natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

Zpravodajství

Válečná mašinérie Kremlu jede na plné obrátky, varují tajné služby

16. února 2024 16:01

Rusko bude schopné poslat do války asi třikrát více bojeschopných mužů než Ukrajina, varují tajné služby Norska a Estonska. Nezávisle na sobě tvrdí, že i přes západní sankce nyní Moskva zvládá díky dodávkám z Běloruska, Číny, Íránu a Severní Koreje vyrábět munici, bojová vozidla, drony a rakety rychleji než před rokem. Západní pomoc Ukrajině je proto podle zpravodajců pro Kyjev doslova životně důležitá.

Věž zničeného ruského tanku T-72B na Ukrajině | foto: @Osinttechnical

Zvláštní zprávy Norské vojenské zpravodajské služby (NIS) a estonské rozvědky (EFIS) přišly s varováním nezávisle na sobě v rozmezí několika dnů. Vyplývá z nich, že Rusko je ve válečném snažení nyní silnější než před rokem, bude se snažit převzít iniciativu a získat na bojišti výhodu.

„Kreml v následujících měsících zintenzivní válečné úsilí. Vyhlídky na skutečná jednání jsou chabé a vše nasvědčuje tomu, že válka bude pokračovat další rok,“ shodují se tajné služby.

Rusko zvýšilo výrobu stíhaček Su-35, odhalilo satelitní sledování továrny

Podle šéfa Norské zpravodajské služby Nilse-Andrease Stensønese je Rusko schopné mobilizovat „asi třikrát více“ vojáků než Ukrajina a Moskva se uvaleným západním sankcím přizpůsobila „lépe, než se očekávalo“.

Ruský vojensko-průmyslový komplex je tak podle něj schopen produkovat dostatek munice, bojových vozidel, dronů a raket, aby „udržel vojenskou kampaň po celý rok“. Stensønes upozornil, že Rusko dostává vojenskou podporu od Běloruska, KLDR a Íránu, zatímco Čína, i když Rusku neposkytuje přímo zbraně, dodává vybavení, vozidla, elektroniku a náhradní díly.

„Rusko považuje válku na Ukrajině za zástupnou válku se Západem a Moskva se nevzdává svého cíle rozdrtit ukrajinské ozbrojené síly a zajistit si kontrolu nad územím. Díky zvýšené výrobě zbraní, lepšímu přístupu k personálu a značné podpoře ze strany dalších autoritářských států získává na Ukrajině převahu. Ukrajina i nadále prokazuje obrovského bojového ducha, ale při obraně a převzetí iniciativy se musí spolehnout na podporu Západu,“ konstatoval Stensønes.

Podle norské rozvědky bude Kyjev potřebovat „podstatnou“ západní vojenskou pomoc, aby Ukrajinci mohli pomýšlet na obrat situace. Z hodnocení zpravodajců vyplývá, že loňská ukrajinská ofenziva vytvořila na ruské síly značný tlak, Ukrajina dále rozvinula schopnosti zasahovat ruské vojenské cíle v týlových oblastech a zásadně omezila pohyb ruské Černomořské flotily. Navzdory fenomenálnímu odporu Ukrajiny ale nebyly její ozbrojené síly schopny osvobodit podstatné části území.

Moskva získala „hloupou masu“

Podle estonské rozvědky se Kremlu za celý loňský rok podařilo naverbovat přibližně 300 tisíc smluvních vojáků. „Bohužel Rusko bude pravděpodobně pokračovat v opotřebovací válce proti Ukrajině i v roce 2024,“ konstatoval šéf estonské tajné služby Kaupo Rosin.

Masivní nábor „kontraktorů“ přitom nezpůsobil v ruské společnosti tak velké napětí jako vyhlášení částečné mobilizace v roce 2022. Tajná služba upozornila, že takové množství lidí se Moskvě podařilo rekrutovat jen díky mimořádným finančním pobídkám pro rekruty.

„Naštěstí pro Ukrajinu nedokázalo Rusko tuto masu řádně vycvičit. Doplnění personálu ruských ozbrojených sil a udržení morálky frontových jednotek závisí především na schopnosti Kremlu nadále vyplácet štědré platy a příspěvky ze státního rozpočtu,“ podotýkají estonští zpravodajci.

Spojenci v NATO pořídí tisíc raket Patriot kvůli ruským hrozbám ze vzduchu

Dokud bude systém smluvního vojenského náboru fungovat, bude moci ruské vedení odkládat nové vlny mobilizace, která je politicky nebezpečná. Kreml přitom musí počítat s tím, že financování války na Ukrajině se stále více děje na úkor jiných oblastí života a může velmi rychle přesáhnout hranici, kterou ruská společnost ještě bude tolerovat.

Režim se drží narativu, že Rusko čelí útoku Západu a ani nadcházející ruské prezidentské volby na postoji nic nezmění. „Putin bude znovu zvolen bez skutečných oponentů. Průběh voleb je kontrolovaný a ukáže, že obyvatelstvo podporuje Putina a současný politický kurz Ruska. Jakákoli nákladná a nepopulární opatření přijdou až po volbách,“ předpokládá rozvědka s tím, že v reakci na horší životní podmínky Kreml zesiluje politickou indoktrinaci obyvatelstva.

Ruské ozbrojené síly budou letos pravděpodobně schopny pokračovat v taktickém postupu, ale nebudou schopny vést dobře koordinované a řízené útočné operace velkých sil. Moskva se tak podle zpravodajců po celý rok bude zřejmě držet masivní opotřebovávací války jako v uplynulých měsících.

Odolnost Ukrajiny pak do značné míry bude záviset na finanční a vojenské pomoci západních zemí. „Pokud se západní pomoc výrazně sníží, zvýší se pravděpodobnost, že Rusko bude schopno velkou a hloupou masou pomalu obsazovat rozsáhlé oblasti Ukrajiny, čímž si vynutí pro Ukrajinu nepříznivé mírové podmínky,“ konstatovala estonská rozvědka.

Rusko podle informací britského ministerstva obrany každý den ve válce na Ukrajině přijde takřka o 700 vojáků. Přitom průměr se zvedl za loňský rok téměř o 300. Pokud tempo ztrát (zabití či zranění) poroste podobně i letos, ztratí Rusko přes půl milionu vojáků.

Pomoc Západu je životně důležitá

Rozsáhlá západní podpora Kyjevu by měla podle norských zpravodajců počítat s novými typy zbraní, aby ukrajinské síly mohly znovu převzít iniciativu ve válce. Ukrajina potřebuje nejen munici, ale také zbraňové systémy dlouhého dosahu, protileteckou obranu, tanky a bojové letouny.

A Putinův režim bude zároveň nadále intenzivně usilovat o to, aby západní podpora Ukrajině postupně erodovala. Od kybernetických operací, přes ovlivňování voleb, cílené směřování toku uprchlíků do Evropy až po provokace. „Kromě toho Rusko udržuje vztahy s některými zeměmi a politickými hnutími v Evropě, aby podkopalo evropskou jednotu,“ varovala norská NIS.

Estonská rozvědka zjistila, ruské síly mají k dispozici 3-4krát více munice (především dělostřelecké) než ukrajinští obránci. Ruská spotřeba dělostřelecké munice se od počátku války sice výrazně snížila (až 60 tisíc denně na jaře 2022), ale i tak to představuje asi 10-15 tisíc dělostřeleckých granátů denně. A celkové odhady pak hovoří o tom, že Rusové za dva roky vypálili na Ukrajině 12-17 milionů kusů.

Moskvě se navzdory západním sankcím na pořizování továrního vybavení, výrobních zařízení a obráběcích strojů a nedostatku kvalifikované pracovní síly podařilo podle estonské rozvědky loni vyrobit či získat od svých spojenců 3–4 milionů kusů dělostřelecké munice, což mnohonásobně převyšuje množství, které má k dispozici Ukrajina. A nepoměr se letos zřejmě ještě prohloubí.

Tanky ve skladech vystačí na víc jak rok

Přestože jsou ruské ozbrojené síly kvůli extrémním ztrátám nuceny se spokojit stále se starší a méně výkonnou technikou, Moskva může ztráty ve válce na Ukrajině ještě několik let dohánět obnovou zakonzervované techniky v rezervních skladech ze sovětských časů.

Estonská rozvědka konstatovala, že Rusko za dva roky války přišlo nejméně o 2 600 tanků, 5 100 obrněných vozidel a 600 samohybných děl. K doplnění ztrát Rusko sáhlo do rezerv. Většina techniky je morálně i technicky zastaralá a ta nejstarší průběhu desetiletí degradovala do bodu, kdy už nemusí být možné nebo praktické ji do bojeschopného stavu vůbec připravit.

Rusko nyní podle estonské rozvědky proto „kanibalizuje“ součástky z dochované techniky k opravám v boji poškozené obrněné techniky nebo k obnově obrněnců ze skladů. Daří se to tak u každého třetího nebo čtvrtého kusu.

Veřejné proklamace ruského vládce Vladimíra Putina, že do roku 2026 se opravárenskému komplexu podaří zprovoznit do bojeschopného stavu 2 000 starých tanků považují zpravodajci jako proveditelné s tím, že jde o nouzové řešení v době, kdy ruský zbrojní průmysl není momentálně schopen nahrazovat ve válce ztracené zbraňové systémy nově vyrobenými.

Zbývající zásoby ze sovětských časů v tomto směru vystačí na více než jeden rok bojů. Podle odhadů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) má Rusko ve skladech ještě 4 000 tanků a Moskva si tak může dovolit kompenzovat nízkou kvalitu těžké obrněné techniky její kvantitou.

Putin věří, že čas hraje pro něj

Válka proti Ukrajině nadále vede k výraznému zvýšení ruských výdajů na zbrojení. Zatímco v roce 2022 ruský rozpočet na obranu reálně vzrostl o 16,5 procenta, v roce 2023 to bylo o dalších 27 procent. Moskva loni utratila především na válčení minimálně 70 miliard dolarů – 4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 20 procent federálního rozpočtu.

Sestřelení létajícího obra je pro Rusko tvrdá rána a může ovlivnit další boje

A pro letošní rok mají výdaje na zbrojení nabýt rozměrů, jaké Rusko v historii nepamatuje.

Oficiální obranný rozpočet Ruska tak činí 118,5 miliardy dolarů – téměř 30 procent výdajů státního rozpočtu na rok 2024. V projekci HDP to je 6,1 procenta. A kromě toho jsou další válečné výdaje ještě ukryty v jiných položkách, jako jsou zdravotnictví, školství, důchody a dotace obrannému průmyslu.

„Plánované výdaje na obranu pro rok 2024 nemají v nedávné historii Ruska obdoby. Nárůst o 48 miliard dolarů představuje reálný skok o 61 procent od roku 2023,“ konstatovala norská rozvědka.

Podle estonských zpravodajců si Putin stále klade cíl na Ukrajině zvítězit, aby demonstroval geopolitickou převahu nad Západem a přetvořil evropské bezpečnostní prostředí. „Věří, že čas je na jeho straně a počítá se západní a ukrajinskou únavou,“ uvádějí ve své zprávě. Západní státy by ovšem neměly strategické plánování Ruska přeceňovat.

Opotřebovací válka totiž není cílem sama o sobě, ale důsledkem houževnatosti a odporu Ukrajiny. Putin v této útočné válce nedosáhl svých deklarovaných plánů, včetně získání Donbasu pod svou kontrolu. Rusko proto pravděpodobně očekává, že konflikt skončí jednáním, které může vést k zastavení palby nebo zmrazení konfliktu.

Prostřednictvím opotřebovací války se Kreml snaží vytvořit vyjednávací situaci, kde bude Ukrajina vstřícná a Západ bude ochoten vyhovět Putinovým požadavkům. „Putin je pravděpodobně ochoten přijmout okamžité příměří, pokud bude Ukrajina připravena ukončit nepřátelství a akceptovat územní ztráty,“ konstatovala estonská rozvědka.

Rusko podle ní bude při jednáních zřejmě trvat na faktické kontrole okupovaných území, rozboření cesty pro členství Ukrajiny v NATO a omezení zbraňových systémů, které Kreml vnímá jako bezpečnostní hrozbu. „Pro Putina je zmrazený konflikt na Ukrajině dočasným řešením, které musí sloužit konečnému cíli získat politickou kontrolu nad Ukrajinou,“ varovali zpravodajci s tím, že i když Putin při vyjednávání nezíská vše, co chce, po nějaké době nebude váhat zahájit na Ukrajinu další útok.

Kreml proto sází na válečnou únavu na Západě a pracuje na jejím zesílení. Podle estonských zpravodajců Putinův režim prostřednictvím politických a diplomatických kanálů a „skryté neoficiální komunikace už testuje možné parametry zmrazeného konfliktu“.

Norská rozvědka podotýká, že ovlivnit na Západě veřejnost i některé představitele se Rusko snaží prostřednictvím jaderného zastrašování. Příkladem této strategie je potenciální rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku.

Válka na Ukrajině totiž zásadně omezila konvenční vojenské schopnosti Ruska na západním strategickém směru. A aby to Rusko vykompenzovalo, bude pravděpodobně v budoucnu ještě více spoléhat na jaderné zastrašování a rozvoj těchto vojenských schopností. Norští zpravodajci předpokládají, že se Rusko v tomto ohledu bude soustředit na Baltské moře a posilovat svou už tak silně militarizovanou exklávu v Kaliningradské oblasti.

„Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku je signálem pro NATO i krokem Ruska k získání silnější kontroly nad Běloruskem. Nasazení samo o sobě nezvyšuje ohrožení Západu, protože Rusko již může Evropu zasáhnout taktickými jadernými zbraněmi z ruského území,“ konstatovala norská rozvědka.