Kolik ostrých startů mají na kontě přímo čeští letci, startující s gripeny ze základny v litevském Šiauliai, ale není zřejmé.
Generální štáb Armády ČR totiž už dříve avizoval, že celkové počty ostrých vzletů a typ plněných úkolů nelze blíže specifikovat kvůli utajení a ochraně české jednotky v Pobaltí. Potvrdil však, že počet cvičných i ostrých vzletů je v porovnání s posledním nasazením v roce 2019 vyšší.
Podle litevského ministerstva obrany, které případy eviduje, podnikli letci NATO od 1. dubna už 46 ostrých startů.
Ovšem více jak polovinu z nich (26) tvoří zvláštní hlídkové lety podél ruských a běloruských hranic, které alianční velitelství zavedlo bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu 24. února a které vzhledem k situaci na Ukrajině řadí do kategorie ostrých pohotovostních startů, takzvaných „Alfa Scramble“.
From the cockpit: @Armee_de_lair Mirage 2000-5 & @ArmadaCR JAS-39 Gripen pilots, both #SecuringTheSkies over &, conducted combined training drills bolstering @NATO deterrence & defence along the eastern flank.
Source: French Air & Space Force https://t.co/WJphVoAcXs
Kolik z nich mají na kontě čeští letci, ale litevské ministerstvo obrany ani český generální štáb nespecifikují.
Dvacet ostrých startů v Pobaltí. Nebe před Rusy chrání i české gripeny |
Nicméně, z údajů vyplývá, že alianční stíhači startovali ve dvaceti případech přímo k „němým“ ruským vojenským strojům. Jen pro srovnání, při poslední v Pobaltí v roce 2019 zaznamenali čeští letci celkem 13 ostrých vzletů, ale to bylo za celé čtyři měsíce jejich působení.
Kromě například těžkých transportních strojů Il-76 mířících z Ruska do ruské militarizované exklávy Kaliningradu jde nyní ve valné většině o starty k ruským průzkumným letounům v doprovodu ruských stíhaček, které testují připravenost a reakční časy spojenců.
Například 14. dubna alianční stíhači startovali k letounu Il-20 a dvojici stíhaček Su-27. Podobně také 30. dubna nebo 2. a 3. května. V dalších případech se zase velmi blízko vzdušného prostoru spojenců objevil ruský průzkumný stroj An-30 v doprovodu taktického bombardéru Su-24.
Kvůli ruskému průzkumnému stroji Il-20 nad Baltem musely v sobotu startovat také dvě stíhačky Eurofighter německé Luftwaffe, když se nebezpečně přiblížil k největšímu německému ostrovu Rujána.
Operační tempo je nebývale vysoké
Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají, proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají od roku 2004 spojenci z NATO. Za úkol mají identifikovat neznámé letouny, které se objeví blízko vzdušného prostoru.
Za „němé“ ruské vojenské lety jsou označovány stroje, které se objeví blízko vzdušného prostoru spojenců a nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače a nebo vše dohromady. To může být nejen předzvěst možného útoku v tom nejhorším případě, ale také problém pro civilní stroje na letových trasách.
Pohotovostní stíhačky mají za úkol neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti.
The Air Force @EjercitoAire #F18 in the @NATO #EnhancedAirPolicing mission are 24/7 mission-ready.
With our allies, fully engaged in monitoring #NATO airspace, we send a clear message that we can rapidly respond to any emerging threat!
@EMADmde https://t.co/WPbbUCOnyE
NATO významně posílilo vojenskou přítomnost v Pobaltí. Do regionu vyslaly stíhačky nad rámec běžné ochrany také další země, včetně USA s letouny F-35 a F-15 nebo Francie se čtyřmi stroji Mirage 5F. Ve vysokém stupni pohotovosti spojenci ale kvůli ruské invazi udržují 130 stíhaček po celé Evropě.
O další měsíce svou misi v Pobaltí prodloužila také Belgie se čtyřmi stroji F-16, které jsou v estonském Ämari nasazeny od loňského prosince. Namísto březnového stažení belgické letectvo vystřídalo personál a obměnilo stroje a pokračuje v pohotovostním režimu, přičemž nyní belgičtí letci podnikají především hlídkové lety podél ruských a běloruských hranic
„Od poloviny února jsme provedli mnohem více záchytů než v předchozích měsících, někdy až tři denně. V březnu naši piloti provedli přes 90 ostrých startů,“ upozornil mluvčí belgické jednotky Marvin Artus na nebývale vysoké operační tempo.
Ruský letoun narušil vzdušný prostor Švédska a Dánska, letěly k němu stíhačky |
Ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované exklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska.
A ruské letouny nyní také operují v běloruském prostoru, odkud odpalovaly střely na cíle na ukrajinském území. Loni podle údajů litevského ministerstva obrany zaznamenali alianční letci nad Baltem celkově 112 zásahů k ruským letounům. Za první tři měsíce letošního roku to bylo už 32 případů z celkových 84 ostrých startů.
Kvůli posílení ochrany pobaltských republik přesunula americká námořní pěchota ze cvičení v Norsku do Litvy jednotku s výkonným radarem AN/TPS-80 G/ATOR (Ground/Air Task Oriented Radar). Zajišťuje komplexní přehled pro protivzdušnou obranu, řízení letového provozu, radarový dohled a komunikační podporu.
