natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • NATO hlásí 370 ostrých startů stíhaček nad Evropou, většinou kvůli Rusům

    31. prosince 2021  15:46
    Severoatlantická aliance zaznamenala v uplynulém roce 370 případů, kdy musely nad Evropou zasahovat pohotovostní stíhačky některého ze spojenců. V drtivé většině - 290 startů - šlo o zásahy k ruským vojenských letounům, jejichž piloti porušovali pravidla. Ať už nekomunikovali s řízením letového provozu, neměli letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače.  

    K formaci ruských vojenských letounů nad Baltem musely startovat italské stíhačky Eurofighter, které nyní chrání vzdušný prostor Pobaltí. | foto: AIRCOM

    Z 370 případů, kdy během roku musely do vzduchu pohotovostní stíhačky některé z členských zemí NATO, jich zhruba 80 procent, tedy 290 zásahů připadalo na ruské vojenské letouny, uvedla Aliance v oficiální zprávě.

    „Stíhačky NATO jsou ve službě nepřetržitě, připraveny ke startu v případě neověřených letů v blízkosti vzdušného prostoru spojenců,“ konstatovala mluvčí NATO Oana Lungescu.

    Většinu zásahů letouny Aliance podnikly v oblasti Baltského moře, kde se státy NATO střídají v takzvaném Air Policingu, tedy ve střežení vzdušného prostoru Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Podobně spojenci zajišťují ochranu nebe pro Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Slovinsko a pomáhají hlídat vzdušný prostor Rumunska, Bulharska a Islandu.

    Podle údajů litevského ministerstva obrany, které případy eviduje, zaznamenali alianční letci nad Baltem 112 zásahů.

    Asi nejrušnějším obdobím bylo v tomto ohledu období od června do září, kdy se poplašené sirény na základnách v Litvě nebo Estonsku rozezněly 70krát. A vůbec nejnáročnější byla zřejmě první polovina června, kdy se nad Baltem prakticky každý den objevovaly různorodé formace ruských vojenských strojů.

    Zhoršení bezpečnosti je důsledkem ruských akcí, říká šéf švédské obrany

    Například 16. června stíhači startovali ke skupině letounů An-30 a An-12, dvojici taktických bombardérů Su-24, dvěma přepadovým stíhačkám Su-27, bombardéru Su-34 a dvojici stíhaček Su-35. Přitom jen den předtím dva ruské bombardéry Su-24 krátce narušily vzdušný prostor Litvy.

    Různé početné formace se pak objevovaly i v dalších týdnech. Litevské ministerstvo eviduje také případ, kdy se společně poblíž vzdušného prostoru spojenců objevily dvě skupiny po čtyřech ruských letounech, přičemž jedna skupina měla letový plán a komunikovala s řízením letového provozu a druhá s totožnými letouny ne.

    „Obecně se zásahy obešly bez incidentů, letouny NATO startovaly, aby identifikovaly blížící se letadlo a vyprovodily ho mimo oblast. Jen velmi málo zachycených letounů vstoupilo do spojeneckého vzdušného prostoru,“ uvedla Aliance ve zprávě.

    Nebe nad Baltem zůstává divoké

    Ruské vojenské letouny v oblasti Baltu pravidelně létají bez letových plánů, nekomunikují s řídícími centry letového provozu a nepoužívají transpondéry, tedy zařízení, které umožňují automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

    Nejvážnější incident

    V ochraně Pobaltí se spojenci střídají od roku 2004. 

    V září 2005 se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru.

    Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval.

    Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a potenciální riziko pro civilní letadla na mezinárodních trasách a startují proto k němu pohotovostní stroje.

    Němé ruské vojenské lety v regionu směřují často do ruské militarizované exklávy Kalinigradu a nazpět do Ruska.

    Aliance v celé Evropě využívá asi 40 radarů a zpravodajských uzlů pro sledování letového provozu. V nepřetržité pohotovosti je pak 60 letounů jako síla okamžité reakce pro letadla, která se ocitnou v nouzi nebo porušují mezinárodní letecká pravidla v blízkosti vzdušného prostoru Aliance.

    Důvodem pro ostrý start pohotovostních stíhaček pak může být nejen neohlášený vojenský let, ale i případ, kdy civilní letoun z jakéhokoli důvodu ztratí spojení s řízením letového provozu - ať už jde o technický problém nebo třeba o únos.

    NATO má kvůli monitorování veškerého pohybu nad celou Evropou dvě letecká operační střediska. To v Německu pokrývá oblast severní Evropy, druhé ve Španělsku pak celé jižní křídlo.

    Ostrých startů mírně ubylo

    V porovnání s předchozím rokem sice počet ostrých startů - takzvaných „Alfa Scramble“ k ruským strojům poklesl asi o 60, nicméně stále je počet zásahů násobně vyšší než před rokem 2014, kdy se prudce zhoršily vztahy NATO s Moskvou po ruské anexi Krymu.

    Loni NATO zaznamenalo 350 startů kvůli ruským letounům, z toho 137 nad Baltem.

    Proti tomu v roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruským letounům. V roce 2014, kdy se vztahy vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak i následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů. V roce 2018 musely pohotovostní letouny NATO startovat k „němým“ ruským vojenským strojům ve 137 případech.

    Pro představu v roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů.

    To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media