natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Poplachů nad Baltem přibývá. Rusové posílají průzkumné letouny

    10. května 2022  7:31
    Počet ostrých startů pohotovostních stíhaček NATO k nekomunikujícím ruským vojenským strojům nad Baltem dál rychle roste. Jen od počátku dubna, kdy ochranu vzdušného prostoru trojice pobaltských republik převzali čeští a španělští letci, jich spojenci zaznamenali 46.  

    Ruský průzkumný letoun Il-20 zachycený 7. května 2022 německého pohotovostní stíhačkou Eurofighter blízko ostrova Rujána v Baltském moři | foto: @Luftwaffe_Team

    Kolik ostrých startů mají na kontě přímo čeští letci, startující s gripeny ze základny v litevském Šiauliai, ale není zřejmé.

    Generální štáb Armády ČR totiž už dříve avizoval, že celkové počty ostrých vzletů a typ plněných úkolů nelze blíže specifikovat kvůli utajení a ochraně české jednotky v Pobaltí. Potvrdil však, že počet cvičných i ostrých vzletů je v porovnání s posledním nasazením v roce 2019 vyšší.

    Podle litevského ministerstva obrany, které případy eviduje, podnikli letci NATO od 1. dubna už 46 ostrých startů.

    Ovšem více jak polovinu z nich (26) tvoří zvláštní hlídkové lety podél ruských a běloruských hranic, které alianční velitelství zavedlo bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu 24. února a které vzhledem k situaci na Ukrajině řadí do kategorie ostrých pohotovostních startů, takzvaných „Alfa Scramble“.

    Kolik z nich mají na kontě čeští letci, ale litevské ministerstvo obrany ani český generální štáb nespecifikují.

    Dvacet ostrých startů v Pobaltí. Nebe před Rusy chrání i české gripeny

    Nicméně, z údajů vyplývá, že alianční stíhači startovali ve dvaceti případech přímo k „němým“ ruským vojenským strojům. Jen pro srovnání, při poslední v Pobaltí v roce 2019 zaznamenali čeští letci celkem 13 ostrých vzletů, ale to bylo za celé čtyři měsíce jejich působení.

    Kromě například těžkých transportních strojů Il-76 mířících z Ruska do ruské militarizované exklávy Kaliningradu jde nyní ve valné většině o starty k ruským průzkumným letounům v doprovodu ruských stíhaček, které testují připravenost a reakční časy spojenců.

    Například 14. dubna alianční stíhači startovali k letounu Il-20 a dvojici stíhaček Su-27. Podobně také 30. dubna nebo 2. a 3. května. V dalších případech se zase velmi blízko vzdušného prostoru spojenců objevil ruský průzkumný stroj An-30 v doprovodu taktického bombardéru Su-24.

    Kvůli ruskému průzkumnému stroji Il-20 nad Baltem musely v sobotu startovat také dvě stíhačky Eurofighter německé Luftwaffe, když se nebezpečně přiblížil k největšímu německému ostrovu Rujána.

    Operační tempo je nebývale vysoké

    Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají od roku 2004 spojenci z NATO. Za úkol mají identifikovat neznámé letouny, které se objeví blízko vzdušného prostoru.

    Za „němé“ ruské vojenské lety jsou označovány stroje, které se objeví blízko vzdušného prostoru spojenců a nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače a nebo vše dohromady. To může být nejen předzvěst možného útoku v tom nejhorším případě, ale také problém pro civilní stroje na letových trasách.

    Pohotovostní stíhačky mají za úkol neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti.

    NATO významně posílilo vojenskou přítomnost v Pobaltí. Do regionu vyslaly stíhačky nad rámec běžné ochrany také další země, včetně USA s letouny F-35 a F-15 nebo Francie se čtyřmi stroji Mirage 5F. Ve vysokém stupni pohotovosti spojenci ale kvůli ruské invazi udržují 130 stíhaček po celé Evropě.

    O další měsíce svou misi v Pobaltí prodloužila také Belgie se čtyřmi stroji F-16, které jsou v estonském Ämari nasazeny od loňského prosince. Namísto březnového stažení belgické letectvo vystřídalo personál a obměnilo stroje a pokračuje v pohotovostním režimu, přičemž nyní belgičtí letci podnikají především hlídkové lety podél ruských a běloruských hranic

    „Od poloviny února jsme provedli mnohem více záchytů než v předchozích měsících, někdy až tři denně. V březnu naši piloti provedli přes 90 ostrých startů,“ upozornil mluvčí belgické jednotky Marvin Artus na nebývale vysoké operační tempo.

    Ruský letoun narušil vzdušný prostor Švédska a Dánska, letěly k němu stíhačky

    Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska.

    A ruské letouny nyní také operují v běloruském prostoru, odkud odpalovaly střely na cíle na ukrajinském území. Loni podle údajů litevského ministerstva obrany zaznamenali alianční letci nad Baltem celkově 112 zásahů k ruským letounům. Za první tři měsíce letošního roku to bylo už 32 případů z celkových 84 ostrých startů.

    Kvůli posílení ochrany pobaltských republik přesunula americká námořní pěchota ze cvičení v Norsku do Litvy jednotku s výkonným radarem AN/TPS-80 G/ATOR (Ground/Air Task Oriented Radar). Zajišťuje komplexní přehled pro protivzdušnou obranu, řízení letového provozu, radarový dohled a komunikační podporu.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media