natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Čeští stíhači střeží nebe nad pěti státy. Unikátní situace potrvá měsíc

    1. září 2022  9:31
    Čeští armádní stíhači s letouny Gripen střeží od dnešního rána vzdušný prostor hned nad pěti evropskými státy. Kromě toho českého také nad sousedním Slovenskem a v rámci prodloužené mise NATO rovněž nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem.  

    Mise českých letců v Pobaltí z kokpitu stroje Gripen | foto: eAP Litva

    Od 1. září začali čeští letci s gripeny nově střežit vzdušný prostor Slovenska. Slovenské letectvo totiž ukončilo provoz svých dosluhujících strojů sovětské výroby MiG-29 a první nové objednané americké stíhačky F-16 dostanou slovenští letci až roce 2024.

    Čeští letci mají slovenské nebe pomáhat střežit do konce roku 2023. Půjde o dva stroje a jeden záložní. Startovat mají v případě potřeby ze své mateřské základny v Čáslavi. O ostrém vzletu bude stejně jako při standardním Air Policingu rozhodovat Středisko pro řízení vzdušných operací CAOC v německém Uedemu, které bude volit podle blízkosti ať už české nebo polské letce.

    V případě například uneseného letounu, takzvaného konceptu „Renegade“, kdy by Slovensku hrozil možný teroristický útok, by české pohotovostní letouny přešly pod národní slovenské velení.

    Pro české stíhače se v počtech personálu ani letadel nic nemění, pouze se při plnění úkolu rozšíří jejich působení i na Slovensko. Vojáci, kteří z Čáslavi drželi nepřetržitou pohotovost pro ČR, ji budou nyní držet ještě pro Slovensko.

    „Nebudeme vyčleňovat extra piloty ani další stíhačky navíc,“ potvrdil velitel čáslavské základny Jaroslav Míka. Česko tak nebude své stíhačky rozmísťovat na některé ze slovenských základen. Aby české stroje dolétly až na opačný konec Slovenska, budou vybaveny buď přídavnými nádržemi, nebo doplní palivo během letu z tankerů, které by vyslalo NATO.

    Důvodem je podle Míky geografická blízkost a také nedostatečný počet letounů, které mají české Vzdušné síly k dispozici. „Při počtu 14 gripenů si můžeme dovolit jejich dislokaci na cizí území pouze jednou za tři roky, což už máme pro letošek splněno,“ konstatoval pro armádní web.

    Z celkového počtu 14 strojů je totiž v současnosti pro pohotovost vyčleněno hned 8 letounů. Kromě tří stíhaček pro ochranu domácího nebe a právě Slovenska pak dalších pět letounů ještě od dubna do konce září chrání vzdušný prostor pobaltských republik v rámci mise NATO.

    Už 122 ostrých nad Pobaltím

    Původně měla v pořadí čtvrtá mise českých letců s gripeny v Pobaltí skončit v červenci. Na žádost Litvy ale zůstávají o dva měsíce déle. Na kontě mají několik desítek ostrých startů k ruským vojenským letounům. A další ještě s největší pravděpodobností přibudou.

    Společně s Čechy nyní působí v Pobaltí ještě maďarští a němečtí letci, kteří vystřídali francouzské a belgické kolegy. A znovu letos do Pobaltí vyslalo stroje Španělsko.

    Aktivita ruského letectva je tam od invaze na Ukrajinu mimořádná. Litevské ministerstvo obrany hlásí k dnešnímu dni už 122 ostrých startů k ruským vojenským letounům. Z toho 81 přímo k „němým“ ruským vojenským letounům. A to jen od počátku dubna, kdy Češi ochranu nebe nad pobaltskými republikami převzali.

    Za „němé“ jsou označovány stroje, které se objeví blízko vzdušného prostoru spojenců a nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače a nebo vše dohromady. To může být nejen předzvěst možného útoku v tom nejhorším případě, ale také problém pro civilní stroje na letových trasách.

    Pohotovostní stíhačky mají za úkol neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti.

    Kolik takových startů mají na kontě přímo čeští letci, není zatím zřejmé. Generální štáb Armády ČR avizoval, že celkové počty ostrých vzletů a typ plněných úkolů nelze blíže specifikovat kvůli utajení a ochraně české jednotky v Pobaltí.

    Nicméně už v červnu potvrdil, že čeští stíhači do té doby startovali k desítkám vojenských strojů. Pro srovnání při poslední misi v Pobaltí v roce 2019 zaznamenali čeští letci celkem 13 ostrých vzletů za celé čtyři měsíce jejich působení.

    Ruský průzkumný letoun narušil vzdušný prostor Švédska a Dánska

    Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska.

    A ruské letouny nyní také operují v běloruském prostoru, odkud odpalovaly střely na cíle na ukrajinském území.

    Mezi zajímavé případy z posledních dní patří poplachy z 18. a 19. srpna, kdy nejprve stíhačky NATO musely vystartovat k dvojici ruských stíhaček MiG-31, později k dopravnímu stroji Il-62 a třem stíhačkám MiG-31 a těžkému transportnímu letounu Il-76.

    Druhý den pak startovali piloti k dvojici němých ruských taktických bombardérů SU-24 letících z Kaliningradské oblasti velmi nízko nad hladinou Baltského moře.

    Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají od roku 2004 spojenci.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media