natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Čím blíž Rusku, tím víc na obranu. Česko má po letech splnit slib v NATO

    24. května 2024  17:59
    Má to být přelomový rok. Důkaz, že Česko konečně po letech splní slib spojencům, ale i sobě. Jenže zatímco se Česká republika i díky speciálnímu zákonu snaží ve výdajích na svou obranu dosáhnout hranice dvou procent HDP, řada zemí NATO už ve světle brutální ruské války na Ukrajině považuje tuto hranici jen za „nutné minimum“.  

    Bojové vozidlo pěchoty brzdí během ukázky na Dnech NATO v Ostravě | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

    Česko zatím zůstává ve výdajích na obranu mezi spojenci stále na chvostu. Šesté od konce. To se má však letos změnit.

    „Spojenci oceňují, že se česká vláda zákonem zavázala k minimální úrovni obranných výdajů ve výši 2 % HDP, a všichni se zájmem sledují, jestli se nám podaří tuto laťku v roce 2024 překonat,“ uvedl pro natoaktual.cz český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

    A v tomto ohledu má být letošní rok pro české obranné výdaje skutečně přelomový. Naposledy totiž Česká republika vydávala na svou obranu dvě procenta svého HDP v roce 2005. Před devatenácti lety. Tehdy stát na obranu v rozpočtu vyčlenil přes 58 miliard korun. Letos to bude takřka 160 miliard korun, tedy více jak trojnásobek.

    O důvodech není pochyb – až příliš hmatatelná ruská hrozba za humny a dlouho zanedbávaná modernizace podfinancované české armády a jejích schopností.

    Přitom jistou předzvěstí, že to země ve světle ruské agrese myslí s vlastní obranou skutečně vážně, měl být už loňský rok. Skokově navýšený obranný rozpočet o více jak 30 procent měl proti tomu předchozímu k dispozici takřka 112 miliard korun, ovšem skutečné výdaje na obranu dosáhly jen zhruba 101 miliard.

    Část neproinvestovaných peněz ministerstvo obrany sice přesunulo na strategické projekty do letošního rozpočtu, ale i tak procentuální podíl k HDP zůstal za očekáváním nejen vlády, ale i Severoatlantické aliance. Ta totiž podle všech dostupných informací predikovala, že Česko na svou obranu vydá zhruba 1,5 procenta HDP. Nakonec to ale bylo zhruba 1,37 procenta. Tedy žádný výrazný posun k cíli.

    Výdaje na obranu zemí NATO za rok 2023 vyjádřené procentem k HDP a ve srovnání s rokem 2014. (Alianční odhady z února 2024)

    Aliance totiž nemůže do „závěrečného skóre“ uznat ty finanční prostředky, které nejsou v daném roce vyčerpány. Podobně nevyužité zdroje přesunují do zvláštního fondu na další období i jiné spojenecké země jako například Německo. Obrana tak o vyčleněné zdroje nepřijde.

    Podle ministryně obrany Jany Černochové na druhou stranu Aliance ví, že nevyčerpané finanční prostředky jsou dislokovány ve prospěch modernizace, a bere je v potaz. „My jsme věděli od samého začátku, že Severoatlantická aliance nám nemůže ty finanční prostředky uznat, když nejsou v tom roce vyčerpány,“ podotkla Černochová nedávno v České televizi.

    „Na rok 2023 jsme si tu laťku sportovní terminologii nastavili na 1,5 metru, ale skočili jsme jen 1,37 metru. Letos je laťka napevno na dvou metrech a překonat znamená skočit o trochu výše,“ konstatoval Landovský. V opačném případě bude podle jeho slov v ohrožení nejen kredibilita českého závazku ale i modernizace české armády. „Bohužel by tím vlastně pozbyl smyslu i zmíněný zákon o 2 % HDP výdajů na obranu, a to by byla škoda,“ dodal.

    Lídři zemí NATO včetně Česka se ve světle ruské anexe Krymu už v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP. Poslanecká sněmovna schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dva procenta HDP na obranu, loni v dubnu. Podobný zákon mají třeba v Polsku, Rumunsku, Litvě nebo Lotyšsku.

    Slib chce letos splnit 18 spojenců

    Podle oficiálních odhadů NATO dalo loni na obranu menší podíl HDP než ČR jen pět dalších členských zemí. Jsou to Slovinsko, Kanada, Španělsko, Belgie a Lucembursko. Naopak přes dvouprocentní hranici se podle aliančních odhadů dostalo 11 z 31 členských států. (Švédsko jako 32. člen vstoupilo až letos). Upřesněná čísla ovšem vydá NATO až během následujících týdnů před blížícím se červencovým summitem ve Washingtonu.

    V čele je Polsko (3,92 procenta HDP), následují USA (3,24 %) a Řecko (3,05 %). Slib splnily také země jako sousední Slovensko (2,05 %) nebo Maďarsko (2,07 %). Dalších šest zemí se hranici výrazně blíží.

    A pro zajímavost „finský nováček“ loni do své obrany investoval 2,46 procenta HDP – zhruba 6,9 miliardy eur, tedy v přepočtu asi 170 miliard korun. Pro připomenutí, Finsko má jen 5,5 milionu obyvatel, tedy o polovinu méně než ČR, je však čtyřikrát rozlehlejší.

    Ještě před pěti lety přitom své závazky plnilo jen pět zemí. A bezprostředně po ruské anexi Krymu v roce 2014 dokonce pouze tři spojenci.

    České výdaje na obranu. Po letech v miliardách korun a v procentuálním vyjádření k HDP.

    Šéf NATO Jens Stoltenberg opakovaně předpovídá, že letos nakonec dvouprocentní hranice dosáhne až 18 členských zemí. „Už jsme udělali historický pokrok, ale ještě nás čeká cesta,“ řekl v reakci na znovu se ozývající hlasy republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, že evropští spojenci na svou obranu „neplatí dost“.

    Trump právě podobnými prohlášeními během svého působení v Bílém domě pravidelně Evropany kriticky „probouzel“. Od té doby ovšem evropští členové a Kanada investovali do obrany navíc přes 380 miliard dolarů.

    Válečná mašinérie Kremlu jede na plné obrátky, varují tajné služby

    „Věci se opravdu změnily. A je v zájmu USA mít silné NATO, protože žádná jiná velká mocnost nic podobného nemá – více než 30 spojenců. A to činí Spojené státy silnějšími,“ dodal Stoltenberg.

    Podle velvyslance Landovského platila Česká republika v tomto ohledu vždy za zodpovědného spojence, který ovšem vyčkával se splněním svého závazku do poslední chvíle. A daleko nejdůležitějším faktorem nakonec bude, jaké obranné kapacity s vyššími investicemi Česko získá. Obrana nyní pořizuje celou škálu nové moderní techniky, od vrtulníků, přes pásová bojová vozidla pěchoty až po superstíhačky 5. generace. Pokračují také vyjednávání o pořízení nejmodernějších tanků Leopard.

    Na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury nebo informačních technologií letos půjde téměř polovina obranného rozpočtu, tedy 72,5 miliardy. Na hlavní druhy techniky, jak je definuje NATO, to je více než 30 % rozpočtu. Aliance se přitom shodla na minimální hranici 20 %. Z tohoto pohledu má jít skutečně o přelomový rok a to i v tolik skloňovaném odpoutání se od závislosti na ruské respektive mnohdy ještě sovětské technice.

    Do českých obranných výdajů tak letos poprvé mají patřit i náklady z některých jiných resortů. Alianční pravidla totiž umožňují započítávat různé, na první pohled s obranou nesouvisející výdaje. Například ministerstvo dopravy počítá, že z jeho rozpočtu se na obranu započítá asi 2,1 miliardy korun na opravu některých železničních mostů na trati mezi Prahou a Děčínem nebo opravy silnic mezi Trutnovem a státní hranicí a dalšími místy. Důvod je prostý. Právě po těchto trasách by se v případě ohrožení nebo napadení mohla přesouvat těžká vojenská technika, proto je potřeba posílit nosnost mostů.

    Do obranných výdajů se rozhodla vláda také počítat 3,6 miliardy korun na rozpočet Správy státních hmotných rezerv, které pro stát zajišťují zásoby paliva nebo potravin pro krizové situace. Ministerstvo vnitra pak navrhlo započítat náklady spojené s informačním systémem, který zpracovává, ukládá a přenáší utajené informace mezi osobami ve vedení státu.

    Uznány by mohly být také desítky milionů korun na fungování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který má kromě kyberbezpečnosti na starost také ochranu utajovaných informací.

    Zda to skutečně bude stačit na hranici kolem dvou procent HDP, se ukáže až za rok. NATO vyhodnotí splnění spojeneckých slibů včetně toho českého v první polovině roku 2025.

    Obrana má být záležitost celé společnosti

    „Pro naše spojence je jistě přínosné vidět, že ČR zvyšuje vojenské výdaje. Armádu však máme nejen kvůli NATO, ale také proto, aby naplňovala naše zájmy a sloužila obraně státu a v tomto kontextu je potřeba vynaložené finance posuzovat především,“ konstatoval bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z Baltic Defense College v estonském Tartu.

    Skokové vynaložení výdajů podle jeho slov nevyřeší nic, pokud nebude zachována kontinuita a politická shoda. „Příklad ze Slovenska nám koneckonců ukazuje, jak může s koncem volebního období přijít v oblasti bezpečnostní politiky náhle drastická změna,“ uvedl. Proto nalezení dlouhodobé shody na prioritách obranné politiky považuje možná ještě za mnohem důležitější, než ten či onen akviziční projekt.

    A v neposlední řadě pak podle jeho slov výdaje na obranu nesmí být omezeně vnímány jen jako peníze na nákup vojenské techniky. Zbraňové systémy totiž musí ovládat schopný a připravený personál a na operační a strategické úrovni pak resort řídit motivovaní civilisté a vojáci s pocitem, že jejich ohodnocení patří rovněž mezi priority.

    Nestrašíme, jen chceme být schopní zemi bránit, říká generál Hlaváč

    Podle Dyčky s tím zároveň souvisí schopnost vlády vysvětlovat důležitost výdajů na obranu vlastním občanům. „A to je oblast, kde bude do budoucna potřeba odvést ještě mnoho práce,“ podotkl.

    V nových českých strategických dokumentech je proto velký důraz na to, aby obranu lidé nevnímali jako záležitost armády, ale celé společnosti. Tedy, že „investice do bezpečnosti je investicí do vlastní prosperity“ a zároveň chápana jako „celospolečenské dobro“. Základní úkol státu, který ze své podstaty musí chránit všechny své občany, dokonce i ty, kteří s investicemi do obrany nesouhlasí.

    Ostatně na vyšších výdajích na obranu se spojenci shodli už po ruské anexi Krymu v roce 2014, kdy se jasně ukázalo, že nejde jen nějakou pojistku proti neplánovanému ohrožení, ale o realistickou reakci na ruskou agresi. A nezpochybnitelné potvrzení pak přišlo po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

    Čím blíže Rusku, tím vyšší výdaje

    Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v obranných rozpočtech členů Aliance ukazuje zajímavý trend, který potvrzuje, že čím blíže je členská země k Rusku, tím vyšší výdaje na obranu má. Obavy, že by právě tyto země mohly být „další na řadě“ v ruských imperiálních plánech, jsou zde pochopitelně dlouhodobě velmi silné.

    Poměr výdajů na obranu USA a evropských zemí a Kanady od roku 2012. (V miliardách dolarů)

    Poměrné rozdělení výdajů na obranu jednotlivých zemí NATO v roce 2023 podle určení - personál, operace a údržba, infrastruktura a hlavní bojová technika.

    Jde prakticky o celý pás spojeneckých zemí takzvaného východního křídla od severu k jihu. Od Finska, přes trojlístek pobaltských republik Litvu, Lotyšsko a Estonsko a dále přes Polsko, Slovensko a Maďarsko až po Rumunsko.

    I když právě Rumunsko shodou nepříznivých okolností svůj závazek loni s nejvyšší pravděpodobností nesplnilo, dvouprocentní hranice dosáhlo už v roce 2016 a pak každoročně až do roku 2020. Poté se poměr k HDP trochu snížil, ale pro loňský rok to mělo být rekordních 2,5 procenta. Místo toho ovšem podle odhadů NATO dosáhly rumunské výdaje na obranu jen asi 1,6 procenta.

    Rumunský prezident Klaus Iohannis to zdůvodnil rozpočtovými problémy a nedostačujícími kapacitami zbrojního trhu. „Je to globální problém; poptávka je větší než nabídka,“ konstatoval s tím, že řada zakázek musela být odložena. Nicméně pro letošní rok má rumunská obrana k dispozici nejvyšší rozpočet za posledních 30 let. V souhrnu 19 miliard eur, tedy v přepočtu závratných 470 miliard korun.

    Největší skok v obranných výdajích ale zaznamenalo Polsko, které přímo hraničí s Ruskem, Ukrajinou a ruským spojencem Běloruskem. Z 1,9 procenta HDP v roce 2014 na 3,9 procenta v loňském roce. Prezident Andrzej Duda navíc avizoval, že Varšava letos vydá na obranu více než čtyři procenta svého HDP, tedy dvojnásobek cíle, na kterém se státy NATO dohodly.

    Polsko má od počátku roku zelenou nakoupit z USA vojenský materiál za 41,7 miliardy dolarů (950 miliard korun) včetně stovek raketometů HIMARS, systémů protiraketové obrany a 96 bitevních vrtulníků Apache. Už dříve si Varšava objednala nejmodernější letouny F-35 nebo stovky amerických tanků Abrams.

    Polský premiér Donald Tusk také před pár dny avizoval, že kvůli ruské hrozbě země investuje 10 miliard zlotých (asi 58 miliard korun) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem. Součástí opatření má být výstavba opevnění ve zhruba 400 kilometrů dlouhém úseku polské hranice. Projekt nazvaný „Východní štít“ má mít současně odstrašující efekt.

    Současná hranice bude odrazový můstek

    Právě Polsko patří k nejhlasitějším lídrům, kteří apelují na ostatní spojence, že hranice dvou procent by měla být naprostým minimem a země musí na své bezpečí dávat více. Tomu se už přizpůsobují také pobaltské země, když se tento týden šéfové obrany Litvy, Lotyšska a Estonska dohodli na zvýšení obranných výdajů na nejméně 2,5 procenta HDP.

    Stejné mety chce do roku dosáhnout i Velká Británie. Premiér Rishi Sunak to nazval „bodem zlomu“ v evropské bezpečnosti. „Je to generační investice do britské bezpečnosti a britské prosperity, díky které jsme doma bezpečnější a v zahraničí silnější,“ prohlásil. Osa autokratických států, jako jsou Rusko, Írán a Čína, podle něj stále více spolupracuje na podkopávání demokracií a přetvoření světového řádu, což je přímou hrozbou nejen pro obyvatele Spojeného království a Evropy, ale celého svobodného světa.

    Černochová odškrtává další body z „desatera“ pro obranu a chystá nové nákupy

    Británie tak pode Sunaka neprodleně zvýší výdaje do obranu, které mají v roce 2030 dosahovat výše až 87 miliard liber (přes 2,5 bilionu korun). Britský premiér také stanovil tři prioritní oblasti, do kterých bude vláda v rámci obranných výdajů investovat.

    V prvé řadě má jít o posílení obranného průmyslu, především posílení kapacit výroby munice a vývoje. Druhou oblastí je modernizace britských ozbrojených sil spojená s radikální reformou zadávání obranných zakázek. Součástí má být vytvoření nové agentury pro inovace v oblasti obrany, která má Británii udržet na špici moderních válečných technologií. Nejméně pět procent z každoročního obranného rozpočtu chce proto Londýn investovat právě do výzkumu a vývoje.

    Třetí prioritou je pak podle Sunaka podpora Ukrajiny. Britská vláda proto letos vyčlení dalších 500 milionů liber (14,5 miliardy korun) na nákupy munice, systémů protivzdušné obrany a drogy pro ukrajinské obránce.

    Masivní investice do obrany už provádí také nejnovější člen NATO – Švédsko. Severská země předpokládá, že hranici dvou procent HDP na obranu překročí už letos a v dalších letech pod ní neklesne. Umožní to dodatečné navýšení financování obrany – letos o 700 milionů švédských korun, příští rok o 1,2 miliardy a napřesrok o 7,4 miliardy.

    S předchozími posíleními financování švédské obrany tak dvouletý rozpočet v období 2023 a 2024 zvyšuje o čtvrtinu, tedy o více než 27 miliard švédských korun (57 miliard korun). To znamená, že Stockholm své investice do obrany za poslední tři roky prakticky zdvojnásobil.

    „Švédsko bude spolehlivým, loajálním a angažovaným spojencem NATO. Převezmeme značnou odpovědnost v našem sousedství a přispějeme k bezpečnosti všech spojenců,“ avizoval šéf švédské diplomacie Tobias Billström.

    A podobně před pár dny oznámilo navýšení výdajů do obrany také Norsko. V revidovaném státním rozpočtu vláda navrhla vyčlenit na obranu navíc dalších 13 miliard norských korun (takřka 28 miliard korun). Z toho šest miliard půjde na vojenskou podporu Ukrajiny a sedm miliard na zvýšení operačních schopností norských ozbrojených sil. „Jedná se o výrazný nárůst a znamená to, že již letos dosáhneme dvouprocentního cíle NATO,“ poznamenal ministr obrany Bjørn Arild Gram.

    S navrhovaným navýšením tak vzroste letošní norský obranný rozpočet na 104 miliard norských korun (přes 223 miliard korun). Během příštích dvanácti let pak chce vláda napumpovat do obrany navíc dalších 600 miliard. V roce 2036 má pak roční obranný rozpočet Norska činit asi 166 miliard norských korun (přes 356 miliard korun).

    Evropské dohánění sledují za Atlantikem

    Už samotné loňské přijetí zákona v ČR, který ukládá vládám dávat na obranu každoročně minimálně dvě procenta HDP, podle velvyslance Landovského spojenci „zavnímali velmi silně a pozitivně“.

    A také jde důležitý signál pro klíčového spojence za Atlantikem. Na summitu NATO ve Washingtonu se zanedlouho bude pečlivě počítat, kolik zemí před deseti lety daný závazek z Walesu nakonec splní. A jak se ukazuje, ochota evropských spojenců investovat do společné obrany je tématem roztáčející se kampaně blížících se amerických prezidentských voleb a tedy i důležitým faktorem americké domácí politiky.

    Myslím to smrtelně vážně, vyzval Řehka ke zvýšení bojeschopnosti armády

    V tomto ohledu je nutné také připomenout, že kolektivní obrana díky členství v Alianci 32 zemí výdaje na obranu každého státu podstatně snižuje. Je to výhodnější, než kdyby každý člen musel udržovat vlastní komplexní a masivní síly.

    Z historického pohledu byly obranné výdaje mnohem vyšší než dnes. Neustále přetřásaná hranice dvou procent HDP je přitom číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země.

    Jen pro představu, v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP. Socialistické Československo dávalo každoročně zhruba pět procent.

    Že výdaje na obranu kolem 2-3 procent HDP jsou prakticky levnou investicí proti skutečné válce, dokládá příklad Ukrajiny, která čelí třetím rokem brutální ruské agresi. Letošní ukrajinský válečný rozpočet spolkne 22,1 procenta HDP země, tedy 1,16 bilionu hřiven (v přepočtu přes 660 miliard korun). Po loňských zkušenostech to ale bude určitě více, protože Kyjev loni rozpočet na obranu dvakrát navyšoval na finální částku 1,8 bilionu (přes bilion korun).

    Lubomír Světnička natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media