Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) rozhodnutí vlády souvisí s aktivací obranných plánů NATO, které spojenci schválili ve čtvrtek v reakci na ruský útok na Ukrajinu.

„Pokud bude potřeba, jsme připraveni vyslat vojáky velmi rychlé reakce a jednat podle situace o dalších požadavcích,“ uvedla Černochová.

Do sil velmi rychlé reakce Česko vyčleňuje 400 vojáků průzkumné a mechanizované roty z brigády rychlého nasazení a 180 protichemických specialistů. Síly velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF) jsou součástí aliančních Sil rychlé akce.

Tvoří je několik tisíc vojáků pozemních, námořních, vzdušných i speciálních sil připravených k nasazení během pár dnů.

Vláda zároveň schválila, že se v rámci aktivovaných obranných plánů mohou na českém území pohybovat ozbrojené síly NATO. „Může jít například o nějaké letouny, kterým budeme poskytovat letiště, aby na nich mohly natankovat, aby se mohly vyměnit posádky,“ řekla ministryně.

Ministerstvo obrany @ObranaTweetuje

Ministryně obrany @jana_cernochova vystoupila se svým projevem na mimořádné schůzi @SenatCZ k ruské invazi.

Zhlédnout jej můžete na zde

https://t.co/cJ6Y8lZpZd

25. února 2022 v 15:38, příspěvek archivován: 25. února 2022 v 17:44

oblíbit retweet odpovědět

Připomněla, že v Pobaltí na východní hranici NATO už působí v Litvě a Lotyšsku 200 českých vojáků protiletadlové jednotky a ženisté. V dubnu v rámci takzvaného Air Policingu vyšle Česko do oblasti čtyři letouny Gripen.

Od ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise ve čtvrtek obdržela nový seznam ukrajinských požadavků na pomoc Ukrajině. Na jednání krizového štábu ministerstva obrany ho předala svým kolegům, nyní ho resort obrany posuzuje. Ministryně předpokládá, že na příští vládě předloží návrh, jeho podobu neupřesnila.

Vláda dnes schválila rovněž humanitární pomoc Ukrajině v celkové výši až 300 milionů korun. Ministerstvo obrany před měsícem uzavřelo s Ukrajinou smlouvu, díky níž můžeme pomáhat i těžce zraněným ukrajinským vojákům v našich vysoce specializovaných vojenských nemocnicích. „Vůbec mě tehdy nenapadlo, že to bude tak brzy aktuální,“ konstatovala Černochová na mimořádné schůzi Senátu.

Severoatlantická rada podle ní projednala až 20 krizových opatření. Všechna už má ČR rozpracována. „Nejsme žádní váleční štváči. Ale chceme být připraveni a ukázat sílu. Pokud Rusko nezastavíme teď, můžeme putinovské rozpínavosti čelit i my. A že jsme si to v té historii zažili,“ dodala.

Černochová rovněž upozornila, že kvůli situaci na Ukrajině bude ministerstvo obrany zřejmě potřebovat vyšší rozpočet než navrhovaných 88,1 miliardy korun. Současný návrh rozpočtu je už schvalován v Poslanecké sněmovně, návrh s možným navýšením chce proto ministryně předložit až po odsouhlasení státního rozpočtu, a to při plánovaných jednáních o podobě obranných výdajů na další roky. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vláda v případě potřeby další finance najde.

„Pár set kilometrů od nás drtí bezohledný ruský barbar Putin Ukrajinu a uvádí přitom naprosto nesmyslné důvody. Ukrajina, podněcovaná Západem, ho prý ohrožuje. On se jen brání a chce ji denacifikovat. Ano, je to absurdní,“ prohlásila.