„Veškerá naše práce míří k tomu, aby Ukrajina byla silnější a lépe připravená na vstup do naší aliance,“ uvedl Stoltenberg na konferenci před nadcházejícím summitem NATO, který začíná příští týden v úterý.
Šéf Aliance popsal balíček „pěti bodů“ pro Ukrajinu, který by členské země měly příští týden schválit.
Předně očekává, že spojenci přijmou plán na poskytnutí dlouhodobé pomoci Ukrajině, která má zajistit financování ukrajinských ozbrojených sil. Má jít o 40 miliard eur ročně. Shoda podle Stoltenberga panuje před summitem shoda v tom, že jde o „minimální základ“.
Šéf NATO očekává, že se spojenci na summitu rozhodnou udržet tuto úroveň a budou zároveň souhlasit se spravedlivým sdílením břemene, s přihlédnutím k výši HDP každého člena. Sumu pak představitelé Aliance znovu přezkoumají na příštím summitu v roce 2025 s přihlédnutím k tomu, zda bude Ukrajině stačit.
Secretary General @jensstoltenberg previewed next week’s #NATOSummit, stressing that support to #Ukraine 🇺🇦 will be #NATO’s “most urgent task”.
Other important topics on the agenda:
➡️ strengthening the Alliance’s deterrence & defence
➡️ global partnerships 🌍
Podpora Ukrajiny bude patřit mezi hlavní témata vrcholné schůzky spojenců. „Ukrajina musí zvítězit a potřebuje naši trvalou podporu,“ prohlásil Stoltenberg. Za druhý bod označil plán, že NATO převezme koordinaci a poskytování většiny mezinárodní bezpečnostní pomoci.
Veškerá spojenecká pomoc tak bude nově řízena z velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a s logistickými uzly ve východních zemí Aliance. Bude ji mít na starost tříhvězdičkový spojenecký generál, kterému bude podléhat asi 700 lidí. „Nebudou součástí konfliktu, ale pomohou Ukrajině se zajištěním obrany,“ řekl.
Třetím bodem pak bude okamžitá vojenská pomoc. Stoltenberg očekává, že země NATO poskytnou Kyjevu více systémů protivzdušné obrany a další zásoby munice a rovněž další bojové schopnosti.
Čtvrtým bodem je pak uzavření dalších bilaterálních bezpečnostních dohod mezi jednotlivými členy NATO s Ukrajinou. A nakonec pátým bodem prohloubení vojenské interoperability mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a armádami spojenců.
At next week's #NATOSummit, increasing support to Ukraine will be a top priority for Allied leaders
#StandWithUkraine 🇺🇦
Užší spolupráci má pomoci zajistit nové Společné analytické, výcvikové a vzdělávací centrum NATO-Ukrajina v Polsku. Podle Stoltenberga pak chtějí země NATO s Ukrajinou daleko intenzivněji spolupracovat také na budování ukrajinského obranného průmyslu.
„Všechny tyto prvky tvoří most k členství v NATO a velmi silný balíček pro Ukrajinu na summitu. Ukrajina se tedy NATO přibližuje,“ dodal.
Stoltenberg se dnes také vyjádřil o setkání maďarského premiéra Viktora Orbána s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Moskvě. „Orbán cestuje do Moskvy jako maďarský premiér a nezastupuje NATO, jehož je Maďarsko členem,“ prohlásil Stoltenberg s tím, že spojenci byli o Orbánově cestě do Moskvy předem informováni.
Připomněl, že Maďarsko podpořilo řadu prohlášení odsuzujících ruskou invazi na Ukrajinu a zavázalo se i nadále plnit všechny své závazky vůči ostatním spojencům z Aliance.
Všichni spojenci si podle šéfa NATO uvědomují, kdo je agresor a že Rusko je za válku zodpovědné.
„Neexistují žádné známky toho, že by prezident Putin byl připraven vyjednávat o míru,“ konstatoval Stoltenberg. Upozornil, že zatím poslední Putinův návrh počítal s tím, aby se Ukrajina vzdala veškerého území ve čtyřech oblastech, které Moskva ilegálně anektovala.
„Ale také měla Ukrajina slíbit, že se vzdá práva vybrat si svou vlastní cestu a stát se členem NATO,“ dodal.
Aby bylo dosaženo míru na Ukrajině, musí podle něj spojenci nadále poskytovat „silnou podporu“ a vyhnout se opakování takzvaných Minských dohod.
Šéf Aliance připomněl, že ruská válka nezačala v roce 2022, ale už v roce 2014, kdy Rusko nejprve nezákonně anektovalo poloostrov Krym, aby pak o několik měsíců později Rusové vtrhli na východ Donbasu. „Dohodli příměří, Minsk I, porušili ho, posunuli frontovou linii ještě více na západ, dohodli Minsk II, čekali sedm let a pak zahájili útok v plném rozsahu a zabrali ještě více. Nemůžeme mít Minsk III.,“ řekl Stoltenberg.
tisknout 
