„Pro naše občany máme jasnou zprávu: Spoléháme na diplomatické vyřešení napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Věříme v diplomatické řešení, ale jsme připraveni i na horší scénáře. To je podle nás jediný odpovědný postup,“ uvedl Fiala (ODS) po jednání. Bezpečnostní rada státu zasedala vůbec poprvé pod jeho vedením.
Bezpečnostní rada státu v této souvislosti vzala na vědomí informaci mezirezortní pracovní skupiny Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky. Ta vyhodnocuje očekávané možné dopady na Česko pokud by se Rusko odhodlalo k nějaké agresivní akci vůči Ukrajině.
Mezi možnými důsledky podle bezpečnostní rady mohou být kybernetické útoky, zvýšená činnost cizích zpravodajských služeb, migrace nebo zvýšení cen elektřiny a surovin. Pracovní skupina řeší také možnostmi zajištění adekvátních zásob při možném omezení či přerušení dodávek plynu a ropy, ochranu občanů, krajanů a majetku ČR na Ukrajině.
Rada se zabývala otázkami podpory zemí nejvíce zasažených migrací v důsledku případné ruské agrese vůči Ukrajině, zajištěním humanitární pomoci a udržením jednotné komunikační strategie.
Považujeme za nutné připravit se na případnou eskalaci konfliktu, a proto jsme dnes vzali na vědomí vyhodnocení možných dopadů rusko-ukrajinské krize na ČR.
Jde o případné kybernetické útoky, zvýšenou aktivitu cizích zpravodajských služeb či přerušení dodávek plynu.
„Vláda se situaci věnuje dlouhodobě, systematicky a usilovně,“ konstatoval Fiala. Připomněl, že se v pondělí sešel s ukrajinským velvyslancem a minulý týden vláda souhlasila s tím, že Ukrajině daruje přes 4 tisíce dělostřeleckých granátů za více jak 36 milionů korun.
„Je nám jasné, že se nás ta situace dotýká. Není to tak, že bychom se na to mohli dívat lhostejně. Hranice Ukrajiny jsou od našich hranic 300 kilometrů daleko a přímé i nepřímé dopady případného konfliktu by byly velmi vážné,“ připomněl.
Moskva v blízkosti Ukrajiny shromáždila přes 100 tisíc vojáků, odmítá však, že by připravovala invazi. Zároveň hrozí blíže nespecifikovanými kroky, pokud Západ nepřistoupí na seznam požadavků týkajících se bezpečnostních záruk. Požaduje například další nerozšiřování NATO nebo stažení aliančních předsunutých jednotek z takzvaného východních křídla.
Česká armáda podpoří reformy
Podle náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty chce česká armáda pomoci Ukrajině při reformách ozbrojených sil a rozvoji vojenských schopností. Opata se v úterý setkal v Praze s vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným.
„Ukrajina je partnerem aliance, kterého chceme podporovat v reformě ozbrojených sil a rozvoji vojenských schopností, zejména v oblasti logistiky, vojenské policie a zdravotnického zabezpečení,“ poznamenal Opata.
Generálové spolu jednali také o společnému výcviku obou armád nebo o vzdělávání na území České republiky. Ukrajinské jednotky se v minulosti zapojily do aliančních aktivit, například do operací v Afghánistánu a Kosovu, účastní se také aliančních cvičení.
