natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

Zpravodajství

Když udeříš na krále, musíš ho zabít. Putinův režim se otřásl, míní experti

25. června 2023 10:48

Jednodenní vzpoura šéfa Wagnerovců Jevgenije Prigožina podle analytiků odhalila, v jaké krizi Rusko kvůli své válce na Ukrajině zabředává a doslova zbořila mýtus o neporazitelnosti a drtivé síle Kremlu. I když ruský vládce Vladimir Putin tentokrát „přežil“, ukázalo se, že stvořil monstrum ohrožující samotné základy jeho režimu i jeho osobní moci, založené na bezpečnostních službách.

Žoldáci Wagnerovy skupiny obsazují Rostov na Donu (24. června 2023) | foto: @sentdefender

„Prigožin ponížil Putina a stát a ukázal, že už neexistuje monopol na násilí,“ komentoval sobotní zprávy z Ruska o vzpouře ruských žoldáků, jejich rychlém postupu na Moskvu a stejně tak náhlý ústup poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Upozornil, že Prigožin byl možná krok od převzetí kontroly nad centrálními ruskými úřady, ale na poslední chvíli překvapivě stáhl své muže zpět výměnou za slib bezpečnostních záruk zprostředkovaný běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem. Bezpečnostních záruk od samotného Putina, který jen pár hodin předtím nařídil Prigožinovo zničení.

„A kvůli strachu, který putinovská elita za posledních 24 hodin zažila, bude tento rozkaz jistě proveden,“ uvedl Podoljak.

Podle analytika Daniela Frieda z prestižní americké Atlantické rady a někdejšího náměstka ministra zahraničí pro Evropu, byla jednodenní vzpourou Putinova autorita navždy oslabena stejně jako pozice někdejšího sovětského vládce Michaila Gorbačova po porážce puče v roce 1991.

Mocný čaroděj jako vyděšený mužíček

Prigožin by podle něj v případě skutečné konfrontace dostupných neměl nakonec šanci, ovšem situace ukázala, že Putin má své síly k dispozici pouze teoreticky. Upozornil, že ruský car Mikuláš II. měl také převahu síly, když padl v únoru 1917 a stejně tak i prozatímní vláda, kterou v listopadu 1917 převálcovali Leninovi bolševici.

„Jako by Prigožin byl člověk, který se podíval za plátno Čaroděje ze země Oz a spatřil, že velký a strašlivý Oz je jen malý vyděšený muž,“ konstatoval John Herbst, šéf amerického Euroasijského centra a bývalý americký velvyslanec na Ukrajině.

Člen americké rady pro zahraniční vztahy a bezpečnostní expert Ariel Cohen považuje vzpouru Wagnerovců za nejvážnější výzvu pro samotné základy ruského státu od ústavní krize v roce 1993, kdy se Nejvyšší sovět vzbouřil proti Borisi Jelcinovi a ten neváhal k potlačení pokusu o převrat nasadit tanky.

Prigožin podle jeho slov ukázal, jak slabý ve skutečnosti je Putinův režim a jak by jeho vlastní „šéfkuchař“ mohl potenciálně předat jadernou velmoc do rukou křehké a extrémně nebezpečné diktatury bývalých důstojníků KGB a drsných zločinců.

„Ve své snaze obejít pravidelné ruské vojenské a vládní struktury a přitom osobně profitovat z vojenského rozpočtu země se zdá, že Putin stvořil monstrum, které ohrozilo samotné základy jeho režimu založeného na bezpečnostních službách a možná i rozsah jeho osobní moci,“ podotkl.

S tím souhlasí také analytik Doug Klein, který se zaměřuje na ruskou válku na Ukrajině a autoritářství v Rusku. Podle něj sice Putinův režim Prigožinovu výzvu „přežil“, ale téměř každý aspekt této epizody naznačuje, že ruský systém je křehčí než kdy předtím. „To vše proto, že si Rusko ve své válce vede katastrofálně – a hlavní úsilí Ukrajiny v protiofenzívě teprve přijde,“ dodal.

Odborník na ruskou politiku Brian Whitmore konstatoval, že válka proti Ukrajině rozdělila ruskou elitu na dvě frakce – jestřáby, kteří nechtějí nic jiného než dobytí Kyjeva a kleptokraty, kteří chtějí vrátit čas do doby před invazí. Žádná z těchto věcí se podle něj nestane, takže ani jeden z táborů není spokojen. Varoval, že daleko silnější frakcí a tedy vážnější hrozbou pro Putinův režim jsou jestřábi.

„Pokud Prigožin nezaplatí za svou vzpouru vysokou cenu, vystaví to Putinův režim vážnému nebezpečí. Politická změna přichází do Ruska tehdy, když jsou přítomny tři faktory: rozdělená elita, nespokojená veřejnost a absence strachu. Pokud zmizí strach, pak bude režim v nebezpečí,“ uvedl.

Pozor na okna v horních patrech

Někdejší náměstek amerického ministra obrany pro speciální operace a boj proti terorismu William F. Weschler podotýká, že některé věci jsou v současném měnícím se světě konstantní a jednou z nich je, že všechna důležitá rozhodnutí v Rusku činí jen relativně malý počet lidí a každý z nich má spoustu peněz, spoustu zbraní nebo obojího.

„V určitých bodech historie mezi sebou tyto elity soutěží, aby určily, kdo velí, což vede k tomu, že jedna osoba velí, někteří jsou mrtví a ostatní se zařadí do fronty. Nedávné události je třeba chápat jako nejnovější epizodu tohoto staletí trvajícího příběhu,“ konstatoval.

Podivná dohoda Prigožina s Kremlem zprostředkovaná běloruským diktátorem Lukašenkem ale podle něj pravděpodobně nebude koncem tohoto příběhu. Ruská armáda, historicky nejváženější instituce u ruského lidu, byla za Putina znovu ponížena a ukázalo se, že je zkorumpovaná a neefektivní. Stejně jako během tažení na Ukrajinu. Putin tak podle Weschlera bude primárně chtít zajistit si své postavení a to prostřednictvím síly.

A pokud jde o Prigožina, bude se muset zamyslet nad slavným citátem Ralpha Walda Emersona: „Když udeříte na krále, musíte ho zabít.“ „Ve skutečnosti se zatím možná bude chtít vyhýbat oknům v horním patře, protože v posledních letech bývají Putinovi protivníci kolem nich obzvláště nemotorní,“ dodal Weschler.

Nejasný osud také visí nad samotnou Wagnerovou skupinou. „Téměř jistě brzy zanikne. Zda bude pohlcena ruskou armádou nebo rozpuštěna, její příslušníci po částech přeřazeni do různých jednotek, se teprve uvidí. Přesto je těžké si představit, že Prigožin udrží svou soukromou armádu nebo svůj život,“ konstatoval vojenský expert John „Buss“ Barranco, někdejší příslušník americké námořní pěchoty a analytik prestižního Scowcroftova centra pro strategii a bezpečnost.

Podotkl, že ať už byly Prigožinovy skutečné důvody ke vzpouře jakékoliv, v ruském týlu způsobil obrovský chaos a poslední zbytky důvěry, kterou řadoví ruští vojáci ještě měli ke svému velení, je pryč. „Jakmile armáda ztratí důvěru ve své vůdce, morálka se zhroutí a vůle k boji jde s ní,“ dodal.

Podle profesorky Rady Yadeové z Afrického centra Atlantické rady ale Prigožin ještě poražen nebyl. Způsob, jakým se rozhodl otočit, aby se vyhnul krveprolití, vyvolává dojem, že ovládá nejen příběh, ale i budoucnost Putinova třiadvacetileté vlády. Otázkou podle ní zůstává, jaký dopad bude mít vzpoura také na vliv a vojenské operace Wagnerovců v Africe.

Prigožinova soukromá armáda operuje v Mali, Středoafrické republice, Libyi i Súdánu.

A tamější vládci zrození z vojenských převratů spoléhají na žoldáky Wagnerovy skupiny, aby si udrželi svou moc či „zabezpečili“ své země před džihádisty. A Wagnerovci s nimi na oplátku uzavřeli velmi ziskové obchody týkající se zlata, diamantů nebo kávy.

„Zatímco dosud byly zájmy ruské vlády a Wagnerovy skupiny v souladu, nyní bude nutné, aby tyto země obchodovaly se dvěma ruskými aktéry s konkurenčními zájmy. Tato rivalita postaví africké spojence do nepříjemné situace,“ konstatovala.