natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Ukrajina může vyhrát, pokud Západ nepodlehne strachu, předpokládají experti

    28. července 2022  8:58
    Ruský prezident Vladimir Putin svou brutální invazí na Ukrajinu podle expertů vstříkl do žil NATO a potažmo Západu čerstvou krev. Pokud západní země nepodlehnou výhrůžkám Moskvy, v nové studené válce uspějí. A vyhrát může i Ukrajina, říkají.  

    Ukrajinci vyhnali okupační vojáky z Hadího ostrova v černém moři | foto: mil.gov.ua

    Kvůli agresivní politice kremelského vládce Vladimíra Putina má NATO zase pro většinu lidí na Západě jasný a srozumitelný strategický cíl.

    „Celkově vzato, Putin svojí agresí vstříkl NATO čerstvou krev do žil, protože jej nutí dělat aktivity, které byly Alianci vždy vlastní,“ uvedl politolog Zdeněk Kříž z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.

    Masivní podpora Ukrajiny je podle něj jasný důkazem, včetně dodávek zbraní. V tomto ohledu Kříž upozornil na doslova „kopernikovský obrat“ Západu během uplynulých měsíců.

    ANALÝZA: Počátek studené války 2.0. Ruská košile blíže afghánskému kabátu

    Od přístupu „žádné zbraně, abychom nevyprovokovali Rusko k agresi“ v létě 2021, přes „dodejme Ukrajině moderní lehké zbraně“ v lednu 2022 a „dodejme jim těžké zbraně z časů Varšavské smlouvy, které umějí ovládat“ z března 2022, pracuje nyní Západ v módu „dodejme Kyjevu téměř vše, co máme po ruce“.

    Cíl je podle Kříže zřejmý a mnohokrát deklarovaný. „Dát Rusku možnost utrpět další z řady porážek v jeho bohaté vojenské historii,“ uvedl.

    A veledůležitým faktem o neomezené podpoře Ukrajiny v jejím zápase o přežití je pak podle něj skutečnost, že lídry ve vytváření této politiky v Alianci jsou Spojené státy a Británie.

    „Anglosaské státy mají samy dost potřebných kapacit k tomu, aby politiku podpory Kyjeva učinily důvěryhodnou. Pokud se přidají ostatní, bude lépe. Ale v případě nutnosti to půjde i bez nich,“ řekl.

    Rusko má podle něj šanci Ukrajinu porazit jenom tehdy, pokud bude proti němu Kyjev bojovat sám. Opuštěnou Ukrajinu by Rusko nakonec v opotřebovávací válce nějak udolalo, i když by to nebylo rychlé a elegantní vítězství beroucí dech.

    NATO přijme nové členy, vyzbrojí Ukrajinu a posílí obranu. Moskvě navzdory

    „S politickou, zpravodajskou, ekonomickou a vojenskou podporou Západu má Kyjev slušnou šanci vybojovat minimálně hranice z února 2022,“ předpokládá Kříž.

    Připomněl, že ruské zdroje vojenského materiálu nejsou neomezené a ruská ekonomika je z hlediska velikosti a výkonnosti proti ekonomikám členů NATO nicotná. Navíc, pokud bude podrobena sankcím, nebude schopna produkovat sofistikované zbraně v počtech, které by k vedení války Moskva potřebovala.

    „A Rusko rozhodně nemá ani neomezený rezervoár živé síly ochotné padnout za impérium. Demografický vývoj a tři dekády relativní ruské prosperity udělaly své,“ dodal.

    Moskva už nasadila celou armádu

    Podle analytika Richarda D. Hookera, někdejšího šéfa pro Evropu a Rusko v Národní bezpečnostní radě USA, je omezený počet ruských sil možná jedním z klíčových faktorů.

    Pokud jde o nasaditelnou sílu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjtotiž může nakonec dát do pole až milion vycvičených vojáků, a to i navzdory dosavadním velkým ztrátám. „To je mnohem více, než Rusko pravděpodobně dokáže vygenerovat,“ uvedl Hooker, který rovněž působil jako poradce amerického prezidenta George W. Bushe a byl děkanem NATO Defense College.

    Upozornil, že na Ukrajině je již nasazena prakticky celá ruská armáda a to včetně jednotek z Dálného východu nebo militarizované exklávy v Kaliningradu.

    Ačkoli se často uvádí, že má Moskva k dispozici 850 tisíc vojáků, regulérní ruská armáda má podle něj ve skutečnosti výrazně pod 300 tisíc mužů. Zbytek náleží jednotkám vnitřní bezpečnosti (Ruská národní garda), pohraniční policii a dalším organizacím, které se podle Hookera pro boj na Ukrajině zkrátka nehodí.

    „(Ruská armáda) utrpěla bolestivé ztráty, které nelze vyrovnat špatně vycvičenými branci a povolanými záložníky. Putin se také nemůže uchýlit k plné mobilizaci, aniž by svůj režim nevystavil velkému riziku. Postupem času bude síla Ukrajiny jen růst,“ konstatoval.

    Ruská invazní vojska přišla za sto dnů války o zbraně za nejméně 200 miliard

    Zásadní je ovšem podle něj pokračující západní pomoc Kyjevu. Bez moderních tanků, dělostřelectva, letounů a dalekonosných raketometů Kyjev nemůže přejít k útočným operacím a vyhnat ruské síly z okupovaných území.

    Hooker varoval, že asi nejmarkantnější deficit kapacit má Kyjev ve vzdušných silách a systémech pro palbu na velkou vzdálenost. „Bez životaschopného letectva a dostatečného počtu platforem raketového dělostřelectva se Ukrajina nemůže zaměřit na ruské systémy dlouhého doletu, které srovnávají se zemí celá města na východě a umožňují pomalý postup,“ uvedl.

    Jak podotkl, ukrajinské letectvo bojuje velmi statečně, ale nemůže generovat více než 10-20 bojových letů denně, což je pouze zhruba desetina ruských akcí. Hooker proto nabádá, aby spojenci z NATO a koaliční partneři poskytli Ukrajině silnou leteckou podporu.

    Přinejmenším už jen svolení Polska a dalších bývalých států Varšavské smlouvy darovat Ukrajině svá bojová letadla ze sovětské éry, jako MiG-29 a Su-25, by zajistilo hmatatelný posun.

    Poskytnutí útočných schopností Ukrajině však bude podle Hookera vyžadovat, aby si západní lídři odpověděli na klíčové existenční otázky: „Opravdu chceme, aby Putin selhal? Nebo nás odradí neustálý příval jeho hrozeb, především pokud jde o použití jaderných zbraní?“

    Připomněl, že USA a britští a francouzští spojenci v tomto ohledu spoléhají na jaderné odstrašování a to úspěšně po mnoho desetiletí. „Tento odstrašující prostředek zůstává nedotčený a funkční. Zde nesmíme podlehnout svým strachům,“ konstatoval.

    Upozornil, že od konce druhé světové války je bilance Západu v předcházení genocidy a masivních ztrát nevinných životů bohužel špatná. Z důvodů, které se zdály být politicky rozumné, stál Západ v minulosti stranou, zatímco statisíce lidí umíraly například v Kambodži, Somálsku, Rwandě, Súdánu, na Balkáně a v Sýrii.

    A pokud se atlantické společenství rozhodne zůstat stranou i nyní, když se Rusko pokouší udusit ukrajinskou demokracii, nezávislost a kulturu, bude to mít neblahé důsledky. „Tentokrát nepůjde o konflikt na našem dvorku. Bude to u našich předních dveří,“ dodal.

    Pokud podle něj Západ přijme aktivní opatření, aby zajistil, že Ukrajina nemůže vyhrát, nevyhraje. Pokud se však zaváže, že poskytne řadu prostředků potřebných pro moderní válčení vysoké intenzity, může Ukrajina vyhrát a vyhraje.

    „Toto vítězství zabrání ruské agresi v evropském bezpečnostním prostoru na generaci a možná navždy. Pro naše vůdce a naše národy to bude důstojné dědictví,“ podotkl.

    Obchod s mírem by byl pro Ukrajinu konec

    Podle šéfa estonské vnější zpravodajské služby (FIS) Mikky Marana je možné s nutnou dávnou opatrnosti věřit, že se Ukrajincům podaří dříve nebo později ruskou armádu na Ukrajině porazit. „Nebude to jednoduché, vyžádá si to nějaký čas a Ukrajinci možná nebudou schopni osvobodit veškeré okupované území,“ predikoval Maran další vývoj na Ukrajině. Ze strategického pohledu však podle něj Putin ve svých ambicích dobýt Kyjev a většinu Ukrajiny neuspěje.

    Profesor politologie Taras Kuzio ze Státní univerzity v Kyjevě nabádá, že v tomto ohledu by západní politici neměli pochybovat o tom, že Putinova válka na Ukrajině je součástí předem připraveného plánu genocidy.

    „Nyní si (Putin) pomalu, ale jistě realizuje svou zločinnou vizi Ukrajiny bez Ukrajinců. Pokud nebude zastaven, budou se budoucí generace snažit pochopit, proč demokratický svět stál stranou a umožnil to,“ uvedl Kuzio, který se ruskému nacionalismu a rusko-ukrajinskému konfliktu dlouhodobě věnuje.

    ANALÝZA: Ruské vylodění v Oděse by bylo riskantním a zoufalým pokusem o zvrat

    Hooker upozornil, že ponechání Kyjeva bez pomoci by dříve nebo později vedlo k vyjednání příměří, které by výměnou za „ruský mír“ ponechalo Rusku v držení aktuálně okupovaná území. Se ztrátou velké částí východních zemědělských a průmyslových oblastí a většiny pobřeží Černého moře by se Ukrajina stala doslova vazalským státem, ekonomicky neživotaschopným a závislým na vnější podpoře své existence.

    S největší pravděpodobností by pak časem opadla i chuť po mezinárodní pomoci a podpoře Ukrajiny, tedy toho, co by z ní zbylo, a za těchto okolností by se vytratily i vyhlídky na případné členství v EU a NATO. „Místo toho by Ukrajina neúprosně spadla na ruskou oběžnou dráhu. Nenásledoval by ani „mír“. Jak Putin mnohokrát prohlásil, Rusko má větší zahraničněpolitické ambice, které sahají daleko za Ukrajinu,“ dodal Hooker.

    Uznávaný britský investigativní novinář a spisovatel John Sweeneytvrdí, že myšlenka na vyjednávání s Putinem je zcela bláhová. Nikdo na Západě podle něj nebude v bezpečí, pokud Putin a jeho vojenská a bezpečnostní mašinerie nebudou zastaveni.

    „Pokud studujete Putinovu kariéru, uvědomíte si, že máme co do činění s hyperagresivním psychopatem, na jehož slovo se nelze spolehnout. Je to člověk, který kompromis označuje za slabost; kdo rozsévá nedůvěru; kdo rád zabíjí,“ uvedl autor nedávno vydané knihy Killer In The Kremlin (Vrah v Kremlu).

    Přitom pán Kremlu je podle něj mnohem slabší, než jeho propaganda hlásá. „Označení speciální vojenská operace je signálem, že se bojí říci Rusům pravdu o válce na Ukrajině… Nevěřím, že by se Putin odvážil stisknout jaderné tlačítko. Chorobně se bojí vlastní smrti. Pokud se o to pokusí, věřím, že kremelská mašinérie neposlechne,“ dodal.

    Někdejší polský diplomat Robert Pszczel míní, že i přes případný „Putinův náhlý odchodu“ a následnou logickou politickou transformaci v Moskvě, bude Rusko stále představovat pro bezpečnost v Evropě zásadní hrozbu.

    „Rusko si začalo užívat své role predátora a k dosažení svých imperialistických cílů používá brutální sílu. I oslabené Rusko zůstává schopné způsobit ostatním těžké škody. Pouze silné odstrašení a věrohodná síla to dokážou zastavit. Příprava na možnou válku s Ruskem je tak nejlepším způsobem, jak jí předejít,“ konstatoval.

    Lubomír Světnička natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media