Je vůbec reálné mít na českém území americkou základnu?
V principu to samozřejmě možné je. Jsme součástí Aliance, máme možnost mít na svém území jakoukoliv základnu, pokud to bezpečnostní situace bude vyžadovat.

Já si ale myslím, že jsme o tom ještě s nikým nejednali, takže na prvním místě vidím potřebu to projednat s tím, koho se to bude týkat a to na základě bezpečnostní situace a vyhodnocení hrozeb. Pokud k tomu bude oboustranná nebo vícestranná vůle, pak teprve připravit projekt a s ním seznámit veřejnost. Myslím, že opačný postup je spíše na škodu.

Nemyslíte, že jde, jak říkal premiér Petr Fiala, jen o „hezké přání“?
Je to především výraz odpovědnosti, když si spojenci navzájem svojí přítomností vyjádří vzájemnou podporu a důvěru. V případě pobaltských zemí po ruské anexi Krymu to bylo s cílem ujistit obyvatele pobaltských zemí, ale i další spojence z východního křídla, že na ně ostatní členové myslí, že jsou s nimi a článek 5 Washingtonské smlouvy berou naprosto vážně a proto jsou ochotni vyslat své vojáky do mnohonárodního uskupení na jejich území. (pozn. autora: Aliance rozmístila v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku čtyři vícenárodní bojové skupiny, každou o síle zhruba 1 200 vojáků)

Bezpečnostní prostředí se ale nyní zásadně proměnilo. Máme tady válku několik set kilometrů od našich hranic. NATO zdvojnásobilo předsunuté síly v Pobaltí.
Proto podobné ujištění nyní dostanou další čtyři země – Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. A pokud dospějeme k závěru, že to bezpečnostní situace vyžaduje, tak by byla na místě otázka, zda takové opatření nezavést i u nás. Já si ale upřímně myslím, že jako „vnitrozemská země“ Aliance v takové situaci nejsme. Každopádně by to ale měla být otázka nejprve pro bezpečnostní odborníky a politiky a pak teprve komunikováno na veřejnosti.

Petr Pavel Armádní generál ve výslužbě a jeden z vážných prezidentských kandidátů. V letech 2015 až 2018 zastával post šéfa Vojenského výboru NATO. Do funkce byl zvolen jako první zástupce z východoevropských členských zemí.  Předtím působil jako náčelník Generálního štábu Armády ČR. Kariéru začal na Vojenském gymnáziu v Opavě. Pokračoval ve studiu průzkumného oboru na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. V roce 1983 nastoupil ke speciálnímu pluku do Prostějova, kde se postupně propracoval až na velitele 6. speciální brigády. U výsadkového vojska, kde byla vyžadována loajalita k vládnoucímu komunistickému režimu, vstoupil do KSČ. Začátkem 90. let na sebe upozornil v misi UNPROFOR v Chorvatsku, když jeho jednotka osvobodila skupinu francouzských vojáků uvězněných mezi bojujícími stranami. Za tento čin dostal francouzský Řád Čestné legie a českou medaili Za hrdinství. Absolvoval studia na Královské akademii obranných studií v Británii a má za sebou práci v různých mezinárodních štábech. V roce 2003 například zastupoval českou armádu ve velitelství protiteroristické operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě a působil jako styčný důstojník na americkém velitelství protiiráckého tažení v Kataru.

Nemyslíte, že jsme „svou šanci na americkou základnu“ už promeškali před lety při odmítání radarové stanice v Brdech?
Souhlasím. Navíc postup, ke kterému teď došlo, ať už byl záměrný nebo ne, vede spíše a priori k odmítnutí než k přijetí takové myšlenky.

Myslíte zveřejnění úvah tom, že by tady možná mohla základna být, ačkoliv nám jim zatím nikdo nenabízí?
Ano. Protože to vzedme vlnu založenou spíše na emocích než na racionálních argumentech.

Ale čistě teoreticky. Byla by Česká republika pro Američany vzhledem k současné bezpečnostní situaci příhodným místem?
Zcela otevřeně, já v tuto chvíli sám nejsem přesvědčen ani pro a ani proti. Nikdy jsem o tom neuvažoval. Myslím, že by to nejprve chtělo vyhodnotit bezpečnostní situaci, což pravidelně dělají nejen zpravodajské služby, ale také naše armáda a spojenci. A teprve v případě, že dojdeme k závěru, že by takové posílení i v ČR bylo zapotřebí, o tom začít hovořit. Těch možností, jak nás ujistit, že jsou spojenci s námi, je celá řada.

Ministryně obrany Jana Černochová chystá cestu do USA. Avizovala, že chce jednat o vojenské spolupráci, modernizaci armády a obměně staré techniky za novou.
V této debatě možná nejde ani tak o umístění americké základny na českém území jako spíše o to, že by Česká republika možná uvítala dvoustrannou smlouvu s USA, jakou nedávno uzavřelo Slovensko. A v rámci té je pak možné se bavit o dalších možných opatřeních, jako je například poskytnutí některých našich už existujících základen, které by mohly sloužit jako týlové pro případnou operaci na východním křídle Aliance.

Jsme v podstatě v týlovém prostoru. Nejsme hraniční zemí. Kdyby byla Aliance napadena, tak na východním křídle. Naše jednotky by se účastnily společné operace v místě napadení a ČR by byla týlovým prostorem.

Podobnou dohodu má 24 spojeneckých zemí. Konkrétně na Slovensku mohou Američané na jejím základě využívat dvě vojenská letiště. V čem je výhodné ji mít?
Je to především právní rámec pro naprosto konkrétní spolupráci. Vzhledem k tomu, že ji téměř všichni ostatní členové NATO mají, tak je důležité, aby ji měla i Česká republika. V rámci ní je potom mnohem jednodušší jednat o konkrétních formách spolupráce, ať už v rámci cvičení, přes možné umístění některých prvků na našem území až třeba po ten trvalý pobyt v případě nějaké základny. Myslím ale, že základna není na pořadu dne.

Proč myslíte?
Spojené státy mají své síly rozmístěné na více kontinentech a určitě není jejich prioritou rozmisťovat své základny v každé členské zemi Aliance. Pokud takové rozhodnutí přijímají, tak na základě priorit a urgence, která nyní leží na východním křídle Aliance. To je posilováno. Nemyslím si však, že by bylo nutné posilovat přítomnost i v těch zemích, které geograficky leží uvnitř území NATO.

Na druhou stranu ovšem chápu, že přítomnost amerických sil na teritoriu je významným ujišťujícím prvkem, protože USA v takovém případě vyvinou mimořádné úsilí, aby chránily i své vojáky a svá zařízení. Nicméně Američané už mnohokrát prokázali, že článek 5 Washingtonské smlouvy platí, a že agrese vůči kterémukoli členovi vyvolá společnou reakci ostatních, ať už na tom území mají svou základnu nebo ne.

Pro představu, jak složitý je to proces, vybudovat v zahraničí stálou vojenskou základnu?
Když vezmu v úvahu základny, které jsem měl možnost navštívit, menší i větší, tak jsou to především obrovské infrastrukturní výdaje. Taková základna musí splňovat nejen bezpečnostní, ale i další standardy. Musí poskytnout ubytování nejen pro vojáky, ale i pro jejich rodinné příslušníky, musí splňovat určitou úroveň služeb a to samozřejmě s sebou nese vysoké náklady.

18 fotografií

Takže uvažovat o vybudování základny neznamená, že aktivujeme nějaká stará kasárna a do nich se nastěhuje určitý počet amerických vojáků. To by bylo naivní. I proto si myslím, že takový krok je potřeba velice dobře promyslet a zdůvodnit.

A pokud to zdůvodnění bude, tak se určitě najdou i zdroje. Ovšem snažit se jen o to, abychom na svém území měli také americkou vlajku, to by byl příliš velký luxus nejen pro nás, ale i pro samotné Američany.

Co říkáte na kritické ohlasy, které se okamžitě vyrojily i od opozičních politiků? Argumentují, že by se ČR mohla stát v případě konfliktu terčem prvního úderu?
Takové argumenty, že bychom se stali prvotním cílem, se tady objevily už před lety, když se jednalo o umístění radarové stanice amerického protiraketového deštníku na našem území. Považuji je za nesmyslné. Jestli si někdo myslí, že Česká republika není na seznamu cílů, tak je velice naivní.

Vnímám to opačně, tedy že by základna sloužila jako dostatečná pojistka pro odstrašení potenciálního nepřítele.
Všechny země NATO jsou na seznamu cílů ruských zbraní. Ať už tady máme jakoukoli základnu, nebo nemáme žádnou, tak je stejně Česká republika cílem. A pokud bychom tady měli nějaké americké vojenské zařízení, tak bude velice dobře chráněno.

To byl právě případ toho zvažovaného radaru, který je samozřejmě mimořádně citlivým a hodnotným zařízením. Aliance by ho proto určitě střežila jako oko v hlavě. Takže naopak obrana teritoria by byla možná ještě silnější, než je tomu teď. Ochranu našeho území by to neohrozilo, naopak by ji zvýšilo.

A jaký je váš názor z vojenského hlediska na zmíněné lokality pro americkou základnu? Mluví se o letištích v Mošnově nebo Bochoři u Přerova.
Slyšel jsem to zatím jen od Mariana Jurečky. Myslím, že je v tom jistá část lokálního patriotismu a také vědomí toho, že o obou těchto letištích se v minulosti mnoho mluvilo, jak s nimi naložit, jak je revitalizovat a vdechnout jim nový život. Obě letiště by vyžadovaly obrovské investice a hlavně by šlo o letecké základny. Musíme si proto položit otázku, proč by to kdokoliv z NATO dělal?

Česká republika má dvě letecké základny v Čáslavi a Náměstí, které jsou na seznamu společných bezpečnostních investic Aliance. Jsou předurčeny pro využití pro obranu celého teritoria NATO, takže proč by Aliance nebo Spojené státy měly budovat ještě další leteckou základnu na našem území.

Letecká základna by podle vás tedy nedávala smysl?
Naše republika je z pohledu evropského kontextu tak malá, že ty dvě základny jsou už nadstandard. Nemyslím si, že bychom našli jakékoliv racionální zdůvodnění, aby tady vznikla další letecká základna, tentokrát Spojených států. Američané mají největší leteckou základnu mimo své území v sousedním Německu, v Ramsteinu. Pro letectvo je to tak krátká vzdálenost, že by pro ně určitě nestálo zato budovat ještě další velkou základnu jen o pár set kilometrů dál.

Američané navíc sami v posledních týdnech opakovaně potvrdili, že pokud by to bylo potřeba, tak i v Mošnově zvládnou přistát s bombardéry, vyměnit posádku, dotankovat.
Přesně tak.

Jaký máte názory, že by o případném umístění základny měli rozhodovat občané v referendu, jak na úvahy o základně okamžitě reagoval například šéf ANO Andrej Babiš?
K referendu jsme obecně poněkud zdrženlivý. Jakkoliv ho vnímám jako velice důležitou součást demokracie, je potřeba také vidět, že jde o velice zranitelný nástroj. Smysl referenda vidím v otázkách, které lze lidem spolehlivě vysvětlit se všemi důsledky toho, o čem rozhodují, jaká jsou spojená rizika s jednou či druhou variantou.

Čím složitější problém je, nebo čím je možnost detailního vysvětlení horší, tím větší je riziko manipulace takového referenda. Ať už sugestivně položenou otázkou nebo vytvořením různých emotivních argumentů. Viděli jsme to například u Brexitu.

Měli by se politici v případě klíčových bezpečnostních rozhodnutí opírat o referendum?
Jsou některá velice důležitá rozhodnutí, která by se měla v maximální možné míře opírat o odborná doporučení. V případě umístění nebo neumístění vojenské základny by jistě měla řada těch doporučení klasifikovanou, utajovanou část s údaji, které nebudou úplně zveřejnitelné.

A především, za obranu země odpovídá vláda, takže by neměla rozhodování o obraně země delegovat na veřejné hlasování, protože by s tím opravdu mohlo být spojeno riziko ohrožení bezpečnosti.