„Kanadské ozbrojené síly jsou opravdu dobré. Vypůjčím si frázi, že svět potřebuje více Kanady. NATO potřebuje více Kanady. Potřebujeme tě. Potřebujeme tě,“ prohlásil americký prezident Obama během své návštěvy Ottawy na schůzce severoamerických lídrů.

V době, kdy podle jeho slov v narážce na ruskou agresi vůči Ukrajině některé „národy porušují mezinárodní pravidla a normy“, by Kanada stejně jako ostatní spojenci měla do kolektivní obrany Aliance přispívat plným dílem.

Kanada jako jeden ze zakládajících členů Aliance v současné době vynakládá na obranu méně než jedno procento svého HDP, ačkoliv se všechny země NATO zavázaly ke dvěma procentům.

Prvním krokem k většímu zapojení Kanady tak může být čtvrteční souhlas vlády s vedením jednoho ze čtyř vojenských praporů, které chce Aliance vyslat do Pobaltí a do Polska jako součást odstrašujících opatření vůči Rusku.

V Lotyšsku, Litvě, Estonsku a Polsku budou na rotačním principu rozmístěny celkově čtyři prapory, každý o síle zhruba tisíc vojáků. Jeden z praporů povedou Spojené státy, další Německo, třetí Velká Británie a poslední právě Kanada.

Vojáci těchto zemí budou tvořit jádro každého praporu a početní stavy pak doplní jednotky z dalších zemí. O účasti Kanady se přitom spekulovalo již několik týdnů.

Plýtváte penězi, zlobí se Rusko

„Děkuji Kanadě. Všechny čtyři prapory nyní mají vedoucí zemi,“ potvrdil rozhodnutí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podrobnosti i definitivní potvrzení vyslání čtyř praporů na východ ale potvrdí až příští týden summit NATO ve Varšavě v rámci celého souboru opatření k posílení obranných schopností spojenců.

Kanadský ministr obrany Harjit Sajjan oznámil, že rozhodnutí vlády s vysláním vojákům do Pobaltí souvisí s ujištěním spojenců na východní hranici Aliance, že jim ostatní v případě potřeby přispěchají na pomoc. Až 500 kanadských vojáků by mělo působit v Lotyšsku. „Jako všechna nasazení bude i toto na rotačním základě. Pokud jde o přesná čísla a časové rámce, bude o tom informovat premiér,“ řekl Sajjan.

Rozhodnutí okamžitě kritizovalo ruské velvyslanectví v Ottawě s tím, že by „Kanada mohla činit smysluplnější věci“. „Posilování NATO u ruských hranic, které připomíná chrastění zbraněmi za studené války, je plýtváním penězi a zdroji a odvádí pozornost od skutečné existenční hrozby - mezinárodního terorismu,“ uvádí se v prohlášení ambasády.