Summit NATO 2023
Kyjevem i druhý den ruského toku otřásaly silné výbuchy. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra šlo o ruské střely s plochou dráhou letu či o balistické rakety. Protivzdušná obrana podle ukrajinských zdrojů sestřelila nad Kyjevem ruskou raketu. Další údajně zasáhla i stanoviště ukrajinské pohraniční stráže v Záporožské oblasti.
Ukrajinskou metropolí a dalšími městy zněly poplašné sirény a lidé se ukrývali v metru a na dalších místech. Ruské střely a rakety zasáhly prokazatelně v ukrajinských městech i řadu civilních objektů.
Největší pozornost se soustředí na metropoli Kyjev, do níž chtějí ruská vojska proniknout. Nejnebezpečnější směr ruské invaze je nyní podle Ukrajiny veden severně od metropole, kde se bojuje na řadě míst.
Podle ukrajinského generálního štábu je cílem ruské invaze na Ukrajinu Kyjev. Kreml chce také vytvořit pozemní koridor podél jižního pobřeží směrem na Krymský poloostrov a Podněstří a odtrhnout moldavské území.
Ruským jednotkám se daří postupovat z jihu a kontrolují jižní rameno řeky Dněpr. Útok je veden ve dvou směrech na město Melitopol a druhý podél černomořského pobřeží. Není zatím jasné, zda je jeho cílem Oděsa, nebo Nikolajev, možné je, že jsou cíli obě města. Po severní Ukrajině, kde se bojuje o přístupy ke Kyjevu, jde každopádně nyní o oblast nejintenzivnějších bojů.
Rusko má v úmyslu zabrat při své invazi celou Ukrajinu, ruské armádě se však nepodařilo v první den výpadu splnit žádný ze stanovených hlavních cílů, řekl britský ministr obrany Ben Wallace.
Ukrajina se cítí osamocena
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jeho země zůstala sama v boji proti ruské armádě a označil nově přijaté západní sankce vůči Moskvě za nedostatečné. Ukrajinské ministerstvo obrany požádalo obyvatele, aby zůstali doma a hlásili pohyby ruské techniky.
„Kdo je připraven bojovat? Nikoho nevidím. Kdo je připraven poskytnout Ukrajině záruku členství v NATO? Všichni se bojí,“ posteskl si dnes Zelenskyj ve videoprojevu. Večer v další zprávě šokoval evropské lídry dalším prohlášením, „že je to možná poslední noc, kdy ho vidí živého“.
Záběry ukrajinských bitevníků Mi-24 z oblasti Hostomelského letiště ukazují, že ukrajinské vojsko zatím neztratilo schopnost leteckých úderů. https://t.co/tKUvCTft2c
Střelba byla dnes slyšet z obytné čtvrti Minský masiv na severu třímilionového Kyjeva. Bojuje se také v Hostomelu, Vorzelu a Buči, které se nacházejí v blízkosti Kyjeva.
Ukrajinské ministerstvo obrany ráno varovalo obyvatele Kyjeva před přítomností ruských sabotérů v Oboloni, což je jedno ze sídlišť v severní části metropole. Ministerstvo Kyjevany požádalo, aby si připravili zápalné lahve a nepřítele pomohli zneškodnit.
Boje zuří mimo jiné také ve druhém největším ukrajinském městě Charkově na východě země, kde byly slyšet hlasité výbuchy, zesílily boje u Mariupolu na jihovýchodě u Azovského moře. Letecké poplachy zněly v řadě ukrajinských měst, například i ve Lvově na západě země.
Ruští výsadkáři podle agentury TASS obsadili vojenské letiště Hostomel na okraji Kyjeva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při dobývání letiště ruští vojáci zabili 200 příslušníků ukrajinských sil. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko podle Reuters prohlásil, že město vstoupilo do obranné fáze.
Obětí přibývá na obou stranách
Ukrajina je válce už téměř osm let, během nichž ukrajinská armáda bojovala na východně země proti proruským separatistům v Donbasu. Konflikt si vyžádal už 14 tisíc životů, pro mnohé obyvatele byl relativně vzdálený. Nyní je ve válce ale celá Ukrajina poté, co dal prezident Vladimir Putin ve čtvrtek rozkaz k útoku.
Za pátek Ukrajina ohlásila 3 500 zabitých ruských vojáků a 200 zajatců. Rusko informace nezveřejnilo, ministerstvo obrany pouze uvedlo, že zničilo 118 objektů ukrajinské vojenské infrastruktury. Podle agentury TASS hlásí mimo jiné zničení 18 tanků a obrněných vozidel.
Ukrajinské armádě se zřejmě povedl útok na leteckou základnu Millerovo uvnitř ruského území nedaleko ukrajinské hranice. Leteckou základnu údajně zasáhly dvě balistické rakety krátkého doletu Točka a minimálně dočasně základnu vyřadily z provozu.
V Kyjevě podle videa natočeného před sídlem prezidentské kanceláře zůstávají kromě prezidenta jeho spolupracovníci a premiér Denys Šmyhal. „Bráníme naši nezávislost, náš stát. A tak tomu bude i dál. Sláva našim obráncům! Sláva Ukrajině!“ prohlásil Zelenskyj.
Президент України Володимир Зеленський:
"Всі ми тут - захищаємо нашу Незалежність, нашу державу! Так буде й надалі. Слава нашим захисникам і захисницям! Слава Україні!" https://t.co/hojX94ONDI
Do okolních zemí míří tisíce uprchlíků
Do města Přemyšl na jihovýchodě Polska dorazily tisíce lidí z Ukrajiny, hlavně žen a dětí. Podle polských úřadů přišlo za poslední den do země 29 tisíc ukrajinských uprchlíků. Od čtvrtka uprchlo z Ukrajiny přes 50 tisíc lidí, uvedl vysoký komisař OSN Grandi. Cílem je podle něj hlavně Polsko a Moldavsko, mnozí další uprchlíci jsou na cestě.
Podle humanitární organizace Člověk v tísni je eskalací konfliktu na Ukrajině zasaženo 18 milionů lidí, 7 a půl milionu lidí pak muselo opustit své domovy.
Moskva bude vyjednávat, ža Kyjev složí zbraně
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Rusko je připraveno vyjednávat s Ukrajinou teprve poté, co její síly složí zbraně. Ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně vyzval ruského prezidenta Putina, aby přistoupil na diplomatická jednání. Vyzval obyvatele evropských zemí s bojovými zkušenostmi, aby se zapojili do obrany Ukrajiny a Evropy, napsala agentura Unian.
Ruská agentura TASS informovala, že Putin na dnešním zasedání bezpečnostní rady označil vedení Ukrajiny za „bandu narkomanů a neonacistů“, s níž neočekává uzavření dohod. Zároveň vyzval ukrajinskou armádu, aby provedla převrat a sama se chopila moci.
Později Putin uvedl, že je ochotný uskutečnit rozhovory s Ukrajinou. Prý pověřil běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, aby je uspořádal v Minsku. Kreml uvedl, že Kyjev místo toho navrhl rozhovory ve Varšavě a pak přerušil kontakt.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že zničilo 118 objektů ukrajinské vojenské infrastruktury, podle agentury TASS hlásí mimo jiné zničení 18 tanků a obrněných vozidel.
Turecko odmítlo uzavřít úžinu
Turecko oznámilo, že nemůže uzavřít úžiny Bospor a Dardanely pro ruská válečná plavidla, jak o to žádá Ukrajina. Podle deníku Hürriyet to turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu zdůvodnil tím, že mezinárodní dohoda zaručuje i v době války návrat plavidel na domovskou základnu.
Nesmírně smutný a silný příběh přinesla přestřelka třinácti příslušníků ukrajinské pohraniční stráže, kteří nedaleko rumunských hranic, uprostřed vod Černého moře, bránili maličký Zmijí ostrov.
Sociální sítě i zpravodajské servery jsou plné videa, na kterém kapitán ruského válečného plavidla vyzývá osádku ke složení zbraní, ti ho však rezolutně posílají „někam“. Všech třináct pohraničníků, včetně jedné ženy, posléze ruské námořnictvo palbou zabije.
Ruské válečné lodě v pátek ostřelovaly dvě nevojenská plavila - chemický tanker plující pod moldavskou vlajkou a nákladní loď plující pod panamskou vlajkou, která měla nakládat obilí poblíž přístavu Oděsa v Černém moři.
#stoprussia
Міністерство інфраструктури України повідомляє: агресор обстріляв 2️⃣ іноземні судна біля порту Південний ➡️ https://t.co/daJ5Iqx0mZ https://t.co/lXjKK9Ipwo
NATO posiluje východní křídlo
Severoatlantická aliance v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři zemí NATO během mimořádného videosummitu, který vyjádřil podporu Ukrajině, aniž by přislíbil Kyjevem požadované zbraně. Řada zemí potvrdila další dodávky zbraní bilaterálně a rovněž deklarovala vyslání vojáků k posílení východní hranice NATO.
Lídři aliančních zemí zároveň ve společném prohlášení tvrdě odsoudili ruskou invazi a označili krok prezidenta Vladimira Putina za „hrozivou strategickou chybu“.
Česká vláda schválila, že 580 vojáků v rámci pohotovostních hrotových sil může okamžitě vyrazit kamkoli na území NATO. Na českém území se zároveň mohou pohybovat spojenecké jednotky, alianční letouny mají povolení přistávat na českých letištích například k dotankování.
Český Senát vyzval kvůli agresi proti Ukrajině k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Vybídl také k uvalení co nejtvrdších sankcí na Rusko. Doporučil současně, aby se konfliktem na Ukrajině zabýval Mezinárodní trestní tribunál v Haagu.
Evropa zmrazí majetku Putina i Lavrova
Státy Evropské unie schválily druhý balík sankcí proti Rusku v reakci na jeho útok proti Ukrajině. Evropský blok vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Další sankce USA se budou týkat kromě ruského prezidenta Vladimira Putina, ministra zahraničí Lavrova, také ruského ministra obrany Sergeje Šojgu a náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Valerije Gerasimova. Bílý dům zároveň požádal americký Kongres o 6,4 miliard dolarů na pomoc Ukrajině.
Prezidenti Ruska a Číny v telefonátu označili sankce Západu za nepřijatelné. Peking podle Kremlu Moskvě sdělil, že její kroky respektuje. Putin podle čínské státní televize prohlásil, že Rusko je ochotno jednat na vysoké úrovni s Ukrajinou, později to potvrdil Putinův mluvčí.
NEW satellite images show nearly 150 attack and transport helicopters, as well as support equipment in southern Belarus, some 20 miles from the border with Ukraine and less than 100 miles from Kyiv, Ukraine. : @Maxar, Feb. 25 https://t.co/GYVMNDNxhP
Ukrajinské vedení souhlasilo s nabídkou ruského prezidenta Putina na jednání, sdělil v pátek mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov. V těchto hodinách obě strany podle něho konzultují místo a čas vyjednávání. Rusko nabídlo setkání v Minsku, Ukrajina to však odmítla.
Ukrajinský prezident v pátek požádal izraelského premiéra Naftaliho Bennetta o zprostředkování jednání v konfliktu s Ruskem, uvedl ukrajinský vyslanec v Izraeli. „Naše vedení se domnívá, že Izrael je jediným demokratickým státem, který má vynikající vztahy s oběma zeměmi.“
Rusko v noci vetovalo návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by odsoudila invazi ruské armády na Ukrajinu. Čína, Indie a Spojené arabské emiráty se hlasování zdržely.
tisknout 
