natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

Zpravodajství

Oči a uši nad Ukrajinou. Situaci sledují i legendární špionážní stroje U-2

1. března 2022 19:20

Ruskou invazi na Ukrajinu a předtím i koncentraci ruských vojsk kolem hranic nepřetržitě sleduje celá flotila zpravodajských, průzkumných a výzvědných strojů. Detailní mozaiku obrazu z bojiště a přilehlých oblastí přitom pomáhají poskládat i legendární americké špionážní stroje U-2s přezdívané „Dragon Lady“.

Fotogalerie 33

Americký špionážní letoun U-2s Dragon Lady | foto: DVIDS

Nejen Ukrajinu, ale Bělorusko, Pobaltí nebo Černé moře poslední týdny prakticky nepřetržitě sleduje ohromné množství spojeneckých zpravodajských letounů.

Jejich pohyb lze sledovat takřka v reálném čase pomocí veřejně dostupných aplikací pro sledování leteckého provozu. To, že jsou pod různými kódovými označeními na civilních radarech vidět, pak svědčí o tom, že spojenci sami chtějí, aby o jejich přítomnosti věděla nejen veřejnost, ale především Rusko.

33 fotografií

Ačkoliv prostředky pro sledování letů nejsou zcela přesné a mohou být náchylné i k falšování, z velkého množství dat z poslední doby je jasné, že NATO a další státy velmi pečlivě sledují pohyby ruských sil s cílem neustále doplňovat a rozšiřovat zpravodajské informace.

Díky různorodé flotile letounů včetně těch bezpilotních mají spojenci velmi podrobné zprávy o postupu ruských invazních vojsk. Jen minulý týden od neděle do čtvrtka šlo o nejméně 80 zpravodajských letů.

A plejáda používaných strojů je skutečně pestrá.

Prastaré ale efektivní dámy

Na prvním místě je potřeba jmenovat legendární stroje U-2s, jejichž nasazení zvažovali američtí velitelé už po ruské anexi Krymu v roce 2014. Nyní operují z britské základny ve Fairfordu minimálně od počátku února nejčastěji pod volacími znaky „BLACK01“ a , „BLACK02“. Letouny by měly patřit k americkému 9. průzkumnému křídlu s mateřskou základnou Beale v Kalifornii.

Starty i přistání ve Fairfordu zachytili v únoru letečtí nadšenci.

Ikonické stroje studené války, který jsou ve službě přes šedesát let a přežily několik pokusů o vyřazení, mají díky svým senzorům schopným rozpoznat minu z výšky 20 kilometrů a zaznamenat obrovské množství komunikace nad sledovaným územím stále značný potenciál dodávat důležité informace například o rychlých přesunech či koncentraci ruských sil u hranic spojenců.

Podle leteckých expertů však není pravděpodobné, že by letouny U-2 znovu přelétávaly nad ruským územím jako kdysi. Spíše sledují zájmové oblasti z bezpečné vzdálenosti.

Dodnes je U-2 považován za nejúspěšnější špionážní letoun historie. Letadlo patřilo k nejpřísněji utajovaným zbrojním projektům a spadalo částečně do působnosti CIA.

U-2 "Dragon Lady“ bylo vyvinuto v padesátých letech 20. století v takzvaných „Skunk Works“ firmy Lockheed.

Spojené státy stroje využívaly k tajným špionážním letům nad územím tehdejšího Sovětského svazu. Jeden stroj byl přitom sestřelen, pilot Gary Powers zajat a později vrácen v rámci výměny agentů.

Snímky pořízené z paluby U-2 později také odhalily sovětskou raketovou základnu na Kubě a odstartovaly takzvanou Karibskou krizi.

E-8C Joint STARS

Letoun E-8C amerického letectva na platformě civilního Boeingu 707-300 je velitelský a řídicí stroj pro přímé velení a řízení bojových operací. Dokáže lokalizovat, identifikovat, klasifikovat, sledovat a zaměřit pozemní cíle a předávat tyto informace pomocí datového spojení velení a úderným prvkům na souši, na moři nebo ve vzduchu. Dokáže pořizovat radarové mapy pozemního bojiště na dálku a je zvláště užitečný pro sledování pohybu vozidel, včetně těžké obrněné techniky, dělostřelectva a nosičů raket dlouhého doletu, stejně jako systémů protivzdušné obrany.

RC-135V/W Rivet Joint

Nad Evropou se objevují stroje amerického i britského letectva. Jde o speciální signální průzkumný letoun, který nese systémy pro geolokaci a kategorizaci signálů v celém elektromagnetickém spektru, včetně rozmístění radarů, komunikačních uzlů, systému elektronického boje a dalších vysílačů.

Díky tomu dokáže také lokalizovat pozemní jednotky a prostřednictvím jejich elektromagnetických emisí sledovat jejich pohyb. Zároveň je schopen odposlouchávat nepřátelskou komunikaci a předávat ji v reálném čase.

Americký výzvědný stroj RC-135 Rivet Joint

RC-135U Combat Sent

Je navržen tak, aby shromažďoval technické informace o systémech radarových vysílačů protivníka. Stroje amerického letectva jsou vybaveny k detekci a analýze elektronických signálů ze země.

Stejně jako u strojů Rivet Joint z nich zpravodajská data umožňují lokalizovat a určovat dosah radarových zařízení, což poskytuje zásadní vodítka o skutečných schopnostech sítě protivzdušné obrany. Letouny jsou opakovaně nasazovány v oblasti Černého moře, na které startují ze zálivu Souda v Řecku.

Nad Evropou se objevil rovněž stroj WC-135 Constant Phoenix, který je speciální variantou s citlivými senzory, detekujícími posuny hladin radioaktivních částic v atmosféře. Přezdívá se mu proto „Nuke Sniffer“. Letoun dorazil na britskou základnu Mildenhall na konci ledna. Letoun se pak pohyboval nad Středozemním mořem.

Alianční letouny AWACS

Speciální letouny E-3 Sentry systému AWACS jsou upravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje. Radar snímá oblast o rozsahu přes 300 tisíc kilometrů čtverečních.

NATO provozuje společně flotilu 14 strojů z mateřské základny v německém v Geilenkirchenu a z předsunutých operačních základen Konya (Turecko), Preveza/Aktion (Řecko) a Trapani/Birgi (Itálie).

Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům.

Bezpilotní RQ-4 Global Hawk

Global Hawk je klenotem mezi americkými drony. Vydrží ve vzduchu 32 hodin, maximální dolet má ke 23 tisícům kilometrů, výškový dostup má přes 18 tisíc metrů. Létá tedy výrazně výše než komerční dopravní lety, které lze najít typicky ve výšce kolem 11 tisíc metrů.

Letoun je určený ke sbírání zpravodajských a průzkumných dat o dění na zemi. Slouží k ochraně vlastních vojáků i ke zvýšení jejich bojové efektivnosti, umí také odposlouchávat hovory protivníků.Stroj je vybaven komplexní sadou optoelektronických, radarových a elektronických systémů.

Doslova maratónské mnohahodinové lety probíhají nyní prakticky každý den ze základny Sigonella na Sicílii nad Černým mořem a dokonce i přímo nad Ukrajinou.

Americký špionážní letoun U-2 a bezpilotní Global Hawk

Zabiják MQ-9 Reaper

Další americké bezpilotní stroje, které jsou zároveň schopné nést výzbroj, jsou využívány v oblasti kolem Černého moře, ale v omezenější míře. Startují rovněž ze Sicílie, ale také ze základny Câmpia Turzii v Rumunsku, kde Spojené státy vybudovali základnu.

Patří mezi bezpilotní stroje s dlouhou výdrží, když mise mohou trvat i 30 hodin. Primárně jsou stroje určeny k ničení mobilních pozemních cílů, ale díky celému spektru moderních senzorů a komunikačních nástrojů jsou využívány i k průzkumu a sběru zpravodajských dat.

Přímo z polského území startují také bezpilotní letouny MQ-1C Predator, které využívá americká 82. výsadková.

Námořní EP-3E Aries II

Stroje amerického námořnictva, odvozené od námořního hlídkového letounu P-3 Orion. Letouny hrají roli při shromažďování zpravodajských informací především v přímořských oblastech. Stroje jsou vybaveny tak, aby shromažďovaly zpravodajské taktické signály v reálném čase, včetně zachycování komunikace, a lokalizovaly a klasifikovaly zářiče elektromagnetického spektra, včetně těch, které souvisí s integrovanými systémy protivzdušné obrany.

V posledních dnech se objevují především nad Černým mořem zřejmě ke sledování pohybu ruských bojových plavidel a oblasti anektovaného Krymu.

Protiponorkový P-8A Poseidon

Víceúčelové námořní stroje provozují USA a Británie nejen pro běžnou hlídkovou činnost. Poseidon je předurčen k lovu ponorek a hladinových lodí. Disponuje pohyblivými kamerami, výkonným radarem a systémy pro elektronický boj.

Letouny pravidelně startují nad Baltské moře, Černé moře, severní Atlantik a Středozemní moře. Zatímco britské letouny startují ze základny Lossiemouth ve Skotsku, stroje amerického námořnictva operují ze Sigonelly na Sicílii.

Pracanti RC-12X

Turbovrtulový RC-12X americké armády je menší stroj s nižším dosahem na platformě populárního lehkého letounu Beechcraft King Air. Je určen k vyhledávání a poslouchání nepřátelské komunikace. Letouny, v některé dny až tucet, jsou v poslední době velmi aktivní především v Pobaltí a soustředí se na oblast militarizované ruské exklávy Kaliningradu, Běloruska a Ukrajiny.

Letoun RC-12X americké armády

Tajuplný testovací ARTEMIS

Jde o přizpůsobený stroj Bombardier Challenger 600/650 v rámci testovacího programu americké armády, který pomáhá vyvíjet senzory pro budoucí vysoce přesný detekční, zpravodajský, průzkumný a sledovací systém HADES.

Letoun pravidelně létal přes východní Evropu, od pobaltských států na severu až po Rumunsko na jihu. Tím se dostával do blízkosti hranic Kaliningradu, Běloruska a Ukrajiny. Jiné trasy vedly nad Černým moře a blízko Krymu. Letoun operuje ze základny Mihail Kogălniceanu v Rumunsku.

Superdrony RQ-4D Phoenix

Alianční varianta bezpilotního stroje Global Hawk. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu jde pro flotilu pěti těchto strojů NATO o první velké operační využití od zařazení do služby přesně před rokem.

Stroje startují ze Sicílie a setrvávají dlouhé hodiny nad Polskem, ale také Černým mořem. Na pořízení a provozu se podílí i Česká republika.

Superdony s rozpětím takřka 40 metrů vydrží ve vzduchu nepřetržitě hlídkovat až 30 hodin. Dosah letounů je tak v podstatě celosvětový.

Phoenix odstartuje ze Sicílie a přeletí nad zájmové oblasti na Blízkém východě. Je schopný doletět nad jižní Afriku, téměř sedm tisíc kilometrů, zde absolvovat osmihodinový průzkumný let a vrátit se.