Ruská vojska vtrhla znovu na Ukrajinu. Co bude následovat?
Vypadá to, že prezident Putin bude chtít velice rychlou a rozhodnou operací ovládnout Ukrajinu nebo alespoň její klíčové body včetně hlavního města.

Proč myslíte, že půjde o velmi rychlou operaci?
Tak aby mohl deklarovat dosažení svého cíle, tedy zabránit tomu, že se Ukrajina stane členem NATO, potrestat údajné viníky situace na Donbasu a na Krymu a dosáhnout toho, že Ukrajina bude „demilitarizovanou a denacifikovanou“ zemí, jak se vyjádřil.

Lze v tuto chvíli odhadovat, jak Ukrajina bude schopná ruskému útoku čelit?
To lze velice těžko. Roli hraje celá řada faktorů. Nepopíratelné je, že síla ruské armády je větší než ukrajinské. Má větší zdroje, se kterými bude udržovat armádu déle v chodu, má i technologickou převahu v některých druzích zbraní. Co ale nejde predikovat, je dopad odhodlání a vůbec morální stav ukrajinské armády a zapojení ukrajinského obyvatelstva, využití všech připravených opatření v terénu, na které měla Ukrajina měsíce času. To jsou všechno věci, které mohou Rusku významně zkomplikovat postup a způsobit mu větší ztráty, než čekalo.

Viděli jsme, že Rusko neváhá použít například střely Kalibr, které dopadly na západě Ukrajiny. Jak je to nebezpečné?
Celkově je situace velice nebezpečná. Z prohlášení prezidenta Putina vyplynulo, že on vidí situaci trochu jako svatou válku za zachování velké ruské říše. Podle něj byl stav, ve kterém se nacházíme, způsoben Západem, který zahnal Rusko do situace, kdy podle něj nemá jiné východisko. A pokud už přijal takovou rétoriku, pak je zřejmě připraven obětovat téměř cokoliv, aby dosáhl svého cíle a nemusel ustoupit. Ústup by teď znamenal, že prohrál. A to by znamenalo nejen konec jeho, ale celého režimu.

Jsou na místě i obavy, že mu Ukrajina stačit nebude? Co Pobaltí? Některé komentáře ruských propagandistů v hlavním vysílacím čase ruských státních kanálů byly v tomto ohledu velmi strašidelné.
Myslím, že potom, co jsme zažili za poslední dekádu, respektive od ruských ofenzivních akcí v Gruzii v roce 2008, bychom už dnes neměli mít vůbec žádné iluze o tom, že Rusko skutečně sleduje trajektorii návratu k mocenskému postavení, které měl Sovětský svaz za dob studené války. A je proto skutečně připraveno udělat téměř vše.

Je docela pravděpodobné, že pokud se Putinovi podaří Ukrajinu „zpacifikovat“ podle svých parametrů v rozumném časovém horizontu, podpoří to jeho sebevědomí a podpoří to i hlasy všech těch ruských jestřábů, kteří nepokrytě říkají, že je potřeba potrestat za troufalost nejen Ukrajinu, ale i Západ, který se podle nich k Rusku choval tak proradně. Aby bylo jasné, jaké je rozložení sil v Evropě.

Je vůbec v tuto chvíli možné nějakým způsobem přesvědčit Moskvu k jednání? Vy s tím z působení v čele Vojenského výboru NATO máte vlastní zkušenosti.
V tuto dobu a zvláště v průběhu útočné operace by asi jakákoliv vstřícnost k jednání byla v Rusku brána jako znak slabosti. To prioritní, na čem musí Západ trvat, je zastavení bojových akcí. Jedině potom se dá opět sednout ke stolu.

V okamžiku, kdy zuří válka proti suverénní zemi s nezmenšenou intenzitou, nemá smysl navrhovat jednání. Musíme podniknout všechny kroky, aby si Rusko uvědomilo, že tudy cesta nevede. Že není možné jít proti konsolidované síle všech demokratických zemí světa a možná i dalších, které se k odsouzení ruské akce přidají.

Jak by se měla zachovat Severoatlantická aliance? Konkrétní kroky musí být určitě rychlé. Na stole je další posilování na východním křídle. Je možné, že do konfliktu nějak vstoupí?
Vstup Aliance vojenskými prostředky do tohoto konfliktu by znamenal vstup do války s Ruskem. To je asi řešení, které si nepřeje nikdo. Rozsah konfliktu i jeho závažnost by se mnohonásobně prohloubila. Aliance může nyní dělat přesně to, co dělá. Být naprosto jednotná a odhodlaná použít vojenskou sílu, pokud dojde k jakékoliv agresivní akci vůči kterémukoliv členskému státu Aliance.

A samozřejmě podporovat Ukrajinu všemi dostupnými prostředky kromě bojových jednotek. To znamená materiálně, logisticky, zpravodajsky, finančně a také politicky a přijmout na ekonomické úrovni ta nejsilnější opatření, kterých jsme schopni, aby Rusko opravdu vnímalo, že narazilo.

Hrozí reálná možnost, že by se konflikt přelil i do některé země NATO?
To nelze vyloučit. O nějaké velké soudnosti prezidenta Putina se už asi uvažovat nedá. Být připraven, znamená nebýt překvapen. Proto se Aliance shoduje, že budou aktivována opatření na východní hranici NATO, budou prověřeny všechny obranné plány, uvedeny do vyššího stupně pohotovosti jednotky rychlé reakce a zřejmě proběhne také debata o dalším posílení států na východním křídle tak, aby Rusové nemohli mít ani ty nejmenší pochybnosti o tom, že Aliance je připravená konat.

Myslíte, že je Putin schopen v tomto ohledu sáhnout i ke zbraním „posledního“ řešení?
Obávám se, že tak, jak jsme ho mohli slyšet v posledních dnech, tak je schopen všeho. Zřejmě ale asi neztratil soudnost úplně, protože si je určitě vědom, že použití jaderných zbraní by nezůstalo bez odezvy a že by to vyvolalo skutečně katastrofu globálního významu.

Na druhé straně se Rusko nikdy netajilo tím, že je ochotné použít jaderné zbraně, pokud bude cítit, že jiné východisko nemá. A prezident Putin teď několikrát naznačil, že Rusko jiné východisko nevidí. Proto bych se nedivil, že pokud by tlak na Rusko přesáhl nějakou míru, sáhl by k jejich použití.

Myslíte, že Ukrajina má šanci vzdorovat třeba v partyzánské válce? Řada expertů upozornila, že Rusko nebude chtít opakovat trpké zkušenosti ze sovětské invaze do Afghánistánu.
Těžko lze srovnávat Ukrajinu s Afghánistánem. Ukrajina je z velké části prostě placka. A to je úplně ideální prostor pro těžkou techniku. Rusko má navíc jasnou převahu v letectvu, v raketovém vojsku i dalekonosném dělostřelectvu a má i vyšší počty pozemní techniky. Ukrajinci měli hodně času pozvednout schopnosti své armády, ale připravit i své teritorium na obranu, proto jsou alespoň v dílčí výhodě.

I když se mohou Ukrajinci účinně bránit, na porážku ruské armády nebo její vykrvácení v dlouhodobém boji prostě nestačí. To, že jsou Ukrajinci ochotní bojovat i při porážce své armády třeba partyzánským způsobem, je však silným znakem toho, že to Rusové nebudou mít lehké. Pro Rusko jde o signál, že ovládnutí tak velkého území bude mimořádně složité. Není to o vojenské porážce, ale o následné kontrole.

Na to by ruské síly nestačily? Vzhledem k rozloze Ukrajiny?
Jestli by měla ruská armáda zpacifikovat všechny, kdo mají protiruské nálady, tak na totální kontrolu ukrajinského teritoria a obyvatelstva by musela vynaložit obrovské prostředky a stáhnout je z celého Ruska. A ruská armáda cítí ohrožení i z jiných směrů. Putin bude chtít asi situaci vyřešit velice rychle a bohužel zřejmě i s použitím dosti drastických metod, aby odradil Ukrajince od jakéhokoliv odporu.