natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • NATO přijme nové členy, vyzbrojí Ukrajinu a posílí obranu. Moskvě navzdory

    29. června 2022  16:40,  aktualizováno  19:54
    Severoatlantická aliance na summitu v Madridu schválila masivní dlouhodobou vojenskou a finanční pomoc Ukrajině, přijetí Finska a Švédska za členy i zásadní posílení své obrany. Rusko se kvůli své agresivní politice v očích spojenců stává „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou“ pro bezpečnost.  

    Summit Nato v Madridu | foto: NATO Photos

    Válka prezidenta Putina proti Ukrajině rozbila mír v Evropě. NATO odpovědělo silou a jednotou,“ řekl po dílčím jednání lídrů šéf Aliance Jens Stoltenberg.

    Představitelé členských zemí NATO ve středu rozhodli o významném posílení obrany a odstrašení, především kvůli Rusku. Aliance podle Stoltenberga posílí předsunutou obranu i jednotky rozmístěné v osmi zemích na východním křídle Aliance.

    „Zaznívala jasná podpora Ukrajiny a také to, že je potřeba zastavit Rusko v jeho agresivní politice,“ potvrdil český premiér Petr Fiala. Spojenci se podle jeho slov domluvili na posílení východního křídla Aliance tak, aby byli schopni bránit každý centimetr území států NATO.

    Znásobí rovněž počet vojáků v Silách rychlé reakce NATO ze současných 40 tisíc až na 300 tisíc vojáků, vybuduje nové sklady s předpřipravenou těžkou technikou pro případ krize a rozmístí další komponenty protivzdušné obrany.

    „Spojenci se zavázali rozmístit na našem východním křídle další silné bojové síly, které budou rozšířeny ze stávajících bojových skupin na jednotky velikosti brigády tam, kde to bude potřeba,“ kvitoval lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs.

    Součástí je podle Stoltenberga rovněž vylepšení obranných plánů pro každou konkrétní oblast. Nově budou pro jejich obranu předurčeny různé spojenecké jednotky, které budou region včetně místních obranných sil díky pravidelným cvičením důvěrně znát.

    „Je to poprvé od studené války, kdy máme tento druh plánů s předem přidělenými silami. Budou spolupracovat s domácími obrannými silami a seznámí se s místním terénem, zařízeními a předem rozmístěnými zásobami,“ popsal Stoltenberg. Takový postup podle jeho slov umožní, že v případě krize budou moci spojenci ještě rychleji přispěchat na pomoc.

    Americký prezident Joe Biden avizoval, že USA do Evropy vyšlou kvůli odstrašení Ruska další posily včetně stíhaček, bojových lodí a protivzdušných systémů a zřídí v Polsku velitelství armády.

    Šéf Pentagonu Lloyd Austin potvrdil, že investice spojené s rozšířenou dlouhodobou americkou vojenskou přítomností v Evropě v rámci odstrašení Ruska budou ve fiskálním roce 2022 činit až 3,8 miliardy dolarů a v dalším období pak 4,2 miliardy. Jde o částky, do kterých jsou započítány náklady na rotační přítomnost amerických sil, cvičení, výstavbu skladišť, modernizaci letišť a výcvikových komplexů.

    Ukrajina dostane další moderní zbraně

    Lídři členských zemí NATO na summitu deklarovali, že vystupňují praktickou pomoc Ukrajině. „Ukrajina se na nás může spolehnout. Tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekl Stoltenberg.

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij ve videopřenosu na summitu uvedl, že Ukrajina potřebuje na svou obranu zhruba 5 miliard dolarů měsíčně.

    Spojenci podle Stoltenberga budou i nadále poskytovat významnou vojenskou a finanční pomoc. Ve středu se navíc dohodli na novém balíčku komplexní pomoci pro Ukrajinu.

    Ten zahrnuje dodávky zařízení pro zabezpečenou komunikaci, palivo, lékařský materiál, balistické vesty, ale také zařízení pro likvidaci min a boj proti chemickým a biologickým zbraním a stovky přenosných systémů proti drobům.

    „Silná, nezávislá Ukrajina je životně důležitá pro stabilitu euroatlantického prostoru,“ konstatoval Stoltenberg s tím, že z dlouhodobého hlediska spojenci pomohou Kyjevu přezbrojení od vybavení ze sovětské éry na moderní systémy.

    Řada členských států podle něj na jednání přislíbila nejrůznější zbraňové systémy, včetně dělostřelectva, salvových raketometů či tanků a obrněných vozidel. Například Norsko oznámilo dodávky raketometů, další těžkou techniku potvrdilo Nizozemsko nebo Německo.

    Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby NATO v Madridu dokázalo, že může přijímat obtížná, ale zásadní rozhodnutí. „Vítáme jasný postoj k Rusku, stejně jako přistoupení Finska a Švédska. Stejně silná a aktivní pozice vůči Ukrajině přispěje k ochraně euroatlantické bezpečnosti a stability,“ uvedl.

    Finsko a Švédsko mají pozvání

    Třicítka rovněž pozvala Finsko a Švédsko, aby se staly členy NATO. Umožnil to úterní průlom v jednáních mezi severskými zeměmi a Tureckem, které jejich pozvání několik týdnů blokovalo.

    „Dnes jsme se rozhodli pozvat Finsko a Švédsko, aby se staly členy NATO, a odsouhlasili jsme podpis vstupních protokolů,“ uvedli lídři ve společné deklaraci. Dvojice skandinávských zemí požádala o vstup do Aliance v květnu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jejich přijetí nyní musí odsouhlasit parlamenty všech členských států Aliance.

    „Vstup Finska a Švédska činí NATO větším, evropštějším a silnějším. Putin nás chtěl rozdělit. Dostalo se mu silnějšího spojení mezi EU a NATO. Toto je dobrý den pro transatlantickou alianci, Evropskou unii a Finsko a Švédsko,“ uvedla šéfka Evropské mise Ursula von der Leyen.

    Aliance rovněž souhlasila s plánem na omezení emisí skleníkových plynů. Cílem je snížit emise do roku 2030 alespoň o 45 % a do roku 2050 se posunout směrem k emisní neutralitě.

    Zásadním bodem je pak přijetí nového Strategického konceptu NATO, který bude určovat politiku Aliance na příští dekádu. Ten dosavadní z roku 2010 označoval Rusko za strategického partnera. Ten současný už ale výslovně označuje Rusko za nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro bezpečnost.

    „(Rusko) se snaží se vytvořit sféry vlivu a přímou kontrolu prostřednictvím nátlaku, podvratné činnosti, agrese a anexe. Proti nám a našim partnerům používá konvenční, kybernetické a hybridní prostředky,“ uvádí se v klíčovém dokumentu.

    Použití vojenské síly jako donucovacího prostředku k prosazení ruských politických cílů i rétorika podle spojenců podkopává mezinárodní řád založený na pravidlech. „NATO nevyhledává konfrontaci a nepředstavuje pro Ruskou federaci žádnou hrozbu. Na ruské hrozby a nepřátelské akce budeme i nadále reagovat jednotně a odpovědným způsobem,“ shodují se spojenci.

    Koncept zároveň deklaruje, že je Aliance s Moskvou ochotná udržovat otevřené komunikační kanály. „Jakákoli změna v našich vztazích závisí na tom, zda Ruská federace zastaví své agresivní chování a bude plně dodržovat mezinárodní právo,“ uvádí se v dokumentu.

    „Nezaznamenali jsme žádný zájem ze strany Vladimira Putina o zapojení do jakékoli smysluplné diplomatické iniciativy,“ poznamenal během summitu americký ministr zahraničí Antony Blinken.

    „NATO přijalo novou strategickou koncepci. Byla to nutnost vzhledem k bezpečnostní situaci, která vznikla po ruském vpádu na Ukrajinu. Z pohledu ČR je nová koncepce naprosto správná. Rusko je v ní popsáno jako přímá hrozba a poprvé je přímo zmíněné možné nebezpečí z Číny,“ konstatoval český premiér Petr Fiala.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media