Červené barety se proměnily v pluk. Armáda získala třetí bojovou formaci

Vydáno 01.10.2020
Česká armáda má od čtvrtka novou bojovou manévrovou jednotku. Minutu po půlnoci se původní 43. výsadkový prapor změnil na pluk. Jednotka červených baretů tak prakticky zdvojnásobí počet svých příslušníků a získá nové vybavení. Zaměří se na úderné a výsadkové operace, akce v týlu nepřítele nebo evakuaci civilistů z krizových oblastí.  

Armáda má novou manévrovou jednotku - 43. výsadkový pluk | foto: Armáda ČR

„Není náhodou, že se tak stalo 1. října, protože v roce 1947 vzniklo československé výsadkové vojsko jako takové. Pro každého výsadkáře je to tedy vlastně svátek,“ uvedl Ivo Zelinka, který doposud řídil organizačního jádro nového pluku a nyní bude zástupcem velitele jednotky.

Tu povede plukovník Róbert Dziak, zkušený voják, který má za sebou zahraniční operace i práci na zahraničních vojenských pracovištích. Poslední měsíce na generálním štábu připravoval právě rozvoj výsadkového vojska.

Nový výsadkový pluk je po letech škrtů a rušení útvarů jednou z nově budovaných a důležitých jednotek, které mají obstát před hrozbami v moderním světě.

Prvotních operačních schopností měl pluk podle původního plánu dosáhnout počátkem příštího roku. Tohoto milníku ale jednotka dosáhla v předstihu už nyní. Náčelník generálního štábu Aleš Opata výsadkářům předal bojový prapor, který jim propůjčil prezident Miloš Zeman.

„Dosáhli jsme počátečních operačních schopností o čtvrt roku dříve, protože se nám extrémně daří rekrutace,“ konstatoval Zelinka.

Zájem o červený baret je extrémní

Vznik pluku armáda oznámila už v roce 2018. Od té doby na jeho přípravě vojáci intenzivně pracovali. Armáda sice počty vojáků v jednotkách nezveřejňuje, ale v plné síle by mohla jednotka mít více než 1 200 vojáků – nabírá jich 70 až 100 ročně, většinou nováčky z civilu.

Kdo by nechtěl být Wintersem ze 101. výsadkové, říká stavitel nové jednotky

A zájem o červený baret výsadkářů je obrovský. Právě od října pluk vypsal dalších 70 nových míst, většinou pro řidiče-výsadkáře, kulometníky-výsadkáře nebo ostrostřelce-výsadkáře. „Tedy ta atraktivní místa u bojových komand. Nebojím se, že by nebyly za pár týdnů obsazené,“ dodal Zelinka, který věří, že se podobným tempem bude jednotka rozrůstat i nadále.

Kompletně připravený, tedy plných operačních schopností má pluk dosáhnout v lednu 2026. To mají mít výsadkáři k dispozici i nové vybavení a výzbroj. „V uplynulých týdnech jsme dostali zásilku dalších zbraní, konkrétně kulometů Minimi nejvyšší modifikace a v nejbližších měsících očekáváme nové pistole P-10 a karabiny Bren II,“ řekl Zelinka.

Nový pluk má být důkazem, že to Češi myslí se svou obranou vážně. Jde o jeden z nejdůležitějších strategických projektů české armády v poslední době a o reakci na nové hrozby doma i ve světě – od terorismu přes migraci až po agresi jiných států. Armáda tak získává třetí hlavní manévrový bojový prvek.

Výsadkový pluk doplňuje dosavadní „lehčí a expediční“ 4. brigádu rychlého nasazení z Žatce a „těžkou“ teritoriální 7. mechanizovanou brigádu z Hranic. Má představovat sílu okamžité reakce, tedy být schopen v krátké době vyrazit kamkoliv a na jakoukoliv operaci.

První v krizové oblasti

Tomu odpovídají i úkoly, které má nový pluk plnit – od vzdušných výsadkových akcí v týlu nepřítele či přepadů přes zdržovací boj či záchranu pilotů až po evakuaci českých občanů z konfliktních oblastí či zón zasažených humanitární nebo bezpečnostní krizí či živelní katastrofou.

Výsadkáři mají být na problematickém místě první – posílit jednotky v zahraniční misi nebo bleskově pomoci na hranicích.

V řádech hodin vyrazit na jakoukoliv akci. Přesně podle historického hesla československého výsadkového vojska - „meče armády hrot“, tedy že nejostřejší část meče „jde“ vždy první.

Jádrem pluku je na české poměry dosud nezvykle pět komand, přičemž jedno tvoří členové Aktivní zálohy. Přibude chirurgický tým a středisko zbraní. Pro maximální bojeschopnost a efektivitu nasazení pak slouží čtyři střediska – pro zabezpečení velení, pro logistické zabezpečení, pro bojový výcvik a výsadkovou přípravu.

Přeměnu a rozšíření posádky ve městě kvituje i město Chrudim. Podle starosty Františka Pilného (ANO) posílí vznik výsadkářského pluku pocit vlastenectví a prestiž města a bude i ekonomickým přínosem. Jak řekl pro agenturu ČTK, přítomnost vojáků se značnou kupní silou se projeví v obchodech či restauracích, městu přinese vyšší příjmy z rozpočtového určení daní.

Armáda také postaví ve svém areálu sportovní halu, kterou budou moci z části využívat obyvatelé a mohla by sloužit pro mezinárodní zápasy ve futsalu, volejbalu a dalších míčových sportech. Radnice podle Pilného také připravuje své školy a školky na budoucí vyšší počet dětí a počítá s podporou výstavby nových bytů.

inc natoaktual.cz