„Nerušíme žádný strategický projekt. Priorita číslo jedna je výstavba těžké brigády. Budeme rozvíjet vyvážené síly,“ konstatoval Řehka. A nové letouny mají podle něj díky svým schopnostem moderní výzbroj armády v příštích letech pomyslně zastřešovat.
Vláda ve středu souhlasila s nákupem 24 amerických letounů za 106 miliard korun, dalších 44 miliard půjde na přípravu jejich provozu v Česku a odvody DPH.
Splátky za letouny by od roku 2024 do roku 2034, tedy během jedenácti let, měly činit v průměru méně než 14 miliard korun ročně ročně.
„To bude představovat zhruba 7 procent z ročního obranného rozpočtu a je tedy patrné, že nedojde k ohrožení jiných potřebných modernizačních projektů,“ potvrdila Blanka Cupáková, vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva obrany.
F-35 vyjdou do roku 2069 na 322 miliard. Cena za jiné stroje je podobná |
Upozornila, že v současnosti 40 až 50 procent z obranného rozpočtu míří na investice. Připomněla rovněž, že podmínky americké vlády jsou velmi striktní a cena všech výrobků je pro všechny zákazníky stejná. „Není to projekt, který se šil horkou jehlou,“ uvedla.
Podle Řehky jsou stíhačky F-35 nejen víceúčelový letoun, ale hlavně platforma a systém na vysokorychlostní sdílení dat. Armádě má přinést nové schopnosti; zdůrazňována bývá jeho schopnost stealth, avšak zřejmě podstatnější je jeho role „datového centra“, které multiplikuje efektivitu všech nasazených systémů, nejen ve vzduchu, ale také na zemi, a která armádě podle Řehky umožní vést efektivně operace v multidoménovém prostředí.
„V tom F-35 vyniká. Alianční koncept ukazuje, že budoucí válčení bude o sběru a zpracování obrovského množství dat a jejich distribuci na místa, kde jsou potřeba,“ vysvětlil.
A všechny nové zbraňové systémy v armádě by proto měly umět s letouny F-35 komunikovat. Podle Řehky nejde o případ, kdy si armáda něco pořídí a nebude vědět, co s tím. „Ne, my od počátku koncipujeme modernizaci tak, aby jednotlivé komponenty spolu komunikovaly a byly propojené,“ dodal.
Ať už jde o nové pásové obrněnce CV90, přes protivzdušné systémy, nové houfnice Caesar, radary MADR až po tanky Leopard, bezpilotní letouny, nové vrtulníky i pěchotní jednotky.
„Pokud by na Ukrajině kterákoliv strana měla letoun páté generace, byl by to skutečný gamechanger konfliktu,“ podotkl Řehka. Stroje F-35 by tam podle jeho slov byly schopné operovat a plnit úkoly okamžitě i v rámci tamní protivzdušné obrany. Starších letounů, takzvané čtvrté generace, by bylo potřeba násobně více a to s neustálým rizikem jejich sestřelení.
Den „F“. Vláda schválila nákup amerických letounů F-35 |
Investice do pozemních sil v příštích letech mají podle ministerstva obrany i velení armády v součtu dokonce převýšit nákup nadzvukových letounů. Jen nové pásové obrněnce CV90 budou stát zhruba 60 miliard korun. Nákup až 77 kusů nejmodernějších Leopardů 2A8, o které Česko projevilo zájem, by mohl vyjít s municí na 30 až 40 miliard.
K tomu lze připočítat čtyři baterie protivzdušných raketových systému Spyder z Izraele za 14 miliard, celkem 62 francouzských houfnic Caesar za více jak 10 miliard, 62 kolových obrněnců TITUS za 6 miliard, 80 vozidel pro chemický průzkum za 5 miliard, 8 radarů MADR za 3,5 miliardy nebo plánovaný nákup samohybných minometů až za 8 miliard.
Celkově by tak investice do pozemní techniky měly přesahovat 136 miliard korun v rámci několika hlavních projektů.