Scénář cvičení počítal s tím, že na severu Evropy existují tři fiktivní agresivní státy a ten nejagresivnější z nich otevřeně vyhrožuje vojenským řešením geopolitické situace proti pobaltským státům, které jsou součástí NATO.

Severoatlantická rada proto rozhodne o zahájení krizového plánování operace. Aktivity agresivního státu považuje za hrozbu, která může v oblasti rozpoutat válku.

Cílem cvičení, které vyvrcholilo od 12. do 16. června, bylo procvičit schopnost strategické úrovně armády reagovat na zadání ministerstva obrany, vlády a parlamentu a otestovat schopnosti prakticky celé armády.

Celé cvičení bylo fiktivní nejen ve svém scénáři, ale i v rámci fyzické přítomnosti jednotlivých složek armády. Všechny operační postupy se totiž procvičovali na simulačních technologiích.

Společné operační centrum Velitelství pro operace tak během několika dní řešilo různé situace rozpracované do více jak stovky incidentů. Mnohé z nich probíhaly souběžně. Velení tak muselo řešit například napadení elektrárny a zároveň hackerský útok na systém řídící dopravu.

„Využili jsme přitom moderní technologie umožňující tvorbu společného operačního obrazu, které členům centra umožňuje sledovat situaci na zemi i ve vzduchu v reálném čase,“ konstatoval ředitel cvičení Petr Milčický, šéf Sekce rozvoje sil ministerstva obrany.

A cvičení znamenalo v tomto ohledu hned několik „poprvé“.

V novodobé armádě se plánování a řízení operací na tak vysoké úrovni a v tak velkém měřítku ještě necvičilo. Do plánování se zapojily pozemní, vzdušné, speciální, kybernetické síly, logistika, zdravotnická služba, spojaři, Aktivní záloha a také Vojenská policie.

Celá armáda se také poprvé propojila digitalizovaným systémem v utajeném režimu. Procvičila si situace, které se maximálně přibližují reálným scénářům, celá komunikace byla šifrovaná. „Dílčím cílem bylo připravit se taky na digitalizaci bojiště a s tím související projekty jako například letoun páté generace a přechod na multidoménové operace, tedy na zemi, ve vzduchu, v moři, kyberprostoru a vesmíru,“ dodal generál Milčický.

Cvičení pak podle něj mělo připravit brigádní úkolové uskupení vyčleněné pro NATO pro případ, že by vláda rozhodla o jejím vyslání a současně také zabezpečit podporu aliančním partnerům na našem území, kteří se přes Česko do Pobaltí mohou přesouvat ze všech koutů Evropy.

A v neposlední řadě také ochránit kritickou infrastrukturu české republiky a zajistit ostrahu objektů nezbytných pro obranu a zároveň čelit hybridním hrozbám nepřítele, jako jsou kybernetické útoky a dezinformace.

Cvičení takového rozsahu měla armáda v plánu už v roce 2021. Tehdy ho ale zásadně omezila pandemie koronaviru. Podobná cvičení plánuje velení uspořádat každé dva roky, aby si vždy ověřilo bojové schopnosti se všemi jednotkami a prostředky, kterými disponuje.

Na Odolné Česko nyní naváže série reálných cvičení ve výcvikových prostorech, které budou probíhat až do konce roku. Například Czech Lion a Odolné nebe/Ample Strike.