„Neexistuje nic, čím by nás mohlo členství Finska a Švédska v NATO znepokojit. Pokud chtějí vstoupit, tak prosím,“ citovala Putina agentura Tass.

Vládce Kremlu ale varoval, že pokud v severských zemích budou nasazeny vojenské jednotky NATO a vznikne tam alianční infrastruktura, bude muset Moskva „odpovědět zrcadlově a vytvořit stejnou hrozbu,“ jaká z těchto území bude podle něj hrozit Rusku.

Putin tak reagoval na výsledky summitu NATO během tiskové konference v turkmenském Ašgabatu. Jde o jeho první oficiální zahraniční cestu od únorové invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V Turkmenistánu se účastní summitu zemí kolem Kaspického moře.

Severoatlantická aliance na summitu v Madridu rozhodla o pozvání Finska a Švédska ke členství. O vstup požádaly severské země v květnu jako důsledek ruské agresivní politiky.

Putin naopak odsoudil NATO s tím, že spojenci mají imperiální ambice a prostřednictvím konfliktu na Ukrajině chtějí nastolit svou nadvládu.

Ruský prezident rovněž odmítl zodpovědnost ruské armády za pondělní útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku, kde zahynulo 20 lidí. „Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu,“ řekl Putin. Záběry z místa, výpovědi přeživších i informace úřadů a západních zpravodajských služeb ale takové tvrzení vyvracejí.

Ruští vojáci podle podle Putina na Ukrajině postupují. Nelze však podle něj říci, kdy „speciální vojenská operace“ skončí.