Na letišti se zdržel několik desítek minut na technickou údržbu a pak se vrátil do Čáslavi.

Stroj byl řízený z amerického Houstonu, potvrdil provozní ředitel Letiště Ostrava Michal Holubec.

Ještě předtím přistál na letišti americký transportní stroj C-17 jako technická podpora.

Holubec uvedl, že šlo o historickou událost, protože v České republice určitě a patrně také v Evropě vojenský bezpilotní stroj těchto rozměrů ještě na civilním letišti nepřistál. „A prakticky za normálního provozu,“ podotkl s tím, že samozřejmě nějaká opatření muselo letiště přijmout a ve spolupráci s Řízením letového provozu a s Úřadem pro civilní letectví nastavit postupy pro přijetí takového stroje.

Jde o mimořádnou událost. Americké bezpilotní stroje v Evropě operují dlouhodobě, například ze základen v Polsku nebo v Rumunsku, ale jde vždy o vojenská letiště. Letiště Leoše Janáčka Ostrava je však čistě civilní.

Bezpilotní stroje budou obecně v příštích letech hrát ve výzbroji spojeneckých armád čím dál větší roli, mimochodem pravidelně se v posledních letech zapojují i do cvičení leteckých návodčích AMPLE STRIKE v Česku. Konkrétně i americký Reaper byl během tohoto cvičení využit na českém území, přistával ale na vojenské základně.

A další bezpilotní stroje chce pořizovat také česká armáda. Součinnost armády s civilními autoritami, tedy Řízením letové provozu a Úřadem pro civilní letectví tak bude v blízké budoucnosti pro provoz klíčová.

Přistání amerického bezpilotního stroje Reaper v Mošnově tak má být první takovou zkouškou koordinace mezi vojáky a civilními autoritami.

Podle leteckého experta a šéfredaktora magazínu Letectví & Kosmonautika Jana Čadila je to určitě poprvé, co bezpilotní stroj takové kategorie operuje z civilního letiště v Česku. A s největší pravděpodobností i v rámci Evropy.„Pravidla pro provoz těchto letounů jsou v Evropě velmi přísná, včetně certifikací, že mohou působit na civilních letištích. Jde o velmi složitý legislativní proces,“ konstatoval. A další zpřísnění podle něj přišlo z ruskou invazí na Ukrajinu.

Jen pro zajímavost, v USA teprve v roce 2016 získalo jako první civilní letiště Hancock ve městě Syracuse ve státě New York certifikaci pro přistání a starty těchto strojů. A letos v květnu pak americké speciální síly nacvičovaly s letouny přistání a starty na dálnicích ve Wyomingu.

Nad Evropou startuje obří cvičení

Reaper přistál v Mošnově po letu z čáslavské základny v rámci největšího spojeneckého leteckého cvičení NATO za poslední dekády - AIR DEFENDER 2023. Cvičení startuje nad Evropou právě dnes a zapojí se do něj na 250 letounů z 25 zemí a přes 10 tisíc vojáků.

Zaměří se na vedení leteckých operací na operační a taktické úrovni ve vzdušném prostoru Evropy, zejména Německa, ale i Polska a České republiky. Hlavním cílem je prověřit všechny scénáře simulující aktivaci vzdušných sil NATO při kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské dohody. Má demonstrovat agilitu a rychlost vzdušných sil Aliance jako prvního zasahujícího prvku v případě napadení.

Česká armáda do cvičení nasadí hned 6 letounů JAS-39C Gripen z 21. základny taktického letectva v Čáslavi a také specialisty 26. pluku velení, řízení a průzkumu pro řízení leteckých soubojů ve vzdušném prostoru ČR nebo při výcviku tankování za letu.

Americký bezpilotní stroj Reaper se v Česku představil dokonce i na veřejnosti. Šlo o statickou ukázku právě na letišti v Mošnově v roce 2021 během Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR. Nemohl ovšem tehdy přiletět sám, ale na místo je dopravil ve svých útrobách americký transportní letoun C-5 Galaxy.

„Pro naše návštěvníky se dlouhodobě snažíme zajišťovat nejmodernější techniku. O letové ukázce Reaperu už jednáme několik let právě kvůli náročnému procesu koordinace s civilními institucemi. Dnešní přistání je hodně důležitý milník, který dynamickou ukázku Reaperu na Dnech NATO přibližuje,“ uvedl v reakci Zbyněk Pavlačík z Jagello 2000, který bezpečnostní show organizuje.

Nástupce osvědčeného stroje Predator

Bezpilotní MQ-9 Reaper patří mezi nejmodernější stroje ve své kategorii. Jde o nástupce osvědčeného stroje MQ-1 Predator.

V typické bojové konfiguraci je letoun vyzbrojen čtyřmi střelami vzduch–země a dvěma laserem naváděnými pumami. Patří mezi bezpilotní stroje s dlouhou výdrží.

Primárně jsou tyto letouny určeny k ničení mobilních pozemních cílů, ale díky celému spektru moderních senzorů a komunikačních nástrojů jsou využívány i k průzkumu a sběru zpravodajských dat.

Ve vzduchu je schopný vytrvat s výzbrojí až 14 hodin, jako průzkumný dron pak dvojnásobnou dobu.

Američané s těmito stroji například podnikaly údery na pozice takzvaného Islámského státu v Iráku a Sýrii. Stroje ale využívá i NASA při monitorování lesních požárů či kosmodromů.

Letoun vyrábí americký General Atomics. Poprvé vzlétl v roce 2001, ve službě amerického letectva je od roku 2007 a ve výzbroji mají stroje také Francie, Británie, Itálie, Nizozemsko nebo Španělsko.