Německý špión v NATO byl odsouzen na sedm let za vlastizradu

Bývalého pracovníka Severoatlantické aliance Manfreda K. poslal zemský soud v německém městě Koblenz kvůli vlastizradě na sedm let do vězení. Ten se proti rozsudku brání. Jedná se pravděpodobně o jeden z největších špionážních případů, kterým se Aliance v posledních letech zabývá.

Manfred K. pracoval jako počítačový specialista na letecké základně Ramstein, kde měl ukrást důvěrné informace NATO s cílem předat je zahraničním zpravodajským službám. On toto obvinění odmítá a tvrdí, že se jen snažil upozornit na bezpečnostní nedostatky v Alianci. Vyšetřovatelé navíc nepředložili žádné důkazy, které by potvrdily jakýkoliv Manfredův kontakt se zahraniční rozvědkou. Poslední nadějí Manfreda K. je Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Ve sporu jde o to, kdo určí, jaké informace jsou tak tajné, že jejich zveřejněním je ohrožena vnější bezpečnost Spolkové republiky Německo, jak se píše v zákoně. Dosud je pro posouzení určující stanovisko oběti, tedy často instituce či úřadu, kterému byly informace ukradeny.

Kam dál?
NATO údajně vykáže desítky domnělých ruských špionů ze své centrály (12.5. 2015)
Estonský špion prodával tajné informace NATO (26.2. 2009)

Zdroj: Der Spiegel (Německo)

---

Čínské stíhačky přistály na sporném ostrově v Jihočínském moři

Satelitní snímky ukazují, že čínské stíhací letouny Shenyang J-11 přistály na sporném ostrově Woody Island v Jihočínském moři. Jejich nasazení pravděpodobně zvýší regionální napětí mezi Čínou a Filipínami. Čínské letectvo také upevnilo svou pozici na ostrově nasazením raketových systémů země-vzduch. Osm raket je připraveno k odpálení. Spojené státy se navíc obávají, že nyní budou Číňané schopni lépe sledovat americké stíhačky a bombardéry.

Ostrov Woody je součástí Paracelského souostroví v Jihočínském moři a Čína si jej nárokuje již od padesátých let 20. století. Čínská armáda na něm postavila přistávací dráhu v devadesátých letech 20. století. Spory o tento ostrov však vedou i Tchaj-wan a Vietnam.

Kam dál?
Jak uklidnit napětí v Jihočínském moři? (5.4. 2016)
USA mají na Filipínách nové vojenské základny blízko Jihočínského moře (22.3. 2016)
Peking nasazuje stíhačky v Jihočínském moři, USA varuje před militarizací (24.2. 2016)

Zdroj: Daily Mail (Velká Británie)

---

Sobotka: EU a NATO se musí připravit na změnu migračních tras

Český premiér Bohuslav Sobotka vyzval Evropskou unii a Severoatlantickou alianci, aby se připravily na možnou změnu migračních tras do Evropy. „Zdá se, že se nám podařilo díky dohodě s Tureckem výrazně zbrzdit příliv migrantů mezi Tureckem a Řeckem. To je dobrá zpráva, ale samozřejmě se dá očekávat, že se mohou objevit jiné migrační trasy,“ uvedl Sobotka.

Posílit by se podle něj měla zejména ostraha na moři mezi Itálií a Libyí. „Měla by se na to připravit Severoatlantická aliance, měli bychom být připraveni posílit Frontex na moři mezi Itálií a Afrikou. Možná by se tam do budoucna měla připravit i operace NATO, pokud se ukáže, že ten migrační proud se přesměroval přes Libyi do Itálie,“ konstatoval premiér Sobotka.

Za pochopitelné označil Sobotka i kroky Rakouska, které se chystá na oplocení své části Brennerského průsmyku, který je klíčovým dopravním uzlem na alpských hranicích s Itálií. Hraniční kontroly tam chce Vídeň zpřísnit nejpozději 1. června 2016.

Kam dál?
Flotilu NATO proti pašerákům uprchlíků posílí další lodě (11.3. 2016)
NATO rozšíří námořní misi kvůli migrantům v Egejském moři (7.3. 2016)
Zachráněné běžence budeme z moře vracet do Turecka, zní dohoda NATO (25.3. 2016)

Zdroj: Hospodářské noviny (ČR)

---

USA a Indie se dohodly na posílení vojenských vazeb

Spojené státy a Indie se dohodly na sérii opatření, která posílí jejich vojenské vazby a zároveň upevní americkou pozici v regionu. Bližší vojenská spolupráce mezi těmito dvěma zeměmi by měla umožnit jejich ozbrojeným silám sdílet logistické schopnosti a zlepšit výměnu obranných technologií a dalších informací. Dohody však nevyžadují konkrétní akce jako společné hlídky v Jihočínském moři, které si nárokuje Čína. Podepsány budou v příštích týdnech.

Dohoda o logistice umožní indické a americké armádě používat navzájem své základny k dotankování a jako zázemí během mimořádných událostí nebo přírodních katastrof.

„Naše země a naše armády jsou si blíže, než kdy dříve – sdružují nás stejné hodnoty, společné zájmy a příznivý osud,“ řekl Carter. „Vztahy mezi USA a Indií jsou předurčené k tomu být jedním z určujících partnerství 21. století. Tento osud se navíc rychle a jistě stává realitou,“ dodal ministr obrany USA.

Kam dál?
Indie si objednala 36 francouzských stíhaček Rafale (13.4. 2015)
Indie se obává odchodu NATO z Afghánistánu (12.1. 2015)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Pět vojáků by mohlo být republikány nominováno na prezidenta

Pomalu ale jistě se blíží zúčtování mezi republikánskými kandidáty na post prezidenta USA Donaldem Trumpem a Tedem Cruzem, ale vypadá to, že žádný z nich nezíská potřebný počet delegátů pro první volební vítězství a že cesta k nominaci vhodného kandidáta na celonárodním sjezdu strany nebude mít šťastný konec.

Ačkoli to může znít jako bláznivý nápad, republikáni by měli zvážit i nominace bývalých vojenských velitelů, kteří by dokázali sjednotit rozdělenou stranu a národ. Vhodným kandidátem by zajisté byl bývalý velitel amerického ústředního velitelství (CENTCOM) generál James Mattis. Mattis je otevřený, upřímný člověk zbožňovaný svými vojáky, který je označován za intelektuála s asketickým způsobem života.

Dalšími vojenskými veliteli, které by měli republikáni zvážit, jsou: generál Stanley McChrystal, který velel americkým jednotkám v Afghánistánu; bývalý předseda sboru náčelníků štábů admirál Mike Mullen; generál David Petraeus, bývalý velitel amerických jednotek v Iráku a Afghánistánu a Mike Rogers, bývalý šéf sněmovního zpravodajského výboru.

Kam dál?
Neobvyklost ve volbách v USA: Žádný z kandidátů na prezidenta nesloužil v armádě (15.3. 2016)

Zdroj: Stars and Stripes (USA)