natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Nevyhraješ, Putine! vzkazuje summit NATO. Lídři označili Rusko za hrozbu

    29. června 2022  12:08,  aktualizováno  15:13
    Ruská invaze na Ukrajinu je hlavním bodem summitu jednání představitelů NATO v Madridu. A také podpora napadené Ukrajině. Spojenci Rusko označili za největší přímou hrozbu pro bezpečnost a rozhodli o posílení vlastní obrany i vystupňování vojenské pomoci Ukrajině.  

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se připojil na jednání lídrů NATO během summitu v Madridu. | foto: NATO Photos

    Rusko je přímou hrozbou pro západní alianci, spojenci vystupňují vojenskou a finanční pomoc Ukrajině proti ruské agresi, posílí vlastní obranu na svém takzvaném východním křídle a navzdory Moskvě přijmou dva nové členy - Finsko a Švédsko. To jsou zatím nejdůležitější výsledky vrcholného sumitu NATO v Madridu.

    „Posíláme důrazný vzkaz Putinovi: Nevyhraješ!“ prohlásil před jednáním španělský premiér Pedro Sánchez, který vrcholnou schůzku Aliance hostí.

    Šéf NATO Jens Stoltenberg avizoval, že nová strategická koncepce, kterou lídři třicítky na summitu přijali, vztah k Rusku jasně odráží. A to nejméně na příští dekádu.

    V té dosavadní z roku 2010 je Rusko označeno za strategického partnera. Ve světle ruské agresivní politiky a vpádu na Ukrajinu však bude podle Stoltenberga nyní Rusko považováno „za přímou hrozbu pro bezpečnost“.

    „Rusko je hlavní hrozba… Rusko je agresor na Ukrajině, Rusko napadlo Ukrajinu. Pro celou Evropu a NATO jde o zcela jasnou situaci,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.

    Rusko se nezastaví, varoval Zelenskyj

    K jednání lídrů se na summitu NATO prostřednictvím videopřenosu připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

    Zopakoval, že jeho země potřebuje na obranu před Ruskem více zbraní a peněz. Varoval, že ambice Moskvy se nezastaví jen u Ukrajiny. „Není to válka, kterou vede Rusko pouze proti Ukrajině. Je to válka o právo diktovat poměry v Evropě - o to, jaký bude budoucí světový řád,“ citovala Zelenského agentura Reuters.

    Kyjev podle něj potřebuje moderní dělostřelecké systémy a systémy protiraketové a protivzdušné obrany. „Jejich poskytnutím nám pomůžete prolomit ruskou taktiku ničení měst a terorizování civilistů,“ řekl Zelenskyj.

    Podotkl, že ukrajinské cíle se shodují s těmi aliančními - bezpečnost a stabilita Evropy jsou společným zájmu. „Pomoc Ukrajině ukončit válku vítězstvím na bitevním poli – to je to, co potřebujeme my, Aliance a euroatlantická společnost,“ prohlásil.

    Podle českého premiéra Petra Fialy musí být signál vůči Rusku jasný. „Musíme bránit tomu, aby Rusko pokračovalo ve své agresivní politice,“ vyzval. Státy Aliance jsou podle jeho slov připraveny bránit své území, připraveny zadržovat agresivní politiku Ruska. „Jsme připraveni být silní. Budeme posilovat východní křídlo aliance a prostě nedopustíme, aby ruská agresivní politika mohla slavit úspěch,“ dodal.

    Ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že se Rusko přepočítalo, pokud chtělo Alianci oslabit.

    Britský premiér Boris Johnson zopakoval, že pokud ruský prezident Vladimir Putin věřil, že prostřednictvím své agresivní politiky bude mít na svých hranicích „méně NATO, tak dosáhl pravého opaku“.

    Belgický premiér Alexander de Croo uvedl, že jediným způsobem, jak se dostat z krize způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, je pomoci „Kyjevu vyhrát válku“.

    Německý kancléř Olaf Scholz už před jednáním přislíbil Ukrajině kromě humanitární a finanční pomoci rovněž další dodávky zbraní. „Budeme v tom pokračovat tak dlouho a tak intenzivně, dokud to bude potřeba, aby se Ukrajina mohla bránit,“ oznámil.

    Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová označila schůzku v Madridu za jeden z „nejdůležitějších summitů po skončení studené války“.

    „Musíme přejít k předsunuté obraně, posílit bezpečnost pobaltského regionu, definovat Rusko jako přímou vojenskou hrozbu a nadále pomáhat Ukrajině bránit se. Je čas učinit historická rozhodnutí,“ konstatoval litevský prezident Gitanas Nausėda.

    Rusko zatím na prohlášení západních lídrů ze summitu reagovalo velmi vlažně. Například k pozvání Finska a Švédska ke vstupu do NATO se vyjádřil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov s tím, že jde o destabilizující krok.

    „Považujeme rozšíření Severoatlantické aliance za čistě destabilizující faktor v mezinárodních vztazích. Nepřidává bezpečnost ani těm, kteří Alianci rozšiřují, ani těm, kteří se k ní připojují, ani ostatním zemím, které ji vnímají jako hrozbu,“ citovala Rjabkova agentura Interfax.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media