Je zbrusu nová Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR) přímou reakcí na ruskou válku na Ukrajině a zhoršující se bezpečnostní situaci obecně?
Ano, dílčím způsobem reaguje na konflikt na Ukrajině. Předcházející koncepce poměrně dobře popisovala budování schopností, aby armáda byla schopná zajistit obranu země a naplňovat naše závazky v rámci NATO. Aktualizovaná koncepce jednak dílčím způsobem reaguje na pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, ale zejména na zavádění přelomových technologií a umělé inteligence, abychom byli schopní vést operace ve všech doménách (pozn. autora: na zemi, ve vzduchu, na moři, v kyberprostoru i ve vesmíru).

Vizí nové koncepce je, že armáda je odhodlaná a připravená bránit Českou republiku v systému kolektivní obrany v konfliktu vysoké intenzity a je schopná agilního a synergického působení v multidoménovém boji s technologicky vyspělým protivníkem, který má jaderné zbraně.

Řada opozičních politiků se teď veřejně zlobí, že armáda zbytečně straší válkou. Straší?
Nestrašíme. My se v armádě připravujeme na ty nejhorší možné scénáře a zároveň na ně upozorňujeme. A to i vzhledem k tomu, jak se vyvíjí bezpečnostní situace ve světě, nejen na Ukrajině. Pokud by propukl válečný konflikt, který se bezprostředně dotkne České republiky, tak veřejnost se jako první začne ptát právě armády, co vlastně dělala, proč nevarovala a neinformovala o tom, proč se na to nechystala. Takže nejde o strašení, zkrátka na ty věci upozorňujeme. Navíc naši spojenci mají stejné nebo podobné názory.

V první fázi nové koncepce do roku 2030, tedy po celých sedm let, chcete za takřka dvě třetiny obranného rozpočtu (60 % ) nakupovat moderní techniku – letouny, obrněnce, děla, protivzdušné systémy. Myslíte, že se podaří za tak krátkou dobu dohnat dluh, který společnost vůči armádě z minulosti má?
V následujících pěti až sedmi letech skutečně půjde maximum přidělených peněz do investic, do modernizačních projektů. Z tohoto pohledu bude přezbrojení a modernizace armády velmi náročný proces. Čekají nás přípravy akvizic, samotné nákupy a následně začleňování nové výzbroje do struktur armády. Jsem přesvědčený, že v zásadních schopnostech se podaří tento dluh smazat. Bude ale nutné pokračovat i menších projektech. Modernizace je takový nikdy nekončící proces. Někdy je větší, někdy menší. Musíme si uvědomit, že v budoucnosti budeme čelit dalším a novým hrozbám.

Řada velkých modernizačních projektů, nákup pásových obrněnců nebo nové letouny F-35, nastartovala až s tím, když politici schválili zákon, který stanovuje už od příštího roku výdaje na obranu ve výši minimálně 2 % HDP. Je to podle vás revoluční počin nebo jen nutnost?
Naprostá nutnost v současné bezpečnostní situaci a její další nepředvídatelnosti. Zároveň ale jde o revoluční počin. Jsme rádi, že se k tomu vláda odhodlala a ten krok učinila i přes určitou nepopularitu tohoto kroku. Díky tomu ale konečně máme předvídatelný rozpočet a můžeme plánovat modernizaci a využívat prostředky efektivně k rozvoji, budování schopností a skutečně se připravovat k obraně země. Mezi spojenci v Alianci se už delší dobu hovoří o tom, že 2 % HDP jsou minimum.

Miroslav Hlaváč Generálporučík Miroslav Hlaváč je prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu. Vojenskou kariéru začal v 80. letech u dělostřelectva. Počátkem 90. let absolvoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, aby pak velel dělostřeleckým jednotkám. V mezidobí v zahraničí absolvoval speciální kurzy ve Fire Support Training Centre v Nizozemsku a vystudoval Command and General Staff College ve Fort Leavenworth v americkém Kansasu a Royal College of Defence v Londýně. V letech 2007 až 2010 byl náčelníkem odboru bojové přípravy pozemních sil poté až do roku 2016 velel žatecké 4. brigádě rychlého nasazení. Na ministerstvu obrany řídil poté odbor rozvoje pozemních sil a byl zástupcem šéfa sekce rozvoje sil. Má za sebou zahraniční mise v Bosně a Hercegovině, Kosovu a v Afghánistánu.

Druhá fáze nové koncepce pak říká, že do roku 2035 si chce armáda plně osvojit všechnu novou techniku, propojit ji a být připravená. Co když budeme muset čelit útoku ještě před dokončením? Některé studie expertů varují, že Rusko může být připravené udeřit na některé členské země Aliance klidně za 5 let, jiné dokonce tvrdí že i za 3 roky.
V první etapě budeme pořizovat zbraňové systémy. U některých už máme uzavřené smlouvy, na dalších budou brzy uzavřeny. Až budeme mít všechno společně „na jednom dvoře“, tak to začneme propojovat a používat jako jeden funkční celek k obraně ČR. Kdyby nastala taková situace, že budeme muset čelit útoku mnohem dříve, tak budeme bojovat s tím, co máme. S tím dosaženým stupněm vybavení a propojenosti. Můžu ale ubezpečit, že s maximálním nasazením a odhodláním.

Před časem mě zaujala otevřenost Švédska, které veřejně deklarovalo, že musí být schopné své území ubránit, tuším alespoň dva měsíce, než přispěchají na pomoc dostatečně robustní spojenecké síly, které pomohou agresora odrazit. Jak dlouho musí být schopná se ubránit Česká republika?
Nevím úplně, z jakých předpokladů vycházeli ve Švédsku, ale v zásadě s nimi souhlasím. Je ovšem nutné uvažovat, v jakém geografické prostoru se dotyčná armáda brání, jaké má možnosti nepřítel. Je tam spousta vstupů, které je potřeba znát. Švédští generálové řekli dva měsíce a asi bych souhlasil.

My navíc požíváme výhody členství v Alianci, Švédsko zatím ještě není právoplatným členem. Pro záruky proto také nedávno podepsali dohodu o obranné spolupráci s USA, kterou jsme uzavřeli před několika měsíci. V našich plánech, které jsou úzce provázané s aliančními, vždy počítáme s tím, že nejdříve bude naše armáda zajišťovat obranu ČR a pak následně počítat s podporou dalších aliančních nebo koaličních zemí.

K tomu ale musí mít země také připravené dostatečné zásoby. Od munice, přes výstroj až po lidský faktor.
Ano, stoprocentně. Armáda je prvotní nástroj obrany státu a musí být připravena ve všech směrech. Proto, když jsme koncepci psali, dívali jsme se na to komplexně. To znamená zásoby, zbraňové systémy, výstroj, výzbroj, vycvičený a připravený personál včetně záloh a zároveň funkční mobilizační systém. Tím ovšem nemyslím jen systém mobilizace armády, ale celého státu. Obrana totiž není jen záležitost armády, ale celé společnosti. Války nevyhrávají pravidelné armády, ale jejich zálohy.

Armáda ČR @ArmadaCR

Je rok 2030. Máme novou techniku a výzbroj, 30 tisíc vojáků, 10 tisíc záložáků a zásoby na dlouhý a náročný konflikt. Co dál?
Musíme s tím umět pracovat. Budeme integrovat novou výzbroj do svých systémů velení a řízení, včetně její údržby, zvládneme vedení multidoménového boje.… https://t.co/RfCmYSxFDs https://t.co/CTfmS02Ci5

20. prosince 2023 v 18:12, příspěvek archivován: 21. prosince 2023 v 13:43

oblíbit retweet odpovědět

Investovat chcete do takzvaných přelomových technologií. Rýsuje se už nějaký konkrétní projekt, který by armáda ve velmi blízké době začala používat? Slyšel jsem o 3D tiskárnách pro výrobu některých součástek přímo v poli nebo o novém typu maskování.
Přelomové technologie budou hrát zásadní roli v budování schopností nejen naší armády, ale vše armád. Začátkem roku jsme uzavřeli memorandum o spolupráci s ČVUT. Představili jsme klíčová témata, ve které vidíme smysl pro zavedení přelomových technologií. Jsou to například analýzy pro plánování a vedení bojové činnosti, musíme také umět zpracovávat velký objem dat.

To množství informací, které proudí a budou v nesrovnatelně větším objemu proudit k jednotlivým štábům a velitelům, už nebude v lidských možnostech zpracovat, analyzovat, vyhodnotit a připravit rozhodnutí. Bude to úkol pro umělou inteligenci. Díváme se také na kvantové technologie, 3D tisk pro výrobu některých náhradních dílů a zmenšení robustní logistiky, kterou musíme budovat a udržovat.

Všiml jsem si, že v nové koncepci jsou ale některé projekty odloženy, nebo spíše přesunuty s tím, že nejsou vzhledem k obraně ČR nyní tak důležité?
Některé projekty z minulosti nabraly zpoždění, ale některé jsou naopak před podpisem smluv. Soustředili jsme teď na projekty, které budou naplňovat zásadní schopnosti pro naši obranu a spojenecké závazky. Výdaje ve výši 2 % HDP nevyřeší úplně všechny potřeby, které armáda má. Ať už jde o nemovitý majetek nebo doplnění zásob. Soustředili jsme se proto teď na strategické a významné projekty. Armáda nežije někde ve skleníku a vnímáme ekonomickou situaci státu a celé společnosti a možnosti vlády.

Odsunuto bylo například pořízení nových samohybných minometů nebo salvových raketometů typu HIMARS, o kterých se často mluví?
Ano, minomety byly odsunuty. Když jsme zvažovali, jestli minomety nebo děla, tak pro nás zkrátka mají větší užitnou hodnotu děla s dostřelem 40 kilometrů. U těch raketometů jde spíše o názor vojenských expertů a odborné veřejnosti. Teď je nevidíme jako prioritu, že bychom potřebovali salvové raketomety, protože vždy jeden prostředek můžete nahradit synergií dvou jiných prostředků.

Chápu to tedy dobře, že bezpečnostní situace je natolik zlá, že absolutní prioritu zkrátka mají investice, které bychom určitě potřebovali při obraně našeho, respektive aliančního teritoria a ostatní může počkat?
Ano, ta úvaha je správná a budeme rozvíjet veškeré naše schopnosti, které jsou zásadní pro obranu země a abychom byli platným členem NATO. Budeme válčit s tím, co máme a když něco nemáme, tak je na velitelích a štábech, aby navrhli, jak takovou nevýhodu eliminovat nebo nahradit jinou schopností.

Prioritou nicméně zůstává výstavba těžké brigády. Pásové obrněnce mít budeme, chybí tanky. Ministryně obrany avizovala, že už počátkem roku by mohlo být jasněji ohledně případného nákupu nejmodernějších tanků Leopard 2A8. Jak rychle tanky potřebujeme?
Tanky potřebuje stejně tak rychle jako pásové obrněnce. Tankový prapor je součástí těžké brigády a současné tanky sovětského typu už nesplňují kritéria pro soudobé bojiště, některé parametry ochrany posádky, palebného působení nebo zabezpečení manévru. U těžké brigády potřebujeme tanky, dělostřelecký systém s dostřelem nad 40 km, prostředky protivzdušné obrany, ženisty, chemickou jednotku, ale i kybernetickou jednotku, která je začleněna do takového uskupení.

Co když výdaje obranu za pár let opět splasknou s tím, že to není potřeba?
Je to jedno z rizik, které v koncepci zdůrazňujeme. Nemůžu věštit budoucnost, stát se může všechno. Jako voják ale vnímám rozhodnutí vlády o investicích do zajištění obrany a dodržení závazku 2 % HDP. Jsou to nezbytné kroky pro zajištění bezpečnosti naší země. Věřím, že platnost zákona zůstane zachována a následující vlády budou stejně odpovědné k zajišťování obrany.

Víte, na jedné straně je slyšet „brblání“, že naše armáda nás stejně neubrání, že je zastaralá a malá. Když ale má začít její modernizace, často ti samí „křičí“, že to je až příliš.
Platí kvalita místo kvantity. Modernizace bude prospěšná pro celou společnost. Armáda bude mít po modernizaci větší schopnosti a možnosti, zvýší svoji bojeschopnost a připravenost. To je smysl modernizace. Ta bude prospěšná nejen pro obranný průmysl, ale i pro další odvětví průmyslu nebo vědu a výzkum. Moderními a sofistikovanými systémy přinášíme nové technologie a příležitosti.