Hned několik startů pohotovostních stíhaček k ruským vojenským letounům hlásí tento týden velitelství NATO pro vzdušné operace.
Ve středu ráno se rozezněl poplach výstražná stanice Sørreise pro norské vzdušné síly kvůli formaci neznámých letounů mířících od poloostrova Kola směrem na západ.
Kolem 9 hodiny k nim vyrazily dvě pohotovostní stíhačky F-35 ze základní Evenes, pro které to byla premiéra v norských službách. Nejmodernější stíhačky 5. generace Norsko teprve v lednu zařadilo do pohotovostní služby rychlé reakce.
Norské letouny u pobřeží Finnmarku identifikovaly skupinu ruských vojenských letounů v čele se strojem včasné výstrahy Beriev A-50 (v kódu NATO označován jako „Mainstay“). Jde o stroj na platformě těžkého transportního letounu Iljušin Il-76 s velkou kruhovou radarovou anténou na hřbetu, který slouží jako létající velitelské a řídící stanoviště.
Norští stíhači letoun chvíli sledovali. Skupina ruských letounů se poté rozdělila. Část zamířila zpět a část pokračovala jižním směrem nad Norské moře. Tam sledování formace převzala další dvojice norských F-35 ze základny Ørland.
O chvíli později musely stíhačky z Evenes do vzduchu znovu, aby posléze identifikovaly opět řídící letoun Mainstay ale také dálkové ruské bombardéry Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) a létající tanker. Ruská formace mířila k britským ostrovům, kde k nim pro odstartovali britští stíhači.
This morning, Norwegian F-35s carried out their first QRA mission from Evenes Air Base, identifying a Russian aircraft (NATO name: "Mainstay") operating in the High North. This demonstrates that the F-35 works in its new role", says Air Force chief Rolf Folland. #WeAreNATO https://t.co/bHBNew6Mp2
Hned ve čtvrtek vyhlásilo operační centrum NATO pro vzdušné operace v německém Uedemu poplach americkým stíhačům, kteří v současnosti chrání vzdušný prostor pobaltských republik z estonské základny Amari.
Americký letoun F-15 identifikoval nad Baltem formaci dvou ruských stíhacích bombardérů Su-30 a dvou stíhaček MiG-31. Rusové neměli letové plány a nekomunikovali s řízením letového provozu. Později se ukázalo, že doprovázeli ruský transportní letoun Tu-154.
Relativní klid vydržel měsíc
Loni Severoatlantická aliance zaznamenala 370 případů, kdy musely nad Evropou zasahovat pohotovostní stíhačky některého ze spojenců. V drtivé většině, 290 startů, šlo o zásahy k ruským vojenských letounům, jejichž piloti porušovali pravidla.
Ať už nekomunikovali s řízením letového provozu, neměli letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače. Jen nad Baltským mořem šlo o 112 zásahů, takzvaných „Alfa Scramble“.
NATO hlásí 370 ostrých startů stíhaček nad Evropou, většinou kvůli Rusům |
Letos zatím až do minulého týdne nad Baltem panoval relativní klid. Pohotovostní stíhačky NATO musely jen k civilnímu stroji Airbus A346 na trase z britského Bournemouthu do Číny. Letoun nekomunikoval se středisky řízení letového provozu ve Vilniusu, Rize ani Tallinnu. Poplach byl krátce po startu odvolán, protože se pilotovi civilního stroje podařilo navázat spojení.
První letošní ostrý start k ruským vojenským strojům si připsali letci NATO 29. ledna, kdy museli k formaci čtyř stíhacích bombardérů Su-30 mířících do ruské exklávy Kaliningradu.
Pouze jediný stroj ze čtveřice měl zapnutý automatický radarový odpovídač, umožňující jeho identifikaci. Stejně jako zbylá trojice ale nekomunikoval s řízením letového provozu a neměl letový plán.
