Do Česka se vrátili letci se čtyřmi stroji Gripen v pátek před polednem. Jeden z pěti nasazených strojů přeletěl do Česka kvůli pravidelné údržbě už v srpnu.
V 9 hodin ráno předal velitel české jednotky v Pobaltí Michal Daněk operační úkol polským letcům se stroji F-16. Ihned poté odstartovaly české letouny JAS-39 Gripen ze základny v Šiauliai a zamířily na svou domovskou základnu v Čáslavi.
Část vojáků úkolového uskupení přistála kolem poledne na čáslavském letišti, návrat dalších je plánován ve dvou rotacích v následujících dnech.
„Úspěšně jsme absolvovali naše sedmé nasazení v zahraničí. I přesto, že mise byla v jejím průběhu prodloužena na žádost litevské vlády ze čtyř na šest měsíců, úkol jsme úspěšně splnili,“ řekl velitel základny Jaroslav Míka.
Šlo o sedmou zahraniční misi českých letců, čtvrtou právě v Pobaltí. Původně měla skončit v červenci, ale na žádost Litvy zůstali čeští letci o dva měsíce déle, protože je neměl ze spojenců kdo vystřídat.
Vytížení českých letců bylo nevídané. Z litevské základny v Šiauliai startovali především k nekomunikujícím ruským vojenským letounům, které se nebezpečně přiblížily ke vzdušnému prostoru pobaltských republik.
Na kontě tak několik desítek ostrých startů, takzvaných „Alpha Scramble“ k ruským vojenským letounům.
„Za dobu našeho působení v Pobaltí jsme provedli více než čtyři desítky ostrých startů a ve vzduchu strávili stovky letových hodin,“ uvedl Michal Daněk.
Připomněl, že na úkol nebyli čeští letci sami. Kvůli posílení východního křídla NATO s nimi z litevské základny působili během prvních čtyř měsíců také španělští letci se stroji F/A-18 a poté maďarští letci rovněž s gripeny. Ze základny v estonském Ämari pak nebe střežili také francouzští stíhači s letouny Mirage 2000.
Aktivita ruského letectva je v oblasti od invaze na Ukrajinu mimořádná. Litevské ministerstvo obrany hlásí k dnešnímu dni už 133 ostrých startů k ruským vojenským letounům. A to jen od počátku dubna, kdy Češi ochranu nebe nad pobaltskými republikami převzali.
Za „němé“ jsou označovány letouny, které se objeví blízko vzdušného prostoru spojenců a nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače anebo vše dohromady. To může být nejen předzvěst možného útoku v tom nejhorším případě, ale také problém pro civilní stroje na letových trasách.
Pohotovostní stíhačky mají za úkol neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti.
Generální štáb Armády ČR dříve avizoval, že celkové počty ostrých vzletů a typ plněných úkolů nelze blíže specifikovat kvůli utajení a ochraně české jednotky v Pobaltí.
Nicméně už v červnu potvrdil, že čeští stíhači do té doby startovali k desítkám vojenských strojů. Pro srovnání při poslední misi v Pobaltí v roce 2019 zaznamenali čeští letci celkem 13 ostrých vzletů za celé čtyři měsíce jejich působení.
Ruský průzkumný letoun narušil vzdušný prostor Švédska a Dánska |
Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska. A ruské letouny nyní také operují v běloruském prostoru, odkud odpalovaly střely na cíle na ukrajinském území.
Zajímavostí je, že po celé září čeští stíhači s letouny Gripen, (kterých má armáda pouze 14) střežili vzdušný prostor hned nad pěti evropskými státy. Kromě Pobaltí, také doma nad Českem a nově nad sousedním Slovenskem, které vyřadilo zastarávající letouny MiG-29 a na dodávky nových amerických nadzvukových strojů F-16 teprve čeká.
Kromě ostrých startů k různým typům letounů absolvovali čeští piloti rovněž mnoho výcvikových misí s aliančními partnery, a to nejen nad Pobaltím, ale i například na území Švédska či Polska.