Summit NATO 2023
„Spojenci se shodují, že bychom neměli mít letouny NATO operující v ukrajinském vzdušném prostoru ani vojáky NATO na území Ukrajiny,“ uvedl po jednání šéf Aliance Jens Stoltenberg.
Ruský postup na Ukrajině označil za „strašlivý“. Bezletovou zónu nad oblastí nicméně spojenci nechystají. „Zároveň máme odpovědnost za to, abychom zabránili eskalaci této války mimo Ukrajinu, protože by to bylo ještě nebezpečnější, ničivější a způsobilo by to ještě více lidského utrpení,“ konstatoval Stoltenberg.
NATO podle jeho slov není součástí konfliktu a platí za obrannou alianci. „Nechceme válku, konflikt s Ruskem. Zároveň se musíme ujistit, že nedojde k nedorozumění ohledně našeho závazku bránit a chránit všechny spojence,“ řekl.
We call on President Putin to stop this war immediately, withdraw his forces from Ukraine, and engage in diplomacy now
@jensstoltenberg
Full statement: https://t.co/I7vufV1UPf https://t.co/e9wllPWPNK
Šéf americké diplomacie Anthony Blinken uvedl, že pokud to bude nutné, je Aliance připravena bránit své členy. „Naše aliance je obranná, nevyhledáváme konflikty. Ale pokud konflikt přijde k nám, jsme připraveni bránit každý metr našeho území,“ prohlásil Blinken.
Noční ruský útok na jadernou elektrárnu u Záporoží podle lídrů Aliance svědčí o bezohlednosti ruské agrese, kterou musí Moskva okamžitě ukončit.
S šéfy diplomacie se spojil přes videomost ukrajinský ministr zharaničí Dmytro Kuleba. Spojenců řekl, Ukrajina je připravena bojovat, ale potřebuje partnery, kteří pomohou rozhodnými kroky. „Jednejte nyní, než bude pozdě. Nedovolte Putinovi proměnit Ukrajinu v Sýrii,“ prohlásil.
Took part in the extraordinary meeting of NATO Foreign Ministers. My message: act now before it’s too late. Don’t let Putin turn Ukraine into Syria. We are ready to fight. We will continue fighting. But we need partners to help us with concrete, resolute and swift actions, now. https://t.co/s4FCaAOjNy
Spojenci chystají další posílení hranice
Podle Stoltenberga se ministři shodli, že jde o nejhorší vojenskou agresi v Evropě za poslední desetiletí. S městy v obležení, ostřelováním škol, nemocnic a obytných domů nebo útoku na jadernou elektrárnu minulou noc. „Příští dny budou pravděpodobně horší. Více mrtvých, větší utrpení a destrukce,“ připustil Stoltenberg.
V reakci na ruskou invazi spojenci posilují přítomnost svých jednotek na východním křídle a formuje se nová bojová skupina na Slovensku, kam chce vyslat vojáky i Česko.
Stoltenberg upozornil, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu posiluje Aliance dál svou vojenskou přítomnost na východní hranici a aktivoval některé komponenty Sil rychlé reakce. „Máme přes 130 stíhaček v nejvyšší pohotovosti a také přes 200 lodí od severu po Středozemní moře,“ dodal.
We are following the situation at the Zaporizhzhia nuclear power plant very closely.
We call on Russia to cease military activities near the plant immediately https://t.co/fBcjZPhhtB
Kromě pomoci Ukrajině řešili ministři pode něj také podporu partnerů, kteří mohou být ohroženi. Především Gruzie a Bosny a Hercegoviny. Spojenci také posílili koordinaci a sdílení informací s Finskem a Švédskem. Obě země se nyní účastní všech konzultací členských zemí o krizi.
Aliance kromě toho ale podle Stoltenberga chystá plán na „výrazné posílení“ stálých jednotek, které nyní působí v Pobaltí, Polsku či Rumunsku. Vedle pozemních sil by mohlo být zapojeno i letectvo. Konkrétní podobu by podle šéfa NATO mohl plán získat při zasedání ministrů obrany za dva týdny.
Podle Blinkena spojenci reagují na „promyšlenou ruskou agresi“ velmi rychle a všichni bez výjimky přispěchali Ukrajině na pomoc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spojence urgentně žádá o vyhlášení bezletové zóny. „Pouze zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou zajistí, že Rusko nebude moct útočit na jadernou infrastrukturu,“ uvedl prezident Zelenskyj.
Aliance k takovému kroku ovšem nechce přistoupit s argumentem, že by šlo o přímou válku s Ruskem. A případné sestřelování útočících ruských letadel by mohlo situaci dál eskalovat.
V projevu ještě před zasedáním v bruselském sídle NATO Litva uvedla, že pokud by Aliance bezletovou zónu prosadila, byla by zatažena do války.
„Veškeré výzvy, aby se NATO nyní zapojilo do vojenského konfliktu, jsou nezodpovědné,“ uvedla litevská premiérka Ingrida Simonyte.
V Bruselu jsem jednal s ministry zahraničí NATO o ruské invazi na Ukrajinu i o dalším posilování alianční obrany. Shodli jsme se, že jen rozhodný a jednotný postoj může zastavit agresivní chování V. Putina. #WeAreNATO https://t.co/SvGbfYCeU2
„Musíme pokračovat v naší podpoře Ukrajině, protože agresora zatím zbrzdily dvě věci – vůle (ukrajinského) lidu a zbraně, které poskytují západní země. Potřebujeme také posílit pobaltský region,“ uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Podle šéfky kanadské diplomacie Melanie Jolyové je pro NATO pomyslnou „červenou linií“ právě vyhnutí se propuknutí širšího mezinárodního konfliktu. Jak podotkla, projednány by měly být ale všechny možné scénáře.
Úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona označil bezletovou zónu za „velmi legitimní požadavek, kterému je velmi obtížné vyhovět“.
Dodávky stíhaček nejsou zatím jasné
Kyjev také žádá o dodávky bojových letadel na ochranu civilistů a infrastruktury včetně jaderných elektráren. Zatímco postup ruských invazních sil po zemi brzdí houževnatá obrana ukrajinské armády i dobrovolníků, ruské síly ničí obytné bloky a klíčovou civilní infrastrukturu raketami, dělostřelectvem a leteckými údery.
Jde o města Charkov nebo přístavní Mariupol, který ruské síly obklíčily a kvůli silnému ruskému bombardování zůstává město bez elektřiny a tekoucí vody.
Stoltenberg po dnešním jednání uvedl, že nemá informace o tom, že by se nějaký stát chystal dodat Ukrajině stíhačky. Počátkem týdne se objevily zprávy, že by země jako Polsko, Bulharsko nebo Slovensko mohly na Ukrajinu dodat letouny MiG-29, které ukrajinské letectvo zná.
tisknout 
