Chrudimský výsadkový pluk doplňuje dosavadní „lehčí a expediční“ 4. brigádu rychlého nasazení z Žatce a „těžkou“ teritoriální 7. mechanizovanou brigádu z Hranic.

Má představovat sílu okamžité reakce, tedy být schopen v krátké době vyrazit kamkoliv a na jakoukoliv operaci.

Tomu odpovídají i úkoly, které má nový pluk plnit. Od vzdušných výsadkových operací a akcí v týlu nepřítele, přes zdržovací boj, záchranu pilotů, léčky a přepadové operace až po záchranu například českých občanů, kteří kvůli válečnému konfliktu uváznou v cizí zemi.

Kompletně připravený, tedy plných operačních schopností, má pluk být v lednu 2026. A do té doby musí výsadkáři dostat nové vybavení včetně vozidel.

Základní bojovou platformu mají tvořit lehká útočná vozidla nad 3,5 tuny. Obrana chce koupit až 100 takových vozidel. Nahradit mají vozy Land Rover 130 „Kajman“, které chrudimští výsadkáři používají od roku 2009 ve třech zbraňových verzích. Každý vůz má vepředu lehký kulomet a ve věži pak může být druhý lehký kulomet, nebo granátomet a nebo těžký kulomet.

Vozy slouží především k přepravě výsadkářů a jejich palebné podpoře při doprovodech konvojů, při hlídkování nebo při aeromobilních operacích. Osvědčené stroje však už nezadržitelně stárnou a dávno nevyhovují dnešním potřebám moderní výsadkové jednotky. Především s ohledem na ochranu posádky, spojení nebo co se týká užitných vlastností.

Vojáky chrání jen před výbuchem protipěchotní miny a zepředu mají ochranný štít proti lehkým zbraním. To však v dnešní době a vzhledem ke spektru úkolů jednotky rozhodně nestačí. Stejně tak náklad v podobě výstroje a výzbroje šestičlenného družstva se postupem let výrazně proměnil.

Nové vozy nabízí tucet firem

„Hledáme vozidlo, které převyšuje Kajmana především v balistické ochraně posádky a komunikačních systémech, které jsou dnes už prakticky nepoužitelné,“ konstatoval zástupce velitele chrudimského pluku Ivo Zelinka.

Nová vozidla tak mají uvézt celé družstvo (6+1), kompletní výzbroj a výstroj vojáků a stejně tak i větší množství munice, paliva a vody pro delší mise. Zároveň by měla mít moderní komunikační a velitelské systémy a datové spojení, nově také boční pancéřování, které odolá kulometné munici a odolnou spodní část, která ochrání posádku výbuchem protitankové miny.

Přepravitelná by měla být středními transportními stroji typu Hercules. Sloužit mají vojákům asi 20 let.

Životnost současných „Kajmanů“ skončí někdy v roce 2025. K jejich výměně by tak stejně muselo dojít. Nehledě na jednu z velkých bolestí - spojení není kompatibilní s NATO a čeští vojáci tak ve vozidle nejsou schopni utajeného spojení v rámci alianční sítě.

Ministerstvo obrany loni v rámci průzkumu trhu na nákup nových lehkých útočných vozidel oslovilo 20 firem. Průzkum probíhal od března až do listopadu. Nabídku na dodávky ministerstvu zaslalo 12 společností, které nabídly hned 14 různých platforem.

Svolení s uvedením zájmu a nabídky však má ministerstvo zatím jen od pěti firem. „Další společnosti se doposud nevyjádřily, nebo neposkytly povolení zveřejnit informaci o jejich účasti nebo jméno navržené platformy. Není proto možné zveřejnit úplný seznam účastníků,“ uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

I tak je nabídka poměrně velmi pestrá.

Izraelský SandCat

Tuzemská společnost Excalibur Army, patřící do holdingu CSG, nabízí pro výsadkáře speciální platformu SandCat izraelského výrobce Plasan. Vozidla jsou postavena na komerčním podvozku vozu Ford řady F.

Od roku 2004 firma dodala přes 700 vozidel minimálně 16 uživatelům v 15 zemích. Od policejních jednotek, přes bezpečnostní služby až po speciální síly. V současnosti nabízí firma 4. generaci vozidla s celou škálou možných nástaveb včetně například keramické a kevlarové ochrany podle požadavků zákazníka.

Eagle ze Švýcarska

Evropská divize amerického výrobce GDELS (General Dynamics European Land System) nabízí osvědčené vozidlo Eagle švýcarského výrobce MOWAG, který pod společnost patří. Vozidla první generace využívala podvozek stroje Humvee. Nástavby podle přání zákazníka nyní výrobce nabízí na vlastní platformě 4x4 nebo 6x6. Slouží ve švýcarské, německé nebo dánské armádě.

Nástupce Humvee

Americký průmyslový obr Oshkosh nabízí pro české výsadkáře unikátní platformu Joint Light Tactical Vehicle (JLTV), která pro příští desetiletí nahradí v amerických ozbrojených silách legendární vozidla Humvee. Americká armáda a námořní pěchota objednaly přes 50 tisíc těchto vozů.

Vývoj trval deset let a firma nabízí celou řadu variant na podvozku využívající patentovaný systém nezávislého zavěšení kol. Cena základního vozidla je zhruba 250 tisíc dolarů, tedy 5,3 milionu korun.

Ajban z Emirátů

Výrobce Nimr Automotive ze Spojených arabských emirátů nabízí svou platformu SOV Mk2. V České republice kooperuje se státním podnikem VOP Nový Jičín.

Vozidlo pro speciální operace a průzkumné mise využívá otevřenou architekturu založenou na víceúčelovém vozidle Ajban. Ve výzbroji stroje mají ozbrojené složky SAE a v různých variantách slouží také v Libyi, Alžírsku, Jordánsku nebo Libanonu.

Francouzský Venpir

Firma Soframe patří mezi francouzské specialisty na výrobu a úpravy kolových Vozidel pro ozbrojené a bezpečnostní služby. Pro české výsadkáře nabízí vlastní platformu Venpir vyvinutou pro speciální síly na podvozku standardního nákladního vozu. Vozidlo firma poprvé představila v roce 2016.

Gepard a další kandidáti

A to jsou zatím všichni možní kandidáti, od kterých má ministerstvo souhlas se zveřejněním. O dalších lze tedy zatím jen spekulovat. Obecně se má za to, že na světě existují tři čtyři špičkoví výrobci speciálů přímo pro výsadkové a zvláštní jednotky. Cena za vozy je samozřejmě z vyšší cenové kategorie.

Výsadkové či speciální jednotky ale velmi často používají vozy, které jsou militarizovanými - důkladně přestavěnými deriváty terénních a užitkových automobilů, především značek Land Rover, HMMWV, Mercedes-Benz G, Ford série F nebo Toyota.

Právě na platformě Toyoty staví vozy například legendární britská společnost Jankel.

Mezi špičkové dodavatele speciálních vozidel patří také česká firma Dajbych. Ta už před časem pro výsadkáře uvedla vozidlo Gepard, taktéž na platformě Toyota Land Cruiser. I když firma nefiguruje na seznamu těch firem, které daly ministerstvu souhlas se zveřejněním, má se zato, že tam nechybí. Gepard byl totiž přímo vyvinut a vyroben jako možná náhrada za současné vozidlo Kajman.

Podle vojenského experta Lukáše Visingra by pro výsadkový pluk přímo nabízela vozidla právě na platformě Toyoty.

„Land Cruiser je v provozu maximálně osvědčená a mimořádně odolná platforma, navíc po celém světě rozšířená, což usnadňuje údržbu a opravy při nasazení v zahraničí. Pro Armádu ČR by tam navíc existoval vedlejší přínos v podobě technické příbuznosti s vozidlem Toyota Hilux, které si vojáci loni zvolili jako nový terénní vůz,“ uvedl.

Pro takové řešení hovoří také především prakticky celosvětové servisní zajištění. A zajímavé by podle něj bylo využití šestikolové varianty, která nabízí nosnost kolem tří tun, takže uveze i těžší náklady či silnější zbraně.

Česko-slovenský Zetor Engineering zase představil projekt Fox na platformě Mercedesu G. Na té rovněž staví své speciály například nizozemská společnost Defenture, jejíž vozy ve velkém používají nizozemské speciální síly.

Francouzský Arquus, dříve divize Renault Trucks vlastněná švédským Volvem, zase vyrábí pro výsadkové či policejní zásahové jednotky v několika modifikacích speciály Sherpa. Slouží v řadě zemí po celém světě.

Vlastní platformu Perun má další český výrobce SVOS z Přelouče.

A co se týká opravdových konstrukčních speciálů nelze nezmínit předního britského výrobce Supacat, který dodává vozidla zvláštním jednotkám v USA, Británii, Austrálii, Norsku nebo Dánsku.