Do NATO bylo přizváno i sedm nových zemí. Pak ale přišla irácká krize, která vyvolala roztržku mezi některými evropskými státy - členy NATO na straně jedné - a USA a jeho evropskými spojenci (taktéž z řad NATO) na straně druhé.

V "evropském" táboře to byla hlavně Francie, Německo a Belgie, v táboře "americkém" pak kromě USA jeho tradiční spojenec Velká Británie a také Španělsko a Polsko.

Diskuse v Madridu se zaměřily na budoucnost aliance a jednotliví ministři zde potvrdili  ochotu zhostit se nových rolí a misí aliance v různých částech světa.

Nakonec byly přijaty tři klíčové body: dohoda o spolupráci s Evropskou unií, rozhodnutí o převzetí velení mírových sborů ISAF v Afghánistánu letos v srpnu, pomoc Polsku při jeho poválečné misi v Iráku.

Po přijetí těchto zásadních bodů byl generální tajemník aliance lord Robertson velmi dobře naladěn. Jestli po nedávných vážných problémech uvnitř NATO byl jeho optimismus na místě, ukáže teprve budoucnost.