Summit NATO 2023
Analýzu satelitních snímků výrobního závodu společnosti Suchoj v Komsomolsku na Amuru pro natoaktual.cz exkluzivně zpracovala oceňovaná česká technologická společnost SpaceKnow.
Její unikátní aplikace pro obrazové zpravodajství IMINT (Imagery Intelligence) dokáže prostřednictvím satelitních dat s využitím umělé inteligence automaticky sledovat rozsáhlé oblasti prakticky kdekoliv na světě a analyzovat, co se v nich děje.
Algoritmus automatické detekce a klasifikace letadel od SpaceKnow zkoumal změny na sérii satelitních snímků ve vysokém rozlišení SkySat od Planet Labs z období od dubna roku 2020 až do října 2023. A zachytil zajímavé detaily.
Zatímco v roce 2020 se ve výrobním areálu na letouny Su-35 obvykle objevovaly na stojánkách maximálně dva letouny najednou, už následující rok to bylo od 11 do 16 strojů.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 pak algoritmus automatické detekce zaznamenal v průběhu roku zvýšený počet strojů kategorie Su-35. Zatímco v dubnu to bylo 19 strojů, v říjnu na přilehlých stojánkách u montážních hal „parkovalo“ už 30 těchto stíhacích letounů.
A velmi podobná situace panovala i v roce 2023, kdy satelity ve výrobním areálu zachytily v září dokonce 31 letounů kategorie Su-35. Poslední analyzovaný snímek pak pochází z října a zachycuje 29 letadel.
Letouny Su-35 zachycené v ruském Komsomolsku na Amuru algoritmem automatické detekce a klasifikace letadel na satelitním snímku z 2. dubna 2022
Letouny Su-35 zachycené v ruském Komsomolsku na Amuru algoritmem automatické detekce a klasifikace letadel na satelitním snímku ze 7. října 2023.
Společnost SpaceKnow v analýze upozornila, že nejde o vyloženě tvrdá data, kolik nových letounů sjelo z výrobní linky. „Předpokládáme ale, že nová letadla parkují na přilehlých plochách montážních hal,“ uvedli analytici s tím, že na snímcích lze vidět i některé stroje ještě bez nátěru. A opakovaně se měnilo také rozmístění „zaparkovaných“ letounů.
To koresponduje se závěry rozsáhlé analýzy amerického Centra pro analýzu evropské politiky CEPA (The Center for European Policy Analysis). Z té vyplývá, že Rusko bylo v uplynulých měsících schopné zajistit výrobu 30-35 nových letounů kategorie Su-35. Rusko má podle různých odhadů papírově ve výzbroji 114 těchto letounů.
Ostatně až „zdvojnásobením“ produkce strojů Su-35 se před časem chlubil i zástupce generálního ředitele ruského státního zbrojařského kolosu Rostech Vladimir Arťakov, pod kterého výrobce Suchoj spadá.
„Naši zaměstnanci pracují neúnavně, ve třech směnách, s nepřetržitou přítomností manažerů. Naším hlavním cílem zůstává mobilizace našich pracovních sil. Podniky státní korporace Rostech jsou odhodlány zvýšit výrobu zbraní,“ prohlašoval Arťakov v rozhovoru pro státní televizi Rossija-24.
Írán čeká na dodávky nejvýkonnějších ruských stíhaček Su-35, odhalily satelity |
Až o 24 letounů Su-35, původně vyráběných pro Egypt, projevil před časem vážný zájem Írán.
Britská vojenská rozvědka přitom předpokládá, že Rusko od počátku své invaze na Ukrajinu přišlo nejméně o pět těchto letounů. A minimálně v jednom případě si Rusové zřejmě stroj sestřelili sami.
Přímo ruský prezident Vladimír Putin 7. února modernizaci ruských vzdušných sil označil za náročný úkol, na kterém je třeba intenzivně pracovat se zvláštní pozorností. „Pouze několik zemí světa je schopno vyrobit řadu moderních letadel. A Rusko je mezi nimi,“ citovala vládce Kremlu agentura TASS.
Rusko obchází západní sankce
Získaná obrazová zpravodajská informace ovšem poukazuje na to, že Rusko je s největší pravděpodobnosti schopné udržet a dokonce navyšovat produkci svých momentálně nejmodernějších sériově vyráběných stíhacích strojů. A to i navzdory západním sankcím na dovoz mikročipů a polovodičových součástek do Ruska.
Výroba ruských letounů Su-35 v Komsomolsku na Amuru. Graf zobrazuje počet letounů zaznamenaných na satelitních snímcích ploch u výrobních hal v čase.
Přitom pro výrobu špičkového bojového stroje typu Su-35 je podle expertů potřeba několik stovek čipů. Ty jsou potřebné pro všechny klíčové funkce stroje. Od radaru, přes systémy řízení letu, komunikační systémy, navigaci, zpracování obrazu a zaměřování cílů až po datové spojení, displeje a další systémy v kokpitu.
Kde ovšem Rusko vyspělé technologické součástky bere?
Podle nedávného zjištění agentury Bloomberg přitom pocházela minimálně polovina čipů a dalších elektronických součástek, dovezených do Ruska navzdory sankcím, z americké či evropské výroby.
Zkoumané ruské celní záznamy ukázaly, že Moskva v roce 2023 získávala čipy vyrobené v USA a EU reexportem ze třetích zemí, které se k sankcím nepřipojily, jako jsou Turecko, Kazachstán a Spojené arabské emiráty.
Firmy v těchto zemích působí jako „prostředníci“. Dohromady šlo o součástky až za 1,2 miliardy dolarů a to od výrobců Intel, AMD, Analog Devices, Infineon Technologies, STMicroelectronics nebo NXP Semiconductors.
Samotní výrobci ujišťují, že sankce dodržují, veškeré obchody v Rusku ukončili a sami vyšetřují schémata, jak se jejich výrobky nelegálně do Ruska dostávají. Deník The Financial Times podrobně popsal, jak se klíčové součástky do Ruska pašují.
Dalším významným kanálem pak je reexport součástek především z Číny, poukázalo vyšetřování prestižního ekonomického deníku Nikkei Asia.
Russian Sukhoi Su-35 downed the other day near Tokmak https://t.co/yZHehv1UWO
Ten rovněž zkoumal ruská celní data, ale z období od počátku ruské invaze na Ukrajinu do konce roku 2022. Záznamy obsahují 3 292 transakcí, každá v hodnotě alespoň 100 tisíc dolarů. Asi 70 procent z nich bylo označeno za produkty amerických výrobců čipů, jako jsou Intel, AMD nebo Texas Instruments a dalších.
Tři čtvrtiny dodávek těchto součástek uskutečnily malé nebo středně velké společnosti z Hongkongu nebo pevninské Číny. A velká část těchto firem byla založena až po ruské invazi.
A přes Čínu, respektive díky čínském vlivu, se měly dostávat do Ruska také technologie francouzského výrobce Ommic. Ten patří mezi producenty obvodů pro zařízení sítí 5G, satelity a také radary pro stíhačky nebo naváděcí systémy raket.
Skandál propukl loni červenci, kdy francouzské úřady zatkly vedení společnosti. Mezi zadrženými byli dva francouzští občané a dva čínští státní příslušníci, kteří byli součástí vedení podniku.
Podle vyšetřovatelů v roce 2018 čínský podnikatel získal 94 % akcií společnosti Ommic prostřednictvím investičního fondu, který vytvořil přímo ve Francii, a následně se stal prezidentem společnosti. Do vedení dosadil své lidi a „navázal spojení s obranným průmyslem své země“.
Podle vyšetřovatelů se pokoušel převzít know-how a přenést moderní technologie vyvinuté v Ommic do Číny“. A také do Ruska. Některé čipy byly exportovány do čínských státních zbrojařských společností pomocí falešných faktur a technických prohlášení. A čipy a technické informace pak končily také v rukou ruské státní zbrojařské společnosti. Dodávky měly proudit přes Čínu, Indii a Turecko.
A v řadě případů měl jednatel jmenovaný čínským vlastníkem předávat minimálně do března 2023 mikroobvody ruským zákazníkům přímo osobně nebo posílat pod falešným jménem v balících poštou. Vedení ovšem už plánovalo novou dodavatelskou cestu do Ruska, přičemž jako prostředníka používalo fiktivní společnost vytvořenou jejím čínským vlastníkem v Belgii.
tisknout 
