Summit NATO 2023
Bleskurychlé pozvání Finska a Švédska mezi spojence, jen pár týdnů po jejich oficiální žádosti, nelze chápat jako překvapivý nebo unáhlený krok.
Vstup obou zemí do NATO bude kromě ukotvení záruk jejich vlastní bezpečnosti představovat bezprecedentní rozšíření plné alianční síly na daleký Sever a praktické ovládnutí celé oblasti Baltského moře.
„Velký stratég Vladimír Putin s největší pravděpodobností získá 1 300 kilometrů pozemní hranice s členem NATO, který bude v blízké budoucnosti disponovat desetinásobkem bojových letounů páté generace, než bude mít Rusko. A z Baltského moře se stane alianční rybník,“ konstatoval analytik Zdeněk Kříž z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.
Vojensky proti tomu podle něj Moskva nemůže udělat nic. „Politicky a ekonomicky vlastně také ne. Noví severští členové NATO v případě války mohou Balt pro Rusko uzavřít a izolovat Kaliningrad (ruskou militarizovanou exklávu),“ dodal.
Obě země mají bohaté zkušenosti z bezprostřední blízkosti ruských hranic. Severní expanze NATO by posunula východní hranici Aliance blíže ke dvěma důležitým ruským městům: Petrohradu s důležitým mateřským přístavem Baltské flotily a k základně u Murmansku, kde zase sídlí ruská Severní flotila s jadernými ponorkami.
Posunutí hranice by prakticky umožnilo vznikl nového okruhu obrany pro celou západní Evropu, protože protivzdušné schopnosti a detekce včasného varování by mohly být umístěny blíže k ruským hranicím.
Gotland island commands the southern Baltic Sea
That is why the Swedish Armed Forces @Forsvarsmakten exercise with #NATO Allies to keep it safe and secure https://t.co/DgEpaIt3Pt
„Jejich přechod z partnerů na spojence zvýší odstrašení v seversko-baltském regionu a posílí transatlantickou vazbu,“ konstatoval Christopher Skaluba, ředitel Transatlantické bezpečnostní iniciativy v prestižním Scowcroftově centru pro strategii a bezpečnost americké Atlantické rady.
Při většině rozšíření NATO v minulosti trval proces pozvání nových členů (takzvaný Akční plán členství - MAP) klidně i několik let, protože prakticky všichni aspiranti z posledních dekád byli předtím součástí Varšavské smlouvy, bývalé Jugoslávie nebo Sovětského svazu, přecházeli z řízeného na tržní hospodářství, jejich armády byly vycvičeny a vyzbrojeny podle sovětské doktríny a ve většině případů se jejich politické systémy potřebovaly naučit nebo znovu naučit demokratickým postupům a standardům.
U Finska a Švédska však takový proces odpadá. Obě země platí za stabilní liberální demokracie a s armádami mnohem kompatibilnějšími se západními standardy, než u některých členů. A to i přesto, že byly budovány tak, aby fungovaly především na národní úrovni, nikoli společně se spojenci z NATO.
Návrat studené války? NATO přepíná do módu možné konfrontace s Ruskem |
Navzdory svému vojensky neutrálnímu statutu začaly obě země spolupracovat s Aliancí už prostřednictvím programu Partnerství pro mír ihned po jeho spuštění v roce 1994. Na cvičeních i v mezinárodních misích na Balkáně nebo v Afghánistánu.
Intenzivní tempo pak námluvy s NATO nabraly po ruské anexi Krymu a „maskovaném“ vpádu ruských sil na Ukrajinu v roce 2014.
Obě severské země se staly speciálními partnery Aliance a oficiálně kývly na dohodu, která jim v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO a naopak Finsko i Švédsko umožní v případě krize například „hostování“ aliančních letounů. Zároveň obě země zintenzivnily konzultace a sdílení informací, které zahrnovaly i přípravy na vzájemné zapojení do obrany, pokud to bude nutné, a operování z území druhé strany.
V roce 2018 se Švédové i Finové připojili k vojenské formaci expedičních jednotek velmi rychlé reakce JEF (Joint Expeditionary Force). „Minialianci“ tvoří pod velením Británie ještě síly rychlé reakce Dánska, Nizozemska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Jednotka má v případě potřeby okamžitě reagovat na mimořádné události a přispěchat napadené zemi na pomoc.
An historic day for Euro-Atlantic security as all 30 #NATO Allies sign the Accession Protocols for #Finland & #Sweden. With 32 nations around the table, we will be stronger and safer, as we face a more dangerous world. https://t.co/Mu0jjK9IuF
Švédská totální obrana
Podle analytika Johna R. Deniho z Institutu strategických studií na US Army War College je Stockholm připraven na vstup prakticky okamžitě s velmi pozitivním přínosem pro bezpečnost celé Aliance. A několika klíčovými schopnostmi a to i přesto, že jako většina evropských zemí po skončení studené války Švédsko zrušilo brannou povinnost, omezilo své vojenské síly a snížilo svůj rozpočet na obranu.
Od roku 2010 však začalo ve světle návratu ruské hrozby po válce v Gruzii (2008) svou armádu znovu posilovat a po ruské anexi Krymu (2014) a stále agresivnějším chování Moskvy dokonce obnovilo v roce 2018 určitou formu povinné vojenské služby pro pečlivě vybrané muže i ženy vhodných profesí a kvalifikace. Po osmileté přestávce.
Zhruba desetimilionové Švédsko nyní udržuje armádu o síle přibližně 24 tisíc profesionálních vojáků a 11 tisíc záložníků. K tomu je nutné připočíst 24 tisíc příslušníků domácí stráže či „národní gardy“ a také momentálně 5 200 branců. Jejich počet se má do roku 2024 zvýšit na 8 tisíc.
Země po dlouhé dekády aplikuje koncept takzvané „totální obrany“, který se v případě konfliktu významně spoléhá právě na gardu, na mobilizaci záloh a hlavně civilní sektor. Kvůli ruské agresivní politice posledních let Švédsko nedávno své lány přehodnotilo a nová strategie počítá s tím, že se počet vojáků v plně mobilizované válečné organizaci zvýší ze současných zhruba 60 tisíc o celou polovinu na 90 tisíc.
Vzniknout by měly také nové jednotky teritoriální obrany, které mají zodpovídat za ochranu jednotlivých územích oblastí i důležitých objektů a zařízení kritické infrastruktury.
Hlavní cíl pak Stockholm deklaruje jasně: v případě napadení má armáda vydržet tři měsíce intenzivního boje do chvíle, než přispěchají na pomoc spojenci.
Švédské ozbrojené síly k tomu rozvíjejí relativně široký soubor pokročilých schopností, podporované silným domácím obranným průmyslem. Na zemi to zahrnuje obrněné, mechanizované, dělostřelecké, protichemické, ženijní a také protivzdušné jednotky, které jsou mimochodem vyzbrojeny střelami Patriot.
Z těžké bojové techniky má Švédsko v inventáři 120 tanků Leopard 2A a vyrábí si své vlastní špičkové pásové obrněnce CV90 (550 kusů), které také slouží v dalších armádách NATO.
Vzdušné síly jsou pak považovány za jedny z nejschopnějších v Evropě, i když jsou co do velikosti menší než například italské nebo francouzské letectvo. Páteř tvoří takřka 100 víceúčelových nadzvukových letounů JAS-39 Gripen domácí produkce, které se vyznačují nízkými provozními náklady, nároky na údržbu a schopností startovat a přistávat na krátké vzdálenosti.
To Švédsku umožňuje využívat propracovanou strategii rozptýlených „leteckých základen“ po celé zemi, kdy za startovací a přistávací dráhy slouží i dálnice či cesty mezi hustými lesy a švédští piloti z nich takové dovednosti neustále trénují. V dobách studené byl systém navržen tak, aby Moskvě maximálně ztížil zničení celé nebo podstatné části švédské flotily letounů při možném překvapivém útoku.
Švédské letectvo udržuje také omezenou schopnost doplňování paliva za letu díky jednomu létajícímu tankeru z letky šesti transportních strojů C-130 Hercules, provozuje rovněž vlastní letouny pro elektronický boj a stroje včasné výstrahy.
Námořnictvo jako nejmenší část švédských ozbrojených sil je rovněž relativně silné. Jádro tvoří 11 korvet a 5 ponorek, včetně dvou třídy „Gotland“ s dieseleletrickým pohonem, považovaných za nejpokročilejší na světě a schopných strávit pod vodou nepřetržitě několik týdnů.
Z hlediska obranných výdajů Švédsko v posledních několika letech neustále navyšovalo svůj rozpočet na obranu ve snaze zlepšit schopnosti, přebudovat kapacitu a zvýšit připravenost. Tempo se výrazně zrychlilo v roce 2020, kdy parlament schválil zvýšení výdajů na obranu o 40 procent v příštích letech. Ze 7,2 miliardy dolarů v roce 2022 až na 11 miliard do roku 2025 (v přepočtu 266 miliard korun). To představuje je největší nárůst za sedmdesát let.
A i když v tomto ohledu je to zatím méně než 2 procenta HDP, jak požaduje po svých členech NATO, středolevá švédská vláda nedávno oznámila, že chce ještě letos zvýšit výdaje na obranu o 318 milionů dolarů , aby dosáhla cíle 2 procent před rokem 2028.
Obrana NATO bude drahá. Česko zaostává, ale Fiala slíbil spojencům nápravu |
„Švédové odrážejí agresivní ruské chování po staletí na souši i na moři,“ připomněl analytik John Deni. Dřívější impozantní velmoc v celé širší oblasti Baltského moře dokonce vedla od konce 15. století až do počátku 19. století proti Rusku několik válek o regionální hegemonii. Mimochodem poslední takové soupeření, švédsko-ruská válka z let 1808-1809 vyústila v postoupení dnešního Finska ruské carské okupaci.
Hrozivá síla finského dělostřelectva
Dnešní Finsko ohledně připravenosti základní kritéria pro vstup do NATO nejen splňuje, ale v řadě oblastí je dokonce překračuje. Země se zhruba 5,5 milionem obyvatel má sice k dispozici armádu o síle 20 tisíc vojáků a příslušníků pohraniční stráže. V případě ohrožení je však připravena do pouhých třiceti dnů zmobilizovat úctyhodných 280 tisíc záložníků a celkově až 800 tisíc vycvičených mužů a žen.
Na rozdíl od mnoha spojenců v NATO a jejich mnohaleté upřednostňování expedičních schopností Finsko nikdy výrazně nesnížilo svůj důraz na obranu vlastního teritoria a zachovalo všeobecnou brannou povinnost pro muže starší 18 let.
Finsko se schopností rychlé mobilizace tak představuje jednu z největších vojenských sil v Evropě, když dokáže bleskově vyzbrojit 5 procent své populace. Jen pro srovnání armáda Spojených států tvoří při plné mobilizaci pouze 0,6 procenta populace a ve Francii, Británii nebo Německu se tento poměr pohybuje kolem hranice zhruba 0,3 procenta.
Zkušenosti Finů z doby, kdy si v roce 1918 zajistili nezávislost na Rusku, vedly k vybudování pečlivě udržované unikátní národní obrané politiky a odolnosti společnosti. V Helsinkách tomu říkají doslova systém „komplexní bezpečnosti“ s celonárodním plánem hospodářské a vojenské mobilizace.
Zahrnuje všechny prvky společnosti – obchod, vzdělávání, občanskou společnost, vládu a ozbrojené síly s jedinou prioritou - zachovat finskou společnost v případě útoku z Ruska.
„Pro Finsko studená válka ve skutečnosti nikdy neskončila,“ uvedl analytik Paul Gebhard z amerického Cohen Group ve Washingtonu.
Finové totiž brání 1 300 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem a po zkušenostech s Rusy - respektive Sovětským svazem, kterému se úspěšně bránili během takzvané zimní války na přelomu let 1939 a 1940, hrdě proklamují, že pokud by byla jejich země znovu napadena, do války půjde celý národ.
A tomu odpovídají i výdaje na obranu. Finsko už nyní dává téměř 2 procenta svého HDP na obranu. Mimochodem z třiceti členských zemí NATO tohoto cíle dosahuje jen devítka států. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu Finsko vytvořilo speciální fond (2 miliardy dolarů) na urychlení nákupu obranného materiálu.
Výzbroj finské armády je vzhledem k velikosti populace impozantní. Ve službě má 240 moderních tanků Leopard 2 a 1 800 obrněných transportéru a bojových vozidel, 55 víceúčelových stíhaček F/A-18C Hornet a arzenál řízených střel s dosahem až 370 kilometrů.
Impozantní samostatnou odstrašující silou je pak finské dělostřelectvo. S celkovým počtem přes 1 500 houfnic (700 kusů), salvových raketometů (100) a těžkých minometů (700) patří k nejsilnějším v celé západní Evropě. Páteř přitom tvoří 48 (+10 objednaných) moderních těžkých samohybných houfnic K9 „Moukar“ z Jižní Koreje s dalekonosnou municí.
Loni na podzim Finsko spustilo modernizaci stíhacího letectva s tím, že během příštích osmi let utratí téměř 10 miliard dolarů za 64 nejmodernějších stíhaček F-35. To jsou mimochodem více než tři kompletní roční finské obranné rozpočty.
Zároveň připravuje důkladnou modernizaci několika námořních hlídkových plavidel, nákup raketových protivzdušných systémů z Izraele, čtyř nových námořních korvet a také dvou tisícovek dronů včetně těch schopných nést výzbroj.
Zatímco finský obranný průmysl není tak orientovaný export, ale má kapacity například pro vlastní výrobu obrněnců, Švédsko je třináctým největším zbrojním exportérem světa s produkcí letounů (Saab), obrněnců (BAE/Hägglunds), lodí i třeba protitankových zbraní či minometů (BAE/Bofors).
Ratifikace nemusí trvat dlouho
Před týdnem obě země dostaly pozvánku ke vstupu a tento týden už finští a švédští představitelé v centrále NATO podepsali přístupové listiny. Začal tím ratifikační proces.
Průlom na summitu. Turecko nebude blokovat přijetí Finska a Švédska |
Pro plné členství musí protokoly schválit parlamenty všech 30 současných členských států. Celý proces trvá obvykle i více než rok. Například jeden z nejmladších členů Aliance – Černá Hora zahájila přístupové rozhovory v prosinci 2015. Za pouhé tři měsíce v březnu 2016 už Černá Hora podepisovala přístupové protokoly a ratifikace pak trvala do června 2017. A zatím poslední nový člen - Severní Makedonie podepsala přistoupení k NATO v únoru 2019. Ratifikace trvala až do března roku 2020.
Řada členů Aliance už avizovala, že přijetí Finska a Švédska bude velmi rychlé. A dosavadní vývoj nasvědčuje tomu, že by to tak skutečně mohlo být.
Hned v úterý vstup severských zemí schválili v Norsku, Dánsku a Kanadě. Ve středu pak v Estonsku a na Islandu. Ve čtvrtek s přijetím souhlasil polský Sejm a v pátek poslanci Spolkového sněmu i Spolkové rady v Německu. „Krok Finska a Švédska je důležitý a je také správný, proto si zaslouží naši plnou podporu,“ uvedl německá ministryně obrany Christine Lambrecht.
#ICYMI: Guten Morgen! Gestern haben Bundestag & Bundesrat das Ratifikationsgesetz zum geplanten #NATO-Beitritt von Finnland und Schweden gebilligt. Das schnell durchgeführte deutsche Verfahren soll ein starkes Signal der Solidarität und Verlässlichkeit an die Verbündeten senden. https://t.co/12vXY92kLV
Proti vstupu Finska a Švédska do NATO se rozhodně postavila ve Spolkovém sněmu jen postkomunistická Levice, která se označuje za protiválečnou a antimilitaristickou stranu. Levice nesouhlasí s rozšiřováním a existencí NATO, ale ostře odsuzuje i ruskou invazi na Ukrajinu.
Hladkost přijetí nových členů ale může narazit v Turecku. Turecký prezident Erdogan pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví s žádostí o vydání až sedmi desítek lidí, které chce Turecko postavit před soud za údajnou spolupráci nebo členství v teroristických organizacích.
Ankara se odvolává na společné memorandum, které představitelé Turecka, Švédska a Finska podepsali na nedávném summitu NATO v Madridu na konci června a které fakticky odblokovalo pozvání obou skandinávských zemí do Aliance. V dokumentu se trojice zemí zavázala k větší spolupráci proti terorismu.
tisknout 
