„Naše plavidla poskytnou informace pobřežním hlídkám a úřadům v Řecku a Turecku. To jim pomůže se efektivněji vypořádat se sítí nelegálního pašování lidí. Naši velitelé budou rozhodovat o místech působení ve spolupráci s Řeckem a Tureckem, v jejichž teritoriálních vodách budou moci operovat,“ oznámil šéf NATO Jens Stoltenberg.

Zároveň budou alianční plavidla v přímém spojení s agenturou Frontex, která zajišťuje vnější ochranu hranic Evropské unie. Flotila má hledat pašerácké trasy, monitorovat je a sbírat informace.

Pětice bojových plavidel NATO dorazila do Egejského moře už před více jak týdnem. Pouhých 48 hodin od rozhodnutí ministrů obrany NATO, kteří se na spuštění nové mise dohodli.

Záhy se však vynořily nejasnosti ohledně vstupu do výsostných vod Turecka a Řecka a osudu migrantů, které alianční lodě na moři během hlídkování zachrání. Vztahy mezi Řeckem a Tureckem jsou tradičně napjaté.

Především část řeckých poslanců Evropského parlamentu se obávala, že Turecko, jehož lodě se této operace účastní, by se mohlo pokusit využít misi ve svůj prospěch ohledně vymezení sporného námořního prostoru nárokovaného oběma stranami.

Po několikahodinovém středečním jednání velvyslanců členských zemí v centrále NATO se podařilo podle Stoltenberga najít shodu. „Řecké a turecké síly nebude jeden druhému vstupovat do teritoriálních vod a vzdušného prostoru,“ uvedl Stoltenberg.

Připomněl, že úkolem mise není vracet plavidla s uprchlíky zpět, ale poskytovat důležité informace. Na základě mezinárodních dohod ale mají námořní síly NATO povinnost jako všichni ostatní pomáhat všem plavidlům v nesnázích. „Pokud budou zachráněni lidé, kteří připlouvají z Turecka, budou vráceni do Turecka,“ konstatoval.

Řada členských zemí se obávala, že pašeráci situace využijí a budou směřovat svá často vratká plavidla právě k lodím NATO, aby jim „usnadnily práci“, migranty zachránily a odvezly jako trosečníky do Řecka. „Tato krize ovlivňuje nás všechny. A my všichni musíme hledat řešení,“ dodal Stoltenberg.