natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Čeští stíhači dál střeží Balt. Rusko tam posílá bojové formace i raritní kusy

    1. srpna 2022  14:55
    Původně měla mise českých letců s gripeny na ochranu vzdušného prostoru pobaltských republik skončit právě nyní. Na žádost Litvy ale zůstávají až do konce září. Na kontě mají několik desítek ostrých startů k ruským vojenským letounům. A další ještě s největší pravděpodobností přibudou. Aktivita ruského letectva je tam od invaze na Ukrajinu mimořádná.  

    Mise českých letců v Pobaltí z kokpitu stroje Gripen | foto: eAP Litva

    Litevské ministerstvo obrany hlásí k dnešnímu dni už 113 ostrých startů k ruským vojenským letounům. A to jen od počátku dubna, kdy Češi společně s francouzskými, španělskými a belgickými kolegy ochranu nebe nad pobaltskými republikami převzali.

    V Litvě působí od dubna kontingent asi 80 vojáků z čáslavské základny s pěti stroji JAS-39 Gripen v rámci takzvaného „Air policingu“ NATO. Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají od roku 2004 spojenci.

    Zatímco španělské, francouzské a belgické letce o víkendu už vystřídali maďarští a němečtí piloti a doplňovat je budou Italové z polské základny v Malborku, Češi si misi prodlouží ještě o dva měsíce.

    Z litevské základny Šiauliai budou chránit nebe nad pobaltskými republikami až do konce září. Litevské žádosti o prodloužení nedávno česká strana vyhověla, protože české letce neměl od srpna kdo vystřídat. Až koncem září ochranu Pobaltí místo nich převezmou dánští kolegové.

    „Air policing NATO je jasným příkladem solidarity spojenců v akci,“ uvedla mluvčí NATO Oana Lungescu. „V době, kdy se evropská bezpečnost zásadně proměnila kvůli ruské válce proti Ukrajině, zůstávají stíhačky NATO nepřetržitě připraveny k ochraně spojeneckého vzdušného prostoru. Jsme vždy ostražití,“ dodala.

    Aktivita ruského letectva v oblasti Baltu je od únorové invaze na Ukrajinu rekordní. Podle litevského ministerstva obrany podnikli letci NATO včetně českých stíhačů od 1. dubna do 31. července 113 ostrých startů, z toho 72 přímo k „němým“ ruským vojenským letounům.

    Za „němé“ jsou označovány stroje, které se objeví blízko vzdušného prostoru spojenců a nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače a nebo vše dohromady. To může být nejen předzvěst možného útoku v tom nejhorším případě, ale také problém pro civilní stroje na letových trasách.

    Pohotovostní stíhačky mají za úkol neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti.

    Kolik takových startů mají na kontě přímo čeští letci, není zatím zřejmé. Generální štáb Armády ČR avizoval, že celkové počty ostrých vzletů a typ plněných úkolů nelze blíže specifikovat kvůli utajení a ochraně české jednotky v Pobaltí. Nicméně už v červnu potvrdil, že čeští stíhači do té doby startovali k desítkám vojenských strojů.

    Pro srovnání při poslední misi v Pobaltí v roce 2019 zaznamenali čeští letci celkem 13 ostrých vzletů za celé čtyři měsíce jejich působení.

    Že lze současné nasazení označit právem za misi s nevídaným operačním tempem potvrzují i údaje belgického letectva. Piloti se čtyřmi stíhačkami F-16 od dubna nastřádali celkově 340 bojových letů a 850 letových hodin.

    Většinou šlo o zvláštní hlídkové lety podél ruských a běloruských hranic, které alianční velitelství zavedlo bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu 24. února a které vzhledem k situaci na Ukrajině rovněž řadí do kategorie ostrých pohotovostních startů, takzvaných „Alfa Scramble“.

    Kremelský speciál i formace stíhaček

    Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska. A ruské letouny nyní také operují v běloruském prostoru, odkud odpalovaly střely na cíle na ukrajinském území.

    Ruský průzkumný letoun narušil vzdušný prostor Švédska a Dánska

    Kromě například těžkých transportních strojů Il-76 šlo dosud ve valné většině o starty k ruským průzkumným letounům v doprovodu ruských stíhaček, které testují připravenost a reakční časy spojenců.

    V posledních týdnech ale museli pohotovostní stíhači NATO startovat i k několika relativně raritním typům ruských letadel. V týdnu od 11. července to byly například dvojice těžkých transportních strojů An-22 Antěj (v kódu NATO označován jako „Cock“). Letoun představený už roce v roce 1965 zůstává dosud největším letounem s turbovrtulovým pohonem na světě a v útrobách unese až 80 tun nákladu. Z dřívějších desítek těchto letounů z éry Sovětského svazu zůstává ve službě u ruské armády už jen několik kusů.

    Záznam trasy letounu-214PU ruské speciální vládní letky z Moskvy do Kaliningradu z 5. července 2022, ke kterému startovaly stíhačky NATO v Pobaltí

    Velmi rušným dnem byl pro letce NATO 5. červenec, kdy startovali kvůli ruskému dopravnímu stroji Tu-214PU s registračním označením RA-64532, který patří speciální vládní letce a slouží k přepravě vrcholných ruských představitelů. Letoun mířil z Moskvy do Kaliningradu a poté zase zpět.

    Poplašné sirény se ten den rozezněly i kvůli formaci pěti ruských stíhaček Su-27, která se pohybovala z Kaliningradu do Ruska, neměla letové plány, zapnuté odpovídače a ani neudržovala rádiové spojení s centry řízení letového provozu.

    „Pokračování v plnění tohoto úkolu potvrzuje, že Česká republika patří ke spolehlivým partnerům v NATO, což je právě v době ruské agrese na Ukrajině dvojnásob důležité,“ uvedla k tomu ministryně obrany Jana Černochová.

    Prodloužení nevyžaduje nové schválení vládou a parlamentem, lze jej uskutečnit na základě již schváleného mandátu platného od 1. dubna do konce září. Stačí rozhodnutí ministryně obrany, která přesto informovala poslance příslušných výborů i vládu. Zvýšené náklady na misi ve výši asi 14 milionů korun má v maximální možné míře hradit Litva.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media