Co reálně znamená, že ruský prezident Vladimir Putin uvedl odstrašující síly do vyššího stupně pohotovosti?
To je velmi těžké přesně říci. Zatím se zdá, že se snaží dosáhnout vyšší připravenosti ruského jaderného arzenálu. Jaký statut ale byl nastaven, není zatím zřejmé. Podle řady odhadů se jedná o změnu nastavení systému velení a kontroly tak, aby bylo možné dát rozkaz odpálit jaderné zbraně.
Je pro běžného obyvatele Evropy na místě začít panikařit, obávat se nejhoršího scénáře, radiace?
Panika není na místě nikdy. Panikaří akorát tak Putin. Běžným obyvatelům bych doporučil, aby si uvědomili, že jsou situace, kdy se systémy protiraketové obrany mohou velmi hodit… A poděkovali užitečným idiotům, kteří v době jednání o americkém radaru v Brdech vědomě či nevědomě dělali maximum pro posílení ruského vlivu v naší zemi.
Takový scénář je reálný pouze za předpokladu, že by skutečně byl naprosto šílený a bylo by mu úplně jedno, co bude následovat. Pak by ovšem měl konat někdo v jeho blízkosti, koho ještě život bavit nepřestal…
Proč Putin sáhl k takovému opatření? Myslíte, že je připraven jaderné zbraně použít?
Je evidentní, že hodně ztrácí nervy, sebekontrolu a půdu pod nohama. Jeho jednání se vymyká standardním odstrašovacím postupům. Lze to označit za nukleární terorizování Ukrajiny, evropských zemí a vlastně celého světa. Druhým motivem je snaha odvést pozornost od jiných věcí, zejména od neúspěchů, s nimiž jsou konfrontovány ruské invazní hordy. V neposlední řadě to ukazuje, že Putin jedná zcela iracionálně. Provádí takzvaný „dick-waving“ (pozn. autora: přenesené označení pro vychloubačný či agresivní projev machismu nebo tvrdosti se ustálil i v poměřování odstrašujícího efektu jaderných sil) a máchá jediným zdrojem ruské hrdosti a síly – jadernými zbraněmi a balistickými střelami. Je to velmi nezodpovědný a nebezpečný přístup.
Jde tedy o jeho další stupeň tlaku před vyjednáváním s Kyjevem?
Mám za to, že je to nátlak nejen na Kyjev, ale na NATO, EU a další státy, které viní z toho, že se mu nepovedlo bleskové ovládnutí Ukrajiny.
Existuje nějaký srovnatelný případ, kdy některý ruský, potažmo sovětský vládce učinil takový výhružný krok v minulosti?
Za studené války se ve vyhrocených momentech pohotovost zvyšovala. Například v roce 1983. Ale tehdy byl setrvale vyšší stupeň pohotovosti.
Lze tak současnou situaci srovnat třeba s kubánskou krizí v roce 1962 nebo americkým strategickým cvičením v roce 1983, kdy byl jaderný konflikt na spadnutí? Sovětský svaz tehdy uvedl bombardéry vyzbrojené jadernými zbraněmi do nepřetržité pohotovosti, která zahrnovala přípravy na okamžité použití jaderných zbraní.
Do jisté míry to srovnat lze, ale jen v některých ohledech. Zpětně se zdá, že byl Chruščov (pozn. autora: někdejší vládce Sovětského svazu Nikita Chruščov) na rozdíl od Putina racionálně uvažující a rizika svého konání vyhodnocující jedinec. Putin se chová hystericky. Osobně současnou situaci vnímám jako hodně nebezpečnou. V době kubánské krize měl Sovětský svaz výrazně menší počty jaderných zbraní než dnes.
Například Spojené státy mají takzvaných pět stupňů DEFCON (Defence Ready Condition), který Pentagon používá k označení úrovně hrozeb, kterým země čelí od jiných národů, což pak určuje připravenost na jakoukoli potenciální reakci včetně jaderných zbraní. Nejvyšší stupeň DEFCON 1 značí maximální připravenost, což znamená, že jaderná válka právě začíná nebo již začala. Ví se vlastně, kolik takových stupňů má Rusko?
Tady se patrně jedná o něco jiného. O přímou změnu nastavení systému velení a kontroly tak, aby bylo možné dát rozkaz odpálit jaderné zbraně, což za běžné situace možné není. Nejde tedy o stav pohotovosti strategických sil a změnu na úroveň „launch on warning“, kdy dochází k odpálení střel, jakmile radary včasného varování poskytnou informaci o blížících se střelách odpálených na Rusko.
Podle Pavla Podviga, vynikajícího ruského autora, toto nebylo implementováno ani v době studené války. V současné situaci to totiž nedává vůbec žádný smysl. Putin se staví do pozice, kdy vlastně nastiňuje možnost, že by jaderné zbraně použil jako první. V situaci, kdy Rusko útočí na jinou zemi a vůči jeho státu nebyl veden žádný útok. Otázkou také je, zda se nejedná o nejaderné prostředky, jak někteří kolegové rovněž naznačují. Rusové ani v dobách výrazně lepších vztahů se Západem nikdy příliš nesdíleli informace o svém jaderném arzenálu a systému velení a kontroly.
Kam dolétnou nové ruské rakety? V dostřelu je celá Evropa včetně Česka |
Na jaké úrovni pohotovosti tedy asi ruské odstrašující síly mohou být? Rusko má svou vlastní verzi DEFCON, řada expertů soudí, že čtyřstupňovou, i když jednotlivé fáze jsou nejasné.
Zatím se řada kolegů také kojí nadějí, že se tato změna netýká všech ruských jaderných zbraní.
Je použití jaderných zbraní ve válce na Ukrajině reálné?
To si v souvislosti s Putinem nedovolím odhadnout. Kdo by ještě před týdnem řekl, čeho všeho bude schopen? Také se bavíme o značné škále jaderných zbraní, jež má Putin k dispozici. Od taktických až po strategické. Ty by proti sousednímu státu stěží použil, protože by ohromné přímé následky neslo i samotné Rusko. Takový scénář je reálný pouze za předpokladu, že by skutečně byl naprosto šílený a bylo by mu úplně jedno, co bude následovat. Pak by ovšem měl konat někdo v jeho blízkosti, koho ještě život bavit nepřestal…
Jak nyní mohou reagovat Spojené státy? Lze odhadnout bezprostřední reakci?
Myslím, že budou jednat zdrženlivě a nebudou hrát hru podle Putinových představ. Čili neopětování řinčení jadernými zbraněmi. Putin o jejich existenci dobře ví. Stejně tak si je dobře vědom, že je nemají jen USA, ale i dvě další členské země Aliance – Velká Británie a Francie. Biden, Johnson a Macron jsou osobnosti jiného formátu, nebudou hrát podle jeho úchylných a hysterických notiček.
Co může Putin zasáhnout a jaký rozsah škod dokáže způsobit?
Záleží na tom, co by bylo cílem útoku. Zda civilní objekty, populační centra a průmyslová infrastruktura (countervalue targets), nebo ozbrojené síly a cíle vojenské povahy (counterforce targets). V každém případě by následky byly katastrofické.