70 miliard korun. Rozdíl tvoří finanční rezerva pro případ vnějších ekonomických vlivů například kurzových rizik, vývoji ceny práce, cen surovin a v neposlední řadě také inflace. Jde však o maximální sumu která ovšem nemusí být vyčerpána. A obrana tvrdí, že během sedmi let, kdy kontrakt poběží, by měla být míra reálné inflace průběžně přepočítávána.

A další až desítky miliard by pak měl stát samotný provoz, údržba a opravy obrněnců po dobu 25-30 let. Servisní smlouvu chce ministerstvo obrany uzavřít separátně.

Prvních 10 obrněnců by mohli vojáci dostat v roce 2026 a do roku 2030 by pak armáda měla mít všechna objednaná vozidla v 7 modifikacích (pro velitele, pro mužstvo, průzkumné, dělostřelecká pozorovatelna, ženijní, vyprošťovací a zdravotnické).

Součástí kontraktu je také 29 dílenských vozidel ve 3 modifikacích (pro údržbu, pro pásovou techniku a pro speciální výzbroj), 14 souprav simulátorů řidičských, střeleckých, osádkových a soubojových včetně výukových pomůcek a univerzální počítačové učebny, elektronických katalogů dílů, souprav náhradních dílů, souprav dílenských prostředků a základní zásoby školní výcvikové munice.

Přes 200 nových obrněnců se bude vyrábět přímo v Česku. Z celkové zakázky má český průmysl získat alespoň čtyřicet procent. Švédský výrobce už má v Česku pětici klíčových partnerů. Jsou jimi státní zbrojovka VOP CZ, Excalibur Army, Meopta, Ray Sevice a VR Group, která je součástí LOM Praha. Tento podnik stejně jako VOP CZ spadá pod ministerstvo obrany. Do výroby se mají zapojit ještě tři desítky dalších českých firem.

Právě zapojení českého obranného průmyslu má být klíčovým aspektem celého projektu v souvislosti s licencí. Nejenom kvůli podpoře obranného průmyslu a přínosu pro českou ekonomiku, ale i kvůli bezpečnosti dodávek.

Armáda chce mít totiž zajištěno, že bojová vozidla bude moci používat kdykoli, především v dobách krize, a to bez schopnosti domácího průmyslu je opravovat, nebude možné splnit.

Významný podíl českých firem na zakázce to má zajistit. V Česku bude možné vyrábět podvozky nebo zbraňové věže vozidel, české firmy budou kompletně zajišťovat také servis CV90. Korby a věže mají mít na starosti VOP CZ a Excalibur Army, Meopta dodá optické přístroje, Ray Service kabeláže a VR Group simulátory.

Podle Segermana se ovšem mimo to pro české firmy zapojené do výroby pro českou armádu rýsují další kontrakty pro jiné zákazníky. Firma už má pro české společnosti nad rámec českého programu zakázky na miliardy korun. „Předpokládáme, že se dostaneme k průmyslové spolupráci v hodnotě až 10 miliard korun, dveře s příležitostmi jsou otevřené,“ uvedl.

Zájem o obrněnce CV90 například projevila také Ukrajina. Kyjev přitom hovoří až o tisícovce vozidle. Segerman odmítl probíhající projekty zatím komentovat. Potvrdil ovšem, že výrobce počítá s intenzivnějším zapojením českých společností do dalších projektů.

Česko bude devátou zemí vyzbrojenou vozidly CV90. Výrobce už dodal více než 1 400 vozidel v 17 variantách pro evropské země, z nichž pět je členy NATO. Nedávno si stejný typ, ale s 35 mm kanónem, pro své ozbrojené síly vybralo také sousední Slovensko.

Smlouvou na nákup bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska se zatím stále zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Po podpisu dohody loni na jaře, se ozvala do té doby relativně neznámá firma Defence Export a žádá po antimonopolním úřadu, aby vydal zákaz plnění smlouvy, protože ministerstvo vozidla nenakoupilo na základě zadávacího řízení.

Vláda se totiž rozhodla oslovit přímo švédskou vládu a jednat o nákupu přímo. Předchozí zdlouhavé výběrové řízení, ve kterém se o dodávky obrněnců pro českou armádu ucházeli kromě BAE Systems Haggluns s vozidly CV90 původně ještě další tři výrobci. Americký General Dynamics European Land Systems (GDELS) s obrněncem ASCOD, německý koncern Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx a konsorcium PSM s obrněnce Puma, které však odstoupilo.

Firma Defence Export se přitom o takovou zákazu v minulosti neucházela, nicméně úřad se stížností zabývá a zatím není jasné, kdy vydá rozhodnutí. „Správní řízení stále běží,“ potvrdil pouze mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.