natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • ANALÝZA: Ruské vylodění v Oděse by bylo riskantním a zoufalým pokusem o zvrat

    16. května 2022  12:02
    Ruská invaze na Ukrajinu jde podle oficiálních ruských zdrojů podle plánu. Racionálně uvažující člověk si to tom myslí své a hlupák slepě věří agentuře TASS. Je jisté, že Putin nebude moci ohlásit „velké vítězství v boji proti fašismu“, pokud se mu nepodaří propojit Rusko přes Cherson, Mykolajiv a Oděsu s Podněstřím a odříznout tím Ukrajinu od moře.  

    Jeden ze symbolů ukrajinské Oděsy, pomník někdejšího guvernéra - vévody de Richelieu, obyvatelé města obklopili pytli s pískem, aby ho ochránili před zničením ruskými okupanty. | foto: @DefenceU

    V poslední době je často diskutovaným scénářem ruské agrese proti Ukrajině provedení námořního výsadku v Oděské oblasti případně přímo v okolí Oděsy. 

    S tím úzce souvisí případné rozšíření války do Moldavska, jehož slabinou je existence separatistické Podněsterské moldavské republiky. Tato ruská enkláva sousedí pouze s Moldavskem a Ukrajinou. 

    Je v ní v Cobasné umístěn jeden z největších muničních skladů v Evropě (údajně až 20 000 tun munice), zhruba 2 000 ruských vojáků a v neposlední řadě i 5 000 příslušníků separatistických ozbrojených sil. V této souvislosti se nabízí několik scénářů.

    Scénář 1: Přímý útok z Podněstří

    Prvním scénářem je vést ruský úder dostupnými silami z Podněstří do Oděské oblasti.

    Získat spolehlivé informace o počtech a struktuře bránících se ukrajinských sil z otevřených zdrojů je velmi komplikované. Lze rozumně předpokládat, že Oděsa je bráněna silnými ukrajinskými jednotkami, protože je to životně důležitý přístav. Před válkou jím procházelo zhruba 70% ukrajinského obchodu. 

    V Oděské oblasti byla před válkou dislokována 28 mechanizovaná brigáda na plných početních stavech, která získala před ruským útokem určité bojové zkušenosti na Donbase. Tato jednotka byla posílená teritoriální obranou a možná i dalšími silami. 

    Bránící se ukrajinské jednotky budou nyní určitě silnější než před válkou, protože Ukrajina mezitím mobilizovala 200 000 – 300 000 vojáků. Navíc měly téměř tři měsíce na to, aby na předpokládaných směrech hlavního úderu vybudovaly pevnou obranu. 

    Ruské síly v Podněstří proto nejsou s velkou pravděpodobností dostatečně silné, aby mohly pomýšlet na samostatný úspěšný útok proti ukrajinským obráncům. Vést hlavní úder proti Oděse na tomto operačním směru za stávajícího poměru sil by nedávalo příliš nadějí na úspěch. To ale přirozeně automaticky neznamená, že se o to ruští velitelé nepokusí.

    V každém případě vytváření věrohodné hrozby v Podněstří váže síly obránce a znemožňuje přesunout síly na operační směry, kde protivník vyvíjí intenzivní útočnou bojovou činnost.

    Scénář 2: Čekání na postupující jednotky

    Druhým scénářem je vyčkání s útokem na Oděsu až se k ní z východu přiblíží postupující ruské síly. Ty prozatím uvízly na jihu v úporných bojích mezi Chersonem a Mykolajivem.

    Ukrajinské síly se poslední týdny neúspěšně snaží dobýt Cherson zpět. Dobytí Mykolajiva ruskými silami je v současnosti sice možné, ale málo pravděpodobné. I kdyby se Rusku podařilo zde uspět, z Mykolajiva je to do Oděsy stále zhruba 100 kilometrů.

    Při postupu na tomto operačním směru je nutné překonat několik řek na jejich dolním toku. Vzhledem k tomu, že moment překvapení je dávno pryč, lze rozumně předpokládat, že mosty přes ně jsou připraveny k destrukci. 

    Násilný přechod řeky je obecně jedním z nejriskantnějších manévrů. V opravdovém boji se o pravdivosti této teze z vojenských učebnic nyní přesvědčují ruští vojáci na Donbase.

    ANALÝZA: Zlom německé východní politiky? Berlín stále tančí mezi vejci

    Pokud vezmeme v potaz dosavadní pomalost ruského postupu, je málo pravděpodobné, že by v dohledné době týdnů dávalo z hlediska ruské strany smysl, podpořit útočící vojska na Oděsu pomocným úderem z Podněstří. 

    Pokud by se ruské kolony přiblížily k Oděse na vzdálenost 20-30 kilometrů, pravděpodobnost zahájení ruských bojových operací z Podněstří prudce vzroste. První i druhý scénář se nabízejí na první pohled a není třeba příliš představivosti k jejich promýšlení.

    Scénář 3: Podpůrný námořní výsadek

    Třetí scénář je rozvinutím scénářů předcházejících. Ruský úder z Podněstří nebo od Mykolajivu by mohl být zahájen za účelem podpory námořního výsadku, který by se vylodil v blízkosti Oděsy. 

    Rusko má v Černém moři kapacity k vylodění dvou až tří praporů, což by mohlo dávat operační smysl, pokud by část ukrajinských pozemních sil byla vázána útokem po souši (od Mykolajivu, nebo z Podněstří, případně z obou směrů). 

    Je to scénář, se kterým musí ukrajinští obránci počítat. Jde ale zároveň o scénář nesmírně riskantní pro útočníka.

    Ať by ruské velení vybralo jakékoli místo k vylodění v blízkosti Oděsy, bylo by nutné získat absolutní vzdušnou nadvládu. Nikoli vzdušnou převahu, kterou Rusko má, ale nadvládu tak, aby žádné ukrajinské bojové letadlo nemohlo napadnout námořní výsadek. 

    Absolutní vzdušnou nadvládu ale Rusko zcela evidentně nemá. Ukrajinské letectvo podle ruských zdrojů nadále provozuje zhruba 25-30 primárně stíhacích letounů Su-27 a Mig-29, 30 bojových vrtulníků Mil-8 a Mil-17 a kolem 20 středních bezpilotních letounů Bayraktar.

    Ztráta raketového křižníku Moskva, jehož sekundárním úkolem bylo zajišťovat protivzdušnou ochranu (PVO) námořnímu operačnímu svazu, je v této souvislosti dvojnásob bolestivá. 

    Ukrajinská protivzdušná obrana nadále působí jako organizovaná a centrálně řízená složka a má k dispozici desítky protiletadlových raketových kompletů S-300 a Buk-M1 různých verzí. Část z nich je nepochybně umístěna v Oděské oblasti a je schopna omezit účinnost letecké podpory, kterou by vyloďující se síly potřebovaly. 

    Před válkou byla v Oděse umístěna 160. protiletadlová raketová brigáda vybavená protiletadlovými raketovými komplety S-300PM. Není třeba pochybovat o tom, že situační povědomí ukrajinské PVO je více než dobré, protože může využít informací získaných průzkumnými prostředky NATO. 

    ANALÝZA: Proč je nutné hovořit s Ruskem, ale doufat v dobrou vůli pošetilé

    Kdyby tomu tak nebylo, ukrajinská PVO by již neexistovala. Ruské letecké operace v Oděské oblasti by byly prováděny hluboko v ukrajinském vzdušném prostoru a velmi blízko leteckých základen a PVO členských států NATO. 

    Při seriózním plánování je nutné tento faktor také zařadit do rovnice a není zrovna nutné trpět ruskou paranoiou, která za každým stromem na Ukrajině vidí žoldáka NATO. 

    Dále je třeba vzít v potaz, že pobřeží mezi Rybakivkou a ústím Dněstru, kde jedině vylodění dává nějaký operační smysl, je hustě zastavěné, což zvýhodňuje obránce. Umožňuje to zřizovat uzly odporu v místech předpokládaného vylodění, které se mohou opřít o pevné budovy a organizovat křížové palebné sektory. 

    Pro vyloďující se plavidla a vojska mohou být nepříjemnou hrozbou protitankové raketové komplety, kterých má Ukrajina více než dostatek. Jsou nebezpečné pro Aligátory i Ropuchy, přestože je nejsou schopny potopit. A zdaleka nemusí jít o ty nejmodernější zbraňové systémy, které vidíme jinde. 

    I beznadějně zastaralá a proti moderním tankům neúčinná 9K11 Maljutka, kterou ve svých pozdějších verzí měla mít dle dostupných otevřených zdrojů Ukrajina před válkou stále ještě k dispozici, může být pro námořní výsadek nebezpečná. Nemluvě o kompletech modernějších. 

    Míst umožňující vylodění většího námořního výsadku, který by měl šanci na udržení se proti ukrajinskému protiútoku, není v této části černomořského pobřeží nekonečný počet. Navíc obránce může díky kvalitním komunikacím manévrovat silami, zvláště když je jeho PVO stále funkční. 

    Ukrajinci měli dost času po počátečním překvapení 24. února přijmout patřičná protiopatření. Zaminovat vyloďovací pláže a rozmístit na nich ocelové ježky je to nejmenší. A hlavně překvapivě velmi efektivní ukrajinské dělostřelectvo by mohlo být nebezpečné pro vyloďovací plavidla i námořní výsadek. 

    Jaká jsou rizika útoku z moře na dobře opevněný přístav je poučeným laikům všeobecně známé. Tím více by to mělo být jasné kádrovým důstojníkům. O nájezdu na Dieppe by se mohli učit i ve Vorošilovce.

    A v neposlední řadě jsou zde ukrajinské protilodní střely - ta nejdůležitější proměnná v celé rovnici. Ukrajina nepochybně má k dispozici tyto prostředky a z otevřených zdrojů lze dovodit, že dostává ze Západu další. Protilodních kompletů Neptunů má Ukrajina pravděpodobně jenom několik kusů v prototypovém oddílu. Jejich operační nasaditelnost snižuje fakt, že pravděpodobně nemá k dispozici jejich hlavní senzor radiolokátor Mineral-U.

    Proto by bylo rozumné je šetřit právě na chvíli, kdy se Rusko pokusí o vylodění v Oděské oblasti. Ale o tom, že Západ dodá Ukrajině protilodní střely se v tisku spekuluje od konce března. Víme, že Ukrajina o ně ústy svých představitelů žádala. A nyní máme půlku května. I kdyby dorazily pouze staromódní Harpoony, které měla podle některých otevřených zdrojů dodat Velká Británie, znamenalo by to zcela zásadní změnu poměru sil. 

    Suma sumárum, útok z moře v okolí Oděsy se jeví jako nesmírně odvážná/riskantní/hazardní/hloupá operace s nejasným výsledkem. Jisté jsou pouze velké ztráty na technice, živé síle a pravděpodobně i vyloďovacích plavidlech útočníka.

    Scénář 4: Invaze do Budžaku

    Možná ale existuje i scénář čtvrtý. Jde o invazi do Budžaku, který je od zbytku Oděské oblasti oddělen jezerem Dněsterský liman. Jde o území mezi Rumunskem, Moldavskem a Ukrajinou, které dříve tvořilo jižní část Besarábie. 

    Pro invazi v této oblasti platí většina omezení, která byla nastíněna ve třetím scénáři. Výhodou by ale bylo, že pobřeží je mnohem méně zastavěné než v okolí Oděsy a poskytuje obráncům mnohem méně příležitostí k vybudování chráněných opěrných bodů. Ukrajinská armáda také musí v prvé řadě krýt Oděsu a nemůže být proto stejně silná všude. 

    V Budžaku rozmístěné ukrajinské síly spojuje s Ukrajinou most přes Dněsterský liman, který se stal již několikrát terčem ruských raketových útoků. O posledním útoku informovala například agentura Reuters počátkem května. Pokud by byl most zničen, ukrajinské síly v Budžaku by byly odříznuty od zásobování a od posil. Vylodění ruského námořního výsadku o síle dvou, tří praporů by bylo rozhodně jednoduší než v blízkosti Oděsy.

    Pro vývoj dalších událostí je důležité, že v Budžaku se nachází nepoužívané mezinárodní letiště v Izmailu s betonovou přistávací plochou o délce 1 800 metrů. Ta by po obsazení a zprovoznění mohla bohatě stačit některým běžným ruským středním transportním letadlům (např. An-26, An-72, An-74). Teoreticky by jej mohly používat i těžká transportní letadla IL-76MD-90A, u kterých se uvádí, že k provozu potřebují runway o délce minimálně 1 700 metrů. 

    Vzhledem k ruské převaze ve vzduchu a na moři by bylo možné postupně v Budžaku vybudovat úderné uskupení, které by mohlo zaútočit z jihu na Moldavsko a po porážce jeho slabých sil se spojit se separatisty v Podněstří a rozvíjet dále útok na Oděsu. 

    Není pochyb, že by šlo o logisticky nesmírně náročnou a riskantní operaci. Šance na úspěch byl ale byla nesporně vyšší než případné vylodění v hustě osídlených oblastech v okolí Oděsy. 

    K realizaci toho scénáře je ale nutné naplnit dvě nutné, avšak pro úspěch operace ne dostačující podmínky: zajistit námořnímu výsadku protivzdušnou obranu a udržet Rumunsko mimo válku. 

    Protivzdušnou obranu by po ztrátě Moskvy mohlo zajistit rozmístění PVO dlouhého dosahu na Zmijím ostrově. To by mohl být důvod přes rizika s tím spojená, proč se Rusko poslední dobu snaží za každou cenu ostrov udržet militarizovaný, přestože jsou tam jeho síly opakovaně napadány a ničeny ukrajinskými silami.

    Všechny v této stati nastíněné scénáře a jejich logicky možné kombinace jsou velmi riskantní, náročné na logistiku i výcvik nasazených sil a vyžadují moment překvapení, který Rusko ztratilo. To ale neznamená, že se je Moskva nemůže pokusit realizovat.

    Zoufalé státy dělají zoufalé činy. A Rusko má dost důvodu proto, pokusit se ještě jednou riskantní a tentokráte úspěšnou operací zvrátit štěstěnu války na svou stranu. Po podepsání zákona o půjčce a pronájmu v USA 9. května 2022 totiž může Rusko stěží porazit Ukrajinu v opotřebovávací válce.

    Zdeněk Kříž
    autor působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media