natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Dovolme Ukrajině údery na ruské území, vyzval šéf NATO. Spojenci i Česko souhlasí

    28. května 2024  11:12
    Ukrajina má v rámci sebeobrany právo útočit na legitimní vojenské cíle v Rusku, uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. Vyzval spojence, aby přehodnotili omezení, kterými s dodávkami západních zbraní Kyjevu „svazují ruce“. Podle Stoltenberga nadešel čas, aby spojenci opatření přehodnotili. Existují pro to jasné operační důvody.  

    Šéf NATO Jens Stoltenberg na jednání Parlamentního shromáždění členských zemí v Sofii (27. května 2024) | foto: NATO Photos

    „Musíme si uvědomit, že je to sebeobrana. Ruská invaze na Ukrajinu je útočná válka, která očividně porušuje mezinárodní právo a útočí na jiný demokratický suverénní národ. Ukrajina má právo se bránit,“ prohlásil Stoltenberg na závěr Parlamentního shromáždění NATO v bulharské Sofii.

    Vyzval proto spojence, aby přehodnotili omezení, které Ukrajina u některých typů zbraňových systémů musí s jejich dodávkami ze Západu dodržovat. Podle Stoltenberga nadešel čas zvážit, zda některá omezení nezrušit. Upozornil, že nejde o rozhodnutí NATO jako celku, ale o jednotlivých členských zemí, které Kyjevu zbraně dodávají.

    „Pokud nemohou útočit na vojenské cíle na ruském území, tak to Ukrajincům svazuje ruce a velmi jim to ztěžuje obranu, protože jsou napadáni z ruského území, raketami, nálety, dělostřelectvem a je pro ně těžké reagovat, když existují omezení na některé zbraně, které by mohli používat,“ dodal s odkazem na současnou situaci, kdy jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice.

    Připomněl, že právo na sebeobranu je zakotveno v Chartě OSN a sebeobrana podle něj zahrnuje také právo útočit také na legitimní vojenské cíle v Rusku. Jako příklad Stoltenberg uvedl letecké základny, z nich Rusko podniká nálety na ukrajinská města.

    Šéf Aliance odmítl obavy, že by ukrajinské údery na ruské základny vtáhly NATO do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. „Věřím, že když jsme ty zbraně dodali na Ukrajinu, už vlastně nejsou naše. Jsou ukrajinské,“ řekl. Jak podotkl, Aliance se snaží neustále udržovat křehkou rovnováhu mezi podporou Ukrajiny a další eskalací konfliktu a jeho možným rozšířením.

    „Jsme jednotní v poskytování podpory, nebudeme mít jednotu v otázce přímého zapojení a pokud budeme mít síly NATO přímo zapojené do konfliktu, útočící na ruské kapacity ve vzduchu nebo na zemi na Ukrajině, pak budeme v situaci, kdy bude velmi těžké udržet NATO mimo konflikt,“ konstatoval. Aliance proto dala jasně najevo, že nebude stranou konfliktu a nenasadí v zemi bojové jednotky NATO.

    Jsme pro, hlásí 24 z 32 spojenců

    Přehodnocení omezení na používaní některých zbraňových systémů proti legitimním cílům na ruském území podporuje většina členských zemí NATO. Hned 24 z 32 spojenců během Parlamentního shromáždění v Sofii ve společném prohlášení oznámilo, že již nebudou na omezeních trvat. Parlamentní shromáždění ale nemá výkonnou moc, může pouze poskytovat konzultace.

    Čím blíž Rusku, tím víc na obranu. Česko má po letech splnit slib v NATO

    Ukrajinská armáda dosud na údery na ruském území používá bezpilotní letouny. Například o víkendu zaútočila na ruskou radarovou stanici včasného varování Voroněž M v ruské Orenburské oblasti, která se nachází 611 kilometrů v hloubi Ruska.

    Ukrajinský dron tak musel urazit nejméně 1 800 kilometrů. Voroněžský radar je zařízení včasného varování, které zajišťuje dálkové monitorování vzdušného prostoru se zaměřením na balistické střely a letadla. Jeho provozní dosah je až 6 000 kilometrů. Drony Ukrajina využívá k útokům také na ruské rafinerie, Belgorodskou oblast sousedící s Ukrajinou nebo černomořskou flotilu na anektovaném Krymu.

    „Ukrajina se může bránit pouze tehdy, pokud bude moci útočit na ruské zásobovací linie a ruské operační základny. Je načase uznat tuto realitu a nechat Ukrajinu dělat to, co musí,“ uvedl předseda Parlamentního shromáždění Michał Szczerba.

    Podle amerického republikánského poslance Mikea Turnera jde o matematickou úlohu, protože Rusko pokračuje ve výrobě zbraní a Západ není schopen držet krok s válečnou výrobou a dodávat Kyjevu například dostatek protivzdušných systémů.

    Možností udeřit na cíle v Rusku by se podle něj snížila ruské výrobní kapacita, což by mělo dopady na bojišti. „V současné době bojují (Ukrajinci) s jednou rukou svázanou za zády. Mají omezenou schopnost útočit v Rusku,“ konstatoval s tím, že by spojenci měli Kyjevu poskytnout také zpravodajské informace, aby ukrajinská armáda mohla být při takových úderech na ruské území efektivnější.

    Svolení k použití zbraní na ruském území dala už například Británie a za logický krok to označil také český premiér Petr Fiala. „Ukrajina je země, která se brání ruské agresi, chrání svoje území a civilní obyvatelstvo a má právo, aby využila všechny možnosti pro svou obranu,“ řekl na úterním ranním brífinku k chystané večerní schůzce s šéfy vlád Nizozemska, Dánska, Lotyšska a polským prezidentem Andrzejem Dudou.

    Na té mají v Kramářově vile všichni společně s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem jednat o tom, jak mohu západní země dál Ukrajině pomoci. „Situace na frontě není jednoduchá,“ podotkl Fiala.

    Hlavními tématy jednání budou česká muniční iniciativa, protivzdušná obrana Ukrajiny a obranně-průmyslová spolupráce v Evropě.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media