natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

Zpravodajství

NATO hlásí 300 ostrých startů stíhaček kvůli nepředvídatelným ruským letounům

2. ledna 2024 11:05

Aliance zaznamenala přes 300 případů, kdy loni musely pohotovostní stíhačky startovat k ruským vojenským letounům nebezpečně se přibližujícím vzdušnému prostoru spojenců. K více jak polovině takzvaných „záchytů“ došlo nad Baltským mořem. Ruští piloti v oblasti porušují pravidla, když nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté přístroje k identifikaci.

Fotogalerie 10

Zachycení ruského letounu nad Baltem. | foto: AIRCOM

Dohromady přes 300 ostrých startů pohotovostních stíhaček, takzvaných „Alfa Scramble“, počítá NATO podél celé své východní hranice.

A v drtivé většině museli alianční letci do vzduchu kvůli ruským vojenským strojům. K těm startují vždy, když se ruské letouny přiblíží ke vzdušnému prostoru spojenců nějakými nepředvídatelnými způsoby.

„Ruská válka proti Ukrajině vytvořila nejnebezpečnější bezpečnostní situaci v Evropě za poslední desetiletí,“ konstatoval mluvčí NATO Dylan White. „Stíhačky NATO jsou ve službě 24 hodin denně, připraveny zasáhnout v případě podezřelých nebo neohlášených letů v blízkosti vzdušného prostoru našich spojenců,“ dodal.

Většinu zásahů letouny Aliance podnikly v oblasti Baltského moře, kde se státy NATO střídají v takzvaném air-policingu, tedy ve střežení vzdušného prostoru Estonska, Lotyšska a Litvy. Podobně spojenci zajišťují ochranu nebe pro Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Slovinsko a pomáhají hlídat vzdušný prostor Rumunska, Bulharska a Islandu.

Podle údajů litevského ministerstva obrany, které případy eviduje, zaznamenali alianční letci loni nad Baltem 156 zásahů.

Asi nejrušnějším obdobím byl v tomto ohledu loňský červen, kdy se poplašené sirény na základnách v Litvě nebo Estonsku rozezněly 27krát. A vůbec nejnáročnější byl týden od 5. do 11. června, kdy se nad Baltem prakticky každý den objevovaly různorodé formace ruských vojenských strojů a alianční stíhači zaznamenali 15 poplachů.

Například 10. června stíhači startovali nejprve identifikovat výzvědný letoun Il-20, poté zamířili k dvojici ruských stíhacích bombardérů Su-30SM, následně ke dvěma stíhačkám Su-27 a nakonec k formaci dvou strategických bombardérů Tu-22M3 a dvou Su-30.

Extrémní červnová aktivita ruského letectva ovšem zřejmě souvisela s největším leteckým cvičením NATO za poslední roky (Air Defender 23), do kterého se nad Evropou zapojilo na 250 letounů.

Různé početné ruské formace se ovšem pak objevovaly i v dalších týdnech. Třeba 8. září stíhači identifikovali formaci dopravních strojů Tu-154 a Tu-134 v doprovodu čtyř stíhaček Su-27. Naposledy pak 16. prosince se nad Baltem objevila hned dvakrát během dne skupina dvou bombardérů Tu-22M3 v doprovodu dvojice stíhaček Su-30.

Obecně se zásahy obešly bez incidentů, letouny NATO startovaly, aby identifikovaly blížící se letadla a vyprovodily je mimo oblast. Jen vzácně a na velmi omezenou dobu některý ze zachycených letounů vstoupil do spojeneckého vzdušného prostoru, uvedla Aliance ve zprávě.

Ruské vojenské letouny v oblasti Baltu pravidelně létají bez letových plánů, nekomunikují s řídícími centry letového provozu a nepoužívají transpondéry, tedy zařízení, které umožňují automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a potenciální riziko pro civilní letadla na mezinárodních trasách a startují proto k němu pohotovostní stroje.

Němé ruské vojenské lety v regionu směřují často do ruské militarizované exklávy Kalinigradu a nazpět do Ruska.

Aliance v celé Evropě využívá asi 40 radarů a zpravodajských uzlů pro sledování letového provozu. V nepřetržité pohotovosti je pak obvykle 60 letounů jako síla okamžité reakce pro letadla, která se ocitnou v nouzi nebo porušují mezinárodní letecká pravidla v blízkosti vzdušného prostoru Aliance.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 ale NATO podstatně posílilo svou protivzdušnou obranu na východním křídle. Ke startu je nepřetržitě připravena 100 stíhaček, další stroje prakticky nepřetržitě podnikají monitorovací a průzkumné mise podél východní hranice.

Důvodem pro ostrý start pohotovostních stíhaček pak může být nejen neohlášený vojenský let, ale i případ, kdy civilní letoun z jakéhokoli důvodu ztratí spojení s řízením letového provozu - ať už jde o technický problém nebo třeba únos.

NATO má kvůli monitorování veškerého pohybu nad celou Evropou dvě letecká operační střediska. To v Německu pokrývá oblast severní Evropy, druhé ve Španělsku pak celé jižní křídlo.

Pro porovnání, v roce 2021 NATO zaznamenalo 350 startů kvůli ruským letounům, z toho 137 nad Baltem. V roce 2013 to nad Baltem bylo 47 ostrých startů k ruským letounům a v roce 2014, kdy se vztahy mezi NATO a Ruskem vyostřily kvůli ruské anexi Krymu, už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty.

Pro představu v roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů. To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.