„Není cílem Aliance vytvořit na východě vojenskou hráz proti rozsáhlé ruské agresi, protože taková agrese není na pořadu dne a veškerá zpravodajská hodnocení nic takového nenaznačují,“ uvedl generál Pavel, který je v Česku poprvé na oficiální návštěvě.
Na druhou stranu ale podle jeho slov nelze vyloučit, že by Rusko mohlo k destabilizaci některých pobaltských zemí použít scénář podobný akcím při anexi Krymu nebo na východě Ukrajiny. „Tady se bavíme spíše o tom, co my nazýváme hybridní hrozbou,“ řekl.
Aliance podle něj však neuvažuje o tom, že by do Pobaltí nebo obecně na svou východní hranici přesunula nějaké významné vojenské síly. Opatření v podobě vyslání čtyř praporů do pobaltských republik a do Polska mají sloužit spíše jako politické než vojenské odstrašení případných hrozeb.
„Aliance zdůrazňuje, že opatření, která přijímá, budou adekvátní situaci a budou vždy mít obranný charakter,“ prohlásil Pavel.Za další hrozby označil extremismus, terorismus a slabé a nestabilních státy na jih od hranic Aliance, se kterými je spojena migrační vlna.
„Nejlepším způsobem, jak řešit problémy jihu, nejsou vojenská intervence a vojenské řešení, ale je to komplexní řešení, které obsáhne jak vojenské a vnitřně bezpečnostní, tak ekonomické a další oblasti,“ poznamenal s tím, klíčovým prvkem pak je intenzivní spolupráce mezi NATO a Evropskou unií.
Připomněl, že spojenci připravují několik „balíčků pomoci“ pro jednotlivé státy, které mají posílit vlastní schopnosti těchto států. „Jeden takový se v současné době připravuje pro Irák, jiný funguje pro Jordánsko, další pro Tunisko. Další mohou následovat,“ řekl Pavel. Jde podle jeho slov o prostor pro výcvikové operace, na nichž se budou podílet NATO i Evropská unie.
Obranné výdaje rostou pomalu
Po jednání s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem generál Pavel konstatoval, že vzhledem ke špatné bezpečnostní situaci rostou výdaje na obranu v zemích Aliance pomalu. Česká republika je v pomyslném žebříčku výdajů na obranu až v poslední čtvrtině spojeneckých zemí.
Česko dává na obranu zhruba jedno procento HDP, se vstupem do NATO se ale zavázalo vynakládat procenta dvě. Podle Pavla je kromě výše finančních prostředků ale také důležité, kam peníze míří a co je za ně pořizováno. V Alianci podle jeho slov je řada kapacit a schopností, které je potřeba rozvíjet.
Pavel očekává, že na nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Varšavě zazní apel na všechny členské země, aby ve financování obrany přidaly.
