Cílem této operace je oslabit a posléze zničit uskupení ruských sil o síle asi 20-25 000 vojáků, 200 tanků, 500 bojových vozidel pěchoty (BVP), 300 obrněných transportérů, 150 samohybných houfnic, 120 tažených houfnic a kolem 90 raketometů (stav ke konci srpna 2022).
Ruské velení do oblasti přes léto přesunulo významné posily. Posilování chersonské „grupirovky“ (pozn.: označení pro uskupení ruských bojových sil) mělo pokračovat i po zahájení ukrajinského útoku.
Ukrajinské bojové operace jsou prováděny ve více směrech s cílem vyčerpat ruské uskupení, které má značně oslabenou logistiku kvůli ukrajinským útokům na logistické trasy a jejich úzká hrdla (mosty), PVO, letiště a velitelská centra na jihu Ukrajiny v uplynulých dvou měsících.
Jak vyplývá ze svodek ISW, tyto údery ukrajinských palebných prostředků nadále pokračují. Ruské ministerstvo obrany a propagandisté sice označují tento útok za selhání ukrajinských ozbrojených sil, nicméně je zcela jisté, že v oblasti probíhají tvrdé boje, které postupně zbavují ruské síly bojeschopnosti.
ANALÝZA: Co se děje kolem Chersonu? Kyjev musí udeřit, než přijde rasputice |
Podle dostupných dat ukrajinské síly pomalu a systematicky překonávají odpor ruských sil, které jsou těmi nejvíce bojeschopnými částmi ruské armády.
Za výše popsané situace na jihu, zahájily dle ISW a ukrajinského i ruského ministerstva obrany 6. září 2022 ukrajinské ozbrojené síly druhý útok jihovýchodně od Charkova.
Podle dostupných zdrojů se v oblasti nacházely pouze slabé ruské krycí síly složené „separátů“ (pozn.: pro-ruských separatistů) a odborníků na mlácení a fyzickou likvidaci bezbranných demonstrantů (Rossgvardia), které byly ukrajinským útokem zaskočeny a zničeny, případně donuceny k opuštění pozic.
Útok jihovýchodně od Charkova vedl k tomu, že ukrajinské ozbrojené síly do 7. září získaly pod svou kontrolu přibližně 400 km čtverečných severozápadně od Izjumu.
Obsadili město Balaklija, které je důležitým komunikačním uzlem. Předsunuté ukrajinské odřady se dostaly až na předměstí Izjumu, na který měly postupovat nejméně čtyři ukrajinské brigády. Podle Igora Strelkova měly kolem poledne 10. září ruské síly z Izjumu ustoupit a město mělo být obsazeno ukrajinskými silami.
Některé zdroje hlásí, že byl zahájen ukrajinský postup k Lymanu a město bylo osvobozeno. Na severu průlomu obsadily ukrajinské síly město Ševčenkove a postoupily do blízkosti ruského klíčového logistického centra v Kupjansku, které se nachází na důležité křižovatce silničních a železničních tras.
Zejména role jako klíčového železničního uzlu, vzhledem k tomu, že ruské zásobování je na železniční síti závislé více, než je běžné u západních armád, předurčuje jeho význam pro logistiku ruských sil v Charkovské a Luhanské oblasti.
Dopoledne 10. září měly podle ruských zdrojů ukrajinské síly přibližně 70% Kupjansku obsadit a získat pod palebnou kontrolu místní křižovatku železničních tras. Některé zdroje v poledne 10. září dokonce uvádějí, že Kupjansk je pod plnou kontrolou ukrajinských ozbrojených sil.
To by znamenalo, že ukrajinské síly dokázaly během pěti dní postoupit v pásmu průlomu o hloubce přibližně 50 km a šířce 30 km. Zprávy ukrajinského generálního štábu a internetových blogerů naznačují, že spíše než o organizovaný ústup, který je tradičně nejnáročnější formou bojové činnosti, se jedná na ruské straně o zhroucení fronty a neorganizovaný útěk části údajně druhé nejsilnější armády světa.
Přesný obraz situace na bojišti v poledne 10. září neznáme, protože mlha je stále hustá tak, že by se dala krájet.
Z dostupných dat se ale zdá, že ukrajinský útok v Charkovské oblasti zastihl ruskou armádu nepřipravenou a oslabenou. Rusko do oblasti urychleně přisunuje posily z Bělgorodu.
Zámyslem ukrajinského velení se zdá být obsazením Kupjanska a Izjumu posunout frontu až na řeku a přehradní nádrž Oskol.
Pokud se to skutečně podaří, tak se podstatně zhorší situace ruských sil na východě Charkovské oblasti. V kotli pravděpodobně uvázne několik tisíc ruských vojáků. Historie se prostě někdy opakuje.
Souběžně s tím pokračují dle Igora Strelkova ukrajinské údery na logistiku a dělostřelectvo ruských sil na Donbase. V uplynulých dnech mělo být v místě zničeno nejméně 10 velkých skladů dělostřelecké munice.
Pokud tomu tak je a není důvod se domnívat, že by ukrajinské velení v tomto tlaku nepokračovalo, snižuje se tím hrozba, že právě na tomto směru zahájí ruské síly aktivní útočné operace, na které se již několik týdnů připravují. Ty by mohly mít za cíl vázat ukrajinské zálohy a zabránit jejich nasazení u Chersonu nebo pod Charkovem.
Ukrajina také pokračuje v psychologických operacích. Od 5. září 2022 vyzývá obyvatele okupovaných částí na jihu a Krymu, aby se připravili na příchod války. Starosta okupovaného Melitopolu Ivan Fedorov, který se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou, prohlásil, že odbojové organizace v Melitopolu zahájí povstání, jakmile ukrajinská armáda přejde na tomto směru do útoku.
Z výše uvedeného vyplývá, že operace na jihu pravobřežní Ukrajiny se jeví být první fází rozsáhlejšího, ambicióznějšího a možná dokonce vícestupňového operačního plánu. O co tedy může jít?
V důsledku ukrajinských bojových operací se postupně spotřebovávají ruské zálohy, kterých ruské velení má dnes méně než ukrajinské. Twitterové a blogové ukrajinské a ruské zdroje uvádějí, že ruské velení přesunuje 9. a 10 září 2022 (prý i vrtulníky) do Charkovské oblasti síly z Bělgorodu. Rozsah tohoto přesunu není 10. září ráno známý.
Na jihu byly v nedávné minulosti ruské síly z Melitopolské oblasti přesunuty k Chersonu. Celkový obraz tedy říká, že Rusko obnažilo Melitopol a nyní obnažuje Bělgorod. Obojí je pro ukrajinské velení výhodné, protože tento vývoj otevírá okna příležitostí.
Válku může Rusko eskalovat. Západ by měl zvážit reakci i silou, tvrdí experti |
Tím, že se podařilo předejít ruské velení, které připravuje útok na Donbase, se strategická iniciativa dostává do ukrajinských rukou.
Ruské velení stálo před volbou, co dále. Zahájit útok na Donbase před dokončením příprav a odlehčit ruskému uskupení v Charkovské oblasti, anebo přisunout zálohy z Donbasu a zabránit katastrově u Izjumu. Jak se zdá, na obojí je již stejně pozdě.
Z volby bojišť ukrajinským vrchním velením vyplývá, že manévrovat silami mezi oběma směry (Cherson, Charkov) je pro Moskvu mnohem komplikovanější než pro Kyjev.
Ukrajinské ozbrojené síly mohou využít kratších a hlavně propustnějších komunikačních linií (dálnice M29 a silnice E105). Ukrajina má nyní díky západním dodávkám systémů M142 Himars a M270 MLRS a zpravodajským informacím převahu v palebných prostředcích určených k ničení cílů v hloubi operační sestavy protivníka a jeho týlu.
Pro Kyjev je výhodné nutit ruské velení manévrovat silami na vnějších liniích, tyto síly ničit palebnými údery a spotřebovávat 3. ruský armádní sbor, který ruské velení na jih přesunuje a je nuceno jej do bojů nasazovat po částech.
Pokud se Kyjevu podaří ruské grupirovky u Chersonu a Charkova zničit do konce září, zbavit se jejich hrozby a odepřít ruskému velení možnost posilovat uskupení u Melitopolu stažením části sil od Chersonu a Charkova, protože tam prostě Moskva už žádné dostupné síly nebude mít, může ukrajinský generální štáb v řádu dvou ale možná i pouze jednoho týdne svoje síly přeskupit, přisunout uvolněné síly z křídel do „středu“ a zahájit úder na jih ve směru Záporoží – Melitopol – Perekopská šíje.
Ukrajina může vyhrát, pokud Západ nepodlehne strachu, předpokládají experti |
Tato varianta, jež byla ještě před týdnem málo pravděpodobná, připadá v úvahu ale jenom tehdy, pokud Ukrajina disponuje dostatečnými zálohami. A i tak bude spojená s rizikem.
Ještě riskantnější variantou, která by ale pro Putinův režim v Rusku znamenala politický a vojenský problém ohrožující jej na životě, by byl úspěšný výpad k Bělgorodu a jeho eliminace jako hlavního logistického centra pro vedení války na severovýchodě Ukrajiny.
Podle mého soudu by ale rozhodně nebylo rozumné tyto riskantní operace (zvláště na Bělgorodském směru) provádět před likvidací ruských uskupení u Chersonu a jihovýchodně od Charkova, přestože v listopadu přijde rasputice a okno příležitostí nebude otevřené do nekonečna.
Riziko spočívá v tom, že ukrajinské uskupení v charkovské oblasti, přestože postupuje v současnosti nad očekávání úspěšně, operuje u rusko-ukrajinské hranice, nedaleko ruských logistických center a blízko ruských leteckých základen.
I když Ukrajina bojuje v prostředí informační převahy, elementární opatrnost podle mého nutí ukrajinské vrchní velení udržovat na tomto směru dostatečné zálohy, které by mohly být nasazeny, pokud se by se Rusům podařilo soustředit dostatek sil, jež by se pokusily odříznout útočící ukrajinské jednotky.
Nelze se spoléhat, že ruské letectvo je kvůli ukrajinské protivzdušné obraně (PVO) a opotřebení vlastních strojů mimo hru. Nenapadá mě žádný politický nebo vojenský důvod, proč by ukrajinský generální štáb měl takové riziko podstupovat.
Podle mého soudu dosavadní průběh vojenských operací od 29. srpna 2022, kdy Ukrajina zahájila útoky v Chersonské oblasti, umožňuje následující závěry:
1. Ukrajinský generální štáb vypracoval a realizuje komplexní a možná vícestupňový plán kampaně, který využívá výhody vnitřních komunikačních linií a převahy Ukrajiny v palebných prostředcích určených k boji v hloubce operační sestavy a týlu protivníka.
2. Ukrajina bojuje v prostřední informační převahy, což jí umožňuje překvapovat ruské velení v operačním měřítku. Ukrajinský úder v Charkovské oblasti byl dle všeho pro ruské síly překvapivý, přestože ukrajinské přípravy se nepodařilo zcela utajit.
3. Rusko má obrovské problémy obnovovat bojeschopnost svých jednotek. Poté, co nejvíce bojeschopné části ruské armády byly dislokovány na pravobřežní Ukrajině, Rusko současně vytváří údernou grupirovku na Donbase a provádí velké cvičení v Asii Vostok 2022, jsou další operační směry nedostatečně kryty.
4. Bojeschopnost ruských sil se snižuje. Nízká vnitřní motivace ruských jednotek a vysoce centralizované velení způsobují jejich malou odolnost v obraně pod překvapivým úderem protivníka.
5. Ruské letectvo je ještě v horší kondici, než se zdálo před začátkem ukrajinského útoku. Jeho dosavadní neschopnost účinně podpořit ustupující pozemní síly v Charkovské oblasti, tedy nedaleko od ruských hranic a leteckých základen, musí být pro ruské velení alarmující.
6. Ruské dělostřelectvo se dostává do krize. Ta je způsobena ukrajinskými údery na jeho logistiku. Dalším faktorem ale může být, že došlo k významnému opotřebení ruských zbraňových dělostřeleckých systémů, které potřebují opravy většího rozsahu a jsou proto nyní jenom omezeně bojeschopné.
7. Dnešní Rusko nemá vojenské kapacity na to, úspěšně vést jednu válku v Evropě a jedno velké vojenské cvičení v Asii současně.
Co se bude dít dále ví pouze ukrajinské vrchní velení a možná Bůh. Nechme se proto překvapit. Na rozdíl od ruského generálního štábu si to můžeme dovolit.
Ruské ministerstvo obrany zatím vydává prohlášení ve smyslu „přesunu do předem připravených pozic“. Ve světle posledních událostí je nicméně zřejmé, že rozkaz prezidenta Vladimira Putina osvobodit do 15. září 2022 celou Doněckou oblast nebude s největší pravděpodobností splněn.
Tak rychle to ukrajinské síly přece jen nestihnou. Přesto je TASS zplnomocněn prohlásit, že „třídenní speciální operace postupuje stále podle plánu“.
Zdeněk Kříž
autor působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně